Na dvore z tŕňov a ruží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381739/mid_na-dvore-z-trnov-a-ruzi-FjD-381739.jpeg
4
4728
4728
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Keď devätnásťročná lovkyňa Feyre zabije v lese vlka, na prah jej domu dorazí nebezpečný netvor, ktorý sa dožaduje odplaty. Feyre sa razom ocitá uprostred zákernej čarovnej krajiny, ktorú pozná len z rozprávok a legiend. Až tam zistí, že jej uchvatiteľ nie je žiadny netvor, ale príslušník rasy smrteľne nebezpečných a nesmrteľných férov, ktorí kedysi vládli celému svetu. A volá sa Tamlin. Na jeho panstve si postupne uvedomuje, že ľadová nevraživosť, ktorú k nemu pociťovala, sa premieňa na spaľujúcu vášeň, čo pohlcuje všetky klamstvá a výstrahy o prekrásnom, no nebezpečnom svete férov. Férsku krajinu však zahaľuje prastarý zlovestný tieň. Feyre musí objaviť spôsob, ako ho zastaviť... inak má na svedomí Tamlina a celú férsku rasu. https://knihy.abz.cz/prodej/na-dvore-z-t-nov-a-ruzi... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2017
,
Slovart (SK)
Originální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha byla skvělá! Nemůžu se dočkat, co nabídnou další knihy téhle série.
Feyre jsem si zamilovala od začátku a Tamlin zní, jako pohádkový chlap, ale zaplétá se do toho Rhysland, tak jsem zvědavá, jak to bude všechno pokračovat.
Líbí se mi, jak autorka píše. Hned mě vtáhla do děje a doufám, že mě nezklame, jako mě zklamala u série Skleněný trůn.
Na knížku jsem se těšila, protože série Skleněný trůn od této autorky patří k mým oblíbeným. Bohužel jsem po dočtení trochu zklamaná, musím se přiznat, že jsem od příběhu čekala víc. Hlavní hrdinka mi příliš nepřirostla k srdci a často jsem se pozastavovala nad jejím nelogickým chováním. Závěrečné kapitoly, které se odehrávají pod Horou, se mi moc nelíbily, jediný, kdo to alespoň trochu zachraňoval, byl Rhysand. Navíc hádanka, kterou Feyre dostala, se mi zdála až směšně jednoduchá.
Jinak se ale kniha četla velice rychle, autorčin styl psaní se mi líbí, i když tam na mě bylo až moc "vrčení".
Pěkné čtení a to i přes to, že prvních cca 50 stránek se mi nečetlo zrovna snadno. Poté se ale příběh rozjel a už se nešlo odtrhnout. Čtivá, romantická fantasy se sympatickými hlavními hrdiny.
Velice oceňuji fakt, že tuto knihu můžete číst samostatně : tzn. že pokud se vám nebudou chtít číst další dvě bichle, nic se nestane - prostě příběh skončí klasickým "žili šťastně až do smrti".
Moje první knížka od Maasové a naprosto chápu, že jsou její knížky tak oblíbené. Četlo se to úplně samo. Ta knížka mě totálně pohltila a já nemohla přestat číst, četla jsem každou volnou chvilku a myšlenkami jsem byla stále na Jarním dvoře. Hlavní hrdinku Feyre jsem si hned oblíbila, byla silná, citlivá a odvážná. Tamlin s Lucienem si mě také okamžitě získali. Lucien možná o trošičku víc, díky jeho humoru :) Rhysand vypadá jako postava velmi slibně :) Začátek se rozjížděl trochu pomaleji, ale vůbec mi to nevadilo. V té první polovině se člověk seznamuje s postavami, novým světem a rozjížděla se romantická linka, takže já jsem se nenudila a užívala jsem si každou stránku :) No a od té doby co se ocitli pod Horou to byla jízda. Tam už se víc objevoval Rhysand a byl prostě skvělý, bad boy jak vyšitý a pro ty jsem měla vždy slabost :D Celý Prythian jsem si zamilovala a těším se co přinesou další díly :)
Říkala jsem si, co pořád všichni na téhle autorce a sérii vidí a už to vidím taky! Hned od začátku se mi líbil styl psaní autorky a hned jsem se začetla. První část knihy mi ale přišla trochu slabší, některé věci se mi zdály nelogické, v druhé půlce se to ale pěkně rozjelo a hodně záležitostí se vysvětlilo. Tato kniha určitě potěší romantické duše, popisy víláků mě dostaly.. Už se těším na další díly, ale jsou to teda pěkný bichle.
Hm motiv Krásky a zvířete prolnutý Princem a Večernicí, od všeho trochu a ještě hodně navrch. Na začátku jak s červené knihovny, ale druhá půlka pěkný kousek temna. Rozvinutý příběh, který mne nenudil od začátku do konce. A že byl konec hodně napínavý.
Jak se mi Tamlin a jeho způsob dvoření se Feyre v první půlce knihy líbil, pak v závěrečné fázi na mě působil tak nějak narušeně a zbaběle. Jakoby vše dostal zadarmo a bez větší námahy, jeho boj za něj vybojoval někdo jiný – Feyre. I když k němu asi nejsem nezaujatá, protože už vlastně předtím dokázal, že mu na Feyre záleží víc než na sobě samém.
Lucien je takový svatoušek a zdá se, že je takový opravdu a věřím, že bude Feyre opravdovým přítelem, i když jí asi nikdy nedá přednost před Tamlinem.
Postava Rhysanda, jeho chování a nastíněný charakter mě zároveň baví, dráždí a budí ve mně otázky, jestli je opravdu takový, jak se chová.
A dohoda, kterou s ním Feyre uzavřela, nechává tušit, že v dalších dílech se s tímhle okouzlujícím parchantem ještě setkám a že ne vše bude tak, jak se prvoplánově zdálo a moc se na to těším.
Když jsem knihu četla poprvé,tak jsem z ní byla naprosto nadšená. Považovala jsem jí za jednu z nejlepších knih, co jsem četla.
Dnes už to tak ale není. Rereading jsem si dala v originále a nevím jestli to bylo tím nebo něčím jiným, ale už se mi to tolik nelíbilo.
Vzhledem k tomu, že vím jak už to dopadne, tak mě některé části už vůbec nebavili.
Kniha se četla, ale pořád dobře, i když už to nebylo úplně ono.
Když jsem Dvůr trnů a růží četla před dvěma lety poprvé, byla jsem z toho absolutně nadšená, ale že bych z toho byla tak unešená i teď, to se říct úplně nedá. Jako jo, ona je to opravdu dobrá a kvalitní fantasy a autorka navíc píše tak nádherným jazykem, že mi občas i bylo jedno, co se v té knížce děje a jenom jsem se zaměřovala na ten její krásný styl psaní. Navíc opravdu obdivuji, jak dokázala vymyslet celý ten dopodrobna propracovaný fantasy svět a hrozně mě bavilo objevovat, jak vlastně funguje. Největší problém jsem však měla s hlavní hrdinkou, Feyre. Když jsem Dvory četla poprvé, považovala jsem Feyre za nejlepší hrdinku, co se young adult knížek týče, což teď absolutně nedokážu pochopit. Většinu knížky se chovala naprosto nelogicky, a jednala tak, že se to příčilo tomu, co právě řekla. K tomu si ještě většinu času akorát stěžovala a to, jak se vyvíjel její vztah s Tamlinem mi občas přišlo opravdu zvláštní. Bohužel se v tomto díle ještě tolik neobjevuje Rhysand, což je škoda, protože ty části s ním mě bavily skoro úplně nejvíc z celé knihy. Taky mě celkem překvapilo to, jak je tenhle díl drsný, co se násilí týče a u některých scén mi bylo pomalu i špatně od žaludku. Takže i když je tento první díl z celé série (pokud nepočítám povídkový díl) nejslabší, určitě se toho nebojte, protože Dvory si podle mě zamilujete.
4⭐/5⭐ Tato série má rozhodně co nabídnout a pokud máte rádi fantasy, které se převážné zaměřuje na romantickou linku, tak si myslím, že je tohle přesně něco pro vás.
Hezký příběh, autorka píše poutavě, ale tento druh literatury pro mě není tím pravým ořechovým. Jistě si ale kniha své čtenáře najde.
Dlouho mě odrazovala věta "na motivy krásky a zvířete", myslela jsem si, že to bude hloupost a místo ní jsem dostala skvěle vyprávněný, spletitý příběh se skvělými postavami. Knihy Maasové mě vždy zvláštně chytnou za srdce a postavy mi přijdou jako staří kamarádi.
Tak tohle? Já se asi zamilovala... Do knihy, do postav, do příběhu... Do všeho :D
Ne, ale teď vážně. Tak geniálně napsanou knihu jsem ještě nečetla. Zatím nejlepší fantasy, na které jsem narazila.
Musím říct,že knížka se mi moc líbila . Těším se na další díly . Opravdu Super a určitě doporučuji..
Vypravěčský talent se Maasové rozhodně nedá upřít, zdá se, že si vytvořila jasnou představu toho, co chce a napsala to vážně skvěle! Jsem ráda, že se mi podařilo natrefit na fantasy sérii, která za to opravdu stojí.
Je to jedna z mála knížek, u níž jsem si dokázala barvitě představit prostředí, ve kterém se odehrává. Ač mě většinou popisy prostředí rozptylují, tady byly podány vcelku nenásilně. Co se popisu postav týče, byly vykresleny myslím vcelku dobře, co se týče charakterů i vzhledu, jen zhruba od poloviny knížky jsem musela protáčet oči při každé zmínce o svalech, najednou mi přišlo, že na mužích kromě nich asi není nic jiného k vidění :-D
Pohádka Kráska a zvíře je má nejoblíbenější, takže s nadšením hltám každé převyprávění, a tohle bylo opravdu velmi povedené. Jen mě trochu překvapilo, že se mnohem víc podobá „naší“ podobě Krásky a zvířete, než té obecně známé ze západního světa – myslím tím především ty dvě rozmazlené sestry, otec obchodník, kterému ztroskotala loď s nákladem... Myslím, že to jsem v jiných verzích pohádky neviděla. Také mě potěšilo, že Feyre nebyla klišé milovnicí knih, ale dostala jiný talent, který se mnohem víc hodil k prostředí, ve kterém se ocitla.
S vykreslením hlavní hrdinky jsem byla spokojená a považovala jsem ji za soběstačnou, chytrou dívku, která postupně a přirozeně přecházela od nenávisti k lásce, a to až do okamžiku hádanky. Nevím, jestli to tak jednoduše vyznělo jen v českém překladu, každopádně odpověď na ni byla jasná už po prvních dvou verších. Brala bych, že Feyre byla v první chvíli rozklepaná, ve stresu atd., že nedokázala jasně uvažovat, ale poté co nad ní přemýšlela další měsíc a napadaly ji jen samé nesmysly, v mých očích nepatrně klesla.
Také musím bohužel poznamenat, že po technické stránce, bylo v knize dost překlepů. Ne sice gramatických chyb, ale často tam vypadávala písmena ve slovech, a to nejen v mužských/ženských koncovkách sloves, ale někdy i na začátku slov.
Teď to sice vypadá, že s knížkou nejsem moc spokojená, ale tak to rozhodně není. Jsou to jen drobnosti, to všechno ostatní se dá jednoduše shrnout slovem: skvělé!
Trvalo dlouho, než jsem se ke knižní sérii dostala. Čekala jsem nekonečnou lásku, kdy všechno dopadne happyendem, fantasy prostředí a vymyšlené postavy s nadpřirozenými schopnostmi.
To, co se mi dostalo do rukou je ale naprostá bomba!
Je to propletený příběh plný krásné lásky (ta nesmí chybět), tak dokonale propracovaného fantasy prostředí a ty postavy. Nemám opravdu co dodat a ani vytknout.
Člověk by si řekl, že Kráska a Zvíře je ohraný příběh, jenže pak přišla Sarah a všem jim vytřela zrak svým retellingem...
(Někteří lidé se mohou pyšnit tím, že mají doopravdické Krásky i ve svém životě. Jsem neskonale ráda, že můžu být jedním z nich.)
"Jarní dvůr byl krajem zvlněných zelených kopců, bujných lesů a čistých bezedných jezer. Nejen že tu magie sídlila na kopcích a i v údolích, ale přímo tu vyrůstala."
Aaaah, jo, jako milovnice přírody jsem byla v "ráji".
Příběh mě pohltil a už po pár kapitolách jsem věděla, že chci číst dál a dozvídat se dál...a...vědět, jak nakonec všechno dopadne (i když Krásku a zvíře znám nazpaměť) a...dočíst se, že ty dvě hrdličky spolu nakonec budou a...že bude všechno zalitý sluncem až příběh skončí. Jenže omyl...
Kniha skončila s otevřeným koncem a já jsem ráda, že další dva díly mám doma a můžu se hned pustit do dalšího.
Navíc autorka píše tak poutavě!!
Díky, díky a samozřejmě...doporučuji všemi deseti. Jsem z knihy nadšená a doufám, že další díly nebudou zklamáním, ale naopak moje nadšení prohloubí. :))
Bom. Tak tohle bylo něco, něco úžasného. Sice jsem prvních padesát stránek četla asi dva týdny, ale vyplatilo se prokousávání začátkem. Potom se to rozjelo. Chvíli mě hodně štvala Feyre, kvůli její nevděčnosti. Moje nesympatie se však rozplynula jako pára nad hrncem po Tamlinově obřadu. Určitě se těším na to jak se bude příběh dál vyvíjet.
Mé druhé setkání s autorkou a první setkání se sérií Dvory a mohu jen napsat bylo to prostě skvělé.
Krásný příběh na motivy Krásky a zvířete. Autorka dokázala vytvořit naprosto skvělý svět za zdí, svět dvorů a jejich vládců. Potkáme zde víly, tajemná stvoření, temný les v kterém se pohybují obrovští vlci.
Na druhé straně se nachází svět lidí a z něj pochází hlavní hrdinka dívka Feyre. Dívka je z chudé rodiny, obstarává jidlo pro své sestry a nemocného otce. Jednoho dne potká na kraji lesa obrovského vlka, kterého zabije a způsobí tím škodu za kterou musí nést trest. Musí odejít do světa za zdí, mezi tajemná stvoření.
Je to skvěle vystavěný fantasy příběh, který vás vtáhne od první stránky a nepustí až do poslední.
Já a Maasová kamarádky nebudeme, ale to jsem věděla už před čtením a můj předpoklad to jen potvrdilo.
Chápu potřebu děje prvního dílu. Kráska se musí zamilovat do Zvířete, ale teda, četla jsem mnohem záživnější retelingy. V téhle knize byl podstatný jen závěr a Maasová má jeden zásadní problém - o její postavy se nemusíte bát, protože i když se to třeba nezdá, ony to prostě dají. A to pak pro mě ztrácí to napětí. Jó, kdyby ten, kdo umřel, zůstal mrtvý, to by byla jiná podívaná, ale to dneska v příbězích tohoto typu nikdo nedělá, zvlášť Maasová. Hodně mě taky štvalo její upravování pravidel. Jakože...když mi stačí k záchraně zamilovat se a já miluju, proč pak ještě musím plnit tři úkoly? A proč jsem tak hloupá lidská dívka, že po celou dobu netuším odpověď na tak jednoduchou hádanku? Jak jen mě ta Feyre vytáčela. Zachraňovali to jen chlapi, u kterých ale pořád nepotřebuju číst, jak jsou nádherní, nasvalení a jediný kontrast mezi tuto nádheru vnáší Lucien, a to čistě proto, že nemá oko, což je docela...ubohé. Jako dobře, když mají být víly nádherné, tak ať jsou, ale nemusí mi to předhazovat při každém pohledu na jakéhokoliv chlapa. Že je Rhys nejkrásnější mužský, jakého kdy Feyre viděla, to už radši nebudu ani komentovat. Ovšem Rhys taky zachraňuje většinu poslední třetiny knihy, protože jeho postava je opravdu skvělá, komplexní a má v sobě mnoho vrstev, které postupně odkrýváte a já mám ráda tyhle typy, které byste měli na první dobrou nesnášet, protože jsou něčí děvka (ten cool titul mu stejně zůstane), ale oni ve skutečnosti hrají svoji vlastní hru a jsou něčím víc, než se na první pohled zdá. Za postavu Rhyse opravdu tleskám. Ale jak už to tak bývá, očekávám totální zničení jeho charakteru v následujících dílech, takže...ani moc nejásám.
Přečtu celou trilogii, protože nemám ráda nedokončená čtení, ale teď si musím dát pauzu, protože na mě bylo moc Feyre a nádherných mužských. Totálně obrátím a vrhnu se na Zaklínače, abych to aspoň trochu srovnala. :D
Nádherný příběh na motivy krásky a zvířete. Tohle je má první přečtená kniha od autorky a naprosto mě pohltila. Její styl psaní mi neskutečně sedl a neuvěřitelně mě dokázala vtáhnout do děje. Musím přiznat, že prvních 100 stran se mi trochu vleklo, ale pak už jsem hltala každou stránku a nemohla jsem přestat číst. Autorka nasadila laťku velmi vysoko.
Svět Prythianu je úžasný - nádherná krajina, luxusní sídla, kouzelné bystosti, ale také temný les plný krvežíznivých nestvůr. Je to taková temná, dobrodružná pohádka. Mě fantasy moc nebere, ale ten svět a jeho složení se mi moc líbil a díky Maasové začínám svůj postoj k tomuto žánru přehodnocovat.
Hlavní hrdince, Feyre, je 19 a už je takřka hlavou rodiny, protože se stará o své dvě sestry a otce, kteří jí však za to moc vděku neprojevují. Feyre to vytáčí, ale je to rodina…. Jednoho dne zabije kouzelného vlka, a tak se dostane nenávratně do říše víl, kde se bude muset naučit žít. Pro Feyre je to, kvůli její nenávisti k vílám, nelehký úkol, ale nemá jinou možnost. A bude to jízda… Určitě doporučuji, jakmile se příběh rozjede, je plný zvratů a překvapení a Vy během chvilky zjistíte že oblíbený hrdina vlastně není ten, za kterého jste ho měli a naopak ten, kterého jste se báli, Vám nejvíc pomůže.
Tohle je moje první zkušenost s retelingem a jsem spokojená, nicméně, ke Krásce a zvířeti bych to vůbec nepřirovnala.
Štítky knihy
láska magie smrt erotika pro dívky romantika víly, rusalky fantasy romantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Poslední dobou hodně často vystupuji ze své komfortní zóny.
Jediné fantasy, které jsem četla před touto knihou, byl Harry Potter a Twilight sága.
Tak si nejsem úplně jistá, zda bude mé hodnocení podnětné pro fanoušky fantasy, kteří jsou v tomhle žánru více sečtělí.
Ale tohle je můj pohled a mé pocity z knihy.
•
Fantasy není asi úplně můj šálek čaje z důvodu, že vždy v tom hledám i trochu toho reálného a to ne vždy tento žánr splňuje.
Tohle na mě spíše více, než jako fantasy, působilo jako pohádka na motivy Krásky a zvířete a romantické drama, samozřejmě s prvky erotiky. :-)
Ale právě díky tomu pohádkovému nádechu se mi to moc líbilo.
•
Nejvíce jsem si oblíbila postavu Luciena, líbil se mi také Tamlin a hlavní hrdinka Feyre, nevím, prozatím mám k ní takový neurčitý postoj, ale spíše kladný.
Uvidím, jak se vyvine v dalších dílech.
•
Momentálně se to má tak, že jsem se dostala do poloviny druhého dílu a tam "stojím" už tři měsíce.
Mezitím jsem přečetla několik dalších knih a nějak ne a ne číst dál, ale rozhodně mě zajímá, jak to bude pokračovat.
Ale tady už je právě vidět ten obrovský skok z pohádky do fantasy.
Každopádně chci ale sérii dočíst a vytvořit si takový ucelený názor.
Natolik špatné, abych věděla, že se k tomu nevrátím, to nebylo. Jen už se to trochu táhne.