Egypťan Sinuhe
Mika Waltari
Prvé slovenské vydanie známeho románu, preložené z nemeckého prekladu fínskeho originálu. Pätnásť kníh Egypťana Sinuheho uvádza čitateľa do čias starého Egypta v rokoch 1390 až 1335 pred našim letopočtom. Múdry a vzdelaný lekár v štvrti chudobných prijal malého najdúcha, dal mu meno Sinuhe, zasvätil ho do tajomstiev liečenia a okrem všetkej starostlivosti ho zahrnul aj láskou. No Sinuhe, ktorého už aj meno predurčuje osamelosti, postupne odvrhuje všetkých, čo ho milujú, až sa dostane na dvor faraóna Echnatona a stane sa jeho dôverníkom.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1978 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Sinuhet egyptiläinen, 1945
více info...
Přidat komentář
Co si vybavím měla knížka místo v mámině knihovně a já na ní pokaždé koukala, ale až teď po letech si jí od mamky půjčila... Došlo mi čtivo, světová pandemie a také už jsem dozrála k tomu si jí přečíst. Není to žádný drobek, jsem zvyklá číst si před spaním v posteli, no byl to ze začátku krapet boj...Stálo to za, popasovat s víc jak 800set stránkami. Začetla jsem se rychle, za chvíli byla v půlce a najednou u konce. Nečtu knížky na čas, ale pro požitek. A tuhle jsem si užila.
Moje srdcovka, a jediná takto objemná kniha, kterou jsem zhltala. Trvalo mi asi 4 měsíce než jsem to dočetla. Sinuhet se stal za tu dobou mým přítelem, jehož příběhy a dobrodružství jsem doslova hltala. Je to pro mě naprosto výmečná kniha.
Vím, že se tato kniha lidem líbí. Dlouho jsem se odhodlávala ji přečíst. Zřejmě se člověk nemá nutit číst něco jen z toho důvodu, že tomu a onomu se líbí. Mě se nepodařilo do toho začíst a pořád jsem čekala, kdy mě chytne. Nestalo se a zůstala nedočtena.
Myslím, že jsem právě našla knihu, která semnou "poroste". Těším se, až ji znovu budu číst za 10, 15, možná 20 let a jak se i moje vnímání a postoj k životu na zemi bude měnit.
Sinuhete, ať jsi došel nebo nedošel do své západní země, klaním se před tvým uměním!
"Náš život byl dlouhý a jeho radosti byly mnohé, ale daleko největší radost jsi nám způsobil ty, Sinuhete, když jsi k nám přišel po řece, ačkoliv jsme již byli staří a osamělí. Proto ti žehnáme a nesmíš se rmoutit nad tím, že nemáme hrobu, jeť marnost všeho jsoucna veliká, a proto bude snad pro nás lépe, když zmizíme v nicotě, abychom již nepoznali úzkostí a nebezpečenství dlouhé cesty do západní země".
Četla jsem před mnoha lety. Nyní se mi dostala do rukou audiokniha a zážitek to byl parádní.
Chvilku jsem si zvykala na přednes pana Červinky, nicméně výborný děj a nadčasové téma mě opětovně pohltily.
DOPORUČUJI
Je pravdou, že knihu jsem četla už před několika lety.. A ráda bych se k ní někdy vrátila, abych si ji připomněla..
Mám rada příběhy starověkého/středověkého lékařství, např. Ranhojiče jsem jen hltala, mám rada příběhy faraonů, speciálně taky Achnatona a Nefertiti...ale tady jsem neskutečně trpěla, nebavilo mě to, bylo to zdlouhavé, musela jsem se nutit, abych to dočetla do konce.
Za výpravnost bych dala maximální počet hvězdiček, ale samotný příběh mě maličko zklamal - některé pasáže pro mě byly zbytečně dlouhé a klidně bych je o půlku zkrátila. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale vzpomínat na ní asi nebudu.
Síce to trvalo dlhšie, ale dopracovala som sa ku koncu. Egypťan Sinuhe je jednoducho super kniha. Odporúčam :)
Kniha se mi líbila. Úplně ale nevím, jak ji spravne popsat, tak asi takhle: Děj byl místy rozvlekly a místy jsem hltala každé slovo. Je v ní mnoho převratných myšlenek, které vzhledem k tomu, kdy kniha vznikla jsou úžasné nadčasové a může se z nich poučit i dnešní člověk. Myslím si, že podle rozsahlosti a náročnosti celého díla tato kniha není určena úplně každému, ale 100% stojí za přečtení těm, kteří mají o literaturu opravdový zájem.
Knížku jsem četl asi před 20ti lety a pořád na ni vzpomínám, jak jsem ji hltal. Bohužel není čas na čtení znovu :(
Čteno již několikrát a pořád patří mezi mé oblíbené. V knihovně má své právoplatné místo a určitě doporučuji všem.
Sestra: „Už přečetls Sinuheta?“ „Ne !“ zněla moje odpověď.
„A proč, vždyť je to tak nádherné, bude se ti to určitě líbit“.
Vzal jsem knihu z knihovny, rozevřel, přečetl první stránku, zase zavřel a vrátil zpět na místo. Několik roků stále stejný rituál.
„Co si povezeš na dovolenou za čtení ?“ ptá se jednoho dne moje milovaná sestřička. „Sinuheta“ odpovídám.
„Ha ha ha“, směje se nevěřícně.
Vzal jsem si ho a přečetl jedním dechem, úžasná, krásná, překrásná kniha. Byl jsem nadšený. Při čtení jsem v duchu děkoval sestře, že mně ji vytrvale připomínala.
Čtení této knihy pro mne bylo jako jízda skrze údolí a hory, skrze nudné jednotvárné vesničky i přes výhledy, které člověku berou dech. Jízda byla místy pomalá a zdlouhavá a jinde tak rychlá, že jsem nevnímala okolí a řítila se kupředu. Byla to vskutku cesta podivuhodná, poučná, krásná, vtipná i smutná a hlavně nezapomenutelná.
Dočteno až na druhý pokus. První jsem vzdala po asi 70 stranách. I na druhý pokus mě kniha zpočátku nebavila, pak ale strhla, poté trochu nudila, nakonec jsme kniha i já nabraly druhý dech, abychom dospěly k příjemnému závěru.
Asi je mou chybou, že jsem po všech nadšených doporučeních čekala víc. Přesto je to velice dobrá kniha a jsem ráda, že jsme si k sobě našly cestu.
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány finské romány
Autorovy další knížky
2013 | Egypťan Sinuhet |
2005 | Jeho království |
2004 | Tajemný Etrusk |
2002 | Krvavá lázeň |
2004 | Nepřátelé lidstva |
Mám rád objemné knihy, ježto jejich příběh mi utkví srdci, tak jako Sinuhet utkvěl. Užíval jsem si každou stránku a usmíval se u vyprávění Kaptahova a jeho příhod. Krásné dílo.