Dva roky prázdnin
Jules Verne
Verne v knize zpracoval napínavý příběh patnácti chlapců, kteří si vyjeli na prázdninový výlet jachtou na moře. Po zakotvení v Aucklandu na Novém Zélandu odešla posádka na břeh a loď se díky nedopatření dostala zpět na moře. Zde byla hroznou bouří zahnána k břehům pustého ostrova kdesi v jižním Pacifiku, kde ztroskotala. Tak se z městských školáků, z nichž nejmladšímu bylo osm a nejstaršímu čtrnáct let, stali robinzoni, odkázaní jen sami na sebe...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1985 , Albatros (ČR)Originální název:
Deux Ans de vacances, 1888
více info...
Přidat komentář
Nechápu, proč jsem verneovky nečetla už dříve. Jsou to čtivé, napínavé, perfektně vykreslené příběhy. Už se těším na další dobrodružství a určitě si dokoupím chybějící v mé knihovně.
Tohle byla moje první Vernovka a četla se mi velmi dobře, asi kvůli prostředí, které bylo velmi dobře zvoleno vzhledem k ději.
Knihu bych doporučil skoro všem čtenářům nebude, asi pro romantiky a pro lidi, kteří čtou naučnou literaturu atd....
Klasická kniha mého dětství. Milovala jsem Verneovky a občas se k nim vracím. Jeho vyprávění mě dokáže znova zase nadchnout.
Jak já jim v dětství záviděla...:-D
Krásná kniha, jak jsem si jako kluk přál být na ostrově s ostatními chlapci.
Edit:Po spoustě let, jsem se ke knize znovu vrátil. Bohužel, již pro mne ztratila kouzlo. Celkově musím říct, že knihy Julia Verneho jsem si vychutnával spíše jako náctiletý. Přece jen už mám něco načtené a vnímám ty příběhy jinak. Což je škoda, přemýšlím, že další knihy raději číst nebudu abych si nezničil krásné vzpomínky, které na ně mám.
knihu právě čtu ale i když jsem teprve v půlce moc se mi to líbí :D napětí tam vůbec nechybí :D
moje nejoblíbenější verneovka; zřejmě i proto, že jako každé dítě jsem toužila mít taky dva roky - a nejen dva měsíce - prázdnin ;-)
Četl jsem tuto knihu jako malý kluk. Byl jsem překvapen, jak čtivé je to i po těch letech.
Celá kniha mě bavila a užíval jsem si dobrodružství společně s celou partou kluků. Určitě doporučuji přečíst, je to takový návrat do dětských let a to není špatné :-)
Spolu s knihou Patnáctiletý kapitán moje nejoblíbenější verneovky. A tuto knihu jsem měla ještě o kousek raději. Dobrodružství kluků, kteří si prázdniny prodloužili na dva roky a tím vším, čím si prošli, vystudovali vlastně školu života, bylo jedinečné. Naše děti, když byly nemocné, poslouchaly stále dokola mluvenou verzi - pamatuji se, že tam zněl Marek Eben.
Nádherná kniha. Vlastně jsem si v ní našla jednu z prvních lásek, Brianta (-:
Ale nakonci jsem měla ráda i Doniphana a když málem zemřel, skoro jsem plakala.
Když jsem býval mlád, byl bych dva roky prázdnin měl rád. Aspoň jsem se k nim v této verneovce přiblížil, i když to nebyla povinná četba! V dětství jsme pořádali "expediceů do okolí rodné vísky a prázdniny byly najednou fuč. A pan Verne vystihl dokonale touhu tehdejších kluků za dobrodružstvím.
Moje nejoblíbenější Vernerovka.
To je vlastně úžasné, když si uvědomím, že knihy nějakého autora si získaly souhrnné označení.
Autor s nekonečnou fantazií a se schopností předávat dobrodružství dalším a dalším generacím.
Zajímalo by mne, jakým způsobem by pracoval a psal v současnosti.
Kolik těch jeho snů se uskutečnilo.
A kolika dětem předal svými knihami vědomí, že je dobré se nevzdávat, že statečnost je hodná obdivu a že přátelství není jen slovo.
Díky, že jeho knihy byly součástí i mého dětství.
Nádherně dobrodružná Verneovka, kterou jsem opravdu milovala a četla jedním dechem! Dobrodružství, hrdinství, odvaha, síla přátelství, tajemství neznámých dálek a moří... To je přesně ono..
Štítky knihy
přátelství mořeplavba boj o přežití ostrovy trosečníci dobrodružství prázdniny mezilidské vztahy romány zfilmováno – TV seriál světová literaturaAutorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Už dlouho jsem si chtěla od tolik oblíbeného Julese Vernea něco přečíst, ale pořád jsem se k tomu nemohla dokopat. A pak se mi dostaly do rukou Dva roky prázdnin, které jsem dosud znala jen jako seriál, a ejhle! Objevila jsem naprosto úžasnou knížku. Musím tedy podotknout, že od zmíněného seriálu se kniha značně liší (ať už v některých postavách, věku chlapců, tak v mnoha částech děje), ale i tak má seriál něco do sebe a já ho stále řadím mezi své oblíbené.
Co se týče knihy, je psána nesmírně poutavým jazykem, takže jakmile se začtete, neodtrhnete oči dřív než na poslední stránce. To jsem si pořád říkala: „Dočtu tuhle kapitolu a jdu spát.“ A pak koukám, ono je čtvrt na dvě a za mnou dalších dvacet stran. Zkrátka, tímto řadím Julese Vernea mezi své oblíbence a s chutí se začtu do dalšího dobrodružství.