Dva divoši
Ernest Thompson Seton
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365299/mid_dva-divosi-21Y-365299.jpg
5
504
504
Snem celých generací kluků bylo alespoň na chvíli žít v přírodě mezi indiány, naučit se rozdělávat oheň, postavit týpí, poslouchat zvuky přírody, stopovat dravou zvěř, či podniknout lov na jeleny. Ani v dnešní době tomu není jinak. Po krátké pauze, kterou přineslo okouzlení počítačovými hrami a moderní technikou, se děti vracejí znovu do přírody a zajímají se, jak v ní přežít. A o tom je příběh dvou chlapců Yana a Sama, kteří se učili žít jako staří indiáni.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Československý spisovatelOriginální název:
Two Little Savages, 1903
více info...
Přidat komentář
Doporučuji mladým indiánům a zálesákům, kteří nevědí jak například postavit stan či rozdělat oheň. Skvělé čtení.
Vedle tajuplného ostrovu od Vernea kniha mého mládí. Pro mě absolutní špička. Zábavná i poučná, ale hlavně napsaná tak, že se tam člověk viděl.
Kniha ktora sa da citat aj ako navod ako sa tulat prirodou, ako v nej prezit, ako zalozit ohen, postavit pristresie, ako ulovit veverku :) A pritom roman. Necudo ze je to mladeznicka kultovka. Stacilo aby sa vam dostala do ruk a mohol sa z vas stat skaut, junak :)
Krásná kniha o přežití v přírodě, velice inspirativní. Součástí knihy jsou parádní obrázky a několik návodů (jak udělat indiánskou čelenku, jak vycpat výra atd.) Budu si podle návodu dělat s bráchou čelenku.
Přišlo mi vtipné slovo "bobrování", to označovalo výrobu hráze.
Doporučuji milovníkům Indiánů.
Mrzí mě, že mě tahle kniha v dětství minula. Mé výpravy do lesa a hra na indiány by byly posunuty o level výš. Krásné, milé čtení, vlastně i v mnohém poučné. Prostřednictvím čestného chlapce Yana si člověk připomene skutečné morální hodnoty člověka.
Jedna z knih, která mě v dětství hodně formovala, i díky tátovi, který mě s ní seznámil a prožíval ji se mnou. Snad ve mně aspoň něco z toho zůstalo.
Tohle je klasika, kniha mého mládí a jedna z mých nej, nej knih, ke které se pravidelně vracím a znovu ji čtu.
Tuto knihu jsem jako kluk četl každé prázdniny. Snad nejvíc inspirující klukovská kniha. Settonovy kresby a popisy jak vyrobit tábornické náčiní jsou skvělé i dnes. Krása.
Jedna z nejzásadnějších knih mého dětství. Kniha o přátelství a životě v americké, tehdy ještě divoké přírodě, ale hlavně o veselých i napínavých příhodách kluků na prázdninách, hrajících si na Indiány. Odtud také pochází mé oblíbené úsloví, nahrazující okřídlené "až naprší a uschne" - jak se říkalo u Raftenů "až bude jednou všecka práce hotova..." Doporučuji, i když staré, stále aktuální a čtivé.
Když namícháte to nejlepší z Foglarovek a z Mayovek, pak může vznikout něco tak perfektního, jako je tato kniha. Vtipná, poučná, napínavá, praktická, v základu stojící přátelství a vztahy. Děti byly jedno ucho a když jsem dnes řekla, pojďte, přečteme poslední kapitolu, řekly: "Kéž by to ještě poslední kapitola nebyla." A stála za to, jako celá kniha.
Knihu jsem poprvé četl jako kluk v době, kterou má vnoučata označují zcela drze za "středověk", od té doby ještě několikrát i jako dospělec a přiznávám, že pro mne své kouzlo neztratila ani dodnes.
Přečteno před více než 30 lety a nerad plýtvám slovem KULT, ale tady nelze jinak. Drsný Raften, který nechával dožít v klidu staré koně ("chudák hovado už se dost nadřelo a vydělalo si na živobytí do konce svých dní...) a který tvrdě trestal každé týrání zvířat, prostě sympaťák.
Hoši v lesích, první noc a ráno, Caleb, který byl vším, čím mohl, stará "čarodějnice" se zlatým srdcem a Emmy Granti nebo Cestující.
Za půldruhé hodiny je krmení prasat, takže končím.
Dva divoši pro mne mají tři rozměry. První, který jsem oceňoval hlavně v dětství: podrobné popisy výroby různých indiánských předmětů. Pro někoho, kdo to nehodlá zkoušet – jako jsem to zkoušel já kdysi – možná až moc podrobné (zas tak moc se nestane, pokud je přeskočíte). Druhý: vyprávění o přátelství chlapců, tak jak to opravdu bývá. Tedy i s občasnou hádkou a častým pošťuchováním, ale vždy s usmířením. Třetí je o veliké lásce k přírodě – ten mne ovlivnil na celý život. Je to jedna z knih, které čtu pořád dokola a jsem za ni panu Settonovi vděčný.
Vrcholně uspokojivé.
Tak tuhle knížku čtu po několikáté, i v pokročilém věku mě stále baví. Nejen, že se člověk naučí něco z lesní moudrosti a opět si uvědomí, jak moc nám příroda dává, ale kniha je psaná velmi vtipně, takže se místy i docela nasměju. Nemyslím si, že by měla oslovovat hlavně děti, i nám dospělých /v mém případě 60/ neuškodí vzpomenout si na léta, kdy jsme si hrávali na indiány.
Knihu jsem četl jako kluk a líbila se mi.Tenkrát to pro mě představovalo dobrodružství,které jsme kluky prožívali také podle téhle knihy.Protože jsme tenkrát bydleli na okraji Mostu,kousek od lesa,měli jsme na tahle dobrodružství dost prostoru a nikdo nás nehonil,že něco nesmíme.Škoda,že dnešní děti už tohle prožít nemohou a oni to ani nechtějí.Žít takhle bez mobilu a nebo bez Tabletu, to pro ně snad ani nejde.
Štítky knihy
pro děti příroda Indiáni divočina dobrodružství dětská dobrodružství pro chlapce dobrodružné romány
Část díla
Autorovy další knížky
| 1973 |  Rolf zálesák |
| 1970 | Kniha lesní moudrosti |
| 1990 | Dva divoši |
| 1974 | Král vlků |
| 1968 | Divoké děti lesů |
Po dlouhé čtenářské odmlce jsem si chtěl přečíst něco nenáročného a pozitivního, rozhodl jsem se tedy pro Dva divochy. Slavnou Setonovu knihu jsem kdysi četl v dětství a nijak zvlášť jsem z ní nadšený nebyl, proto jsem se rozhodl dát jí, stejně jako jiným knihám, druhou šanci.
Bohužel musím říct, že můj tehdejší dojem z knížky se ani teď příliš nezměnil. Ačkoliv se jedná o příjemné a poklidné čtení o dvou, resp. třech chlapcích hrajících si na indiány, postrádal jsem v knížce napínavost a dějové zvraty, které by mě dokázaly ke knize více připoutat. A postava vychloubačného a zbabělého Guye mě maximálně iritovala.
Přesto knížce v rámci dětské literatury neodpírám její kultovní status. Musím přiznat, že mě i po letech dokázala pro přírodu nadchnout víc než Thoreauův Walden.