Emma
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511285/bmid_emma-H7x-511285.jpg
4
1575
1575
Román z klidného městečka v Anglii na přelomu 18. a 19. století představuje jako hrdinku mladou nezkušenou dívku, která se snaží řídit osudy svých bližních. Hrdinčina životní nezkušenost ji předurčuje k mnoha omylům, jejichž nepříjemné důsledky v ní brzy vypěstují nutnou rozvahu a schopnost ocenit skutečné životní hodnoty, nezávislé na výši majetku ani na společenském postavení. Román náleží ke klasickým dílům anglické literatury a svým nesentimentálním jemným humorem vypovídá o poklidné atmosféře života středních vrstev anglické společnosti způsobem přijatelným i po dvou stech letech od svého vzniku. V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austenová ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála. Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty. Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrowová) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyni svého úsilí o společenské uznání svých schopností – a také úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé k nám v podání úžasné autorky, jakou je Jane Austenová, i dnes promlouvají velmi zřetelně?... celý text
Přidat komentář
Román Emma od J. Austen je pre mňa asi najneobľúbenejší, preto mi asi aj tak dlho trvalo, kým som si ho znova prečítala. Emma je veľmi sebavedomá a istá si sama sebou, presvedčená, že sa bude diať, ako si ona myslí. Nepáčilo sa mi, ako ovplyvňovala v myslení Harriet a potom, keď jej priateľka zarúbala privysoko (myslí si, že by sa o ňu mohol uchádzať p. Knightley), tak ju pošle k sestre do Londýna. Bez toho by si však neuvedomila, čo skrýva jej srdce...Veľmi zvláštna postava, myslím, že od austenovských hrdiniek sa tak trochu vymyká.
Kým si človek zvykne (čo môže trvať i 200-300 strán) môže mu to pripadať rozvláčne, zbytočne ukecané a dlhé, ale ako si zvyká a preniká do hĺbky postáv, kniha sa zdá byť čoraz lepšou. Sem tam sa mihnú i naozaj veľmi hlboké myšlienky, ktoré sú trefné v každej dobe. Autorkin jazyk už poznám dosť dôverne a viem čítať pozorne, takže mi bolo hneď jasné kto s kým skončí, avšak chápem mýlky jednotlivých hrdinov.
Knihy od Jane Austenové mám opravdu moc ráda. Jako spousta čtenářů z jejích děl miluji nejvíce Pýchu a předsudek. Strašně jsem si přála číst něco, co by mě také tak nadchlo a z toho, co jsem zatím četla bych řekla, že mě Emma, jako jedna z mála, dokázala znovu tak oslovit. Ocitla jsem se ve světě Emminých dohadů o tom, kdo ke komu co cítí, až jsem se sama nechala zlákat ke tvorbě vlastních teorií. Občas jsem soucítila s Eminými omyly a nedočkavě jsem se pročítala dál, abych zjistila, zda-li se Emma nakonec poučí, a zda-li se vyplní mé vlastní očekávání :)
Austenová je láska. Miluju, jak se celou knihu v nic neděje a zároveň se všechno vyvíjí. Všechny ty vztahy, osudy, osobnosti. Třeba taková Emma mi na začátku lezla hodně na nervy, ale postupně jsem si ji zamilovala. Na Pýchu a předsudek to sice pořád nemá, ale za mě lepší než Rozum a cit.
Jane Austenová je jedna z nejznámějších spisovatelek na světě a dodnes má mnoho fanoušků, mezi které se hrdě řadím i já. Je to má vůbec nejoblíbenější autorka a Emma je má nejoblíbenější hrdinka. Když se vysloví jméno této autorky, asi si mnozí z nás vybaví jako první její nejvíc úspěšné romány - Pýchu a předsudek a Rozum a cit, ale já osobně si vždy vybavím jako první její román Emma.
Ke všem knihám Jane Austenové se každoročně vracím a nejinak tomu bude i letos.
Kdybych měla poskládat svůj pomyslný žebříček TOP tří knih Jane Austenové, byly by to tyto:
1) Rozum a cit
2) Emma
3) Pýcha a předsudek
Emma se mi četla ze všech knih nejsnadněji, její hrdiny jsem si zamilovala - obzvláště pana Knightleyho. Celá atmosféra příběhu nádherně vykresluje aristokratickou společnost, milostné vztahy i příjemné venkovské prostředí. Pokud hledáte knihu, u které si odpočinete a máte rádi romantiku, tato kniha je pro vás jako stvořená. Moc doporučuji.
Kniha mě velice příjemně překvapila. Přečetla jsem v angličtině, na což můžu být hrdá, a zároveň jsem se tak nepotýkala se špatnými překlady.
Několikrát jsem byla překvapena nesčetnými oznámeními, jež všechny nebylo možné předvídat. Pro postavy byl výsledek tím nejlepším, co se mohlo stát.
Se zaujetím jsem sledovala růst Emmy po celou dobu. A přestože je Emma často za své chování kritizována, já jsem byla schopná si ji oblíbit pro její nefalšovanost, lásku k otci a snahu své chyby napravit.
Třetí kniha, kterou jsem od autorky četla. Bavit mě, narozdíl od prvních dvou, začala až od posledních 100 stran. Strašně mi vadila paní Eltonová a Harrietino ,,jézusmankote’’. Dočetla jsem jen proto, že jsem chtěla vědět, jak celý příběh dopadne. Přijde mi, že všechny autorčiny knihy jsou stále o tom samém...
Dočetla jsem jenom díky Čtenářské výzvě. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická a postupem času mi začalo být úplně jedno, jak to dopadne...
Moje úplně první kniha od Jane Austenové a nezklamala! Prvních 100 stran jsem musela přelouskat, neboť to nebyl můj šálek čaje, ale poté jsem se do toho tak moc zažrala, že jsem nemohla přestat a knihu za tři dny dočetla. Emma mi zprvu přišla jako nesympatická osoba, ale postupem času se měnila k lepšímu. A ten konec jsem popravdě vůbec nečekala, ale mile mě překvapil. Za mě rozhodně doporučuji!
Jane Austenová mě prostě baví. Další kniha, kterou jsem přečetla s nadšením. Příběh se trochu chvílemi táhne a jedna postava mi lezla na nervy, ale celkově mě to pobavilo a určitě si přečtu další příběh od skvělé Autstenové.
Předně musím pochválit obálku z nakladatelství Slovart. Je absolutně úžasná a já jsem zjistila, že Slovart vydalo již dvě knihy od této autorky a připravuje další. A co je nejlepší, všechny mají obálky v ladícím duchu a v knihovně vedle sebe budou knihy vypadat krásně. Mám veliké nutkání si všechny tyto výtisky koupit. Nejspíš si tu radost udělám.
Nejen obálka, ale i překlad je výborný. Autorka umí skvěle vystihnout a popsat charaktery postav. Jejich myšlenky, dojmy a chování. Až mě to překvapilo. Vůbec si nepamatuju, že Austinová má postavy tak perfektně propracované a vykreslené. Proto obdivuji i překlad Kateřiny Hilské, který je lehký a přirozený vzhledem k tomu, že autorka žila v letech 1775 – 1817. Což si myslím, že je určitě náročné překládat knihy z té doby.
Mě se kniha moc líbila a velmi dobře se mi četla. Doporučuji.
Klasický příběh, který se mi ze začátku mírně táhl, ale po seznámení se s postavami to bylo příjemné. Kniha je v pomalejším tempu a důkladně propracovaná. Je to dobrý příběh, ale asi nesedne každému kvůli své ‚monotónnosti‘.
Hodnocení: protože mě 2 již přečtené knihy od Jane Austenové velice příjemně překvapily ,tak jsem se rozhodla přečíst i další kousek z autorčiných děl.
Emma mě neodradila ani svou tloušťkou, co se stran týče ,tak měla přes 500 stran. Na knihu jsem neměla tolik času ,tak jsem jí přečetla až za týden .
Za mě to byla nejslabší kniha od Jane Austenové, ale přesto jí nemohu považovat za špatnou nebo nepovedenou,pár věcí mi na ní ale vadilo.
Opět musím vyzdvihnout velice inteligentní postavy , které v autorčiných románech zbožňuji narozdíl od těch naivních ,které se též v některých knihách vyskytují. V této knize jsem si nejvíce oblíbila Emmu, Jane a pana Knightleyho .
Velice se mi líbila postupná vývoj hlavní postavy- Emmy ,která se ke postupem děje měnila k lepšímu . A naopak mi hrozně vadila postava paní Eltonové,která na mě působila strašně arogantním dojmem a měla jsem chuť ji přerazit.
Některé pasáže mi přišly až moc zdlouhavé a zbytečné-moc zdlouhavých pasáží s návštěvami. Na můj vkus se dlouho nic nedělo a chvílemi mě kniha přiváděla do menší čtecí krize,ale druhá polovina knihy mě již ze čtecí krize dostala a byla o poznání akčnější a občas přišly i nějaké zvraty.
Kniha byla opět plná skvělých myšlenek, které nabádají čtenáře k zamyšlení a moc se mi líbily.
Opět jsem měla chaos v postavách jako u skoro každého historického románu.
Jinak nebyla kniha jako celek vůbec špatná a pokud máte rádi klasiky ,tak jí určitě zkuste.
Hravé, úsměvné, skvělé. Mě se to líbilo. Chvíle, kdy Emma ještě netuší - a kdy tušit začíná. Kdy konečně ví... A pak ten okamžik, kdy neví, co s tím :)
Ta odvěká hra mezi mužem a ženou. Tak stejná a přitom vždycky nová.
Nevinnost, krása, čistota. Možná troška naivity, ale dá se odpustit. Vtipné dialogy, oba mě moc bavili. Tohle se zkrátka povedlo. Lepší než Rozum a cit, ostatní prominou ;)
Ne každý je fanda Emmy. Já třeba měla Emmu vždy velmi ráda a vracela jsem se k ní častěji než k Pýše a předsudku. Vždy mě čtení bavilo. A bavila mě Emma... která je tak nedokonalá, jak jen může. Za mě skvělá, jednoduchá a milá dobová komedie.
Hezké dobové nenáročné čtení...i když z toho jemnocitu mi šla místy hlava kolem :).
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura romantika regentská Anglie anglické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Těžko hodnotit klasiku, jen to, když si uvědomíme, že Emmu čteme déle než 200 let a nejen z důvodu, že je to povinná četba, mluví za vše. Je poněkud jiná, než její ostatní nejslavnější hrdinky, nemusí se provdat proto, aby se zajistila, což ji dává značné sebevědomí. Postavení paní domu získané de facto ještě v dětství ji také na skromnosti nepřidalo. Přesto nejde o postavu nesympatickou. Navíc skvěle vylíčený mikrosvět života středních a nižších vrstev venkova lze dnes už taky číst jako historický pramen, což ostatně historici dělají. Při čtení jsem se neubránila dojmu, že by mi takové večery s kartami, pastely a knihami, bez přesycení digitálními technologiemi, se vším tím časem na to udělat si pořádek ve vlastním srdci a hlavě hrozně hodily. I když bych pravděpodobně brzy utíkala zpátky, pár týdnů takového života by byl balzám.