Faktor Churchill
Boris Johnson
V životopise Winstona Churchilla podává autor se svým charakteristickým vtipem a pronikavostí podobiznu premiéra, který nebojácně vedl svůj národ do boje, přestože nenáviděl válku a pohrdal politiky postrádajícími zkušenost s jejími hrůzami; muže potýkajícího se s depresemi a šišláním, který se přesto vypracoval na jednoho z největších řečníků všech dob a nejproslulejšího žurnalistu své éry; politika, který se díky své otevřenosti novým myšlenkám stal průkopníkem v oblasti zdravotnictví, školství i sociálního zabezpečení, aniž by se přitom zřekl vrozené politické nekorektnosti; a především neohroženého, vynalézavého, odhodlaného velikána, jehož existence je nejlepším argumentem proti názoru, že sebevětší osobnost nemůže zvrátit běh dějin.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , Kniha ZlínOriginální název:
The Churchill Factor. How one man made history, 2014
více info...
Přidat komentář
Pro někoho jako já,kdo naprosto plave v moderních dějinách, je kniha a postava Churchilla dalším dílkem do skládačky pochopení toho, v čem dnes žijeme. Ač zcela jistě nebyl člověkem bez chyby, přikláním se k názoru, že nebylo a nejspíš už nebude takového politika jako byl on. Byť si na něj spousta hraje. Jsou to však směšné karikatury v porovnání s velikostí jeho charakteru.
Je znát, že autor Churchilla miluje. Naštěstí se s tím netají a proto čtenář bez osypání může zvládnout i pasáže, kde autor obhajuje některé opravdu těžko obhajitelné kroky. Současně ale pořád platí, že to je obrovské dílo, plné informací, souvislostí, postřehů. Že je to svižně napsáno a dobře se to čte. A zajímavé pro mne je i to, že na Evropu lze nahlížet také jako na otravný kontinent přechodných státních uskupení, jež jsou neustále ve při a někdo to za ně musí řešit. Takhle nás to ve škole neučili :D
[audiokniha]
Líbí se mi, že kniha zabírá jak Churchillův osobní, tak i politický život a líbí se mi, že doplňuje informace k druhé světového válce, alespoň pro mě, i když v tom mám pořád tak trochu hokej. Věděla jsem, kdo Churchill byl, ale nijak zevrubně jsem netušila, co všechno pro Británii udělal.
Co se mi nelíbí je až nekritický přístup autora. Po celou dobu poslechu jsem měla dojem, že snímá z Churchilla zodpovědnost za všechno špatné, nebo to bagatelizuje a přičítá mu většinu zásluh, jejichž pozitivní dopady sahají až do dnešních dní. Nevím, jak by se tento přístup líbil Churchillovi, kterého sám v knize nazývá "náš hrdina".
Nevím, nakolik můžu knize věřit. Bylo by lepší, kdyby si autor zachoval více odstupu, ačkoliv věřím, že sám se v Churchillovi shlédl. O to smutnější je, když víme, kam Johnson svým řečnickým umem Británii dovedl (k Brexitu) a jak potom utekl před chaosem, který z velké části zapříčinil (odmítl převzít post premiéra a hrát hlavní nevděčnou úlohu při jednáních o výstupu z EU). To by jeho Churchill neudělal.
Borisi Johnsonovi o objektivite ve skole moc nerekli :-) Jeho obdiv k politickemu velikanovi 20.stoleti je nekriticky. Obcas tedy v knize nejakou snahu projevil, aby ji vzapeti hned negoval a vsechno spatne analyticky vyvratil.
Co uz...jenze ja Churchilla proste uctivam (i se vsemi seky, ktere nadelal). A vlastne i toho euroskeptickeho blondyna na kole snesu :-)
Tohle jsem fakt netušil. Bral jsem Churchilla jako člověka, který vedl Velkou Británii ve druhé světové válce. To, že to byla jen špička ledovce mi vůbec nedocházelo. Celá kniha popisuje, co všechno zažil a hlavně dokázal. Z jakých pádů se vzpamatovával a jakých výšin naopak dosáhl. A stále si zachovával obrovskou dávku lidskosti a pokory - i když někdy drsně vyjadřovanou. Za mě smekám, pane Churchille.
Navíc je kniha velmi mistrně napsaná a dokáže nás vtáhnout přímo do míst kudy Churchill kdysi chodil a kde žil svůj život. Autor stylem vyprávění přitahuje do přímé Winstonovi blízkosti.
Zajímavě podáno i pro člověk s ne uplně dokonalými znalostmi historie, mohu jedině souhlasit, že to jakou byl Churchil osobností, tak v téhle době se nenajde jemu rovný, který by věci pojmenovával tak jak opravdu jsou, který by se omluvil za chyby, nehrabal peníze jen pro sebe... knihu určitě doporučuju.
Óda na Churchilla. To je zřejmé z prvních a mnoha dalších Johnsonových řádků. Píše o člověku, který je v jeho očích velkým Britem, respektive tím největším Britem, jaký ve 20. st. žil (pakliže ne největším člověkem na světě). To nejednoho možná odradí od dalšího čtení. Vždyť tohle nemůže být objektivní zachycení životopisu kohokoli. Když si ale přečtu životopis Borise Johnsona pochopím, proč právě on je takovým fanouškem Churchilla mladšího a autorem tohoto životopisu. V sepsaném životopise je ale Johnson, zdá se, k Churchillovi spravedlivý, tedy uznalý i kritický. A je nabíledni, že Churchilla je třeba si vážit za řadu jeho činů a rozhodnutí bez ohledu na osobní sympatie či antipatie.
Jak Johnson připomíná, krom svých nesporných zásluh v boji s nacistickým Německem, W. Churchill se vyznačoval i řadou osobnostních nepěkností (podobně jako konzervativec Johnson, o generace mladší stranický soukmenovec). Od okázalé nekonvenčnosti, stranické neloajálnosti, oportunismu a touhy po "potlesku" po elitářství. Stranou nezůstaly ani Churchillovy nesouhlasné postoje např. k samostatnosti Indie či jeho, z dnešního pohledu, rasistické postoje k Arabům i Židům. Kritiku Churchillovy osobnosti ovšem málokdy Johnson pronáší za svou osobu. Spíše cituje ty, co jej kritizují. Pokud sám zmíní nějaké Churchillovy nedostatky, vzápětí je takřka ospravedlňuje a vyzvedává jako projevy lidskosti či projevy poplatné své době a okolí. Do kontrastu pak staví, poměrně nevybíravě, neschopnosti a vady samotných kritiků a dokonce i Hitlera. Zajímavý pro mne byl, mezi jinými, Johnsonův rozbor a pohled na Balfourovu deklaraci.
Na každý pád Johnson sepsal velmi čtivý, informačně nabitý a velmi osobní a osobitý portrét Winstona Churchilla, člověka a neúnavného bojovníka za britské impérium, který bezpochyby právem získal řadu vojenských ocenění a rovněž i Nobelovu cenu za literaturu.
Boris Johnson vynáší Churchilla samou chválou do nebe a málem ho navléká i do obleku Supermana. Když je ale potřeba, popisuje ho i v největších prohrách a pochybeních. A nešetří ho. Tak myslím, že to s tou platonickou láskou až tak žhavé nebude. Události popisované autorem nejsou řazeny zcela chronologicky, zato jsou bohatě komentovány, občas oplývají humorem, světáckým pohledem a hlavně a především, poskytují důležité informace. Ačkoliv jsem prostý laik a osobnost Churchilla, kterou jsem dříve vnímal jen okrajově, mohu nyní dík Johnsonovi dodat, že mi ho kniha spolehlivě popsala a přiblížila. Takže za mně převážná spokojenost. Nakonec, zatvrzelý buldok který zmobilizoval angličtinu a uháněl Hitlera k šílenství, si uznání jistě zaslouží.
Od začåtku jsem autora podezřívala, že je do Churchilla zamilovån, má jeho plakát nad postelí a každý večer se k němu modlí. Já panu Churchillovi nechci samozrejme upírat žádné zásluhy, ale v podání autora je to Bůh. Za vsechny chyby, ktere udelal vlastne nemuze on sam. Byl hnusny na sluzebnictvo? Kdo by nebyl, kdyz tak tvrdě pracuje? Protirecil si? To sice ano, ale za to můžou voliči, kteří ho nezvolili. Proste ten nejlepsi z nejlepších. Až to bylo otravne. Ta kniha je také plná emocí "stojím na místě, kde se to všechno událo. O bože, můžu hlavu pritisknout na desku jeho pracovního stolu. Já se asi zblázním ". No celkový dojem je prapodivny
Velká osobnost světových dějin se svými klady i zápory.Fakta promísená s vlastnými názory autora což nelze mít za zlé.Podrobný rentgen do morku kostí tohoto státníka, který určoval tok dějin.
Knihu jsem poslouchal v audio podobě. Některé kapitoly knihy mě nesmírně bavily, ale některé bohužel i celkem dost nudily a občas jsem se ztrácel v politických jménech. Ale to je asi hodně dáno tím, že mě zajímá zejména období druhé světové války a starší historie moc ne.
Na začátku autor sdělí o čem bude psát a proč právě tak a ne jinak, potom to udělá a na konci shrne co napsal, proč a proč právě tak a ne jinak. Angažované, zapálené, adorující pojetí. A proč ne?
AMEN. Keby Janko Slota napísal Jánošíkov životopis, nemohlo by to byť viac nacionálne subjektívne. Myslím že každý kto pri vstupnom pohovore dostal otázku "popíšte svoje slabé stránky", by sa od autora mohol učiť, ako správne obrátiť všetko zlé na svoje sväté právo a neschopnosť tých ostatných. Boris neustále podsúva svoje ničím nepodložené pocity za fakty, rozporuje vlastné tvrdenia, akoby to po sebe ani nečítal, navyše každý kritik WC je v jeho podaní podlízavý zákerný slizký had, ktorý nemá žiadne právo ....
V knihe bolo zopár vtipných časti, a pre mňa nových faktov, ale chcelo to hrošiu kožu sa prekúsať tou pro-britskou propagandou.
Životopisy politiků moc nečtu. Vlastně si nemůžu vzpomenout, že bych kdy nějaký četl. Nekoupil bych si (či nepůjčil) ani tuto knihu. Dostal jsem ji jako odměnu za jistou drobnou službu. A tak jsem nakoukl. A začetl se. A nakonec ji s přestávkami dočetl. Díky svižnému, lehkému stylu, v jakém je napsána. Žádné únavné memoáry. Je to vtipné a zároveň je z toho cítit profesionalita. Úcta. Obdiv. Ale ne bezmezný. Žádné klanění svatému. Johnson se nebojí ukázat všechny tváře politika, muže, manžela, občana, vojáka, novináře, spisovatele, válečného premiéra Churchila. Ty dobré i ty horší. Nenudí.
Pravda… nedokázal jsem to přečíst jedním dechem. Knihu jsem odkládal a znovu se k ní vracel. Ale zůstal ve mně dobrý pocit, že jsem se něco dozvěděl. Že jsem pochopil některé věci v kontextu, který mi unikal. Že se mi odkryly další kousky moderní historie. Nevím, snad jsem averzi k tomuto období – a zejména ke světovým válkám – získal díky pokroucenému komunistickému školství a režimu obecně, když do nás nalévali všechny ty kecy o Velké říjnové revoluci, Velké vlastenecké válce a dalších. Možná mě historie nebaví obecně. Vždy jsem byl spíše příznivcem futurismu. Kyberpanker. Raději jsem utíkal do utopické budoucnosti než do dystopických vzpomínek. Ale uznávám, že je dobré znát základní kameny historie. Že je dobré některé věci si připomínat. I když nejsem natolik naivní, abych doufal v to, že se lidstvo ze svých chyb poučí…
Autor, kterého za tak poutavý rozbor (?) Churchilla obdivuji, se bohužel vší silou snaží Ch. ve všem hájit, dokonce i tam, kde bych to považoval za lehce nemorální (yperit?), a to mi vadilo. Čekal jsem o něco objektivnější dílo, ale Johnson si něco takového za cíl ani nedává, tak mu to nebudu mít za zlé. Jinak, jakožto laik, jsem si knihu užil a přinesla mi spoustu nových poznatků.
Pútavo a miestami i vtipne poňatý životopis. Nejedná sa o suchopárne a nudné vrstvenie chronologických údajov ale do mozaiky poskladané úlomky o osobnosti W. Churchilla. A táto mozaika je prekvapivo pestrá a plastická- možno povedať až 3D. V každej kapitole na začiatku vymenuje negatívne predpoklady a stránky jeho osobnosti, aby ich postupne vyvrátil a rozniesol na kopytách. Z toho vyplýva, že miera kritičnosti k tejto veľkej postave britských dejín je pomerne malá, cítiť hlavne mimoriadne veľký autorov obdiv. Ale to nepovažujem za negatívum- subjektívny vklad autora mi rozhodne nevadí. Čo mi ale vadí nadmieru, sú Johnsonove politické a euroskeptické názory, ktoré do knihy v podstatnej miere prepašoval. Za vrcholnú úbohosť považujem autorovu fikciu o "nacistickej EU", ktorú by založil Hitler po ovládnutí Európy, O ničom podobnom Hitler ani len nesníval a rozhodne ani netúžil. Ale to autor veľmi dobre vie, akurát okato podsúva kontext autoritatívnej až diktátorskej Únie súčasnej. Ako čitateľ som zvedavý na osobnosť W. Churchilla a nie na politické názory blonďatého autora a rozhodne nie na jeho brexitovú politickú kampaň. Kvôli tomu strhávam v hodnotení jednu hviezdu- takže slabých 70% .
Jedna z knížek. která mě vysloveně nadchla. Poslouchala jsem jako audioknihu a zvažuji, že si ji koupím jako i papírovou, nebo možná e-knihu.
Není to klasický životopis, je to subjektivní hodnocení .
Je jasné, že Johnson WC obdivuje a činy svého idolu hodnotí podle toho. Fakta jsou pravdivá, ale interpretace, motivace, vysvětlení, hodnocení, to vše je názor autora.
WC byl bez debaty významný a zřejmě jeden z nejvýznamnějších britských politiků. Ovšem byl také člověkem a politikem kontroverzním. To ostatně autor nijak nezastírá. Vždyť kontroverznost osobnosti je často rodnou sestrou velikosti. Je až dojemné, jak Johnson i Churchillovy chyby a sporné činy či názory obrací v jeho prospěch a hájí ho.
Neskromně se považuji za člověka s alespoň průměrným přehledem o moderních dějinách, v knížce jsem našla hodně nových informací.
Churchill rozhodně sehrál jednu z klíčových rolí v porážce nacistů. Jesli byla tak zásadní, jak píše Johnson ? To si soudit netroufám.
Churchill byl určitě reprezentantem vyšší společenské vrstvy imperiíální velmoci z první poloviny dvacátého století, v tom svůj stín překročit nedokázal. Mám na mysli třeba vztah k jiným rasám.
Třešnička na dortu je pro mě sama osoba autora. Původně jsem si stáhla ukázku zdarma, zaujalo mě téma, chtěla jsem zkusit, jak mi bude vyhovovat audiokniha u tohoto žánru a autora jsem moc nezkoumala. Ukázku jsem si poslechla, koupila audioknížku a teprve mi došlo, že autor je "ten" Johnson. Však i poněkud rozporuplný vztah Británie k integraci má v knížce místo.
Dovětek. Ať byl WC jakýkoli, nebyl to obyčejný politik. Byl to velký státník. Takových se rodí málo.