Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365423/bmid_eleanor-se-ma-vazne-skvele-WRn-365423.png
4
1538
1538
„Když na mě dolehne samota a ticho, když mě obemknou, začnou mě drtit a zařezávají se do mě jako nůž, musím promluvit nahlas, i kdyby jen proto, abych dokázala, že žiju.“ Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama. Vystudovala klasickou literaturu, ale pracuje jako účetní a je jí úplně jedno, co si o ní ostatní myslí. S kolegy se snaží příliš nekomunikovat, nikoho blízkého nemá. Jizvy na obličeji a na rukou jsou vzpomínkou na otřesný zážitek z dětství, se kterým se nikdy nedokázala vypořádat, a raději se proto utápí v alkoholu. Když se seznámí s Raymondem z IT oddělení, nejprve jej považuje za stejně obtížnou existenci jako zbytek lidí kolem sebe, postupem času jí však dochází, že možná našla skutečného přítele. Mnohem víc ji ale zajímá její nově objevená láska – místní zpěvák Johnnie Lomond. Ten o existenci své obdivovatelky zatím nemá ani tušení, ovšem Eleanor začne spřádat rafinovaný plán, jak jej získat… Eleanor, hlavní postava a vypravěčka románu, není hrdinkou v pravém slova smyslu. Její neschopnost navázat kontakt s ostatními lidmi a dodržovat sociální konvence či běžné společenské rituály z ní činí napůl komickou, napůl tragickou postavu. Autorce se daří s pozoruhodnou věrností vystihnout vnitřní svět bytostného introverta a misantropa, který se vnímáním okolního světa diametrálně odlišuje od „normálních“ lidí. Díky nespornému vypravěčskému talentu a vnímavosti vůči tomu, co bývá na první pohled skryté, sklízí románová prvotina Gail Honeymannové jednu pochvalnou recenzi za druhou, drží se vysoko v žebříčcích prodejnosti, a obsadila dokonce první místo mezi debuty roku 2017 na čtenářskému serveru Goodreads.... celý text
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četla na doporučení známé, ale sama jsem ji kdysi měla v merku, když v češtině vyšla. Nakonec se mi ovšem shodou náhod dostala do ruky v originále a tedy uf, Eleanořin kultivovaný jazyk mi dával občas zabrat (a to jsem v angličtině zvyklá číst běžně).
Nejdřív jsem si nebyla jistá, jestli si se zvláštním charakterem Eleanor sednu, první (zhruba) půlka mě zas tak neokouzlila. Ovšem někde za polovinou nastal zlom a já tu knížku nechtěla dát z ruky. Z Eleanor se vyklubala jedna z nejunikátnějších hrdinek, jaké jsem zatím v knihách potkala a já si ji postupně zamilovala. Stejně tak Raymonda. A celé jejich přátelství (nejdřív jsem byla lehce smutná, že kniha skončila tak, jak skončila, ale zpětně si říkám, že to bylo bravurní řešení). O osudu Eleanor Oliphantové bych klidně četla dál a dál...
Je to takové příjemné čtení, místy humorné (díky Eleanořiným poznámkám), které v sobě má zároveň spoustu smutku a samoty. Ale taky naději. 4,5*, ráda zaokrouhlím nahoru.
Pěkná knížka, hodně mě bavila. Eleanor má svůj svět a je velká mimoňka, jeden koncert ji, ale nakopne ke změně , kterou v knize sledujeme. A jak je vzlet, tak je i pád. Konec byl trošičku slabší, představovala jsem si ho jinak, asi pro to i 4 hvězdy. Za přečtení, ale rozhodně stojí, nebudete litovat :)
Velmi originální knížka, to slovo originální bylo první co mě napadá, když si knížku vybavuji. Další co mě hned napadá je, že se příběh rozbaluje (loupe) pěkně postupně a pomalu (ale ne zase extrémně pomalu) jako cibule. Jelikož jsem si nečetla u knihy anotaci, tak jsem si ze začátku myslela, že je to příběh osamělé autistické ženy, ale velmi jsem se spletla. Je to příběh, který vysvětluje samotu člověka, který si toho v minulosti tolik zažil a odžil. Knížka umí být i úsměvná, i smutná, vede k zamyšlení. Je tam prostě všechno, co od dobré knížky očekáváte a já ji mohu jen doporučit.
Pro mě opravdu mistrovské dílo!
Humorně (opravdu jsem se během čtení smála) je napsaný jeden z nejtragičtějších osudů, který lze prožít .... nádhera ...
Když jsem dočetla poslední stránku, měla jsem chuť vrátit se na začátek a začíst se znovu a zase si užít ten vnitřní dialog Eleanor se světem. Bavila jsem se přestože příběh je víc než tragický.
Škoda, že tu není možné odpovídat na konkrétní komentáře, moc se mi líbil ten od Pralinka1910. Tak jsem dala aspoň palec :).
A ke knize?
Je to odpověď na to, proč se nám (vám...) někteří zdají "divní", proč nemají sociální dovednosti, proč je pro ně problém fungovat v normálním světě.
Eleanor je hodně autentická a hodně jsem jí rozuměla. Bylo pro mě úlevné číst, že někdo to má v životě velmi podobné jako já. Žádné ze scén mi nepřišly divné ani směšné, je to můj život tak, jak jej často žiju. I vyjadřování Eleanor je mi blízké, její vnímání světa. Také jsem žila v iluzi, že vše, co budu chtít dostanu jen tím, že o to budu cíleně usilovat. Člověk, který vyrostl v prostředí, které neumožňovalo běžné sociální interakce, se bude chovat opravdu tak, jak se Eleanor chová. Její chování a vyjadřování je velmi pravdivé, rozhodně ne přepjaté.
Kéž bychom dokázali přijímat všichni odlišnosti.
Krásná kniha a mimořádná hrdinka navzdory dávné tragédii. Párkrát za čtení mě napadlo, že je z takové té laskavo-bručounské krabičky hrdinů, jako byl třeba Ove. Ale Eleanor je prostě jedinečná Eleanor. Určitě doporučuji k přečtení, nejde o nic ani přeslazeného, ani předojemného.
Knihu jsem neplánovala číst, koupila jsem ji kamarádce, ale nedalo mi to. A jsem nadšená. Nečekala jsem, že se mi bude tak líbit. Eleanor je jiná a snaží se bojovat se svou minulostí a vypadá to, že má před sebou hezčí budoucnost. Starosti v jejím životě jsou popsány lehce, byť jsou vážné, trocha vtipu tomu dodává šmrnc. Ke konci by se dalo dojít v poklidu a pak vám autorka přidá tu třešničku na dortu.
Knížku mi nezávisle na sobě doporučily tři kamarádky a asi jsem měla příliš vysoké očekávání. Na začátku mě Elanor (asi jako všechny ve svém okolí) neskutečně vytáčela, pak mi ji začalo být líto a pak jsem měla stejné pocity jako Maria, trochu blahosklonně jsem čekala, až to konečně všechno vysloví nahlas. Jako jo, knížku jsem dočítala dlouho do noci, ale něco mi tam přece jenom chybělo - nejspíš autentičnost
Do knihy jsem se hned začetl, a postupně jsem měl hlavní hrdinku více a více v oblibě. Kniha se čte velmi dobře a stránky ubíhají. Hodně dobrý psychologický román s mírně úsměvnými situacemi, plus trochu romantiky. Eleanor si musí každý zamilovat. Knihu všem doporučuji !
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Eleanor mě přišla, jako zakomplexovaná třicítka, která tráví víkendy s vodkou. Postupně se to vše změnilo a já ji začala obdivovat... Rozhodně nečekejte žádnou odechovku, věřte, že u slza ukáplne.
Dobře se to četlo, jen mi dlouho trvalo než jsem pochopila, jak to je s její matkou :-) pořád jsem si říkala proč si to nechá líbit, proč jí vůbec ty telefony bere.
Příběh nasáklý vodkou aneb jestli chcete zničit člověka, začněte ho dupat už v dětství a sledujte vývoj. Fandila jsem Eleanor, ale že by se mi nějak obzvlášť zaryla pod kůži.. Ze začátku chladná, nepřístupná, vylitá jak váza a hodně mimo dění. V průběhu se to trošku zlepší až začne vyprávět o minulosti a osvětlí se některé její pohnutky. Mám pocit, že mě to nezaujalo né kvůli Eleanor, ale že mi nesedl spíš styl psaní/překladu.
Wow! Čekala jsem od toho hroznou oddechovku, ale po dočtení nemám slov, jaký skvost se z toho vyklubal. Na začátku mi Eleanor přišla praštěná a zároveň mě děsilo, jak jsem se v ní kolikrát viděla, když jsem v paměti zalovila pár let zpět do svého života. Nakonec si mě ale absolutně získala, za to, jaká byla bojovnice, a jak se nakonec o svůj život prala. Raymond byl přítel s velkým P, a každý v podobné situaci by si přál mít po boku někoho takového. Klobouk dolů před autorkou, celý příběh se jí naprosto povedl a to postupné gradování nemělo chybu. Tohle si prostě musíte přečíst, pokud jste se někdy cítili jak páté kolo u vozu a nevědeli co se životem.
Nádherná, velmi lidská kniha o sympatické Eleanor. Ano, byla dosti zvláštní, ale po sblížení s kolegou Raymondem, se začíná otvírat světu a ostatním lidem. Postupně se vypořádává s minulostí, kterou chce nechat již za sebou.
Zajímavé čtení, respektive poslech. Hlavní hrdinka zažila v dětství otřesné věci, takže je s podivem, jak dobře se s nimi dokázala vyrovnávat sama. Nebylo to dokonalé, proto je dobře, že se jí nakonec dostalo pomoci.
Komentář uživatele los této knize velmi křivdí. O proměně ošklivého káčátka v městskou pipku její příběh není. Je o vyrovnání se s přízraky minulosti. Stojí za přečtení, i když musíte mít trochu silnější žaludek.
čtivé, ale naprosto nevěrohodné vyprávění, taková pohádka o šedém kačátku, jehož asociální chování má zprvu čtenáře pobavit a jehož následná postupná proměna ze zakomplexované intelektuálky v průměrnou městskou pipku je oslavou přátelství a účinku pravidelných návštěv psychiatra; mnoho let si o Eleanor nikdo ani neopře kolo, žije zcela osamocena v pravidelné rutině, kolegové v zaměstnání se jí vysmívají atd. - a jakmile odřízne mozek ve prospěch šlechtění těla (kosmetika, značkové oblečení atp.) a Shakespeara vymění za Cosmopolitan, objeví se oddaný princ, v zaměstnání je povýšena a v kolektivu oblíbena, všichni - i neznámí lidé (prodavačky těsně před zavírací dobou třeba) - jí pomáhají a jsou k ní milí, takže nabude empatie a sebevědomí, ... prostě pohádka
Svérázná a nespolečenská Eleanor je trochu zvláštní ale mně velmi sympatická osůbka. Je evidentní, že si sebou vláčí plný pytel kostlivců minulosti, se kterými se musí poprat. A tak krůček po krůčku řeší svůj nelehký život. Kniha je občas úsměvná, někdy mrazivá, ale hlavně lidská. Líbila se mi.
Možná, že máte podobou Eleanor kolem sebe. Dívku nebo ženu, která je zvláštní a potřebuje trochu pomoci. Hezký příběh o těžkém tématu.
Zajímavý příběh.. jednoduchý smutný zábavný přímý jako Eleanor, s kterou by jste neměnili.. v táhne vás do svého života a nepustí.