Ema
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72034/bmid_ema-NQX-72034.png
4
1576
1576
V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austenová ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála. Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty. Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrowová) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyně svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Jane Austenová, mají co říct?... celý text
Přidat komentář
Nejdřív jsem se nemohla začíst, ale nakonec pěkná kniha a od půlky jsem se nemohla odtrhnout a závěr nečekaný :)
Moje první knížka od Jane Austenové a zřejmě i poslední. Nemůžu říct, že by se mi kniha vyloženě nelíbila. Styl i jazyk, kterým je psána, prostředí, kde se děj odehrává a charaktery postav mají svoje kouzlo, ale samotný příběh je hodně předvídatelný a přeslazený. Asi mám raději knihy s vážnější tématikou. Ale ti, co si potrpí na romantiku, knihu určitě ocení:-)
Skvěle popsané charaktery! Dokonce možná lépe než v Pýše a předsudku. Jak barvitě popisuje Jane Austenová charaktery osob, o to méně se věnuje popisům krajin, obydlí a vzhledu jednotlivých postav. Ale to není až tak na závadu. Emma je román o slečně na vdávání, která je malinko domýšlivá, ale přesto dobře vychovaná a znalá svého postavení a poměrů. Celá kniha je proložena dialogy - buď mezi jednotlivými postavami, nebo rozmlouvají postavy samy se sebou ve svém nitru. Ústřední zápletka je rozeznatelná od počátku, ale Emmě je autorkou přisouzeno ji rozluštit až v samém závěru. Zpočátku mi Emma byla celkem nesympatická - tou svoji vševědoucností, spřádáním plánů (i když to nedělala se zlými úmysly) a snahou poučovat svoji méně bystrou společnici o vztazích, ale postupně jsem si na její povahu zvykla a štěstí jí přála. Emma je v podstatě knihou o tom, jak se cítit být zamilován, aniž bych byl skutečně zamilován a pak si tak nějak vzít někoho, kdo na druhého jednoduše zbyde.
Pri čítaní tejto knihy (u mňa druhej od autorky) som sa neubránila obdivu nad slovným prejavom Emmy, pána Knightleyho, pani Westonovej a iných postáv či postavičiek (koľko cizelovania to asi autorku stálo!). S akou vznešenosťou, citlivo, úprimne, dobrosrdečne, priamo a vždy aj s ohľadom na druhých, nielen na seba, dokážu hovoriť o svojich vnútorných poryvoch (či už mysli, alebo srdca). Koľkokrát by sa mi zišla takáto schopnosť! A koľkokrát by som ju ocenila u druhých! Ono to však občas vôkol prekypuje skôr do seba zahľadenými a nadutými Eltonovcami, vystrašeným láskavým hypochondrom pánom Woodhousom, nesmierne utáranou, hoc dobrosrdečnou slečnou Batesovou, rozmarnou a panovačnou pani Churchillovou, prekombinovaným Frankom či naivnou Harriet... :)
Austenová rozumie človeku, jeho muchám a nuansám jeho rozumu i srdca a dokáže to zakomponovať do dialógov a monológov, ktorých klady som vypísala vyššie. A to je v tomto prípade viac ako slabšia dejová linka a niekedy akoby samoúčelne naťahovaná "stopáž" knihy.
Další skvělé dílo od Jane Austenové!! Pana Knightleyho jsem si opravdu zamilovala.
Jane Austen mě prostě baví, ale oproti knihám, které jsem od ní zatím četla, slabší (Pýcha a předsudek a Rozum a cit), hlavní hrdinka mi oproti ostatním knihám nebyla vůbec sympatická od začátku, vlastně žádná z postav nebudí žádné extra sympatie, navíc konec mě dost zklamal..
Tři hvězdičky jsou za styl a jazyk a dočteno jen z úcty k autorce. Jinak 360 stran naprosto o ničem. Pro mě velmi nudné a navíc bohužel hlavní hrdinka, která mě vůbec ničím nezaujala.
Emma je kniha vskutku zvláštní, byly dny, kdy jsem o knihu ani okem nezavadila, kvůli naprosto nezajímavým a nudným pasážím. No a pak tu byly dny, kdy jsem přečetla 100 stran na jeden zátah. Co Jane Austenová opravdu umí, je vykreslit mužský charakter, který převažuje bystrou a emancipovanou hlavní hrdinku, že k němu nakonec vzhlíží i sám čtenář. Ať už je to pan Darcy nebo pan Knightley, oba jsou to pevné pilíře, co přinesou jakousi pokoru, moudrost a šlechetnost do ženského příběhu z pera Jane Austenové. Mně se osobně víc líbila Pýcha a předsudek, mělo to pro mě zajímavější příběh, ale tím nechci ubírat jisté kvality i Emmě, je to zase něco trochu jiného z repertoáru uznávané a nadčasové spisovatelky.
A potká B, do které je zamilovaný C, ale A přemluví B, ať ho nechá a raději si hledí D, ale ukáže se, že D je zamilovaný do A, ale A ho odmítne, tak jede do Bathu a přiveze si manželku E. Mezitím přijíždí F o které se soudí, že je do ní zamilován G, který se v celé knize neobjeví a poté, že je do ní zamilován H a vůbec jí nemiluje I. Mezitím se B zamiluje do H, ale ukáže se, že je taky zamilován do A a taky se ukáže, že I je zamilován do F. A vyslyší H, I vyslyší F a B si nakonec vezme C.
V rámci příběhu je zde spoustu dalších postav z nichž dva jsou neskuteční hypochondři (jeden k velkému překvapení umře) a jedna nesnesitelná baba, jejíž monology je nutné přeskakovat. Postavu A bych praštila cepem a celé se to neskutečně táhne a dočetla jsem to jen proto, že je to tak slavné. Howgh.
asi nedokazem tuto knihu dostatocne ocenit ako ukazku klasickej literatury... stylistika a jazyk skutocne skvostne, vyborne vykreslene postavy, ale dej velmi dlhavy..a ano, kniha je v podstate o nicom ...taka retro romanticka rozpravka pre dospelych :)
Bohužel se tahle kniha zařadila mezi tu nehorší knihu od Jane Austen, kterou jsem kdy četla. A důvod? Nemohla jsem se vůbec začíst, měla jsem trochu zmatek v postavách, nevěděla jsem kde kdo bydlí, navíc jsem taky netušila, proč se autorka tak často věnuje dlouhým monologům slečny Batesové. Všechno to bylo jenom o tom, jak dávat někoho dohromady a to mě vůbec nebavilo. Takže jsem opravdu hodně zklamaná a vím, že tuhle knihu si už znovu nechci přečíst.
Emma by byla opravdu "královnou ročníku" :) Byla mi velmi sympatická a taky rozumná. A pana Knightleyho jsem si zamilovala snad hned na první straně :) Opravdu " rytíř" dobrých mravů.
Pěkný nadčasový příběh o tom, že to nejlepší máme často přímo "pod nosem" a uvědomíme si to, až když hrozí, že to ztratíme.
Do tejto knihy som sa velmi tazko zacitavala, nejako to neslo. Myslienkami som bola castokrat inde. Niektore casti som doslova pretrpela hlavne monology slecny Batesovej.
Mam pocit ze tam nic ine neriesili len kto sa za koho vyda a ozeni.
Bohuzial mna ta kniha neoslovila :(
Emma je naprosto jedinečná postava. Kniha se čte o něco hůře než třeba Pýcha a předsudek nebo Rozum a cit, protože je trochu zdlouhavější, ale i tak stojí za to. Nadčasové dílo.
Jak mám Jane Austenovou ráda, tak Emmou se mi nedaří moc prokousat, zbytečně moc ukecané a květnaté. Ale jsem ráda, že ji napsala, protože miluju její seriálovou adaptaci. Tady platí pravidlo, že filmové zpracování je lepší než kniha.
Emma je nejlepší a dle mého nejvíce nadčasová, ovšem dnešní dívky asi musí dost nudit. Děj je vlastně o ničem. Ony to ty dámy měly dříve dost těžké, čím se tak asi mohly bavit? Takže Emma vymýšlí, kdo by se k sobě mohl hodit a jaksi se jí to vymyká z rukou. Nádherně ironická Jane Austen.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura romantika regentská Anglie anglické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Jane Austenová na vrcholu svého stylistického mistrovství. Formálně dokonalý román, který ale může čtenáři klást nástrahy zdánlivou nedějovostí, respektive nedostatkem expresivně pojatého dramatu.
Sama hlavní hrdinka je naprosto a úplně odlišná od všech ostatních typicky austenovských hrdinek. Nemusí čelit chudobě, nedostatku věna, přitažlivější sokyni, nemožnosti vzít si svého vyvoleného, ani nátlaku rodiny, aby se provdala za někoho, ke komu cítí odpor. Naopak, je bohatá, všemi milovaná a dokonale spokojená se svým životem. Jediným problémem, se kterým se tak musí vypořádat, je trochu neočekávaně vlastní vysoké sebevědomí, založené na nedostatku životních zkušeností.
Emma se tudíž zaplétá do dobře míněných snah změnit život některým lidem kolem sebe, aniž by přitom skutečně rozuměla jejich citům a pohnutkám. V druhé polovině příběhu se přes své sebevědomé vystupování dokonce sama stává nic netušícím objektem společenských intrik. Za účelem vytvoření prostoru pro toto intrikaření je čtenáři představena rozsáhlá společnost vyšší a střední vrstvy anglického maloměsta, čítající několik desítek osob (!) a propletená složitými vzájemnými vztahy. Někteří předstírají lásku, kterou necítí, jiní skrývají lásku, kterou cítí, všichni se snaží ctít společenské konvence, ať jim vyhovují nebo jim naopak překážejí v dosažení cílů.
Vhodné jen pro ty, kteří se opravdu chtějí ponořit do tohoto do sebe zahleděného mikrosvěta a prožívat jeho každodenní drobná trápení a radosti.
(Těm, kdo na to nemají trpělivost, bych doporučila celkem ucházející filmovou adaptaci z roku 1996, která je sice hodně zjednodušující a zároveň trochu nepřehledná (což je nutná daň předloze), ale pyšní se povedeným obsazením v čele s naprosto dokonalou Gwyneth Paltrow.)