Dvacet tisíc mil pod mořem
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93662/bmid_dvacet-tisic-mil-pod-morem.png
4
1723
1723
Děj románu začíná roku 1866, kdy se v anglických listech objevila zmínka o jakémsi mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. Tímto úkazem se zabývali i vědci. Jedni říkali, že je to ponorka a druzí tvrdili, že se jedná o dosud neznámého tvora. Nakonec Američané vyslali na moře fregatu Abraham Lincoln, která měla za úkol záhadu vyjasnit. Výpravy se zúčastnil také francouzský přírodovědec profesor Aronnax se svým sluhou Conseilem, kteří se na lodi seznámili s harpunářem Nedem Landem. Výprava byla dlouho neúspěšná, až jednou večer spatřila posádka světelnou záři vycházející kousek od lodi. Fregata se pokusila tvora pronásledovat a harpunovat. Najednou se však obluda otočila a plula ohromnou rychlostí směrem k lodi, se kterou se vzápětí srazila. Profesor Arronax, jeho sluha Conseil a harpunář Ned Land spadli do širého moře. Zachránili se na hřbetě obludy, o které však brzy zjistili, že to opravdu není ryba, ale ponorka. Z té vylezli čtyři muži, vtáhli je dovnitř a uvěznili v tmavé komoře. Příští den je tam navštívil jakýsi muž, který se představil jako kapitán Nemo a oznámil jim, že se nacházejí v ponorce Nautilus, kterou nikdy nesmějí opustit, aby nevyzradili její tajemství. Jako nedobrovolní cestující prožili při podmořské plavbě neuvěřitelné příhody, poznali netušené krásy mořského dna a poučili se o přírodních zvláštnostech oceánů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1926 , Josef R. VilímekOriginální název:
Vingt mille lieues sous les mers, 1870
více info...
Přidat komentář
Pro mě první bichle mýho života. Osudová kniha, která mě přiměla číst další a další verneovky, stejně jako udělat si potápěčský kurz. Spolu s Dětmi kapitána Granta a Tajuplým ostrovem skvostná volná trilogie, která vás vezme po celé světě i zmapuje výdobytky lidského ducha. Chtěl bych si jí přečíst znovu poprvé.
Tak jsem přečetl legendární Verneovku a musím říci, že to je geniálně napsané, hlavně spíše po technické a přírodovědné stránce. Nautilus je popsán naprosto neuvěřitelně přesným popisem, hlavně princip ponoření a vynoření, jeho pohyb, získávání kyslíku a pitné vody z mořské vody. Tedy technologie, které jsou nám dnes známy, ale v době napsání knihy (1870) to byla těžko uvěřitelná scifi. Podle mne se musel mít ve své době Jules Verne nejen bujnou představivost, ale i mimořádný přehled ve fyzice a technice. Knihu si hodně užijí přírodovědci, jsou tam relativně podrobně popsány různé druhy ryb a mořských živočichů. Kniha se mi docela líbila, ikdyž si myslím, že dnes už je trochu přežitá. Jedna z nejzajímavějších kapitol je ta o Nautilu a boj s chobotnicí. Rovněž jsem nepochopil důvod dlouhé plavby Nautilu po celém světě. Snad jen kvůli odhalení tajemství oceánu. Ale legendární dílo si rozhodně zaslouží vaši pozornost.
Po delší době jdu zas z poličky oprášit tuto mou srdcovku v rámci čtenářské výzvy. Miluju to!
Klasická Verneovka, která provází malé čtenáře po mnoha generací. Příjemná nostalgie.
Zajímavé. V dětství jsem přečetl více verneovek, ovšem tuto jedinou si opravdu pamatuji. Dlouhé popisy rostlinné a živočišné říše mne občas nudily, ovšem samotný příběh je výborný. Kdo by nechtěl strávit nějaký čas v úžasné ponorce kapitána Nema. Mimochodem v celé knize jsem se nedočetl, že Nemo znamená nikdo. Kdo chce znát lépe kapitánův příběh a jeho pohnutky, ať si přečte Verneův Tajuplný ostrov, tam je hodně vysvětleno. Krásná vzpomínka na dětství a i dnes pěkné počtení. Romantickým dobrodruhům vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Nechci hodnotit, abych nesnižoval oněch 87%, které kniha má.
Za mě mohu jen říci, že to je velké zklamání. Kniha, zdá se mi, má přímočarou dějovou linku protkanou encyklopedickými znalostmi pana Verneho. Škoda, že Verne nepropracoval psychologie postav do uvěřitelné podoby. Zejména kapitán Nemo, by mohl být velmi zajímavý. Po přečtení komentářů zde jsem se dovtípil, že i kdybych knihu dočetl, nebudu spokojen. Tedy jsem knihu odložil na 135 stránce.
Kapitán Nemo, můj pradávný vzor a Verne jako učitel fyziky a biologie. Když jsem se k textu po mnoha letech vrátila, zjistila jsem, že mi vadí stejně jako v dětství to, že zatímco útoky spojených světových sil na Nautilus byly v pořádku, tak když Nautilus sem tam někoho potopil, hned kolem toho bylo tolik povyku!
Dnes už verneovky nečtu pro jejich naivitu, ale v dětství dokázaly krásně probouzet moji fantasii a díky nim jsem se naučil číst a stal se vášnivým čtenářem. Ale snad se k nějaké verneovce ještě někdy vrátím zavzpomínat si na krásné zážitky z dětství při čtení těchto nádherných dobrodružných příběhů.
Knihu jsem četla několikrát, máme i příběh na kazetách , koupila jsem kdysi klukům k Vánocům, poslouchali vždycky před spaním. Přála bych si projet moře v ponorce.
Kdo by nemiloval Nautilus a kapitána Nema? Snad každé dítě sní o takovém dobrodruství. Nebo aspoň já. Když se k příběhu vrátíme očima dospělého, tak je nám svým způsobem Nema líto a částečně i profesora Arronaxe. Tolik objevů, dobrodružství a divů, které nestihli spatřit. Kéž bych se mohla vydat aspoň na jednu plavbu, zkoumat mořské dno a útroby Nautilu.
Na druhé straně jsou Verneovo futuristické vize, kterými předběhl svou dobu. Až člověk začne debatovat se svým červíčkem v hlavě, jestli náhodou necestoval v čase.
"Verneovky" mě provázely celé dětství, ale tato patří bezesporu k mým nejoblíbenějším.
Musel jsem hvězdičky ubrat, nějak jsem jako mladý nevnímal otravné líčení toho co všechno pozorovali z okna, je tam toho prostě moc a moc, chvílemi mi to přišlo jako popis akvária :)
Nádherný příběh, styl psaní se mi líbil. Verne naprosto předběhl svoji dobu a o to je tento příběh fantastičtější. Kapitán Nemo a jeho posádka jsou po celou dobu příběhu záhadní. Zajmalo by mě co se stalo s Nautilem. Hlavní hrdina je přírodovědec a je podle toho napsaná. Z tohoto pohledu je kniha obohacena o zajímavá fakta, což by z pohledu Neda Landa asi nešlo a třetí člen skupinky je velice zamlklý a naprosto oddaný profesorovi. Během plavby se přihodilo množství zajímavích věcí jako výbuch sopky, zápas s chobotnicemi, setkání s Papuánci, uvěznění pod vodou a s tím souvisejcí nedostatek vzduchu, lov perel...a podobně. Doporučuji
Neznám lepší chválu na knihy o kapitánu Nemovi, než píseň Nautilus, kterou nazpíval Václav Neckář. Doporučuji jak knihy, tak písničku.
Proslulá kniha, ke které jsem se konečně taky dostal, se ukazuje jako velmi příjemné čtení. Verne byl vizionář, a přestože jeho představa už dnes přepadá spíš do steampunku než do SF, stále je to pěkná dobrodružná jízda, i když místy až přespříliš popisná.
Tato verneovka by nebyla zase až tak špatná, kdyby se tak trochu nevlekla. Tolik popisných pasáží jsem v žádné jiné autorově knize nenašla. Ale i přesto se jedná o výborný dobrodružný román, který by si měli přečíst i mladší čtenáři. Pokud je tedy kniha ještě osloví.
Můj nejoblíbenější román od tohoto autora. Svět v hlubinách oceánů vás pohltí a vy nepřestanete číst, dokud nedojdete na konec kdy zjistíte, že se vám ale moc nechce knihu zaklapnout a odložit...
Štítky knihy
moře a oceány lodě zfilmováno francouzská literatura ponorky pomsta dobrodružství badatelé a objevitelé mořští živočichové podmořský svět
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Knihu jsem dostal před rokem k narozeninám ale přečíst ji jsem se odhodlal až teď.
Je to má již třetí kniha od Julese Vernea a je stejně chytlavá jako zbylé dvě.
Má tajuplný a zajímavý děj, propracované postavy a lehce Vás vtáhne do děje.
Je úžasné, jaký byl Jules Verne vizionář, a kolik věcí, které zmiňoval ve svých knihách, se vynalezlo až v novodobé historii.