Dvě dámy v tísni
Zdena Frýbová
Autobiografickou knihu Zdeny Frýbové prostupuje nálada humorně bezstarostného putování Švýcerskem a Francií: komické příhody, zajímavá setkání, konfrontace reality s tím, co se popisuje v průvodcích. Dvě dámy v tísni jsou přítelkyně, které se společně vydaly autem na dovolenou. Ke konfliktům mezi nimi dochází v četných stresových situacích, vyplývajících ze skutečnosti, že obě postrádají smysl pro orientaci a mapa je jejich nepřítelem. V autentické vyprávění o vlastních cestách autorka vylíčila nejen krásné zážitky a zábavná dobrodružství, ale též nepříjemné zkušenosti, které ukazují i odvrácenou tvář dnešního světa.... celý text
Přidat komentář
tootsie : Autorka se měla politice vyhnout ve všech svých knížkách. Nevím, co ji to popadlo cpát toto téma do své porevoluční tvorby. Jinak tuto knihu jsem fakt nedala.
Dvě dámy jsem četla mnoho let po Malinkatém kreténovi. Tato kniha mě také bavila, autorka prostě uměla psát. Je mi sympatický její náhled na svět, na lidi a láska ke zvířatům. Toto dílo vnímám však víc než jako humoristickou knížku jako autobiografii Frýbové, z těchto stránek se o ní dozvíme hodně, vtipné i vážné věci zabalené do cestopisu. Takže podle mě tady není tak podstatné to bloudění, ale nalézání těchto sdělení. Já na rozdíl od některých zdejších recenzentů knihu s chutí dočetla a bylo mi pak, jako bych se na poslední stránce loučila s novou kamarádkou.
Keby to bolo tak o 200, možno aj 300 strán kratšie, dala by som 3 hviezdičky. 460 strán o blúdení je fakt moc. A politike by sa autorka v takomto type knihy mala úplne vyhnúť. Napríklad tu v rôzne obmenených vtipoch opakovane kritizuje Havlove amnestie. A na strane 408 (kam sa asi prebojuje málokto) som sa dočítala, že Miloš Zeman je človek veľmi vzdelaný, a môže si dovoliť byť arogantný, lebo o hlavu čnie nad svojim okolím. Celkom by ma zaujímalo, aký by mala na ňho autorka názor teraz, po 15 rokoch.
Nedočteno, ano, zabloudit je vtipné, ale prostě nikdy nedokázat trefit správnou odbočku na 100 stránkách pořád dokola a dokola? To opravdu ztrácí pointu.
Mne to pripadalo velmi vtipne, zabavne, pohodove, skvele citanie, ako vsetky Frybovej knihy, menej napinave ako ostatne, ale inak skvele a genialne, ako vsetky knihy tejto uzasne nadanej spisovatelky.
Nudná a takřka nic neříkající kniha a navíc od autorky, která uměla daleko lepší příběhy. Prostě ztráta času.
Snad jediná kniha mé oblíbené spisovatelky, která mě nudila a zklamala. Pořád jsem čekala, kdy se to užuž rozvine, rozjede - a ono nic, stejné až do konce knihy.
Po strane 80 som to vzdala. Stále len opisy blúdenia po celom Švajciarsku. Takú navigátorku by som asi vyhodila za jazdy z auta ;) Škoda, lebo knihy pani Frýbovej som doteraz čítala na jeden záťah. :(
První knížka mé oblíbené autorky která mě silně nebavila. Za sebe hodnotím jako její nejhorší knihu. Někdy v polovině jsem přestala číst a zbytek už jen prolistovala.
Tak tady jsem se bavila. Četla jsem ji v čekárně u doktora a smála jsem se tak, že jsem slzela. Líbily se mi i popisy cest. Takový humorný průvodce.
Pro mne byla tato kniha také velkým zklamáním.Už si ani nepamatuji zda jsem ji vůbec dočetla.
... tak tuhle knihu jsem nedala... Jediná kniha mé srdcové autorky, která mě neoslovila a kterou jsem nepřečetla... Nuda, nuda, nuda... Nedočetla jsem...
Čekala jsem vtipné povídání a zážitky z cest, ale převážně šlo o to, kde a kdy se lze ztratit. Celkově kniha o ničem a nezachránily to ani popisy míst...
Autorovy další knížky
1987 | Robin |
1993 | Malinkatý kretén |
1988 | Z neznámých důvodů |
1991 | Falešní hráči |
2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Je mi líto, že má kniha tak slabé hodnocení, tak hodnotím ještě před dočtením. Čtu a čekám, kdy se kvalita začne snižovat. Také uvažuju, jestli nejsem divná, když se mi kniha tak líbí. Momentálně to vypadá na doživotní zákaz od Dopravních podniků jezdit jejich dopravními prostředky - a že nevíte proč ;-) ÚPRAVA PO DOČTENÍ: Dvě dámy v tísni se mi líbily dokonce ještě víc než Robin a svá úvodní slova můžu potvrdit :-)