Dvojčatá z ľadu
Sean Thomas
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355829/bmid_dvojcata-z-ladu-Emm-355829.jpg
4
855
855
Angus a Sarah Moorcroftovci ešte donedávna viedli vysnívaný život v krásnom londýnskom dome a tešili sa zo svojich dvojčiat Kirstie a Lydie a z malého psíka. Lenže všetko sa zmenilo, keď malá Lydia nešťastnou náhodou vypadla z balkóna a zabila sa. Rok po tejto tragickej udalosti sa rodina rozhodla presťahovať na malý škótsky ostrov, kde Angus po babke zdedil domček, v ktorom pôvodne býval strážca majáka. Chceli tam na všetko zabudnúť a opäť zlepiť úlomky svojho niekdajšieho života dohromady. No ukáže sa, že tento krok nebol práve najšťastnejší. Druhé dvojča Kirstie sa začne z ničoho nič správať veľmi čudne, až napokon začne vyhlasovať, že ona je v skutočnosti Lydia a tá, ktorá zomrela, bola Kirstie. Svet Moorcroftovcov sa opäť začne rúcať. Žeby nevedeli rozoznať vlastné deti? Pocity úzkosti a nepokoja umocňuje aj chladný a nehostinný ostrov. Sarah sa zrazu cíti veľmi osamelá a Kirstie (alebo je to Lydia?) je čoraz viac rozrušená. A keď ich prudká búrka odreže od sveta, duchovia minulosti sú zasa späť...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)Originální název:
The Ice Twins, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
musím říct, že příběh jsem nejdříve číst nechtěla, ale pak jsem dostala audioknížku a dala jsem jí šanci.
Bohužel mě moc neoslovil hlas vypravěčky.
Příběh se ze začátku vlekl, nemohla jsem se ,,začíst". Místy jsem se i celkem bála.
Ale musím říct, že originální nápad na knihu.
Zemřela opravdu ta sestra, která si myslíme? Nebo je to jinak? Mohou za to rodiče? Je tu třeba opravdu duch druhé dívky?
Přijde mi, že knihy od S.K. Tremayne nejsou nikde nějak moc vidět a i já jsem na Ledové sestry přišla vyloženě náhodou. Hodnocení zde mě moc nenadchlo, ale snažím se jím moc neřídit a neovlivňovat úsudek.
Ledové sestry mi daly co jsem očekávala - mrazivou temnou atmosféru, kterou fantasticky přikreslovalo divoké skotské podnebí. Hlavní postavy byly názornou ukázkou toxické rodiny, kterou se stali po smrti jedné ze svých dcer, s čímž se nikdy nevyrovnali. Postupně se začínají projevovat divné skutečnosti, přeživší dcera si stojí za tím, že je svou mrtvou sestrou a nikdo neví, co si počít.
Za mě příjemný thriller, určitě sáhnu i po dalších knihách autora.
Kniha pro mě neměla takový nádech. Nechci říct, že to bylo zklamání, ale znova bych si jí nepřečetla. Bylo tam spoustu zmatených situacích, které se pořád natahovaly.
Musím říct že mě kniha překvapila :) Já osobně bych dvojčata nechtěla mela jsem to tak i před knihou :) Zrovna kvůli tomu že bych se bála že bych je těžko rozpoznala:) ale děj byl fakt dobře zamotaní do konce jsem nevěděla jak to je či není:) je tam od všeho něco:)
Přečetla jsem za jedno odpoledne a víceméně náhodou. Knížku si půjčila mamka z knihovny a já zrovna neměla, co číst. No, nebudu přímo říkat, že to byl ztracený čas, ale myslím, že mi knížka hodně brzo vypadne z paměti.
Námět je zajímavý - jedno mrtvé dvojče, napůl rozvrácená rodina na osamělém místě. Ale ten chaos kolem identity dvojčete. Měla Kirstie/Lydie bludy? Nebo to byly jen halucinace matky Sarah? A proč manžel nechává všechny v omylu a nevědomosti. No, zbytečně natahované a zamotané.
Posloucháno jako audiokniha načtená Reginou Řandovou. První co mi vadilo. ale úplně to s knihou nesouviselo je způsob jakým to paní Řandová načetla to mě celkem vytáčelo...
Jak zde již bylo zmíněno tak velmi zajímavý námět ale, Sara mě neuvěřitelně vytáčela byla to taková kr..., psychycky nevyrovnaná úplně neschopná čehokoliv prostě neuvěřitelně tragickej člověk, každýho v podstatě odsuzuje, ale sama si před svým prahem nedokáže úplně zamést. Né že by Angus byla nějaká výhra, ale Sára byla fakt hu... Kistie/Lidie mi bylo fakt líto chudák s takovoudle matkou vlastně i otcem a celkovým osudem.
Velmi zajimavy namet zpracovany velmi nestastnym zpusobem. Do pulky knihy jsem se musel ke cteni nutit. Teprve v druhe pulce to zacalo byt trochu zajimave.
60% - Po přečtení knih Dítě ohně a Než jsem zemřela jsem se těšila na další román tak trochu ve stylu Daphne DuMaurier, ale chtělo to číst asi s větším odstupem. Připadá mi totiž, že autor to píše podle jedné šablony - takže opět tady máme vyprávění v ich formě z pohledu manželky (Sarah), která působí na první pohled vzhledem k okolnostem docela vyrovnaně, což nám okamžitě rozbije příběh podaný pohledem jejího manžela (Angus), jehož postava mi stejně jako v dříve přečtených románech připadala neuchopitelná a nesympatická a která naznačuje, že s jeho ženou nebude všechno tak úplně v pořádku, ovšem že i on sám má svoje kostlivce ve skříni. Opět je tedy mezi manželi spousta tajností a samozřejmě je zde opět i psychicky narušené dítě - jak už se dozvíme přímo z obálky knihy, jde o jednu sestru z jednovaječných dvojčat, u které není zřejmé, zda jde o otcovu oblíbenou Kirstie nebo matčinu oblíbenkyni Lydiu (s čímž jsem také měla problém, protože zkrátka nevěřím na dvojčata natolik identická, aby je nerozeznala ani vlastní matka). A ano, opět se celé rozplétání rodinné tragédie odehrává na nádherném, leč odlehlém místě (tentokrát autor zvolil okolí skotského ostrova Skye, kam se rodina stěhuje poté, co jedna z dívek přišla o život). Bohužel jsem často zaznamenala i naprosto podobné situace (snaha matky skamarádit dceru s jednou místní dívkou, která připomínala nepovedenou oslavu narozenin z Než jsem zemřela včetně otcova nesouhlasu s celou akcí) a popis napjatého vztahu mezi manželi mi taktéž přišel jak přes kopírák. Snaha Sarah o odhalení pravdy je úporně pomalá, jako kdyby to autor naschvál natahoval a testoval, co čtenář ještě vydrží, nemluvě o té duchařské stránce děje. V této knize mi navíc nebyla sympatická vážně žádná postava, ani té holčičky bojující se ztrátou identity mi nějak nedokázalo být líto. Konec nicméně docela příjemně překvapil.
Taky mě zaujalo, že třebaže podle dostupných zdrojů S.K.Tremayne je pseudonym autora Seana Thomase, tak v knize se o něm hovoří jako o autorce.
(SPOILER)
Dobre...Sarah je priserna zenska. Ne doopravdy mi pila krev. Odsuzuje manzela za neveru ale sama je neverna a zacala s tim.
Nelibi se mi, kolikrar se tu pouzije slovo "osukat", je to zbytecny a idiotsky. Kirstie je mimochodem skoro celou dobu nesnesitelna jako jeji matka.
Asi nikdy vice.
Mě to nebavilo a je mi to velmi líto, protože jsem se nedonutila příběh dočíst. Konec je prý velmi zajímavý, ale jak se k němu mám proboha dostat, když nejsem schopna dočíst za polovinu...
Nechala jsem se nalákat vysokými hodnoceními, ale za mě to byl divný domotanec. Poslouchala jsem jako audioknihu a Regina Řandová, kterou mám jinak docela ráda, tomu dala korunu. Byla tak přehnaně dramatická, že mi z toho "volejzala" hlava, jak pořád řvala. Snad na ten zážitek rychle zapomenu
Jednovaječná dvojčata, jedno úmrtí, nevědomost rodičů, které vlastně.. až mi to přišlo, že je to dost psycho, protože pořád přemýšlet jaká dcera přežila je hrozný. Konec jsem rozhodně nečekala, velmi zajímavé rozuzlení.
(SPOILER) Je to Lydie? Neni to Lydie. Nemuze to byt Lydie. Ale co kdyz to je Lydie. Rika, ze se jmenuje Lydie, ale nemuze to byt Lydie. Ale kdyz rika, ze je Lydie, tak to asi bude Lydie. Ano je to Lydie. Musi to byt Lydie, i kdyz to asi neni Lydie, bude to Lydie.......pokud by autor vyskrtal tyto zbytecne se opakujici vety, mohla byt kniha o tretinu kratsi, ale taky zajimavejsi. Za toto fakt hvezdy dolu, priserne mi to lezlo na nervy. Neuveritelne bylo take to , ze rodice nerozeznali sve deti, i jednovajecna dvojcata jsou trosku odlisna. Jinak se kniha cetla dobre, melo to trosku nadech nadprirozena, konec byl uplne jiny, nez ctenar ocekaval. Tema zajimave.
Nebylo to špatné, ale není to úplně žánr, který vyhledavam.
Nejsem si ani jistá,zda jsem konec správně pochopila,i když jsem ho cetla vícekrát..
(SPOILER) je možné aby rodiče nepoznali jaké dítě je jaké? bylo to napínavé, konec a rozuzlení jsem čekala více wau!pane bože!, ale nebylo
Ledové sestry - kniha, na kterou dlouho nezapomenu, jestli vůbec.
Už od prvních stránek jsem věděla, že to bude "něco" pro mě. Musela jsem naplno vnímat to, co čtu, abych se nezapletla a neutekla mi žádná maličkost, protože děj byl zpočátku trochu zamotaný. Vyústil však ve velmi napínavý a ponurý příběh.
Autor si tu s čtenářem tak trochu hraje. Z pochmurné a vystrašené nálady přehodí na sluncem osvícený ostrov a ze smíchu a radosti přenese do mrazivé, černé bouře a to takovým způsobem, že vnímavější čtenář vše poctivě cítí na své kůži.
A stejně tak, jak se nedá uniknout před minulostí, jsem ráda, že jsem této knize neunikla :)
Konečně došlo na Ledové sestry, na tento thriller jsem se chystala už delší dobu.
Příběh, na který je potřeba plného soustředění. Občas jsem se vrátila, občas jsem si některé pasáže přečetla 2x, aby mi opravdu nic neuniklo. Což mě kupodivu nerozčilovalo.
Velmi zajímavý, napínavý, mrazivý a zamotaný psychologický příběh s prvky duchařiny a nádherným popisem ostrova a krajiny.
Psychologie, duchařina a ostrov už tím si mě autor získal.
Děj někdy trochu vleklý, někdy naopak velmi napínavý.
Skvěle napsaný mrazivý thriller s překvapivým koncem.
Určitě mohu doporučit čtenářům, kteří mají rádi duchařinu a psychologická díla.
Štítky knihy
nevěra anglická literatura thrillery dvojčata psychická traumata psychologické thrillery thrillery pro ženy smrt dítěteAutorovy další knížky
| 2017 |  Ledové sestry |
| 2018 | Dítě ohně |
| 2020 | Než jsem zemřela |
| 2009 | Tajemství Genesis |
| 2011 | Kainovo znamení |
Prostě pořádně depresivní a studená kniha.
Což jsem čekala už podle obrázku. Všechny postavy naprosto příšerné a labilní.
Nicméně kniha se mi četla velmi dobře, těšila jsem se na další čtení a byla jsem hrozně zvědavá, jak to dopadne, ačkoli jsem tušila, že to nebude žádný happyend. Depresivní, klaustrofobní, kolikrát i strašidelné.
Ale celkově mě kniha bavila.
Měla jsem štěstí, i v mé předešlé čtené knize, činili hlavní hrdinové rozhodnutí, která byla naprosto debilní – minule se odstěhovali na ostrov bez jakéhokoli spojení a nyní je to zase tohleto místo. K neuvěření, co někoho může napadnout. :-(
Kniha není špatná, posuďte sami.