Farma zvířat
George Orwell (p)
Farmu zvířat, své nejcenější beletristické dílo, napsal George Orwell v letech 1943 a 1944, ale poprvé vyšla až v roce 1945, a to po značných peripetiích. Důvodů obrovského úspěchu knihy je hned několik: vedle nezpochybnitelných literárních kvalit a estetické působivosti to byla kritika stalinského režimu, ve své době velmi řídká. Navíc realitu tehdejšího Sovětského svazu představila způsobem veskrze komickým a důvěrně známým, takže banalita zla vyvstala v celé své hrozivosti. Alegorie Farmy zvířat je zřejmá na první pohled - na velice malém prostoru tu Orwell ve vynikající zkratce zachytil dějiny Sovětského svazu, a to od šíření leninské ideologie (vystavená lebka "prasečího Lenina" Majora jako parodie mauzolea), přes říjnovou revoluci až po střet Stalina s Trockým (Kuliš) a následné vyštvání Trockého. Příběh revoluce je jasně tragický. Dílo je umělecky pozoruhodnou bajkou, jež je svědectvím o jasnozřivém vhledu do dějin revoluce a zároveň o naivním chápání jejích ideálů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Aurora (Praha)Originální název:
Rebelión en la granja, 1945
více info...
Přidat komentář
Ze zvědavosti jsem se dal do této audioknihy. Jedním slovem...hustý...na to, že byla napsána před tolika lety, lze vidět v současné společnosti úplně totožné obrazy toho, jak si některá "prasata" dělají své zákony, překrucují pravdu, mění minulost a využívají ostatní. Neustále jsem měl před očima Kima a jeho KLDR. Ale nejvíc mě pobavilo a v současnosti je to vidět asi nejlépe, jak ovce pochlebují a přitakávají prasatům. Perfektní poslech a hlavně poučný. Každý by si to měl přečíst, či poslechnout a zamyslet se nad tím.
Četla jsem kvůli maturitě a proto, že všichni říkali, že je to dobré. Knížka je čtivá a hned od začátku jsem se začetla. Podle mě dobře vystihuje komunismus a ukazuje, jak revoluce nemusí znamenat změnu k lepšímu. Farma zvířat patří k těm lepším povinným četbám, i když ke konci už to bylo smutné a depresivní.
Konečně jsem se k ní dostala, i když rámcově jsem věděla o čem to je. Kniha je stále aktuální. A stále nejsme schopni objevit diktátora dokud se dere k moci. Někdo ano, ale těch co to vidí bývá menšina. Je pozdě, když sklapne past. Mám pocit, že není úniku. I ta nejkrásnější myšlenka se dá zneužít. Pro mě pravdivá, ale depresivní kniha.
Knihu jsem již kdysi četl jako povinnou četbu, ale vůbec jsem si ji nepamatoval. Proto jsem si dal tuto klasiku jako povinnost si ji připomenout. A udělal jsem dobře. Je až hrozivé, jak dokáže někdo manipulovat s lidmi (zvířaty) a přitom si všichni mysli, jak je vše v jejich prospěch a ono to je přesně naopak. O to hroznější je si uvědomit, že se to běžně děje i mezi námi v reálném světě. Doporučuji přečíst.
Stále nadčasové a aktuální dílo, z kterého mrazí. Je až děsivé, jak daleko může zajít taková vláda...
Krátký, děsivý a stále aktuální příběh o tom, jak se i dobrá myšlenka může zvrhnout. O tom, jak může být pravda ohýbána a minulost měněna podle potřeb těch mocných. A o tom, jak je důležité nebýt hloupé zvíře a nezapomínat.
Jednoduše strašidelné. Jak to trefil ještě předtím, než u nás soudruzi začali pořádně úřadovat.
Knihu jsem si vybrala jako maturitní četbu, a díkybohu za to, jsem velmi ráda, že jsem si ji přečetla a doporučuji přečíst i lidem, kteří mají maturitu dávno za sebou! Na příkladu zvířecího společenství Orwell dokonale znázornil komunistický režim a to, jakým způsobem probíhá. Kniha se četla dobře a velmi rychle, přesvědčila mě, že nekončím čtením Orwella, ale mám v plánu pokračovat dílem 1984.
Knihu jsem měla vybranou již ve výzvě v loňském roce, ale nestihla jsem to. Byla jsem ráda, že ji mohu použít i letos. Určitě právem povinná četba pro maturanty. Přečíst bychom si ji měli všichni. Mně osobně z toho šel mráz po zádech.
Je až fascinující, jakým způsobem dokázal Orwell na příkladu zvířat znázornit podobenství komunismu, u něhož se do té doby prý zatím příliš netušilo, do jaké míry je svým praktikováním šílený. Určitě se již mnohé muselo prosáknout na povrch, ale naprosto mě dostalo, kam až se svou takzvanou bajkou dokázal zajít. Závěr je za mě naprosto famózní, paralela prasat a lidí je velmi trefná, a to nakonec pro každou dobu a formu vlády. Smekám, ačkoliv kniha není nijak dlouhá.
Navíc doporučuji si přečíst Svědectví o životě v KLDR (a další věci s podobnou tematikou), praktiky “prasat” jsou tam popsány často velice stejně - a to jsme se posunuli o několik desítek let dopředu.
“všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější”
autentické a čtivé vykreslení totalitního režimu
"Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasete na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti."
Orwellova Farma zvířat je čtení, na které by si člověk měl udělat čas. Příběh, který má pro nás, kteří žijeme v zemi dosud hluboce protkané důsledky komunistické totality, povědomé kontury. Farma zvířat: "všechna zvířata jsou si rovna, ale některé zvířata jsou si rovnější."
Klasika. Všechno dobře dopadne, v dětství se postarají dospělí rodiče. V dospělosti musíme politiky nutit, aby se starali o prospěch společnosti, proto si je platíme, musí být odvolatelní . Jejich hlasování o zákonech nesmí být tajné, ale transparentní, abysme věděli, jak to konkrétně s námi voliči zamýšlejí.
Doporučuji.
Tuto knihu jsem si koupila spíše ze zvědavosti, protože mne 1984 nesmírně nadchl.
Kniha není špatná, čte se rychle, dává smysl i předává myšlenku, každopádně jsem z ní nebyla nadšená tolik jako z antiutopické sestry s Velkým bratrem.
Ano, bylo to vizionářské a nadčasové, ale čtivé vůbec. Nejzajímavější z celé knihy bylo zjištění, že George Orwell se vlastně jmenuje Eric Arthur Blair.
Knížku jsem objevila díky Čtenářské výzvě a rozhodně nelituji. Skvělá, nadčasová klasika.
"Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější."
Štítky knihy
totalitní stát bajky satira zfilmováno alegorie podobenství komunismus rozhlasové zpracování totalitní režimy komunistický režim
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Vždycky mě fascinuje, udivuje a koneckonců i rozesmává, když někteří dle všeho omezení pravičáčci začnou levičákům předhazovat Orwella a speciálně toto dílo jako něco, co je má z jejich levičáctví vyléčit.
Za sebe říkám průměr, nejsem knihou pohlcen, avšak umně vykreslená levicová kritika levicového totalitářství či sklonů k totalitářství ke mně v podstatě určitým způsobem promluvila, aniž bych se s duchem díla a autorovým pohledem nějak výrazně ztotožňoval, jako např. vykreslení Trockého jako chudáka oběti. Prase, resp. svině to však byla, to ano.