Dvě sestry
Åsne Seierstad
Uvěřily. A rozhodly se. Opustily rodinu i domov a odešly do Sýrie, aby bojovaly na straně ISIS za svého Boha a svou víru. Dvě sestry, Norky somálského původu – devatenáctiletá Ayan a šestnáctiletá Leila – žijí se svou rodinou v Oslu až do momentu, kdy zmizí v síti teroristické organizace. Norská reportérka a spisovatelka Åsne Seierstad přichází se strhující knihou, ve které se snaží zjistit, proč se dívky zradikalizovaly, jaký to mělo vliv na jejich rodinu a jak vypadala snaha jejich otce přivést své dcery zpět. Dokumentárně-reportážní dílo Dvě sestry je hlubokou sondou pod povrch života dvojice dívek, která v pohodlí domova v jedné z ekonomicky a sociálně nejvyspělejší zemi světa podlehla fanatickému vlivu ISIS. Prostřednictvím rozhovorů s rodiči, přáteli a jejich okolím se autorka snaží porozumět, co vedlo dívky k tak zásadnímu rozhodnutí, jež obrátilo naruby hned několik životů.... celý text
Literatura faktu Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2018 , AbsyntOriginální název:
To søstre, 2016
více info...
Přidat komentář
Reportážní román s příjemně čtivým příběhem. Navíc se dozvíte jak informace o konfliktu v Sýrii, tak o životě migrantů v Norsku. Doporučuji všem, kteří se o problematiku zajímají. Vhodné i pro politiky................. Ale to na tyhle stránky nepatří. Lidé chtějí žít plnohodnotný život, což zkrátka nejde ve válečném konfliktu, ale ani jako neplnohodnotný občan v cizí zemi (ať už reálně nebo pocitově). Líbí se mi zpověď o pocitech migrantů a jejich názorech - ačkoli člověk ta témata tuší, takto se stávají reálnějšími.
Dvě sestry jsou mrazivou výpovědí o osudech rodinu somálských imigrantů v Norsku. Sadiq a Sara, manželé a rodiče, přišli do Norska, aby unikli před občanskou válkou a mohli v klidu a bezpečí vychovat svých pět dětí. Všechno bylo na nejlepší cestě, děti hodné, chytré, rozumně ambiciózní, obzvláště nejstarší dcera byla dívka s velkým potenciálem. Jenže cestou se něco zvrtlo, něco, co nikdo nedokáže dodnes přesně definovat, ale jak ona, tak posléze i její mladší sestra, se postupně přikláněly k čím dál radikálnějšímu islámu, až nakonec jednoho dne zmizely z domova a rodičům poslaly email až z Turecka, kde se chystaly překročit hranice a v Sýrii se připojit k bojovníkům Islámského státu.
Otec se vzápětí vydal dcery hledat, ale najděte dvě dívky, které nechtějí být nalezeny, uprostřed válečného konfliktu...
Åsne není žádná amatérka a začátečnice, její kniha plyne i díky skvělému překladu Kateřiny Krištůfkové. Autentická emailová a smsková komunikaci děvčat s přáteli a rodinou, jejich statusy na facebooku a zprávy na twitteru doplňují vyprávění tak, jak se Åsne podařilo ze zpráv od všech, s nimiž dívky přišla do kontaktu, sestavit. Děj konkrétních jedinců v přesně uměřeném poměru střídají faktické informace o událostech spojených se vznikem Islámského státu a jeho následnou existencí.
Není to příjemný čtení, je to svíravá výpověď o tom, že jako rodiče můžete udělat všechno správně nebo se o to alespoň snažit a stejně to nemusí vůbec stačit. Je to kniha o tom, že radikálové nejsou jen potomky fanatických radikálů a o tom, že jednoduché odpovědi na složité otázky prostě neexistují.
Tak to je sekec mazec. Drsné, syrové, s ničím se nepárající čtení. Máte chuť těm holkám vynadat, stejně tak jako nějak tajně a nenápadně nakouknout do zapovězeného území, abyste viděli, jak tam žijou, jestli se jim neubližuje. Silná kniha, psaná napůl dokumentárním stylem, napůl jako román, takže se čte hodně dobře.
Skvelá, vyčerpávajúca, emotívna, miestami vyvolávajúca nepochopenie, hnev....taká je táto kniha.
Štítky knihy
Norsko islám norská literatura náboženský fanatismus reportáže Sýrie hnutí Islámský stát
Autorovy další knížky
2018 | Dvě sestry |
2005 | Knihkupec v Kábulu |
2019 | Jeden z nás: Příběh o Norsku |
2024 | Afghánci: Tři příběhy z jedné země |
Dala jsem si čas na napsání komentáře a stejně mi to nepomohlo, pořád to nějak nemohu rozdýchat. Ano, je mi smutno z dnešního světa, z chování lidí. Je mi líto všech uprchlíků které vyhnala válka a nesmyslné spory, rodičů kteří přišli a přicházejí o své děti...
Zároveň se mi potvrdil můj názor, že se má pomáhat lidem v jejich domovině. Bez rodiny, kultury, tradic, historické, národnostní a náboženské sounáležitosti nelze žít.
Kniha je skvěle napsaná, trochu jsem se bála žánru reportážního románu, ale opravdu zbytečně. Konečně jsem pochopila důvody konfliktu v Sýrii, i když střídání moci mezi jednotlivými radikálními, vládními a nevládními skupinami mi dalo pěkně zabrat. Konečně někdo popsal kam vede bezhlavé přijímání uprchlíků, fanatismus a různý výklad Koránu.
Není to zrovna příjemné čtení, život není vždycky jednoduchý, ale díky skupině šílenců se dá proměnit v peklo.
Ps. Netušila jsem jak je norský sociální systém štědrý.