Na dvore z krídel a zmaru
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
V napínavom treťom diele série Na dvore z tŕňov a ruží, svetového bestselleru hviezdy YA fantasy Sarah J. Maas, blížiaca sa vojna ohrozí všetko, čo je Feyre drahé. Feyre sa vracia na Jarný dvor, odhodlaná získať informácie od Tamlina a útočiaceho kráľa, ktorí chcú zraziť Prythian na kolená. Aby sa jej to podarilo, musí hrať smrteľne nebezpečnú hru plnú úskokov – a jedno pošmyknutie môže znamenať porážku nielen pre ňu, ale aj pre celý jej svet. Feyre sa preto bude musieť rozhodnúť, komu spomedzi oslňujúcich a nebezpečných Najvyšších lordov veriť – a hľadať spojencov na najneočakávanejších miestach. A tak zatiaľ čo na bojovom poli zúri vojna, najväčší boj sa odohrá vo Feyrinom srdci. V epickom finále napínavej trilógie sa zem sfarbí krvou a mocné armády sa stretnú v boji o nadvládu toho jediného, čo ich môže všetkých zabiť.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
Celá série byla úplně skvělá, líbila se mi mnohem víc než Skleněný trůn a doufám, že brzy bude nějaké další pokračování.
Rhysand je naprostý top slaďouš, postava Feyre ujde, jediné co mi na celé sérii strašně vadí je její vztah k sestrám. Obě se od začátku chovají hrozně, jakmile se z nich staly víly je to ještě o 250 stupňů horší. Elain je ufňukaný spratek, nechápu proč si hraje chudinku, které všichni ublížili, když může být ráda kam se dostala. Nesta.. to je případ sám o sobě. V posledním díle má nějaké světlé chvilky s Cassianem, kde to vypadá, že by se mohla zklidnit a začít se chovat trochu vděčně a normálně, ale to je jenom zbytečný optimismus. K Feyre se chovala od začátku hrozně, ale ta se jí přesto stále zastává a podlézá jí. No jo hlavní hrdinka prostě musí být světice, která všechno odpustí a o všechny se nezištně stará.
Za mě prozatím nejhorší díl série. Na tento díl navážu Dvorem mrazu a hvězd, takže je možné, že později tento díl přehodnotím. V nejtlustším díle se toho opravdu moc neděje. Válka, "překvápka", bitky a podobně. Prvních 150 a posledních 200 mělo spád, bohužel vše mezi tím jsem mě moc nebavilo a neustále jsem knihu odkládala. Ovšem série jako celek mě velice chytla a i přes zklamání tohoto dílu se těším na další.
Moje dosavadní hodnocení je:
1. díl = 4*
2. díl = 5*
3. díl = 3*.
Mon Dieu.
S každou její další knihou ji miluju čím dál víc. ♥
SPOILER
A bulela jsem jako želva. Sice jsem si u Rhyse říkala, že to je ohraný a že je jasný, že ho nenechá umřít, protože tam někde musí být to kouzlo, co bylo v jedničce, a hlavně Tamlin, že jo, ale stejně jsem brečela jak malá :D
Knihu jsem si naprosto zamilovala. Naporvé jsem ji přečetla jedním dechem, stejně jako na podruhé, na potřetí...
Knihy od této autorky opravdu stojí za to. Mám pocit, že je mohu číst pořád a pořád dokola a nikdy se mi neomrzí.
Příběh Feyre a Rhysanda se dostal do zajímavých a nových rozměrů. Trochu mi bylo, ale líto Luciena. Chudák přišel o všechno, coměl už podruhý. A ani nemohl být se svou družkou. :(
Jinak opravdu zajímavý a napínavý příběh.
Doporučuji přečíst:)
Hodí se pro holky i pro kluky, děj Vás zanese do kouzelné země plné zvratů, lásky a napětí a přísahám, že jakmile Vás kniha pohltí, už se jí jen tak nezbavíte :)
Tahle knížka?
Tak to bylo něco naprosto úžasného! Nevím, jestli se to zdá jenom mně nebo ne, ale přišlo mi, že námět byl sice takový už trochu ohraný, ale Sarah Maas umí z knihy udělat takový zážitek, že vám těch 700 stránek uteče jako voda!
Postavy si člověk prostě zamiluje! Spousta lidí sice tvrdí, že Tamlina nesnáší, ovšem já osobně se pořád nemůžu nějak přenést přes to, že z něj autorka udělala takového hajzla, a věřím, že je to někde v hloubi duše pořád ten stejný Tamlina jako v prvním díle. Myslím si, že se Sarah potřebovala Tamlina nějak "zbavit", a tak z něj udělala záporáka, aby dala prostor Rhysovi. Rhysand, no to je kapitola sama o sobě :D
Tuhle sérii knížek jsem si natolik zamilovala, že mě dokonce pronásleduje i ve snech. Ale kdo by se tomu bránil? Něco tak kouzelného za přečtení prostě stojí! :)
I když se mi předchozí díly velmi líbily a hltala jsem stránku za stránkou tenhle díl jsem nedočetla. bylo tam spoustu nudných částí kde se řešila jen strategie nadcházející války.
Celá kniha i celá série mě vtáhla do děje neuvěřitelným způsobem. Všude jsem musela číst, nemohla jsem ani minutu stát a nic nedělat a u toho nečíst. Nejlepší série od té doby co čtu. Poklona S.J. Maas. Jedině mohu doporučit
dlouho mě od této série odrazovalo přirovnání ke krásce a zvířeti (říkala jsem si,že to znám a bude to nuda ) a teď to přirovnání nechápu, protože pominu -li ,že je tam ze začátku kletba,kterou zruší láska, tak to nemá vůbec nic společného a jen to té sérii dle mého škodí.
Teď hodnoceni - naprosto skvělý další díl,čtivý, i přes množství stránek (jedině dobře :-D) rychle ubíhající děj. Miluju Rhyse i celou jejich družinu,jediný kdo mi lezl na nervy byla elain. Trochu mě teda zklamalo, že hrozná předem prohraná bitva nakonec skočila bez jediné oběti z hlavních postav i tu amren tam nakonec vrátily,což teda působilo dost nepřesvědčivě no :-/ . Ale shrnuto - celá série byla super.
Tento díl mě tolik nebavil. Bylo to asi tím, že se vše točilo kolem nadcházející války. Co zabolelo (SPOILER) byla smrt suriela co se mi ale líbilo, že Tamlin nebyl za záporáka. Protože i přez to co udělal mi ho bylo líto a nezapomněla jsem na to jaký byl v prvním díle. Mé sympatie se nijak nezměnili Na prvním místě zůstávají stejné postavy. Možná mám o trochu více ráda Cassciana a Rhyse. Sestry Feyri tomu dodali zajímavý spád. Co mě mrzelo bylo že Nesta nedala Casscianovi šanci a taky to že Rhysova a Amrenina oběť docela zanikli. Co mě ale zasáhlo byla smrt Feyri otce. (překvapivě) Také se mi líbil vztah Elain a Azriela. Příběh Mor mi přišel smutný a mnoho toho vysvětloval. (Co se Azriela týče) Bohužel ne všechny může čekat happyend.
Třetí díl je o něco slabší než předchozí dva, ale i tak se mi líbil. I když má kniha přes 700 stran, příběh rychle ubíhal, autorka umí skvěle vtáhnout do děje. Zklamala mě ale ta závěrečná bitva. I když mělo jít o rozhodující bitvu, ve které hlavní hrdinové téměř neměli šanci, najednou se z ničeho nic objevila spousta jejich spojenců a všechno se vyřešilo v podstatě samo.
Naprosto jsem se do této série zamilovala.
Sice některé věci opravdu nedávají smysl, ale mě to vůbec nevadí, sama jsem nelogická. A ano, jak už tu zaznělo, hlavní hrdinka je v některých ohledech úplně blbá, ale to tak nějakým zázračným způsobem prostě k té knížce patří, i když mě někdy vážně štve, patří to tam.
Ale dost kritiky. Tato série je jedna z mých oblíbených, tak proč ji pořád tak kritizovat? Miluju napínavost a to, jak spisovatelka dokonale dokáže vtáhnout do děje. To se pak stane, že hltáte stránky jednu za druhou aniž by jste si dokázali všimnout, že i přes to velké množství stránek se blížíte ke konci. Když se to stane, vždycky začnu litovat, že je to tak krátký. Zní to celkem vtipně když knížka má 720 stránek.
Ale pokud nějaké čtenáře už na začátku odradil počet stránek, tak úplně zbytečně. Možná se na začátku a v nějakých částech knihy budete překousávat, ale pak to půjde úplně samo.
Strašně moc se těším na další díl a určitě se chystám přečíst i doplňkový díl.
Začátek bez Rhysanda mě přišel docela dobrý. Rhys mě totiž neskutečně nebaví - ta jeho dokonalost a hrdinské obětovávání se za ostatní. Takoví hrdinové byli oblíbení v minulém století, ale teď už se většinou naštěstí neobjevují. Ta jejich plochost a jednostrannost je pěkně unavující.
Když postavy mluvily o tom, jak by toho a tamtoho chtěly zabít a mučit (např. Tamlina), tak mě to přišlo děsně primitivní a dětinské - neumět se ovládnout, zneužívat svou moc a neřešit věci bez násilí. Když to autor umí napsat, tak to nevadí, ale v této knize to bylo hrozně hloupé.
Docela mě už unavuje stále stejný vzorec partnerských vztahů - žena vztah nechce a odmítá a muž ji musí dobývat. Naopak (v jinačí formě to tam ani nebylo) to bylo jen u záporných ženských postav, Ianthe a Amaranthy.
(Hlavní) záporáci (král Hybernu) jsou ploší a zlí skrz naskrz a čtenář si k nim nemůže utvořit pořádný vztah. (Stejně je tomu tak i v Tog.)
Beru to jako nejlepší knihu ze série. Nemusela jsem se do ní tolik nutit a bylo zde více akce. Neznamená to ale, že je dokonalá. Autorka používá vševědoucí postavy, aby vše vyřešili a nemusela se nějak namáhat s řešením, které by zvládly postavy samy. (To samé, ale ve větším měřítku bylo v Ready Player One.) Válka ale aspoň nebyla tak odfláknutá a netrvala posledních ani ne 100 stran jako v Temné kráse od M. E. Pearson. ((: (Jasně, že to bylo špatný, ale já do toho šla s minusovým očekáváním.)
Jako závěrečný díl série knih je Dvůr křídel a zmaru dokonalý. Na konci jsem brečela, což potřebuji ke každé sérii knih, jinak by u mě neobstála. Celou sérii naprosto doporučuji, Sarah J. Maas si zaslouží ocenění za psaní knih. Miluji její styl psaní i příběhy, které píše. Prosím přečtěte si tuhle sérii, jinak toho budete litovat. :)
"Dvůr křídel a zmaru" je podle mě ze všech tří dílů nejlepší! Je nejčtivější, nejoriginálnější a svět, který SJM vytvořila, je v něm nejdokonalejší. Nemáte pocit, že se někde ztrácíte, že jste se v nějaké zápletce nebo postavách zamotali (tak se mi to dělo v první polovině druhého dílu). Příběh má od první stránky série hlavní hrdiny, ale prostor ve třetí knize dostávají i postavy vedlejší a rázem jsou z nich postavy hlavní a velmi důležité. Libí se mi, jak jsou v boji se zlem důležití všichni a doplňují se. Bez jednoho nebo druhého by vyhrávat nešlo. Není to jen o jedné hrdince nebo jednom hrdinovi. Co se týká vztahu Feyre a Rhysanda je vidět, jak se posunul z roviny vyloženě vášnivého sexu a chtíče k opravdové a hluboké lásce. Tamlina je mi pořád líto a doufám, že mu autorka dá ještě někdy více prostoru... zasloužil by si to. On nebyl takový mizera, jak se mohlo zdát. Podle mě měl jenom zlomené srdce a nebýt jeho... (tak to už si přečtěte). No a samozřejmě i dalších milion postav, ať už víl, lidí nebo nadpřirozených tvorů a netvorů... má své osudy, které se rozplétaly, splétaly, objasňovaly nebo komplikovaly! "Dvory" jsou skvělým dílem a pokud nás Sarah ještě někdy vezme do Prythianu, tak se tam ráda vrátím.
Tak jsem se - konečně! - dokopala k této knize, ačkoli jsem se jí převelice dlouho vyhýbala, ať už za to mohla má aktuální nechuť k fantasy knihám nebo kvůli počtu stránek, které slibovaly parádní jízdu plnou akce, napětí, smrti, lásky a mnohem víc. A nemýlila jsem se. Příběh mě vtáhl do děje, že jsem mnohdy měla problém popadnout dech a není se čemu divit - knihu jsem měla přečtenou za dva dny, což je vzhledem k počtu stránek heroický výkon. Všem doporučuji.
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Kniha je pořádná bichlička, má přes 700 stránek, ale překvapivě se mi četla moc dobře, avšak mi přijde, že by se dal příběh docela osekat a zkrátit, protože na těch sedmi set stránkách se toho zas tolik nestalo a příběh se vlekl. Určitě si ráda přečtu další díly, ale stále si stojím za tím, že fanoušek této série nikdy ze mě nebude.