Dva roky prázdnin
Jules Verne
Osem až štrnásťroční chovanci Chairmanovho penzionátu tešia sa na dva mesiace prázdnin, ktoré strávia na mori. No ako hovorí už názov knihy z plánovaných dvoch mesiacov stanú sa dva roky prázdnin. Nevedno ako, ocitne sa loď s chlapcami na rozbúrenom mori, až ich napokon vyhodí na neznámom ostrove. Naši malí hrdinovia,takmer deti, odvážne sa postavia proti tažkostiam, ktoré vyplývajú z ich neradostného položenia. Objavia na ostrove pozostatky jaskyne francúzskeho stroskotanca, usídlia sa v nej, poprenášajú si z vraku lode potrebné veci, šatstvo, zásoby potravín a prispôsobia sa danému osudu. Celých dlhých dvadsať mesiacov žijú na ostrove priam ako Roinson. Sú odkázaný na svoj um a šikovnosť, sami poľujú na zver, podnikajú výskumné výpravy po ostrove, aby sa prezvedeli, či majú nádej dostať sa z neho. Nakoniec sa všetko dobre skončí a takmer po dvoch rokoch ocitnú sa v náručí milujúcich rodičov. Vďaka odvahe a usilovnosti vyviazli z nebezpečnej situácie, vyspeli v ťažkej skúške a dobrodružných príhodách tvrdej školy života na opustenom ostrove, takže pri návrate boli z týchto maličkých už takmer veľkí a z veľkých chlapcov takmer dospelí mužovia.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1977 , Mladé letáOriginální název:
Deux Ans de vacances, 1888
více info...
Přidat komentář
Nechápu, proč jsem verneovky nečetla už dříve. Jsou to čtivé, napínavé, perfektně vykreslené příběhy. Už se těším na další dobrodružství a určitě si dokoupím chybějící v mé knihovně.
Tohle byla moje první Vernovka a četla se mi velmi dobře, asi kvůli prostředí, které bylo velmi dobře zvoleno vzhledem k ději.
Knihu bych doporučil skoro všem čtenářům nebude, asi pro romantiky a pro lidi, kteří čtou naučnou literaturu atd....
Klasická kniha mého dětství. Milovala jsem Verneovky a občas se k nim vracím. Jeho vyprávění mě dokáže znova zase nadchnout.
Jak já jim v dětství záviděla...:-D
Krásná kniha, jak jsem si jako kluk přál být na ostrově s ostatními chlapci.
Edit:Po spoustě let, jsem se ke knize znovu vrátil. Bohužel, již pro mne ztratila kouzlo. Celkově musím říct, že knihy Julia Verneho jsem si vychutnával spíše jako náctiletý. Přece jen už mám něco načtené a vnímám ty příběhy jinak. Což je škoda, přemýšlím, že další knihy raději číst nebudu abych si nezničil krásné vzpomínky, které na ně mám.
knihu právě čtu ale i když jsem teprve v půlce moc se mi to líbí :D napětí tam vůbec nechybí :D
moje nejoblíbenější verneovka; zřejmě i proto, že jako každé dítě jsem toužila mít taky dva roky - a nejen dva měsíce - prázdnin ;-)
Četl jsem tuto knihu jako malý kluk. Byl jsem překvapen, jak čtivé je to i po těch letech.
Celá kniha mě bavila a užíval jsem si dobrodružství společně s celou partou kluků. Určitě doporučuji přečíst, je to takový návrat do dětských let a to není špatné :-)
Spolu s knihou Patnáctiletý kapitán moje nejoblíbenější verneovky. A tuto knihu jsem měla ještě o kousek raději. Dobrodružství kluků, kteří si prázdniny prodloužili na dva roky a tím vším, čím si prošli, vystudovali vlastně školu života, bylo jedinečné. Naše děti, když byly nemocné, poslouchaly stále dokola mluvenou verzi - pamatuji se, že tam zněl Marek Eben.
Nádherná kniha. Vlastně jsem si v ní našla jednu z prvních lásek, Brianta (-:
Ale nakonci jsem měla ráda i Doniphana a když málem zemřel, skoro jsem plakala.
Když jsem býval mlád, byl bych dva roky prázdnin měl rád. Aspoň jsem se k nim v této verneovce přiblížil, i když to nebyla povinná četba! V dětství jsme pořádali "expediceů do okolí rodné vísky a prázdniny byly najednou fuč. A pan Verne vystihl dokonale touhu tehdejších kluků za dobrodružstvím.
Moje nejoblíbenější Vernerovka.
To je vlastně úžasné, když si uvědomím, že knihy nějakého autora si získaly souhrnné označení.
Autor s nekonečnou fantazií a se schopností předávat dobrodružství dalším a dalším generacím.
Zajímalo by mne, jakým způsobem by pracoval a psal v současnosti.
Kolik těch jeho snů se uskutečnilo.
A kolika dětem předal svými knihami vědomí, že je dobré se nevzdávat, že statečnost je hodná obdivu a že přátelství není jen slovo.
Díky, že jeho knihy byly součástí i mého dětství.
Nádherně dobrodružná Verneovka, kterou jsem opravdu milovala a četla jedním dechem! Dobrodružství, hrdinství, odvaha, síla přátelství, tajemství neznámých dálek a moří... To je přesně ono..
Štítky knihy
přátelství mořeplavba boj o přežití ostrovy trosečníci dobrodružství prázdniny mezilidské vztahy romány zfilmováno – TV seriál světová literaturaAutorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Už dlouho jsem si chtěla od tolik oblíbeného Julese Vernea něco přečíst, ale pořád jsem se k tomu nemohla dokopat. A pak se mi dostaly do rukou Dva roky prázdnin, které jsem dosud znala jen jako seriál, a ejhle! Objevila jsem naprosto úžasnou knížku. Musím tedy podotknout, že od zmíněného seriálu se kniha značně liší (ať už v některých postavách, věku chlapců, tak v mnoha částech děje), ale i tak má seriál něco do sebe a já ho stále řadím mezi své oblíbené.
Co se týče knihy, je psána nesmírně poutavým jazykem, takže jakmile se začtete, neodtrhnete oči dřív než na poslední stránce. To jsem si pořád říkala: „Dočtu tuhle kapitolu a jdu spát.“ A pak koukám, ono je čtvrt na dvě a za mnou dalších dvacet stran. Zkrátka, tímto řadím Julese Vernea mezi své oblíbence a s chutí se začtu do dalšího dobrodružství.