Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Snad žádný jiný beletrista nedokázal vzbudit o starověký Egypt a jeho historii takový zájem jako finský spisovatel Mika Waltari svým úspěšným románem Egypťan Sinuhet. V patnácti knihách ze života lékaře Sinuheta se čtenář ocitá ve 14. století př. Kr., v době, kdy Hornímu i Dolnímu Egyptu vládl proslulý faraon Tutanchamon. Pozoruhodné a barvité osudy vypravěče Sinuheta čtenáře zavedou do významných míst tehdejšího světa, do válečné vřavy, nelítostných bojů o moc, dvorských pletich a úkladů tak podrobně a věrohodně, že lze jen obdivovat, jak nestárnoucí obraz této doby i podobenství lidského života v samotném Sinuhetovi i osudech obyčejných lidí autor vytvořil. Mistrné vypravěčství, lehké pero a humor i moudrost, které tento román prostupují, zaručují tomuto dílu nesmrtelnou přitažlivost.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2018 , VyšehradOriginální název:
Sinuhet egyptiläinen, 1945
více info...
Přidat komentář


Když jsem začala číst tuto knihu, pochopila jsem, že se nedokážu odtrhnout. Okamžitě jsem si zařídila dovolenou, obsadila jsem gauč a četla a četla. Uplná magická přitažlivost to byla. A za tu vybranou dovolenou to rozhodně stálo. Prožila jsem tolik dobrodružství v Egyptě a ještě jsem ušetřila za letenku:-) Tato kniha patří mezi moje nejoblíbenější. Bez ní by moje knihovna nebyla úplná.

Abych pravdu řekla, od té knihy jsem očekávala víc, v první části to bylo ještě trochu napínavé, ale potom už jsem se u toho nudila.


Mě se tahle kniha nikdy nepodařila dočíst - a zkoušel jsem to asi 3x. Vždy jsem se dostal tak na stranu 200 - 250, pořád jsem si říkal, ono to už přijde, už to přijde... A ono to pořád nešlo a nešlo... Takže asi nic pro mě.

Zatím přečteno jen 150 stránek, ale absolutně bombová knížka. Vždycky mě fascinoval starověký Egypt a tahle knížka je jako průvodce tehdejším životem, zvyky atd. Suprové čtení.


Tohle je jedíná kniha, u který jsem jsem cítila zvlaštní pocit od začátku až do konce...prožívala, tešila se z každý stránky. Krásny. Takových knih chceme víc a víc :)


Kniha, která navěky poznamenala mé myšlení a slovník, některé obraty jako "bzučení mouchy v mých uších" nebo "zasraní rypáci" mi z opakování v knize straší na jazyku i nyní po dočtení a mé okolí s tím ne vždy soucítí. :-)
Shrnula bych to jako univerzální, již prožitou, životní moudrost pro všechny časoprostory - mohl by to klidně prožít kdokoli jiný v jakékoli jiné době. Jenže pak by to možná nebylo tolik zajímavé jako ve starověkém Egyptě - ve sci-fi máme budoucnost, od Štorcha zase pravěk a knih zasazených do středověku bylo napsáno nepočítaně.
Ztotožnění se se Sinuhetem, proběhlo v pořádku, neb vyšlo najevo že oba jsme takřka stejně prostoduší a po dobru toužící.
Kaptah mi byl sice poněkud nestálým, ale dobrým průvodcem na cestě Sinuhetovým životem.
Čtrnáctá kniha o svaté válce mou maličkost moc nebavila, uvažovala jsem i o škrtu jedné hvězdy, ale nakonec to docela hezky doplnilo ostatní části knihy v jeden kvalitní celek.
A kruh se uzavírá vyhnanstvím...
---------------------------------------------------------------------
,,Je nesprávné ptát se proč ?"
,,Ovšem že je to nesprávné, neboť člověk, jenž se odváží ptát se proč, nemá ani domu, ani přístřeší, ba ani nejchudšího pelechu v celičké zemi Kemet. Vše musí zůstat při starém, vždyť to víš. Chvěl jsem se radostí a pýchou, když jsem vstupoval do školy umění, vzpomínáš si přece, Sinuhete. Byl jsem jako žíznivý, jenž došel k prameni. Byl jsem jako hladový, jemuž se podává chléb. A naučil jsem se mnohému dobrému. Naučil jsem se, jak má umělec držet štětec i jak má zacházet s rydlem, jak ztvárnit model z vosku dříve, než začne z kamene, jak hladit kámen a spojovat barevné kameny i jak malovat na průsvitný kámen. Avšak když jsem chtěl tvořit to, o čem jsem snil, pro radost svých vlastních očí, tu se vztyčila přede mnou zeď a dali mi míchat hlínu pro druhé. Neboť především jest zde zákon. Umění má své zákony jako každé písmeno a každý, jenž jim uhýbá, je proklet. Tak vše má svůj vzor, a kdo uhýbá vzoru, není schopen stát se umělcem. Od počátku věků jest předepsáno, jak kůň zvedá nohy i jak vůl táhne smyk. Od počátku věků jest předepsáno, jak má umělec pracovat, a kdo tomu uhýbá, není schopen pro chrám, i bude mu odňat kámen a dláto. Ach, Sinuhete, příteli můj, i já jsem se ptal proč. Příliš často jsem se ptával proč. A proto sedím zde s boulemi na hlavě."


Souhlasím s Coreheadem, nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla. Miluji tématiku Egypt, ale i kdyby to nebyla má parketa, tuto knihu bych milovala úplně stejně.


Jedna z nejlepších knih,jaké jsem kdy četl.Četl jsem ji už 4x a neustále ji se strýcem,také jejím fanouškem,probíráme,glosujeme.Nádherné historické vyprávění,nutí člověka (tedy aspoň mne),si neustále listovat jeho stránkami.V knize je mnoho poučení,která platí do dnešní doby.Nádhera.

Přiznávám, že jsem tuhle knížku nikdy nedočetla, vždy jsem se někde zasekla...nicméně Waltariho "Čtyři západy slunce", které jsou s Egypťanem úzce spojeny, naprosto zbožňuji a doporučuji!


Kniha je velmi pěkně, čtivě napsaná, to ostatně u jejího autora nepřekvapí. Dějově celkem zajímavé, jen mě překvapila Sinuhetova naivita.


Joo, to je stejné jako u Kmotra. Všichni pějí chválu a mě to nijak neoslovuje. Přečetla jsem to poctivě celé a pořád čekala na nějakou zápletku. Uznávám, že je tam moudrost, je to hezky napsané, ale nějak se to nedotklo mého srdíčka


I když mě ještě v dobách povinné školní docházky školní četba nebrala, Egypťan Sinuhet zabodoval ihned. Je to napínavé, dramatické a neskutečně zábavné čtení. Ještě dnes, když si vzpomenu na kapitolu "Minea", leze mi mráz po zádech. Kniha, kterou si rozhodně ještě někdy přečtu.


Egypťan Sinuhet mně doslova okouzlil.Četla jsem tu knihu opravdu hodněkrát a určitě ještě budu.


Nejlepší Waltariho román plný moudrosti. četl jsem ho už asi 3x a určitě se k němu ještě někdy vrátím.
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické rományAutorovy další knížky
2013 | ![]() |
2005 | ![]() |
2004 | ![]() |
2002 | ![]() |
2004 | ![]() |
Ano, výborné! Dlouhé? To je naopak plus: tahle kniha mě naučila si čtení vychutnávat, ne se hnát k poslední stránce... Vzpomínám na bichli se stránkami z tenoučkého cigaretového papíru a výborné čtení, bylo to skoro jako relaxace s nohami pomořenými do konejšivé vody někde na rákosových březích Nilu...