Ekonomie dobra a zla
Tomáš Sedláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21925/ekonomie-dobra-a-zla-21925.jpg
4
507
507
Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi / Knižní debut Tomáše Sedláčka, lektora Karlovy univerzity, publicisty, někdejšího poradce ex-prezidenta Václava Havla, nyní ekonoma ČSOB a člena vládní rady NERV. Toto dílo dobře ilustruje, proč je Sedláček (*1977) jedním z nejznámějších a nejcitovanějších českých ekonomů současnosti. Stejně jako ve svých novinových článcích i televizních vystoupeních, i zde dokázal poutavě, čtivě a přitom navýsost erudovaně podat téma, které má nyní v souvislosti se světovou finanční krizí šanci zaujmout široké publikum. Kniha ukazuje, jak barvitě dokázali naši předkové přemýšlet o majetku, vlastním užitku, společenském blahu a všem ostatním, co s ekonomií souvisí. Autor v první části bere čtenáře na dobrodružnou pouť k počátkům civilizace a na příkladech starých Sumerů, Židů či antických myslitelů dokládá, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání očima ekonoma. V Sedláčkově podání je ekonomie krásná věda, jejíž kořeny jdou mnohem hlouběji, než si moderní či postmoderní člověk dokáže představit. Autor pod heslem “vše se hodí” podniká zajímavé výlety do hájemství filosofie, etiky, politologie a religionistiky a ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek lze v dědictví starých civilizací najít. Díky vytříbené argumentaci, živému jazyku a schopnosti vybrat poutavý detail, Sedláček přesvědčivě vykračuje proti proudu a kacířsky nabourává stereotypy, s nimiž pracují jak ekonomové, tak běžní lidé v každodenním životě. Ne vždy totiž lidé považovali za svůj hlavní životní cíl „maximalizovat užitek“ tak jako dnes, což v době ekonomické krize stojí za to vědět. Poté, co autor představí nečekaně pestrou škálou pramenů od Eposu o Gilgamešovi přes Bibli a Komenského až po moderní ekonomy, přichází v druhé části s kritickou reflexí dnešní doby. Kniha vrcholí provokativní pasáží na téma, proč je věda (nejen ekonomická) nevědecká a nespolehlivá, a končí analýzou současné finanční krize jako příležitosti pro to, aby člověk znovuobjevil sám sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním. Ekonomie dobra a zla přichází na trh s krátkou přímluvou Václava Havla, podle něhož Sedláčkovy názory nemusí konvenovat všem, ale přesto (či právě proto) je na místě se z takového díla radovat. Ekonom Jan Švejnar pochválil Sedláčkovu prvotinu jako “osvěžující elixír” pro ekonomickou obec i širokou veřejnost. Jan Kraus, další z recenzentů uvedených na obálce, dodává: “Představuji si, že by takhle měly vypadat moderní učebnice. Jste li typem jako já, tedy žákem, který se nechce učit, ale přesto chce občas něco vědět, a trváte-li na tom, že se lze ledacos podstatného dozvědět poutavě a zajímavě, nikoli útrpným pročítáním odborných teorií, pak tato kniha je právě pro vás. Užijete si!” ... celý text
Přidat komentář
Některé zajímavé postřehy, ale ten člověk mluví a mluví a mluví a mluví a mluví - pozor! Něco sdělí! A pak zase mluví a mluví a mluví a mluví...Hrozně chodí kolem myšlenky, velmi často se opakuje a píše totéž jinými slovy znovu a znovu.
V našem prostředí se určitě jedná o hodnotou publikaci, která zaslouženě rezonovala médii. Nejsem si jistý zda je určena masám nebo nadšencům do ekonomie, ale přínosná bude oběma skupinám.
Tomáš Sedláček mi lidově řečeno ´sedl´. Sám nemám rád ony ekonomické propočty typu: Vaše dítě vás bude stát prvních pět let x miliónů korun! Jakoby peníze byly tou jedinou hodnotou a váš potomek pouze statek, který lze čistě racionálně zkalkulovat a porovnat s jinými statky. Proč místo potomka nemít radši luxusní barák s podlahovým vytápěním, že? Pomiňme, že člověk má také jiné potřeby než jen mamon a jen tak mimochodem ten barák vás nenaplní žádným delším pocitem uspokojení, což potomci zpravidla ano. I když vás jejich kňourání možná bude stát desítky ba stovky hodin spánku, stejný počet šedivých vlasů, přece jen na tom usmrkaném uzlíčku ´něco bude´. Ale zpátky k Sedláčkovi. Jak zde již bylo poznamenáno jeho jazyk není místy jednoduchý, avšak jak mluvit o smyslu života a o hodnotách jako je dobro a zlo? Kniha je plně postmoderní. Kritizuje přílišnou racionalitu a spoléhání na umělé ekonomické modely. Hledá rovnováhu a inspiraci nachází v dřívějších ekonomicko-filozofických systémech. Konkrétně se zmiňuje o Gilgamešovi, Bibli, Komenském a postmoderní filozofii a jejich předchůdcích (Wittgenstein, Feyerabend,...). Hledá kořeny osvíceneckého mýtu neomylného rozumu a nachází je již u Platóna a Descarta. Analyzuje je a ukazuje jejich důsledky v moderním pojetí života a ekonomie vůbec. Vše dovedně spojuje v posledních kapitolách a tvoří jakýsi vlastní ideál rovnováhy v člověku (odvolávajíc se např. Aristotela) s připomínkou, že nejen penízem živ je člověk. Líbí se mi i jeho kritika dluhové politiky dnešních států. Takže sečteno, podtrženo: Sedláček ví, o čem mluví. Dokáže staré mýty a příběhy vtáhnout do myslí jedenadvacátého století a vzít si z nich poučení. Člověku je jasné, že pro změnu společnosti by bylo potřeba skutečně neskutečné, avšak snad Sedláčkova naděje v tom, že postmoderní člověk už začíná chápat, neumírá poslední a zůstane jednoho krásného dne naplněna.
Náročné dílo, které hledí na ekonomii z širokého úhlu veškerých vědních disciplín. Pro člověka nepolíbeného znalostmi náboženskými, filozofickými, ekonomickými může být velice těžká pro prokousání. Určitě se nejedná o knihu pro každého.
Není to čtení, u kterého se zrelaxujete během letního pobytu u vody.
Kniha vyžaduje velkou dávku pozornosti a soustředění.
Pro mě osobně byla první polovina dost náročná: biblický text, těžce strukturované věty, úryvky z náboženských knih, některé stránky čtené 3x, abych pochopila smysl a souvislosti.
Ale když jsem se tím prokousala, získala jsem přehled o filosofických základech náboženství a také jejich vlivech na ekonomický vývoj a smýšlení.
Modernější dějiny se už po základu z první části četly líp.
Ve výsledku: je to náročné, obohacující a fakt náročné.
Tomáše Sedláčka pamatuji z ČSOB, zároveň jsem byl na několika přednáškách, kde pouštěl svoje moudra. Je to člověk sympatický a mezi ekonomy jeden z mála se selským rozumem. Neváhal jsem tedy ani chvíli a koupil v antiku jeho prvotinu (taktéž se mi hodila do čtenářské výzvy pod kategorii "Kniha od veřejně známé osobnosti (ne spisovatele)"). Rád kupuju v antiku, protože v nich občas najdu nějaké překvapení. V téhle knížce (která byla nečtená, nedotčená) jsem našel věnování od nějaké mámy s textem: "Jedná se o náročnější čtení, ale občas stojí za to se zastavit a zapřemýšlet." To bylo trefné a stačilo by to na popis této knihy. Je to náročné, není to ekonomické čtivo, ale filozofické, socilologické a je potřeba dávat dobrý pozor, aby Vám neunikly nitky Sedláčkova přemýšlení. Mě to velkou část knihy unikalo, ale začátek a konec byl natolik suprózní, že dávám čtyři hvězdy. Zajímavé bylo, že než jsem se pustil do poslední třetiny knihy, tak jsem přelouskal "Moje kniha biblických příběhů"...kniha pro děti sumarizující příběhy z Bible...musím říct, že potom se mi četla Ekonomie dobra a zla mnohem snáze a škoda, že jsem si tenhle background neudělal dříve. Určitě se k ní vrátím, až se ze mě stane větší filozof :-)
Spíše než ekonomické je to pojednání filosofické a sociologické. Ekonomie vše tak nějak doplňuje a stmeluje, zpočátku to ale působí trošku roubovaným dojmem. Převážně ekonomická je až poslední kapitola knihy.
Hlavní poselství knihy by se dalo shrnout do jedné věty. Jak ekonomie zdegeneruje, když z ní zmizí lidský rozměr a zůstanou jenom vzorce a tabulky, k čemu vede, když se ptáme jenom na jak a rezignujeme na proč.
Ten historický přehled byl nutný k tomu, aby si člověk uvědomil, že to tak vždycky nebylo.
Po relativně zajímavém úvodu přišla směska filozofie, náboženství a jen některých ekonomických teorií. Celkovému dojmu rozhodně neprospěla snaha o zvýšení "vědeckosti" častým užíváním cizích slov (místy s tím efektem, že kniha spíš připomínala satiru na téma psaní vědeckých publikací). Autor navíc bohužel také trpí opakovaným přežvykováním myšlenek...
Podtrženo sečteno, jedná se o "intelektuální onanii".
ako rýchlokurz makroekonomie, alebo filozofie to bolo fajn , ale niektoré argumentačné veci mi prišli pritiahnuté za vlasy. Ako keby som na základe štatistiky že v Turecku 95% dopravných nehôd spôsobili hnedooký vodiči, tvrdil že modrookí sú lepší šoféri...
Nečetl, ale poslouchal jsem. Trochu těžké, ale obsahuje zajímavé myšlenky. Nelituju těch pár hodin při poslechu.
Autor nabízí zajímavý pohled na vývoj ekonomického myšlení od starověkých civilizací až po moderní ekonomické školy současnosti, celá řada ekonomických otázek se totiž ve starověku a středověku řešila v rámci filosofie či náboženství a i dnešní ekonomie úzce souvisí se společenskými otázkami. Nejvíce mě zaujaly kapitoly o židovském myšlení a učení u nás málo známého Bernada Mendevilla. Autor také zajímavě interpretuje Keynesovu teorii. Některé pasáže knihy jsou však podle mě čtenářsky dosti náročné (Descartes) a neporozuměl jsem, proč byly do knihy zařazeny. Kniha však stojí za přečtení.
Upřímně, čekala jsem víc, ale i tak mě kniha donutila nad spoustou věcí přemýšlet. možná se k ní v budoucnu vrátím.
Sedláčkovu snahu nabourat samolibost ekonomických kormidelníků světa vítám (tím spíš, že přichází z jejich vlastních řad), stejně jako apel na naši nedožranost a diktát konzumu. Jen mám obavu, že tzv. "dobrovolná skromnost" je nedostižná utopie, něco, co nám prostě nebylo zapsáno do genetického kódu. Rád bych se mýlil.
V první, rozsáhlejší části knihy zahrnující exkurz po proměnách ekonomického myšlení v dějinách (přesněji řečeno v dějinách "západní" civilizace), mi trochu překážela autorova zjevná inklinace ke křesťanské etice (bible je asi nejcitovanějším pramenem). Díky tomu s pojmy dobra a zla operuje jako s něčím univerzálním, což je přinejmenším zjednodušující. Pak také nevidím příliš těsnou návaznost mezi tímto průletem historií (jinak nesporně zajímavým a poučným) a závěrečnými kapitolami, které se věnují současnosti.
Tahle část mi ale byla určitě nejbližší. I když v oboru ekonomie naprostý laik (nebo spíš rovnou antitalent), mám na její postavení v našem životě, na její odtrženost od reality, velmi podobný názor. To, že právě ekonom upozorňuje na škodlivost neustálého cíleného růstu spotřeby, je pro mě velmi cenné. Takový hlas je potřeba, i když moc nevěřím tomu, že ještě dokážeme obrátit. V tomto směru nejsem optimista a na konci téhle cesty tuším spíš nějakou katastrofu.
Neustále si stěžujeme, jak konzumní životy tu v Evropě vedeme, a jak bychom rádi byli skromnější a uměřenější a že bychom si neměli kupovat zbytečnosti. Ale na kupování zbytečností to dnes celé stojí. Jakmile bychom v téhle "disciplíně" polevili, už nám bude vyčítáno (námi samými, to jsou paradoxy), že zpomalujeme hospodářský růst, následkem toho zchudneme a ty věci, které si odmítáme koupit, si pak už nebudeme moct dovolit. Tak tohle já si představuju pod slovem absurdní, soudruhu majore. Přitom by nám v naší materiální otylosti nějaké to kilo dolů bylo jen ku prospěchu. Jenže jak nám někdo sáhne třeba jen na deko, to je hned křiku.
Neřekl bych, že Sedláček je bůhvíjaký myslitel, jeho Ekonomie dobra a zla má své trhliny (ve formě i obsahu), ale je to kniha zatraceně potřebná. Už jen proto, že narušuje zavedené myšlenkové stereotypy, které jsou hrobem každého oboru.
Schválně jsem počkala, až trochu opadne nadšení a vychvalování Sedláčkova bestselleru, má očekávání ovšem zůstala i tak až příliš vysoká. Ekonomie dobra a zla je nepochybně inspirativní a originální kniha, zdá se mi ale, že je zbytečně přebujelá. Nejen poznámkový aparát, ale i text samotný (zejména v první části) by zasloužil značně proškrtat, aby mohlo vyniknout to zajímavé a podstatné. Zdá se mi, že např. exkurz do dějin židovství a křesťanství byl až moc podrobný - biblické příběhy znám, stále znovu je čtu a ráda se nechám inspirovat k novým objevům, v tomto případě jsem se ovšem se Sedláčkovými postřehy většinou míjela, nebo se mi zdály už dávno jasné a zřejmé. Některé paralely (nejen ve vztahu k biblickým textům) jsou myslím až příliš křečovité. Nejzajímavější pro mě byla asi kapitola o matematice a téměř závěrečná úvaha o třetím pivu.
Celkový dojem: trochu ekonomie, hodně filozofie a občas chaos.
To byla taková nudná slátanina.
Ekonomie je v pozitivním slova smyslu věda "selského rozumu". Zbytečná komplexnost a přemíra proměnných veličin ekonomii pouze škodí a slouží k tomu, že si ji jedinci věřící v efektivní rozdělování zdrojů ze strany státu a byrokratů ohýbají ve svůj vlastní prospěch.
Mám 100% opačný názor od Jakuba Lyska - viz komentář níže.
35%
Když jsem se chystal Sedláčkův bestseller číst, čekal jsem ledacos, ale rozhodně ne tohle. Případní čtenáři se zájmem o ekonomii asi ostrouhají, protože náš nejslavnější ekonom se jí téměř vůbec nevěnuje. V první části, kde řeší Eposy, starověkou kulturu, křesťanství, až se dostane k Descartovi a nakonec i Smithovi se jedná spíš o antropologii a hledání jako takovém. Druhá část věnující se spotřebě, neviditelné ruce trhu a vlivu matematiky je o poznání lepší, ale pořád si myslím, že název knihy je zavádějící. Sedláček se pouští do sáhodlouhých úvah bez vlastního názoru. Jeho kniha je plná citací a odkazů na všemožné zdroje, společně s nepřehlednými poznámkami pod čarou. Autorův podíl se tak zkrátí minimálně o třetinu, ale to není až takovým problémem. Hlavní kámen úrazu je v tom, že Sedláček hledá ekonomické vazby tam, kde je to při nejmenším sporné a vysvětluje si starověké zvyky po svém, vzniká tedy pak zavádějící filosofická esej. Od filosofie a etiky se přesuneme k sociologii, psychologii, estetice, etnologii a mezi další vědní disciplíny, které jsou v knize ve velké míře obsaženy. V životě by mě nenapadlo, kolika různými způsoby se dá vyložit smysl Eposu o Gilgamešovi. Řekl bych, že kniha je spíš takovým pátráním a hledáním střípků základů současné ekonomické vědy, ale bohužel pro autora si já osobně myslím, že hledá ve věcech, které předci mysleli úplně jinak, jen si je teď post-moderně takto intelektuálsky vykládáme. Minulost i příběhy z Bible byly o mnoho prostší, a nelze dle mého názoru třeba na Ježíšova slova o sdílení a lásce násilím šroubovat vliv potřeby, spotřeby nebo hodnotu peněz či hromadění majetku.
Autor by si podle mého názoru neměl myslet, že když spojí deset knih, získá jedenáctou, která je lepší než ty předchozí.
A pokud se trochu zabývá filosofií, měl by si odpustit citovat takové perly jako: "Celý svět idejí jako takových je mrtvým světem."
Většinou nedávám na doporučení a odbornou literaturu z této oblasti nevyhledávám ale tuto knihu rozhodně budu doporučovat. Není vědecká a přitom je odborně napsaná.
Je mi sympatické, jakým přehledem skrze různé vědy autor oplývá (sociologie, ekonomie, filosofie, náboženství,apod.)
Dnešní ekonomie má s tím co se ekonomii myslela kdysi velmi málo. Hlavně šlo o etiku, morálku, dobré mravy, užitek, za který by si měl člověk jen minimálně nárokovat.
Shrnutí dobra a zla na stranách 183 až 190 mi dalo hodně, více než předešlých 182 stran ale věřím tomu, že bez nich bych zase nepochopila těchto 7 stran.
Líbí se mi, jak následně na mě dýchne atmosféra psychologie ke konci knihy a autor se vytasí s Jungem. Hned je mi to ještě jasnější. KOlektivní nevědomí.
Současná ekonomie je fikce založená na matematice, ve které není nic reálného (ano, 1+1= 2 to máme jasně dané a neměnné) ale veškeré odhady, prognózy apod je jenom snůška nesmyslů.
Štítky knihy
zlo filozofie ekonomie civilizace dobro rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2012 |  Soumrak homo economicus |
| 2018 | Druhá derivace touhy |
| 2017 | Ekonomie dobra a zla |
| 2016 | 2036 - Jak budeme žít za 20 let? |
| 2011 | Hlavou zeď 2011 |
Zajímavý pohled na věc, stojí za přečtení. Jediné co mi nevyhovovalo, že autor používá příliš "neznámých" slovíček, nevím zda tím chce ukázat, že je opravdu odborník...