Píseční červi Duny
Kevin J. Anderson , Brian Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/3971/bmid_pisecni-cervi-duny-YHH-3971.jpg
4
134
134
Po prvním pokračování původního cyklu Duny (Lovci Duny) přichází další dílo zrozené z dlouhodobé spolupráce Briana Herberta a K. J. Andersona. Po velkém chaosu celého vesmíru musí dojít opět ke sjednocení a tak lidstvo je nuceno postavit se tváří v tvář říši strojů vedené nenahraditelným Omniusem. Rychle plynoucí děj přináší nespočetně zápletek a akčních scén, jež činí cyklus tak přitažlivým. Jedna ze sabotáží, provedená lodí Ithaka, přináší na planetu Kapituly plod genetického inženýrství - mořské červy. A boj s nimi se ukáže být tvrdým oříškem.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , BaronetOriginální název:
Sandworms of Dune, 2007
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tohle bude delší. Ta kniha je strašná, ale zároveň povinnost (nutnost) pro ty, kteří četli základních šest knih. Začnu tím, proč hodnotím 3 hvězdy a ne odpadem.
Je to nutnost pro čtenáře původní série proto, že ta série není ukončena. Začalo to už Božským imperátorem, kdy bylo nutné dokončit Zlatou stezku. Zde se dokončení dočkáme. Nemastného a neslaného, ale je pozitivní, že je. O ději, který byl v šestém díle ani nemluvě, bez těchto dvou knih by ten díl byl o ničem, kdo je stařec a stařena apod. (nicméně ta zápletka je děsná, o tom níže).
Další pozitivum jsem viděl v samotném Letu II. v této knize. Mám tu postavu prostě nejraději, Děti duny a Božského imperátora hodnotím strašně kladně, jeho mučednictví mě fascinovalo. Takže jeho pokračování zde je slušné.
No a poslední - čte se to rychle a slušně.
A teď. Je to děsná kniha. Bez logiky, stupidní, prázdná. Primitivní zápletky. Ti spisovatelé neumí psát!!!!!
Tvoří zápletky které nemají smysl, třeba 30 stran o ničem na planetě kde zanechají Stilgara. K čemu to bylo? Je to stupidní a protože by tu zápletku vyřešil Miles Teg se svými schopnostmi, tak ho samozřejmě spisovatelé omráčí. Amaterismus nehoden Franka Herberta.
Postavy jsou prázdné schránky. Máme tu probuzené gholy. Ale nejsou to ty samé postavy, jsou o ničem. Pro příklad: Lady Jessica? Ne, ta měla inteligentní kždý dialog v knihách od Franka. Tady je to postava se stejným jménem. Takhle je to se všemi.
Mentati. Inteligentní osoby co vypočítají intriky extrémně daleko. Co to sakra bylo teda s tím rabbím/tanečníkem, který zmanipuloval doktora? To mentati najednou vyply? Trapárná, bez logiky. A takových je v knize spousta.
Dále - spisovatelé totálně se*** svoje sran** ze svých prequelu (ty jsem nečetl). Nestále tam cpou historii, kterou si sami napsali. To mi vasí. Od Sereny služebnice po historii Paula a jeho pobodání apod. No a zápletka s roboty je prostě něco, co je trapné. Omnius, Erasmus, zvracím…
No a Duncan. Jo, Frank ho asi měl rád, že ho tam pořád cpal, ale je to trochu hloupé, na lusknutí prstů je najednou Kvizach haderach. No a to orákulum času? Sladká tečka nad oběma knihama které byly uplně o ničem. Deus ex machina dvou amaterských spisovatelů. Zjevila se u Omnia a zničila ho. Nic a nikoho k tomu nepotřebovala. Proč to tedy neudělala rovnou? Proteže by nenapsali dvě knihy……
Další knihy od nich již nikdy číst nebudu, Dunu jsem tímto dočetlo a někdy si přečtu znova první 4 díly od Franka a děj následovány x tisíc let po Božském imperátorovi už nikdy.
(SPOILER)
Překvapivě, bavilo mě to o dost víc než Lovci Duny. Buď se junior nějak rozjel, nebo jsem si na jeho styl přivykl...
Jako jo, není to Frank a jde teď o klasicky akční příběh - a možná právě proto, že se junior nesnaží napodobit jeho filozofování (které je nenapodobitelné), jsou Červi lepší než Lovci.
Na pár místech jsem si sice říkal "jako vážně?", ale budiž, rozuzlení a vnitřní logiku nechme na autorovi a jelikož to celkově není s předchozím dějem úplně nekonzistentní, tak proč ne.
Co mi ale vůbec nesedí, je název - k tomu, že zde konečně přijde a vyvrcholí Kralizec, na který čekáme už pět tisíc let, se moc nehodí.
Český Atreides hodnotí Dunu: Za tři měsíce mými rukami prošlo patnáct tisíc let dějin Duny, než jsem dospěl ke zdárnému konci. Na jednu stranu je ono finále strašná slátanina, kdy je to kulminací všech dějových linií od dávné Historie Duny po "současnost", přičemž se nemůžu vyvarovat komparaci s Avengers: Endgame. Závěr je pak sice sluníčkový, ale pro podobná sci-fi vlastně i typický... opět si můžeme uvést příklady v podobě Matrixu nebo Mass Effectu. Když pracujete s Vyvoleným a Myslícími stroji, tak buď sáhnete po klišé nebo zkusíte experimentovat a uvidíte jak to (ne)dopadne. Brian a Kevin ale šli tou bezpečnější cestou a tak je závěr Duny decentní.
Opravdu epické zakončení série :) Na konci jsem se sentimentem plýtvala vodou z očí.
Je pravda, že pro někoho mohl být konec trochu "učesaný" a nekonfliktní, myslím ale, že to byla celková myšlenka F. Herberta.
Při čekání na parkovištích, v čekárnách lékařů, ... sakra, zase se opakuju. Hlavní dějová linka Duny přečtena a konec byl takový sladkobolný, až trošičku trapný, happy end. A přitom to bylo tak dobře rozjeté, protivník, který bral dech, hrozící vyhynutí červů atd. atd. Škoda, že dílo nedokončil původní autor, protože průběh bitvy a začátek díla byl na můj vkus docela obstojný. Přitom si ale myslím, že poslední tři knihy by byly velmi dobře a zajímavě zfilmovatelné.
Tak jsme konečně na konci..
Píseční červi Duny je závěr velmi dlouhého příběhu, u kterého jsem čekal, že se dočkáme epického vyvrcholení, ale nakonec došlo na poměrně trapný happy end, který mi jinak poměrně čtivý díl, oproti Lovcům Duny, knihu zkazil
S původní Dunou to nemá už nic moc společného a je to hodně cítit, jestli má být Duna filmovým nástupcem Star Wars tak by se měli scénáristi hodně snažit aby pozdější díly vylepšili:)
Podobne ako Lovci duny, aj tento diel mňa osobne bavil a mal pre mňa význam. Aj keď je zo všetkých dielov asi najslabší, pomerne uspokojivo ukončil celé to niekoľko tisíc rokov trvajúce putovanie. Veľmi sa mi páčil projekt oživovania starých postáv a ich interakcia s postavami novými. Vďaka tomu celá táto séria mala význam, a to aj napriek veľkým časovým rozdielom medzi jednotlivými dielmi. Čo sa týka štýlu, akým bola kniha písaná, ten mi vyhovoval a vôbec by som nepostrehol, že ju nenapísal Frank Herbert. Celú sériu hodnotím pozitívne a myslím si, že aj fanúšikovia pôvodnej Duny nezostanú výrazne sklamaní, napriek tomu, že prvý diel bol iná liga a v súčasnosti je už literárnou klasikou.
Tak tohle teda fakt ne. Ostatní duny od Kevina Jamese Andersona & Briana Herberta nejsou sice nic převratného, ale ani neurazí. To ovšem není případ písečných červů. V podstatě všechny postavy se chovají tak trošku retardovaně, což je nic oproti absolutně kýčovitému, stupidnímu, ukázkovému happy endu. Takový konec bych skousnul u debilního, amerického filmu, rozhodně ne u jedné z nejlepších sci-fi sérií.
Nečtěte to. Z lásky k Duně. Jedině tak se docílí toho, že podobný hovadiny nenapadnou nakladatele vydávat. Nějal si víc cením toho, jak s otcovým dílem zachází Tolkien.
Hodně slabé završení jinak epické ságy. Brian Herbert zkrátka není Frank Herbert. Poetika, mystika, hloubka jazyka i děje se vytrácí a zbývá pouhopouhé sterilní, tuctové a laciné sci-fi, jakých najdeme plné regály v trafikách na zaplivaných nádražích. Jako čtení do letadla nebo na ukrácení chvíle při čekání na lumbální punkci to může fungovat. Jako Duna to ale zklamává na plné čáře.
Zajímalo by mě pod jaké pasáže se podepsal Frank Herbert, a jaké jsou dílem autorského dua. Kniha má ambice přijít s obřím finále, uspokojivě uzavírajícím celou předlouhou ságu. To se povedlo v příběhové rovině - konec tam opravdu je, ovšem mnohem méně v emocionální rovině. Závěr je nedomrlý. Postrádá jak osudovost, tak uvěřitelnost. Vše se zakončuje až příliš idealisticky a netypicky pro svět Duny. Popis monumentální vesmírné bitvy je stejně tuctový, jako v Křížové výpravě strojů. Překvapivá neutralizace smrtelné hrozby je přinejlepším rozpačitá a pátrání po zdroji poruch na lodi je dopředu odhadnutelné. Všechny trumfy které kniha měla, postupně bezúčelně promrhala.
Kouzlo Duny vládne vesmíru už přes neuvěřitelných padesát let, přesto k dokončení cyklu za života Franka Herberta nedošlo. Až duo sehraných pokračovatelů dovedlo sérii k velkolepému finále, které ukončuje všechny rozvětvené linie. Tím pádem španělská vesnice pro neznalce, naopak pro skalní fanoušky v podstatě nezbytnost.
Jenže navázat tam, kde skončil kánon, není nikdy jednoduché. Přestože se autoři v kulisách dlouhodobě a úspěšně pohybují, závěrečný díl nepatří mezi jejich vrcholné kousky. Začátek se snaží po vzoru prvního dílu rozehrát děj řádně ze široka, jenže množství postav a frakcí zmate i ostřílenějšího hráče. Nemluvě o všech těch klonových reinkarnacích, nebo obehraných intrikách. A místo toho, aby zápletka šla ve vlastních šlépějích, snaží se za každou cenu zapasovat do sebe všechny ty události, které se dosud odehrály a vygradovat je do tragédie gigantických rozměrů. Dlužno však podotknout, že finální bitva je hodně povedená, jen tu hipísáckou tečku si mohli tvůrci odpustit.
No když se WawerRewoldovi nelíbí, nechme mu jeho názor. Jestli chce ,klidně jí od něj koupím, přišel jsem o ní a ještě o Předehru Harkonenové, při stěhování, jinak mám komplet vše a rád bych sbírku doplnil.
Tahle kniha je totální průser. Nejradši bych jí roztrhal a narval ji Brianovi do chřtánu. Kniha je napsaná, jako hollywoodský scénář pro Bčkové scifi. Postavy se chovají tak moc idiotsky, že mi je blbě jenom o tom přemýšlet. Prosím všechny milovníky předchozích dílů, aby přestali číst u Lovců a dál se nepouštěli, protože to co Herbert junior a Anderson udělali se dá přirovnat k tomu, jako když starej tlustej spocenej plešatej chlupatej chlápek zprzní nádhernou osmnáctiletou nevinnou krásku.
V obraze: Mentatské schopnosti jsou v této knize smrštěny na odhadování, jak dlouho vydrží zásoba toaletního papíru na vesmírné lodi, Benegesseriťanky se chovají jako tupá banda pitomcýh holek, zápletky jsou tak povrchní a průhledné, že na to přijde i totální blb a vrcholem všeho je, že celé snažení nejvelkolepějších postav celé série (Paul, Červ) je v závěru zašlapáno do země jakousi třetí neznámou entitou (Orákulum času- nečetl jsem žádné předmluvy), kde nakonec zjistíte, že všechno, co dělali, byla obyčejná kokotina, protože vůbec nepochopili, o co jde. Děj je splácaný tak hovadsky, že člověk přemýšlí, jestli to není celé nějaký vtip. A to co provedli ty dva Milesovi Tegovi, mé nejoblíbenější postavě celé sréie? Ani na to radši nemyslím... Já jako milovník prvních šesti dílů tuto knihu považuji za obyčejnou prachsprostou svatokrádež.
PS: A já jsem se tak moc těšil na to, co všechno udělají ti oživení gholové, tolik potenciálu k velkoleposti, tolik možností... a nic z toho...
Co stačilo na Předehry už nestačí na vyvrcholení celé série. Závěr (respektive to, co pravděpodobně bylo v osnově F. Herberta) je dobrý, ale jinak je to nesmyslné a Anderson s Brianem dělají z postav blbce. Ani jejich předchozí kniha navazující na Kapitulu nebyla příliš povedená, ale proti tomuhle je ještě krásná.
Lovci Duny byly pomalý rozjezd, ale Červi Duny byli důstojné zakončení celé ságy. Spolu s oživenými gholy slavných osobností Duny jsem rád zavzpomínal na celou sérii od dob Služebnického Džihádu až po Kapitulu. Závěr docela překvapil. Jenom jsem čekal větší bitvu - bylo dobojováno vcelku rychle.
Závěrečný díl celé ságy Duny pokračuje ve stejném duchu v jakém se nesli Lovci Duny. Nemohu tvrdit, že jsem nespokojen s tím, jak je příběh uzavřen. Spíše cesta, která k tomu vedla byla velmi pochybná.
Začnu tím pozitivním, čímž je přiměřená délka kapitol i počet střídajících se pohledů. Kombinace těchto věcí způsobila, že i přes bídné tempo knihy se četlo docela dobře. Jsem asi v menšině, ale vyhovuje mi více akční pojetí série pod novými autory. Svým způsobem mě tato kniha docela bavila a našlo by se i pár poměrně zajímavých nápadů.
Negativa u téhle knihy bohužel mírně převažují. Zejména absolutní zabedněnost až stupidita mnoha postav (i mentatů). Chvílemi jsem měl pocit, že autor tady dělá už i ze čtenáře blba. Polovinu knihy se pátrá po sabotérech. O koho jde snad musí být každému už od minulého dílu jasné. To degraduje spoustu stránek jen na vatu. Stejně tak pokračuje linka s gholy, která je dost nelogická a spíše trapná. Nadužívání zázračných příchodů a là deus ex machina také nepřidává. Tempo knihy je v některých pasážích na bodě mrazu zejména díky tak plochému a naivnímu ději, že se dá lehce předvídat několik kapitol dopředu. Úplný závěr na můj vkus trochu moc přeslazený.
Brian Herbert by býval udělal lépe, kdyby Lovce a Písečné červy nechal jen jako jednu knihu a vyškrtl spousta ničím nezajímavých odboček. Pořád by asi nešlo o zakončení, jaké by si série zasloužila, ale věřím, že dojem by byl lepší. Píseční červi si hlasitě říkají o titul nejhorší knihy série, ale přesto jak jsou v mnoha ohledech debilní, jsem se trochu bavil. Titul nejslabšího dílu tudíž pro mě zůstává u Kapituly. Zůstává tedy titul pro nejpitomější děj, který je sdílený s předchozím dílem, kdy dojde k návratu většiny postav původní série, ačkoliv to nedává valný smysl. Převedeno na počet hvězd je můj názor na tuto knihu 2,5.