Duna: Lady z Caladanu
Brian Herbert , Kevin J. Anderson
Caladan Trilogy série
< 2. díl >
Lady Jessica, matka mladého Paula a konkubína vévody Leta, byla až donedávna pilířem rodiny Atreidů. Volba, jíž se před lety dopustila, se brzy podepíše na vývoji celého Impéria, prozatím se však lady z Caladanu musí vypořádat se svým vztahem k Bene Gesseritu. Už jednou se k němu obrátila zády a nyní se musí rozhodnout, zda její věrnost k prastarému řádu převáží nad láskou k Letu Atreidovi a synu Paulovi. Události na Wallachu IX a v celém Impériu se odvíjejí tak bouřlivě, že nad nimi ztrácí kontrolu dokonce i samotné Sesterstvo. Osudy lady Jessiky a její rodiny visí na vlásku… Druhá část třídílné série z vesmíru Duny se odehrává v době bezprostředně předcházející klíčovým událostem legendárního románu Franka Herberta, v bouřlivých časech, než šlechtický rod Atreidů přesunul své operace z domovské planety Caladan na neznámý pouštní svět Arrakis.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
Dune: The Lady of Caladan, 2021
více info...
Přidat komentář
Druhý díl Caladanské trilogie pokračuje tam, kde skončil díl první a jak název naznačuje, věnuje se především příběhu lady Jessiky. Oproti prvnímu dílu má tento o sto stránek víc, což je pro mě důvod pro o hvězdu nižší hodnocení, než jsem dal Vévodovi. Kdyby byla kniha o těchto sto stránek kratší, možná bychom byli ušetřeni neustálého omílání již řečeného, a to nejen v těchto dvou knihách. Zkrátka začínám být lehce alergický na všudypřítomné upozorňování na atreidský smysl pro čest, Shaddamovu nadutost, harkonnenskou ďábelskost a všechny ostatní prvky, které pak navíc neumožňují dodat postavám plasticitu a udržují je příliš ploché. Možná i proto se mi kniha četla o něco hůř a trvalo mi dlouho, než jsem se dostal na konec. Nicméně stále jde o příběh z mého nejoblíbenějšího sci-fi universa a těším se na jeho zakončení ve posledním díle trilogie a přímé navázání na začátek kultu.
Český Atreides hodnotí Dunu: Nebudu tvrdit, že by druhý díl Caladanské trilogie byl nějak špatný, ale proti minulé knize je to kvalitativní sešup. Kde byl Vévoda čtivý, se Lady táhne a ke všemu nabobtnala o více než sto stran. Nemám nic proti tomu, když se politikaří, ale v knize se řeší daleko triviálnější věci než v Předehrách a máme tu tak zápletku s nakaženými rybami nebo úplně zbytečnou linku s vražedkyněmi Sesterstva, které jsou stejně hned zlikvidovány. Kdyby ale v knize nedělali takové čachry se vztahy nebo nevytvářeli zbytečná dramata, aby měli vůbec o čem psát, dal bych knize o hvězdičku více. Takhle je to ale jenom natahovaná vata a telenovela, která měla být maximálně na dvě knihy, ale rozhodně ne na trilogii.
Četl jsem knihu strašně dlouho. Nebavil mě velice rozvleklý popis a pomalý postup děje. Jako oddechovka je do příjemné, ale rozhodně nedosahuje kvalit zbytku knih z univerza Duny.
Potřebuji třetí díl. Mně se to líbí jako oddechovka. Poslední dobou nezvládám cokoli náročnějšího. Možná až se zase vrátím k Duně a vezmu to od začátku, možná snížím hodnocení.
První díl Vévoda z Caladanu mne asi oslovil víc, ale i tak to byla opět hezká spíše odpočinkovější kniha ze světa duny. Líbí se mi, že Brian Herbert více osvětluje věci ze světa Duny, které v knihách od Franka Herberta postrádám.
Druhá část trilogie je kvalitativně srovnatelná s prvním dílem, a to jak po stránce obsahu, tak stylu. Děj je poměrně napínavý a nepředvídatelný, nové postavy dostávají dost prostoru a staré získávají hloubku, přestože u některých (Yueh, Feyd, Baron...) se mi zdá jejich vliv minimální a role v příběhu připodobnitelná k cameu. Kladně hodnotím intrikaření v sesterstvu (byť lehce přímočaré) a konspirace Šlechtického svazu v čele s Jaxsonem Aruem. Jakékoliv slibně rozpracované linky bohužel ponižuje časová návaznost na originální Dunu, takže čtenář se nemůže odtrhnout od myšlenky, že ať si autoři vymyslí co chtějí, nakonec nastane jalový status quo, aby nebyla porušena návaznost na další díla. Osobně bych uvítal, kdyby se další případná série věnovala hlubší minulosti impéria, například z doby ranné vlády rodu Corrino.
Největší mínus knihy je (stejně jako u vévody) styl psaní. Hodně myšlenkových pochodů je nadbytečných a průtokových, někdy i celé kapitoly nepřináší dějový posun a jen opakují či shrnují současný stav a ani se nesnaží dát případným úvahám postav atraktivitu. Přímá řeč postav je dost strojová (možná problém českého překladu?) a postavy často působí strašně uměle.
Jinými slovy, Lady z Caladanu je kniha řešící emoce hlavních postav, ale tato analýza sama o sobě emoce postrádá a i když knížku díky dobré dynamice přečtete jedním dechem, s jejím odložením do knihovny ve vás ulpí především suchá fakta o pokračující rebelii. Že lady Jessica prožívá krizi osobnosti, Paul dospívá ve vůdce a Leto bojuje s Atreidským mravním kodexem si patrně ani neuvědomíte, protože vylíčení těchto nosných témat je zde osekáno a zaplaveno stovkami stran čiré dějovosti.
Kvalitou je kniha přibližně na stejné úrovni jako Vévoda z Caladanu. Oddechovka, která se čte jedním dechem, ale větší vliv, něco k zapamatování ve mně nezanechala. Děj je vcelku předvídatelný, opět dochází k opakování stále stejných informací od různých osob.
Lady neoslnila až tak veľmi ako Vévoda, druhá polovica knihy je rozhodne jej silnejšou stránkou. Príbeh nie je zlý a rozvíja sa dobre, avšak veľmi pomaly a myšlienkové pochody protagonistov sú často repetitívne a preto niekedy môžete mať pocit, že čítate tú istú kapitolu. Má to však pár naozaj dobrých zvratov a preto som určite zvedavý na rozuzlenie trilógie.
Vidim 53% ale nemyslim si, ze je az takova hruza :-) neni to az tak pecka, ale byly dily dle meho mnohem horsi :-)
Když si odmyslíte, že je to Duna, tak je to celkem i fajn, jako oddechovka, kde se nic moc neděje, možná to buduje nějaké napětí na velké finále, které ale upřímně v třetím díle neočekávám, protože velké finále je až v originální Duně:)
Ale při čtení jsem se nenudil, jen bych ubral tak 100-150 stran výplní zbytečných žvástů a popisů..