Dvacet tisíc mil pod mořem
Jules Verne
Děj románu začíná roku 1866, kdy se v anglických listech objevila zmínka o jakémsi mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. Tímto úkazem se zabývali i vědci. Jedni říkali, že je to ponorka a druzí tvrdili, že se jedná o dosud neznámého tvora. Nakonec Američané vyslali na moře fregatu Abraham Lincoln, která měla za úkol záhadu vyjasnit. Výpravy se zúčastnil také francouzský přírodovědec profesor Aronnax se svým sluhou Conseilem, kteří se na lodi seznámili s harpunářem Nedem Landem. Výprava byla dlouho neúspěšná, až jednou večer spatřila posádka světelnou záři vycházející kousek od lodi. Fregata se pokusila tvora pronásledovat a harpunovat. Najednou se však obluda otočila a plula ohromnou rychlostí směrem k lodi, se kterou se vzápětí srazila. Profesor Arronax, jeho sluha Conseil a harpunář Ned Land spadli při nárazu do vody. Zachránili se na hřbětě obludy, o které však brzy zjistili, že to opravdu není ryba...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1926 , Josef R. VilímekOriginální název:
Vingt mille lieues sous les mers, 1870
více info...
Přidat komentář
Kdyby kniha neměla téměř na každé druhé stránce výpis druhů, poddruhů a čeledí ryb, dal bych klidně 5 hvězd, ale tohle mě strašně rozčilovalo.
Kniha je dokonale napsaná, fascinující detaily podmořského světa i vzhled a konstrukce celé ponorky, ale příliš popisné pasáže mi moc nesedly..
Když nad tím teď přemýšlím, musím uznat, že kniha byla krásná jako celek ale čtení mě moc nebavilo . Pravděpodobně je to tím že vůbec nerozumím mořským živočichům a zeměpisu. Ani postavy mi moc nesedli: Nemo moc divnej, Aronnax vykulenej, Conseil moc klidnej, Ned moc cholerickej.
teda musím přiznat, že mě to dost nudilo, četla jsem kvůli dceři, ale dost jsem trpěla.. ani ne tak u těch popisů, profesně mě to celkem zajímalo, ale vůbec jsem se nemohla začíst, přišlo mi to odfláknuté, nevím :-)
Kniha, kterou jsem četla v dětství snad milionkrát a o víkendu - při hledání v knihovně jsem na ni přišla a opět po nocích se zápalem četla . Bylo to úžasné čtení a i když jsem věděla, jak to všechno dopadne, tak jsem panu profesorovi držela palce, harpunáře jsem napomínala, ať zbytečně kapitána Nemá neprovokuje - krásný návrat do dětství:-)
jedna z nejvýraznějších knih mého dětství. Období kolem 12 let jsem věnovala plánování své vědecké kariéry paleontologa a archeologa. Mě popisy a technikálie nikdy nevadily :-).
a přiznám se, že když jsem se poprvé potopila v Egyptě, právě kapitán Nemo mě provázel na každém kroku, tolik jsem si z knihy pamatovala.
V mládí jsem se hodně potápěl a když jsem asi v deseti letech obdržel brýle na potápění a asi ve dvanácti letech se seznámil s "podvodníkem" Nemem a byl jsem z knihy celý PAF.
Musím se přiznat, že jako malý kluk jsem přečetl několik Verneovek, avšak ta Dvacet tisíc mil pod vodou mezi nimi nebyla. Zkrátka jsem ji neměl k dispozici. Nyní jsem si ji před několika dny zakoupil a právě jsem v polovině knihy. Viděl jsem i samozřejmě filmové zpracování. Nerad porovnávám filmy s knihami, neboť knihy jsou většinou lepší než filmy. Obsah této knihy jsem samozřejmě již znal, avšak Verna čtu velmi rád a tato kniha rozhodně patří mezi jeho velká díla. Zkrátka a dobře kapitán Nemo a Nautilus to jsou legendární pojmy. Verne zde tak jako u jiných knih, je to pro něj typické, dost podrobně popisuje podvodní faunu, se kterou se cestující na Nautilu během svých cest setkávají. Mě osobně toto nevadí, zvykl jsem si na to při četbě jeho prvních knih. A ten, komu to nevyhovuje, nemusí Verneovky čísti. Tohoto spisovatele obdivuji pro jeho nadčasovost. V dnešní době již čtenářům přijde zcela přirozené čísti o různých vynálezech pocházejících z dob minulých století, a dnes již tyto mnohé vynálezy berou jako úplnou samozřejmost. Ale v takové době, kdy Verne knihy napsal, musel být o ně jistojistě velký zájem a řekl bych, že jeho v knihách představované a popisované vynálezy zcela jistě vedly obyvatele této planety k velkým debatám. Pro mě rozhodně jeden z nejvýznamnějších spisovatelů nejen své doby.
Za mne jedna z nejlepších knížek pro malé čtenáře vůbec. Nádech něčeho tajemného a skrytého přetrvává i do dnešního uspěchaného světa. Také dává velký prostor pro fantazii a to je pro mladší generace velmi důležité.
Mám tu knihu rád, i když mi dlouho nebylo jasné, který z hrdinů mi je nejsympatičtější. Kapitán Nemo je "divnej" - to mi bylo jasné od začátku. Profesor Arronax je potrhlej vědátor, který ani neví, jestli by na Nautilu radši zůstal nebo z něj uprchl. Ned Land je cholerickej trotl. Takže mi nakonec vyšel jako můj oblíbenec Conseil. Kliďas každým coulem, za každého počasí. I on má své mouchy, ale z těch čtyř je jednoznačně nejnormálnější. (Poznamenávám, že toto hodnocení jsem učinil někdy ve věku 12-13 let, takže za něj nemohu být činěn odpovědným).
Tato kniha mi pohltila. Sice některé kapitoly se mi trochu vlekly, ale některé byly zase až neuvěřitelně čtivé a nedalo se odejít od rozečteného. Jen jsem čekala, že se kapitán Nemo nakonec trochu více "otevře" a dozvíme se jeho celý životní příběh. Velmi pěkná kniha, pro mne daleko zábavnější než např. "Dva roky prázdnin".
Mořem zeměkoule začala a kdo ví, zda mořem také neskončí. V moři je největší klid. Moře nepatří tyranům. Na jeho povrchu mohou ještě prosazovat své neoprávněné nároky, rvát se i požírat a předvádět tam všechny pozemské hrůzy, ale deset metrů pod hladinou jejich moc končí, jejich vliv ustává, jejich síla mizí!
.................
Taky mám občas velkou chuť zmizet. A kapitán Nemo mi to umožnil. Díky pane Verne!
Příběh se čte lépe, než bych čekal, jen mě brzy začaly nudit vyčerpávající popisy podmořské fauny.
Verneovky, na těchto knihách jsem "vyrostl". Tato je jedna z mých oblíbených. S kapitánem Nemem jsem se pak setkal ještě v "Tajuplném ostrově" (kde zemřel při výbuchu sopky na ostrově). Tajemná ponorka potápějící lodě, nebyl pan Verne vizionářem? ;-)
Knížky J. Verna jsem četl jako mladý kluk, 20000 mil jsem si koupil před pár měsíci víceméně ze zvědavosti, jestli to budu schopen ještě dneska ve svých pětatřiceti přečíst. A světe div se, ono to jde! Cesta s kapitánem Nemem je prostě Verne ve své nejklasičtější podobě, vrátilo mě to o 20, možná i víc let zpátky:). V některých komentářích se tu píše o zdlouhavosti popisu některých pasáží, co všechno cestovatelé viděli pod mořskou hladinou. Mě právě tyhle pasáže výčtu různých faktů na Vernovi vždycky bavily, je to taková esence skutečných už tehdy známých poznatků, ať už z historie, zeměpisu, botaniky, geologie nebo zoologie, kartografie a samozřejmě techniky, Vernových předtuch (kdy mnohdy poměrně přesně předpověděl mnohé objevy) a z dnešního pohledu totálních nesmyslů, nad kterými se dnešní čtenář už spíše jen pousměje. Ale to je právě to, co dělá díla J. Verna spolu s typickým "humorem" naprosto nenapodobitelnými. Knížku jsem přelouskal asi za 4 dny a určitě nebyla poslední, některé z těch známých mi od něj ještě chybí a k některým se zase rád vrátím.
Ani by som nepovedal, ze to pisal Verne .. Kniha ma fakt nudila.. dej malo prepracovany.
Štítky knihy
moře a oceány lodě zfilmováno francouzská literatura ponorky pomsta dobrodružství badatelé a objevitelé mořští živočichové podmořský svět
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Úžasná kniha, kteoru byhc doporučila přečíst každému v každém věku :)