Dva roky prázdnin
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528606/bmid_dva-roky-prazdnin-6581eafeb550d.png
4
1494
1494
Pro patnáct chlapců, z nichž nejmladšímu bylo osm a nejstaršímu patnáct let, to měla být jen příjemná a bezpečná prázdninová plavba kolem Nového Zélandu. Jenže kvůli souhře nešťastných událostí jejich jachtu bez zkušené posádky zahnala bouře až k opuštěnému ostrovu, kde ztroskotali. Dokážou si obyčejní hoši z města poradit v naprosto nepříznivých podmínkách?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2024 , 1400Originální název:
Deux ans de vacances, 1888
více info...
Přidat komentář
Kdo by nechtěl dva roky prázdnin :-) Ke knize mě kdysi přivedl název a pak jsem přečetl téměř všechny verneovky. Možná trošku naivní příběh, ale to hlavní v sobě má. Důležité je vzdělání a obětavost. Seriál se také povedl, i když se nedrželi přesně předlohy.
Ke knize jsem se vrátila po hodně hodně dlouhé době, poprvé jsem ji četla snad někdy v pubertě. Teď už to vnímá trochu jinak, vidím, jak naivní a neuvěřitelný celý příběh je, ale přesto je to krásné čtení. Jules Verne by Pan Spisovatel!
První verneovka, kterou jsem ve dvanácti letech dostal do ruky. A já pak musel přečíst i ty ostatní.
„Prázdniny?!“
Priznám sa, že v detstve som hltal každú stránku a hneval sa na celý svet. Prečo my nemáme dva roky prázdnin?! Ako to, že po dvoch mesiacoch sme opäť v školských laviciach?! Vtedy som bol veľký hrdina. A dnes? No, neviem, či by som to s mladými školákmi z Nového Zélandu menil. Ktovie, koľko dní by som dokázal prežiť?! Predsa len, papier znesie veľa, realita je však podstatne iná. Pekný príbeh o priateľstve i nezlomnej vôli prežiť po tom, čo uvoľnená loď predčasne vypláva na šíre more a na dlhý čas zmení život pätnástim deťom. V ťažkých podmienkach a vypätých situáciách sa naplno prejavia ich charaktery.
Som veľmi rád, že po desiatkach rokoch som si opätovne vychutnal ďalšiu verneovku.
Já mívám v životě už od dětství taková "tematická období". Jedním z nich bylo (někdy mezi 9-10 lety období "Verneovek". Nevím jestli následovalo po "Mayovkách" nebo jim předcházelo, ale pamatuji si čím to období začalo: Dvěma lety prázdnin. Bylo léto cca 1977, první den prázdnin a já ulehl na lavičku, kterou jsme měli v zahradě pod jabloní, otevřel knížku a začetl se do příběhu, který jsem pak i po dočtení, po několik týdnů mohl prožívat. Byl to výborný prožitek. Dodnes patří k nejhlubším v mém životě a to už jsem toho načetl hodně. Holt když se desetiletý kluk vžije do postav desetiletých kluků snažících se přežít na pustém ostrově, když s nimi loví želvy a staví šalupu, nikdy na to nezapomene.
Krasna kniha, cetl jsem vydani z roku 1957, takze ten nadech historie byl jeste intenzivnejsi. Pribeh vyborny, i kdyz nerealny a spise pro snilky. S panem Vernem jsme toho uz dost prozili - projeli svet za 80 dni, cestovali jsem 20000 mil pod morem, stravili nejakou dobu na Tajuplnem ostrove, proleteli jsme se 5 nedel v balonu, navstivili jsme tajemny hrad v karpatech, pricemz ted jsme si uzili 2 roky prazdnin. Ted by me rad seznamil s nejakymi zajimavymi lidmi, jsou to pry deti kapitana Granta. Tesim se :)
Jules Verne je pan spisovatel, kdysi jsem viděla seriál a moc se mi líbil. Nedávno jsem si stáhla eknihu a koupila knížku, hodilo se mě to do CV #20, nejprve jsem začala číst e-knihu ale pak jsem sáhla po knížce, nádherný příběh , těšila jsem se až se vrátí domů a pak mě bylo líto že dobrodružství zkončilo. Od Verne jsem četla 20 000 mil pod mořem a Tajemný hrad v Karpatech, obě knížky super, ještě jsem zdědila po babičce 15 Kapitán, tak se těším na další dobrodružství.
Ono je to dobrodružný příběh dnes tak pro předpubertálni děti. Četl jsem to poprvé před cca 65 lety a líbilo se mi to tehdy velice, ovšem když jsem si to mnohem později přečetl, když jsem to doporučil ke čtení potomkům věku cca 9 a 11 let, seznal jsem, že je to takové řekl bych dobově podmíněně výchovné a optimistické. Ale taky se jim to líbilo.
A samozřejmě je na knize patrno, že je letos 136 let stará. Na jazyce původního překladu je to vidět; dnes je čitelnější spíš převyprávění Ondřeje Neffa, jež ovšem dobovost trochu stírá a upravuje děj ve smyslu dnes korektnich názorů. I tak jsou reálie dnešku vzdálené a někdy pro cílovou skupinu čtenářstva obtížně pochopitelné; odehrává se to kolem roku 1860, tedy před cca 180 lety. Nedovedu si představit, jak dnešní skoropuberťáci přežívají dva roky v divočině bez mobilů, bez přístupu k sociálním sítím a regálům s potravinami v hypermarketu. A úspěšně loví zvěř puškami, tehdy patrně jednorannými předovkami s perkusním zámkem.
Doporučuji hned po dočtení této knihy přečíst si Pána much od Williama Goldinga.
Verneovky mám doma všechny, ty mi nesmí chybět. Jako dítě jsem je přímo hltala. Občas se k nim vracím.
Asi moje první Verneovka. Určitě ale moje nejoblíbenější. Poprvé jsem ji četla asi v 11. A pamatuji si, že u posledních dvou stránek jsem brečela. Ne že by text byl tak smutný, ale natolik mi bylo líto, že příběh už končí. Co říct víc :-)
Audiokniha.
Sice dobrodružné, ale z části idealistické.
Vhodné tak pro náctileté, i dyž se bojím, že ti už by na četbu tohoto žánru "pekli".
Další dobrodružná akniha mého oblíbeného spisovatele, opět se nacházíme na moři, kde pluje patnáct chlapců školních let (vinnou jednoho z nich) na jachtě. Tady jim opět dopomohla náhoda neboť se přes velkou bouři dostanou na pevninu - a musí zjistit, kde se nachází. Čelí i náporu pirátů a zachrání se i před divoukou zvěří. Dva roky si budují nové obydlí k přežití a novou loď s plánem vrátit se domů. Dopadne osud mladých "robinsonů" dle jejich představ?
Totální oddechovka. Určitě je hezké a romantické si to celé představit, každopádně přemýšlím, zda to je uvěřitelné.
Podstatnou část knihy jsem zamýšlela připodobnit děj ke slovnímu spojení "neurazí, ani nenadchne". Klučičí dobrodružství prodchnuté mnoha edukativnimi reáliemi působí v mnoha ohledech nadčasově, odhlédneme-li od "imperialistických" přežitků narážejících především na posluhujícího Moka či koloniální nevraživosti Angličanů s Francouzem. Určitá míra neuvěřitelnosti by se rovněž dala tolerovat s ohledem na romantičnost vypravování, nicméně časem pomalu naháněla nevěřícný a shovívavý úsměv do tváře. Co mi však opravdu nadzvedlo mandle nebylo ani tak finální (přesrože defenzivní) násilí, jako takřka nabádání nezralých čtenárských srdcí k vyzkoušení skutečně nebežpečných pokusů. Takže nevím... třeba už jsem jenom moc stará a přehnaně starostlivá :)
Moje generace je odkojena stejnojmenným seriálem, který si však z této knihy vzal jen malý zlomek námětu. Říká se, že kniha je vždy lepší, tady to platí ještě víc než u čehokoli jiného. Je tady čas seznámit se se všemi účastníky, jejich charakterem, jejich přístupu k situaci, která je potkala. Trochu mě štval ten mirkodušínovský klaďas (tuším Briant nebo tak nějak), takže jsem tak trochu sympatizoval s domýšlivým Doniphanem, či jak se jmenoval.
Štítky knihy
mořeplavba boj o přežití ostrovy trosečníci dobrodružství prázdniny zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Další poučně napsaná kniha od světoznámého Verna. Nyní se autor pro změnu rozhodl napsat robinsonádu a aby to bylo nevšední, trosečníky jsou malé děti...
(Pamatujete si však, že indiáni se píší s malým počátečním ,,i''.)