Chrastění kostí
Fiona Cummins
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369256/bmid_chrasteni-kosti-NBt-369256.jpg
4
115
115
Etta Fitzroyová série
1. díl >
Sériový vrah až do morku kostí. Psychopat mnohem děsivější než Hannibal Lecter. Plánoval dobře. Vede dva životy. V jednom je stejný jako kdokoli jiný. Ale v tom druhém je správcem morbidního muzea své rodiny. Nyní nastal čas na rozšíření sbírky. Je připraven nasytit svou posedlost, a je na lovu. Jakey Frith a Clara Foyleová mají něco společného. Mají něco, co on potřebuje. Začíná děsivá hra na kočku a myš mezi hrozivým sběratelem, Jakeyho otcem a Ettou Fitzroyovou, utrápenou detektivkou, která náhlý příval únosů vyšetřuje. Příběh knihy Chrastění kostí Fiony Cummins je zasazen do londýnské čtvrti Blackheath a zkoumá ten šev temnoty, který prochází námi všemi; zápas mezi světlem a stínem, vykoupením a pomstou. Je to náhled do mysli psychopata. A je to také příběh o nevzdání se naděje ve chvíli, kdy se zdá, že veškerá naděje je již ztracena.... celý text
Přidat komentář
A mně se to líbilo, i když jsem si předem přečetla hodnocení, stejně jsem si chtěla udělat vlastní názor. A nelituji toho. Kniha mě chytla od začátku do konce...kde ovšem marně hledáte další stránku,kde by bylo rozuzlení "jaksepatří"...proto hvězda dole, za tu "tečku"!
Asi půjdu proti davu, ale mně přišla kniha zajímavá. Zas jsem se dozvěděla o jedné zvláštní dědičné smrtelné nemoci. Psychopatů na světě i v dílech je hodně, a určitě něco podobného jsem už někde četla, ale přiznám se, že mně zaujala "rodinná povinnost" vraha a právě vývoj nemoci u chlapce Jakeye. A docela věrohodně tu je popsán život rodiny po únosu někoho z rodiny, ten náhlý úpadek a beznaděj či naopak chytání se každého stébla. Konec otevřený mi napovídá, že by měl být na obzoru další díl. A ten bych si určitě přečetla.
Nejsem touto knihou nadšen. Další variace na psychicky nemocného sériového vraha, kterou se autorka snažila vykrmit spoustou psychologie a literárních triků tj. různými odskoky v čase a ději. Chápu snahu po odlišení od mnohých podobných, ale mne to spíše odrazovalo. Autorka zřejmě těsně před psaním absolvovala kurs psaní, takže můžeme doufat, že se po této prvotině osmělí k něčemu svému a lepšímu.
Kniha byla celkem fajn. Děj dobrý, anomálie taky super, ale je to prostě prvotina a je zde ještě prostor pro vylepšení. Knihu bych si asi znovu nepřečetla.
Prvotina autorky se nezapře: neučesaný, trochu chaotický styl, nahodile přeskakující mezi postavami a jejich vzpomínkami, neznalost policejního prostředí maskována lacinými vulgaritami v dialozích, k tomu zmatek v probíhajících událostech, vše korunováno rozmělňováním zápletky takovou záplavou emocí (převážně utrpení, mizérie, deprese), až čtenář váhá, zda čte detektivní thriller nebo psychologickou romanci.
Spoiler Alert! Hlavní hrdinka Etta Fitzroyová je osoba natolik duševně křehká, nevyrovnaná a zcela neschopná čelit zločinci, že bych ji coby nadřízená nepustila z kanceláře snad ani na záchod, natož ji po totálně zpackaném zásahu ještě chválit za dobrou práci. Prokázala jedině ochotu útočit zákeřně na nic netušícího člověka, nebo na spoutaného pachatele (přičemž mi chybělo objasnění, koho vlastně napadla v prvním případě, kdy si vysloužila kariérní vrub). Hrdinnějším charakterem se ukázal být neambiciózní, trucovitý taťka Erdman Frith, ovšem v závěru jsem z popisu akce kupříkladu vůbec nepochopila, jak přišel ke svému zranění hrudníku? Rezistenci zúčastněných vůči úderům kladivem do hlavy by záviděl i Terminátor. Posledních 10-12% knihy je celkově nesoudržný slepenec podivného chování, diletantství, nepravděpodobných náhod, nejasností a nevěrohodnosti, musela jsem zredukovat počet hvězdiček pod původně zamýšlený průměr. Navíc se případ neuzavřel a já pochybuji, že se mi bude chtít pouštět do dalšího dílu, i když mám „Sběratele“ půjčeného z knihovny.
Za zmínku stojí ne zrovna ideální překlad: pod pojmem „detektivka“ rozumím detektivní žánr, nesetkávám se s tím, aby takto byla oslovována policistka. „Detektivní seržantka“ mi taky vytahovala oči z důlků, prozatím jsem i u žen narážela na nepřechýlený tvar „detektiv seržant“. Pokud vidíme někoho trpět, cítíme účast, soucit či lítost, nikoliv sympatie, ty mají v češtině odlišnou konotaci... a tak dále, nepoznačila jsem si veškeré nepasující obraty, v hlavě mi utkvěly jen ty často opakované.
Zkrátka nezvládnutý, ukňouraný thriller s psychopatem relativně klasickým, nemocnými dětmi, zničenými rodiči ve vachrlatých manželstvích a s hroutící se vyšetřovatelkou na prd. 40-45%
Výjimečně jsem si přečetla dřív hodnocení knihy, než knihu samotnou. Od knihy jsem nic moc neočekávala, spíš jsem nečekala témře nic. Kniha mě překvapila, nebyla až tak špatná jak jsem si myslela, že bude. Děj byl zbytečně zdlouhavý, zvláštní styl psaní a vždy mi chvíli trvalo o kom je zrovna řeč. Příběh jako takový byl zajímavý, ale jak říkám, bylo to zbyetčně zdlouhavé a chvílemi nudné.
Příběh si mi líbil, ale velmi mi vadil styl psaní autorky. Po druhém díle už proto nesáhnu.
Vzdávám to, po skoro 100 stranách jsem se nedokázala začíst a vlastně mě to ani nebaví. Tohle nestojí za to se tím vůbec prokousávat. Vezmu si do ruky raději něco záživnějšího.
Psychopat děsivější než Hannibal Lecter.
Tahle věta na obálce mě docela dost navnadila, a nedostala jsem to co jsem čekala.
Víc jak polovinu knihy jsem se nudila a přemýšlela jestli to mám vůbec dočíst. Přeskočila jsem pár desítek stránek (což nedělám) a dočetla jsem to.
Nudné scény, únos, vyšetřování, nudné scény a trošku akčnější konec, tak bych asi shrnula celou knihu. :)
Podle mě taková normální detektivka...ale hodně mě na ní bavilo dozvídat se o těch kosterních vadách...
V anotaci se dozvídáme, že nějaký hodně, hodně zlý člověk unesl dvě děti (já bych rovnou řekla zvrácený psychopatický h.jzl, ale motiv má docela originální), pátrá po něm policie v čele s neúnavnou Ettou Fitzroyovou. Její touha dopadnout únosce se dostává na téměř osobní úroveň. Tuto ženskou jsem si jako jedinou docela oblíbila.
Nejdřív jsem si ke knize nemohla najít cestu, postupně mě ale zaujala, jenže ten závěr se autorce nepovedl - příliš těžkopádný a bez napětí. Je to tak na 2 a půl *. Rozhodně se řadím k těm čtenářům, které příběh neuchvátil. Pokračování si nechám pravděpodobně ujít.
Nedopatřením jsem četla nejdřív druhý díl a s odstupem několika knih tento první díl. Ve finále mi to nevadilo, protože jsem měla přehled o lidech, kteří v příběhu vystupují. První díl se mi líbil víc, byl více napinavější.
Kniha se mi líbila. Četla se mi dobře. Konec byl otevřený, takže jsem zvědavá na Sběratele. Pro mě je ale Hannibal Lecter děsivější ;-)
Velmi dobre!Kniha sa mi pacila od zaciatku az do konca,ani chvilu ma nenudila.Velmi zaujimava a velmi desiva podstata deja.Zacinam citat dalsiu knihu-Sberatel.Dufam ze ma nesklame.
Kniha se mě líbila a dobře se četla ,už se těším na další díl,,skončilo to moc otevřeně....
Tak za mě super, napínavý a zase úplně jiné téma než jsem zvyklá. Mě se to moc líbilo.
Bohužel mě kniha nezaujala, přišlo mi, že je v ní minimálně o sto stránek více, než potřebovala. Příběh byl uskákaný a neseděl mi. I když je konec otevřený, já si jistě druhý díl nepřečtu.
Po přečtení zdejších komentářů jsem se docela bála, co mě čeká. No, zas taková katastrofa to nebyla. Přestože už teď vím, že za měsíc nebudu vědět, že jsem knihu četla, času stráveného nad Chrastěním kostí nelituji.
Bavilo mě to. Příběh je čtivý, pořád se tam něco děje a kapitoly končí tak, že člověka nutí okamžitě číst dál.
Pokud tedy hledáte něco jednoduchého, u čeho nebudete muset moc přemýšlet, ale zároveň něco, co vás zaručeně chytne, tak doporučuji.
Hodí se zmínit, že to není detektivka, za kterou se to vydává. Policejní práce je tam minimum. Autorka vsází na hru s pocity, rozebírá emoce atd. Z tohohle pohledu se mi líbila propracovaná psychologie postav.
Chrastění kostí mi hodně připomínaly knihy od Rachel Abbott. Light thrillery pro ženy, jinak to nazvat nedokážu xd
Každopádně, Etta Fitzroyová nebyla úplně nejsympatičtější postava. Byla jsem ráda, že v příběhu nedostávala moc velký prostor. Co mě na ní iritovalo asi ze všeho nejvíc, bylo to, že nespí kvůli práci. Jak může být člověk, který dva dny nespal, užitečný pro vyšetřování? Do toho to její cinkání v hlavě... Úplně nevím, jestli je vhodné, aby taková osoba pracovala u policie xd
Zda si přečtu druhý díl, to zatím netuším, spíše ne. Nevím, proč autorka cítila potřebu to roztahat na dva díly. Stačil jeden.