Eleanor a Park
Rainbow Rowell
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242758/mid_eleanor-a-park-242758.jpg
4
1748
1748
Obaja majú šestnásť, sú spolužiaci a sú úplne iní ako ostatní. Eleanor - Červenovláska z chudobnej rodiny. V jednej izbe sa tlačí so štyrmi súrodencami. S nevlastným otcom sa neznáša pre jeho násilnícke sklony. V škole je nová a nepatrí k obľúbencom – nenosí značkové oblečenie, lebo jej rodičia na to nemajú, nie je štíhla ako spolužiačky a na jej vtipných hláškach sa nikto nesmeje. Park - Jeho rodina netrpí núdzou, ale Park nemá rád sám seba. Chýbajú mu svaly bejzbalistu, výška basketbalistu a sebavedomie amerického tínedžera z nebraskej Omahy. Parkovu matku si totiž otec priviedol z Kórey a syn zdedil jej ázijské črty. A tak si najradšej číta komiksy, počúva obľúbenú hudbu a v školskom autobuse sedí sám. Až kým jedného dňa nenastúpi istá červenovláska a nikto – okrem neho – ju k sebe nepustí sadnúť. Eleanor a Park nie sú hlúpi a vedia, že prvá láska takmer nikdy nevydrží. Sú však aj dosť zúfalí a dosť odvážni, a tak to spolu skúsia...... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2014 , Yoli (SK)Originální název:
Eleanor and Park, 2014
více info...
Přidat komentář
Nebylo to špatné. Ale není to zas tak výjimečná kniha. Je pěkně napsaná, zajímavá, konečně je o dostatečně nedokonalé postavě, ale vím, že znova už ji neotevřu a brzy na ni zapomenu.
Líbí se mi některé slovní obraty autorky/překladatelky. Líbil se mi konec knihy. Nelíbil se mi stereotyp, který se do knihy začal vkrádat.
Rainbow Rowell je dobrá spisovatelka a její Fangirl se mi líbila mnohem více. Byla pro mě uvěřitelnější. Možná i z důvodu, že se odehrávala v mně bližším prostředí.
Proč? Proč to muselo takhle skončit? Ten konec mi zlomil srdce. Ale na druhou stranu se mi to líbilo. Protože v realitě se to takhle stává. Život není pohádka a každý hold nezažije šťastný konec. :( :( Ale stejně mě to mrzí. Jinak tahle knížka byla strašně roztomilá, a zároveň deprimující. Eleanor a Park jsou tak dokonale odlišní, ale přesto k sobě cítili to samé. :) Komiksy, hudba, problémy ve škole a v rodině a první láska . To vše na 335 stránkách.
Oh, my dear...
Celá kniha byla opravdu skvělá, čtivá, milá, neuvěřitelně uvěřitelně napsaná. Když jsem byla za polovinou, tak jsem si říkala, že tohle asi opravdu nedopadne dobře. Jednak za to mohly náznaky z názorů mnoha čtenářů a pak taky to, jak příběh plynul dál.
Když jsem dočítala ke konci, tak jsem myslela, že snad prasknu zlostí směřující ke spisovatelce. Ta zlost se změnila v zuřivost poté, co jsem si přečetla poslední větu!!! GRRR!!! NESNÁŠÍM konce jako tyhle. Nesnáším je do morku kosti! Zakázala bych je - čistě proto, že čtenáři by po dočtení měli zůstat psychicky zdraví a nepoškození.
OVŠEM pak jsem si řekla, že ta "2 slova", která tam byla, budou bezpochyby ta "2 slova", která Eleanor Parkovi nikdy neřekla a tudíž jsem se rozhodla dát 5 hvězd :D Možná nelogické, ale já se s ničím míň (žádným jiným koncem) nehodlám smířit ;-)
Áááh, ok! Nedalo mi to... Však mě znáte :D Našla jsem si rozhovor s Rainbow Rowell a tady máme skvělou odpověď + naději, že se někdy v budoucnu dočkáme pokračování o Eleanor a Parkovi. Juchúúú! Hola hej! :-)
POZOR SPOILER!!!
--- --- --- --- --- --- --- --- ---
...Of course every Eleanor & Park fan wanted to know about the ending. Nikkie says, "What are those three words in Eleanor's postcard? My guess is 'Park just stop,' but I'm still hoping it's 'I love you.'" You probably don't want to tell us (unless you do?!), but maybe you can answer Julia's question: Did you always think Eleanor & Park would end the way it did?
R. Rowell: Maybe not always. But I had the ending pinned down really early in the writing process. I even had that last line—"Just three words long."
I won't tell you what the three words are, because I'm not quite done with these characters; there's still a chance that I'll write about them again someday. I will say that the three words are happy and hopeful words.
People have guessed "Park just stop" or "Leave me alone"—but if you look at Park's reaction, you know that he's happy.
"He sat up. He smiled. Something heavy and winged took off from his chest."
That's hopeful!
Já jsem se kupodivu nemusela srovnávat s ničím. Neokouzlila mě kniha, okouzlili mě oni dva. Byly chvíle, kdy jsem si je chtěla oba pomazlit, jak byli sví, roztomilí, upřímní, dětinští a zároveň dospělí. A hlavně: fakt se měli rádi. A konec? podle mě to dopadlo, jak mělo a jak si to ten či onen čtenář udělá, takové to má :). A po letech si nebudu moci za boha vzpomenout, jak to vlastně dopadlo. A nejen ti dva "byli prostě boží", Parkova maminka je podle mě největší překvapení a bombarďák v knize :). Vedle jeho otce, samozřejmě...
Překvapila mě er-forma, na kterou jsem si musela dlouho zvykat. Byl to nezvyk. Příběh mě dojal. Vůbec jsem něco takového od té knížky nečekala, byla jsem mile překvapená. Čekala jsem horší konec, který nebyl, za což jsem ráda. I když takové otevřené konce nemám ráda, protože nad tím pak musím dlouho přemýšlet. :)
Musím říct, že nic zvláštnějšího jsem ještě nečetla. Podle střídání hlavních hrdinů jsem usoudila, že bude vyprávění v ich-formě. Když následovala er-forma, hodně mě to překvapilo, protože jsem se s tímhle řešením ještě nesetkala. V knize je spousta vulgarismů. Jejich přítomnost asi byla nutná - škoda, tohle mi v literatuře hodně vadí Ale skousla jsem to.
Před dvěma minutama jsem ji dočetla a jsem strašně krásně dojatá. Přečteno prakticky na jeden zátah a lituju, že nebyla delší.
kniha je sice pro mladší čtenáře než jsem já, ale i tak mě moc bavila. Je to všední příběh o všedních lidech a problémech a to tomu dává to kouzlo. Doufám, že se uvažuje o zfilmování, protože jsem si celou dobu představovala jak by z toho byl skvělý film.
"Chápal, proč se Eleanor tolik snaží vypadat jinak než ostatní. Aspoň svým způsobem. To proto, že je jiná - a protože se toho nebojí. Anebo se možná prostě víc bojí být stejná jako všichni."
Zážitek, za který Rainbow Rowell děkuju. Opravdu jsem si užila každou stránku, každý popsaný pocit. Bylo fajn sledovat příběh z obou pohledů - o to výrazněji, a ano, i romantičtěji (co si budeme povídat :o)) vztah Eleanor a Parka vyzněl.
Doporučuji všem!
Ale jo. Je to moje prvotina, co se tohohle žánru týče. Začátek mě nadchl, ale ke konci se to dostalo do takových obrátek, že než jsem se nadála, byl už konec knihy. Což mě trochu mrzí...
Knížka pro mě byla velkým lákadlem a opravdu byla báječná. Postavy byly sympatické a musím říct, že je to obyčejná situace....není moc velký rozdíl mezi dnešní dobou. Jen možná walkmany k tomu navádějí :) Prostě to bylo pěkné oddechové čtení, kde jsem četla od začátku do konce :D
Tak tohle byla opravdu moc příjemná kniha.Z toho příběhu na mě působilo něco tak příjemného.Lehkost příběhu a žádné ohrané pasáže,které teď kolují tolika knihami.Prostě naprosto jednoduchý příběh,který zahřeje,rozesměje ale i pár slz mi skáplo.A ať už je kniha určená pro náctileté nebo ne může si ji s klidem přečíst kdokoli.
Kniha se četla sama, chvílemi to bylo až dojemné a i když se mi to často nestává ukápla i slza. Krásně napsané, tajil se dech když Park vzal Eleanor za ruku, úžasná pasáž. A co teprv ten konec.
Celou dobu jsem byla přesvědčená, že tomu dám jen 3 hvězdičky. Ale ten konec... Krásný příběh.
Knihu jsem dostala pod stromeček a čekala jsem od ní úplně něco jiného než jsem dostala. A jsem s tím naprosto spokojená. Kniha je označena jako dívčí román jen z důvodu, že se tam nedějou žádné ostřejší scény, ale myslím, že by si jí měl přečíst i člené kategorie romány pro ženy aby si znovu připomněli jak krásná, roztomilá, nevinná a dechberoucí umí být láska.
Věta: "...že když se poprvé vezmou za ruce, připraví to o dech i čtenáře." je naprosto pravdivá. Konečně anotace, která splnila to, co slibovala a obstarala parádní čtenářský zážitek :).
Na jednu stranu nenávidím ten otevřený konec, protože mi nikdo nemůže s jistotou říct jak to s nimi dopravdy dopadlo. (A ano vyvádím tu kolem imaginárních postav z knihy.) Na druhou stranu se mi líbí to, že konec je opravdu otevřený a není to kvůli tomu aby si čtenáři přečetli další díl série. Holt si pustím mysl na procházku a fantazii vezmu do party :).
Kniha Eleanor a Park nemá zrovna typické hlavní hrdiny. Její hrdinové jsou jiní. Tenhle příběh je jiný. Není ledajaký, je unikátní. Nečekejte žádné romantické klišé, spíše se připravte na něco zdaleka jiného.
Eleanor není typická hlavní hrdinka, je trochu prostorově objemnější, její styl oblékání je šíleně hipísácký a pochází z problémové rodiny. Zpočátku jsem Eleanor neměla ráda, ale ani teď nemohu říct, že bych k ní měla byť jen o kousíček blíže. Jediné co mě na ní opravdu zaujalo, byla její netypičnost. Svůj život viděla reálně, neměla žádné růžové brýle a jednala se zdravým rozumem. A pak tady máme Parka, co pochází z milované rodiny, má asijskou maminku, má luxusní hudební styl a hlavně je neskutečně fajn. Na Parkovi se mi líbilo, že neměl žádné klišoidní myšlenky, byl reálný. V průběhu příběhu se měnil, rostl, dospíval. Chyboval, našel své chyby a poučil se. Takových hrdinů by bylo třeba více.
Eleanor a Park je kniha, která v sobě zahrnuje mnoho, netuším jak jí ohodnotit. Možná z mého komentáře vychází, že jsem knize propadla, to ale není úplně pravda. I přesto, že styl psaní Rainbow Rowell je originální, napínavý a čtivý, měla jsem jeden problém. Na jednu stranu chápu, že k oslovení dospívajících asi nepřichází na řadu spisovný jazyk, ale ta nespisovnost mě osobně celkem vadila. I když jak nad tím teď uvažuji, vlastně vidím, jak skvěle Rowell píše, jak skvěle dokáže vtáhnout do děje, protože mě ta nespisovnost sice sem tam uhodila do očí, ale nikdy mě nijak nedonutila přestat číst, tak poutavé to bylo.
Štítky knihy
americká literatura první láska šikana týrání škola pro mládež pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Eleanor & Park |
| 2015 | Fangirl |
| 2016 | Nedej se |
| 2020 | Nezdárný syn |
| 2017 | Lásk@ na prvý klik |
Tahle kniha má jednu jedinou nevýhodu. Že už mi není šestnáct.
Ačkoliv nejsem cílová skupina, Eleanor a Park mě nejdřív rozněžnili svou ňoumovsko-geekovskou láskou, vynesla jsem se za zvuků Joy Division, Minor Threat a Fugazi metr padesát nad zem a pak mě tíha příběhu srazila pěkně tvrdě zase zpátky.
Ať už je tenhle román čímkoliv, rozhodně není sladkoplytkou pitominou. A na konci je naděje a dvě slova.