Falknovská huť
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536592/bmid_falknovska-hut-661f9a54f0706.jpg
4
470
470
Křišťálový klíč série
1. díl >
Nová historická sága Vlastimila Vondrušky se odehrává v době od třicetileté války až do revolučního roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství jako poslední bašta feudalismu. Rozsáhlá tetralogie vypráví o osudech sklářského rodu Heřmanů na pozadí života v severních Čechách, které prošly na konci feudalismu nebývalým hospodářským vzestupem a později stejně rychlým úpadkem. Název „Křišťálový klíč“ symbolizuje rodinné tajemství, které se v rodu Heřmanů předává z generace na generaci, současně je kopec Klíč dominantou Nového Boru. Roku 1690 přichází do severních Čech ze Šumavy mladý Leopold Heřman se svým otcem Ignácem, který se stává huťmistrem v Křížové huti ve Svoru. I když starý Ignác nemá mnoho peněz, vlastní veliké bohatství – zná způsob, jak tavit průzračné křišťálové sklo. A své tajemství si úzkostlivě chrání. Dostane se do ostrého sporu s majitelem hutě a nakonec ji musí opustit. Vzápětí uzavře dohodu s majitelem nedaleké sklářské hutě ve Falknově, jemuž tajemství prozradí, ovšem za podmínky, že si syn Leopold vezme za manželku jeho dceru Marii a s ní získá vlastnický podíl ve sklárně.... celý text
Romány Literatura česká Historické romány
Vydáno:
2019
,
Tympanum
Interpreti: Jan Hyhlík
více info...
Přidat komentář
Hezky se to poslouchalo - audiokniha, která životem rodu Heřmanů povznese řemesla do historických kronik.
Je zde patrný vliv autorovy manželky Aleny, autorky několika knih o řemeslech - ručních prací. Jo, tajemstvím Benátek nebylo jen sklo, malba, ale i vyšívaná krása, ( tak ta mi sebrala dech, a nastartovala zžíravou závist ovládnout tento kumšt.)
Rozvětvený rod už zapouští kořeny i ve vyšších sférách společenských vrstev, a autor jim nedá zahynout, a tak možná se budou moci průvodci historických památek pochlubit jak silným dojmem musel tento kraj zapůsobit na autora, aby jej a možnou minulost zvěčnil v tomto díle.
Zásek se zdařil, pro vyrovnanost druhů čtiva, je tento nekrvavý poklid příjemným zadostiučiněním.
Vondruškovy knihy miluju, škoda že jsem je neobjevila dříve, aspoň bych teď nebyla takový dějepisný analfabet...
Mám doma 3 kusy zeleného "historického" skla a pevně věřím, že je vyrobil sám pan Vondruška, nebo tedy aspoň jeho bývalá sklárna (kdo neví, přečtěte si Oldřicha z Chlumu). ☺
Vondruška je fakt borec!!!
Vondruškovské vyprávění je prostě klasika, moc dobře se mi četlo. Jen jsem si musela doplnit vzdělání ohledně výroby skla. :) Pěkné, na další díl se moc těším.
Moc pěkná kniha a divím se,že jsem se k ní od vánoc ještě nedostal.A tak až teď.Sklářství bylo vždycky moje vysněné povolání.Problém byl jen v tom,že u nás nic nebylo a tak jsem se dal nakonec na něco jiného.Část naší rodiny žije v Novém Boru a tak jsem trochu závistivě sledoval,jak si vedou.Pak jsem se ale dostal do problematiky zrcadel a plochého skla a tak jsem se ke sklu dostal alespoň oklikou.Kniha se mi moc líbila a už se těším na pokračování,které letos vyjde ( myslím v květnu nebo červnu.
Klidné a pomalé povídání, které mi v předvánočním a vánočním shonu přišlo vhod. Život rozhodně nebyl lehký, ale díky praktickému pohledu na svět (nebyl čas na nějaké “vylomeniny duše”) v podstatě jednodušší než ten náš. Bylo třeba řešit jen věci opravdu pro život důležité a většinou to byl rozum, kdo nakonec rozhodl. Chvílemi jsem až záviděla.
Neočekávala jsem nějaké mistrné dílo, ale odpočinek a zajímavý začátek několikadílné ságy, což jsem i dostala. Pravda, prostředek knihy se dost vlekl, ale mám ráda tlusté knihy a na dlouhé zimní večery byla jak ďělaná. A jelikož jsem Vondrušku už hodně dlouho nečetla, tak jsem si to i docela užila.
Po knížkách o Oldřichovi z Chlumu pro mně příjemná změna. Mám rád rodinné ságy. Těším se na pokračování.
Velmi příjemné čtení o osudech sklářské rodiny na počátku 18. století. V knize je dobře zachycen vývoj jednotlivých postav v průběhu života, rovněž v návaznosti na politické a hospodářské události daného období. Přiznám se, že podobné knihy často nevyhledávám, ale zde jsem se na čtení vždy těšila a ani na chvíli se nenudila.
Tak jsem ráda, ač mne historické detektivky p. Vondrušky hodně baví, že tohle je něco jiného, neméně čtivé, takže ano budu se těšit i na další díly.
Přečteno jedním dechem, jako vždy velmi čtivé, zajímavý příběh a zase trochu něco jiného než jsou autorovy detektivky nebo epopeje. Těším se na další díl!
Stařičký Ignác zaklapl knihu za poslední stranou svého rukopisu a tázavě se rozhlédl po jizbě. "Je to krásné, Heřmánku!" políbila ho na čelo jeho žena. "I ty moje Aničko!" rozveselil se Ignác a začal jí vyhrnovat suknici. "Teď ne, před dětmi! Možná večer," pleskla ho přes ruku. "Kéž by jsi foukal sklo, jak se brkem oháníš!" rýpnul si Wolf, jak je mezi skláři zvykem, protože to jsou čumáci. "Však si to ještě rádi na verštatu přečtete. Nemusíte po šichtě jen v šenku vysedávat!" odbyla Wolfa hubatá Hedvika. "Napsal jsi i o mě a Marii, otče?" otázal se naoko ledabyle Leopold, přesto ho v hlase zradil stín nejistoty. Otec se synovi zahleděl do očí. "Ano, i o tobě, Poldo," odpověděl neurčitě.
"A jak se dílo bude jmenovat?", nevydržel Matyáš. "Jak by. Nechť je to Heřmanovská epopej!" odtušil Ignác. "A co budeš dělat dál, otče?" "Co by. Na práci na verštatu jsem starý, a vše jsem již dávno předal svému nejstaršímu. Ovšem psaní mi jde od ruky. Napíši další epopej z historie naší krásné země. Třeba o Přemyslovcích, našem nejstarším panovnickém rodu, nebo o těch bezbožných husitech, co naši zemi prznili..." Wolf se rozřechtal: "To abys do sta let žil, brachu!" a u stolu nastalo všeobecné veselí, a všichni pěli na starého Ignáce chválu.
Jen Johann zahalený do jezuitského pláště v rohu srkal polévku a nic neříkal. Měl-li by být upřímný, asi by musel poznamenat, že jde o dílo jazykově veskrze průměrné, děj je naivní a osudy postav předvídatelné, že chybí napětí, zajímavý zvrat či pointa, a že charaktery postav jsou velice plytké. Ale nač by otci kazil radost, vždyť číst se to bude hezky a lidem se to stejně bude líbit. A ne každý sklář na huti má nutkání si přečíst zrovna Vergilia v originále.
Skvělá kniha. Hodně rychle jsem se do ní zacetla a nemohla jsem se odtrhnout. Na jednu stranu mě hodně mrzely vztahy v rodině a doufala jsem, ze se vztahy srovnají, ale ani doba tenkrát nebyla růžová.
Když... je pod mrakem v létě a na koupání to není.
Když... je už sychravo a je to akorát na teplý čaj.
Když... vždycky když... něco!
Tak je tu monsieur V, který vás dokáže přenést... někam!
I přes mnohé kritiky o nepropracovanosti ... čehokoliv... zvednutých čehokoliv a kdekoliv... je to skvělý autor, který mně dovedl, odvedl, zavedl do světa a dob, kam se mi zrovna chtělo. Palec nahoru
Vlastimil Vondruška je sázka na jistotu. A ani tato kniha nezklamala. Je napsána tak srozumitelně, že se čtenář přímo ocitá v popisované době a okamžitě se ztotožňuje jak s Ignácem a jeho Aničkou, tak i s dalšími kladnými postavami. Vřele doporučuji dalším čtenářům a vychutnejte si krásnou češtinu.
Vtáhla a nepustila. Příběh rodiny Heřmanů mne hodně zaujal.
Původní práce na Šumavě, stěhování za lepší prací a možnost uznání.
Docela mne mrzelo, jak pak příběh pokračoval, i když je to logické.. Děti se osamostatní, žijí jinde a jinak.
Je zvláštní, kolik věcí se za těch 300let změnilo, na druhou stranu spousta věcí je stále stejných...
Ke konci jsem musela přemýšlet, o kom to vlastně čtu, postav bylo hodně, ale kniha se mi hodně líbila.
Nikdy ten život není jednoduchý, ale tehdy... příběh je po období třicetileté války, kdy se rodina Heřmanů přestěhuje ze Šumavy. Mám ráda historické knihy. Chtěla bych napsat jednodušší život, ale to určitě nebyl. Boj o kousek místa pro sebe a svou rodinu, o jídlo... Mor, hladomor, strach z čarodějnic. Inkvizitoři, šlechta, práce na huti. V létě takové sucho, že nevzešlo žádné obilí? Za to určitě mohou bezbožníci!! Kromě hlavních hrdinů Anny a jejího manžela jsem si nikoho zvlášť neoblíbila, což se mi stává málokdy. Na Databázi kdosi poznamenal, že stačilo méně stránek, s čímž docela souhlasím. Za těch 18let v rámci jedné knihy se stalo tolik věcí, že na konci knihy si na mnohé z nich asi ani nevzpomenete... Ale určitě příjemné počtení. Jen teď čekat na další knihy...Určitě si přečtu další díly, protože jsem zvědavá, jak se bude hrdinům z Falknova dále dařit.
Bohužel v knihách pana Vondrušky nevidím žádný, ale pražádný rozdíl, snad kromě historické doby. U Epopeje se alespoň musel držet nějakých historických bodů a s nimi tvořit příběh, ale zde i toto odpada. Kniha je čtivá, to ano, ale má příliš stran, je rozvlekla, popisuje dalekosáhlé úplně nepodstatné věci, o 200 méně a bylo by to fajn. Jinak je to stejný jazyk, styl a osudy postav jsou tak podobné, že je prakticky nelze odlišit od jiných autorových knih.
A hurá na další ságu. Po přečtení prvního dílu už netrpělivě čekám na další. Jako vždy autor nezklamal.
Štítky knihy
17. století katolická církev jezuité, Tovaryšstvo Ježíšovo sklářství obchodování, prodej cechy, sdružení rodinná historie, dějiny rodu křišťálAutorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Velmi pěkné čtení o osudech sklářské rodiny. Těším se na pokračování..