Dvě sovy v nízkém letu
Michaela Keroušová
Na skládce najde postarší hlídač Nejedlý malou holčičku. Nikdo ji nehledá, nikdo neví, odkud se vzala ani kdo jsou její rodiče. Dostane jméno Alžběta a ujme se jí vdova Viola, jejíž pět synů už dávno odešlo z domova. Alžbětin původ není jediná záhada, kterou magický příběh rozplétá. Nalezená holčička se stává katalyzátorem dávno promlčených tajemství celého městečka. Proč se hlídač Nejedlý kdysi dobrovolně odstěhoval mezi haldy nepotřebných věcí? Co se přihodilo mezi Violou a její sestrou, že spolu desítky let nemluví? A kdo je podivínský dědek Cink, který se šourá po krajině s plnými igelitkami a Alžběta se ho bojí? Trochu báseň, trochu detektivka a trochu sen. Příběh se odehrává v neurčitém bezčasí, kde věci, domy i místa hrají stejně podstatnou roli jako postavy. Tři liščí ocasy, modrá vana v ohromném jabloňovém sadu a rodinné obrazy v pokojích zakrytých prostěradly. Malá Alžběta v tom panoptiku roste a pozvolna rozkrývá historii svých blízkých. Je ale vůbec možné pátrat v cizí minulosti a zároveň se vyhýbat své vlastní?... celý text
Přidat komentář
Autorka psát umí. I zápletka dává smysl. Celkově mi ale přišlo, že postavy jsou neživotné a jen letmo nahozené, zatímco všudypřítomné poetično nepříliš funkční.
Krásná kniha, určitě stojí za přečtení. Poutavé vyprávění a postupné odhalování jednotlivých tajemství všech hrdinů vás nutí číst dál a dál. Líbil se mi originální styl psaní talentované české autorky, trochu mi připomínala Houbařku.
Tak toto nebyla kniha pro mne, bohužel, dočítala jsem z povinnosti. Postavy a jejich činy byly takové nepravděpodobné, vyprávění překombinované, ale třeba jím bude někdo jiný okouzlený.
Mě se kniha líbila. Je to trochu rodinná sága, nechybí napětí, melancholie, magie. Obdivuji poměrně mladou autorku, kniha je kvalitně napsaná, žádný brak.