Fazóna
Miika Nousiainen
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534699/bmid_fazona-65fbe4e48053d.jpg
4
262
262
Buďte ve střehu a kryjte se. Tahle mozaika ze současného Finska útočí direktem na srdce i na bránici! Samiho tlačí čas. Táhne mu na čtyřicet, rád by se usadil a stal se otcem, jenže najít budoucí matku svých dětí se mu jaksi stále nedaří. Urputnost, s níž se do navazování známostí hrne, mu navíc nečekaně zavaří, když se dostane do křížku s motorkářským gangem. Ani hrdinovi blízcí a známí nemají na růžích ustláno. Matka se vyrovnává se ztrátou partnera a sestra je pichlavá jako sršeň, když přijdou na přetřes děti, protože pořád ne a ne počít. Uhoněný kamarád Pesonen zase věnuje veškerou energii péči o stárnoucí rodiče a ovdovělý Markus se snaží vybalancovat výchovu tří dcer s vlastním smutkem. Náhoda všechny svede k lifestylovému blogu, jenž v růžových barvách líčí život mladé Sini. Jenže zdání klame. Co všechno skrývá fazóna, kterou blogerka předvádí světu?... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2023
,
OneHotBook
Originální název:
Pintaremontti, 2020
Interpreti: Alena Hladká , Libuše Švormová , Matouš Ruml , Radúz Mácha , Robert Mikluš
více info...
Přidat komentář
Svěží humoristický román z pera finského autora mě mile překvapil. Vůbec nevím, jak jsem se k této knize dostala, ale bylo to tak příjemné! Trochu bláznivé, trochu dojemné, ne úplně reálné, ale pro mě velmi zábavné. Osudy několika mladých Finů a jedné starší matky jsem sledovala s napětím a moc jsem jim všem fandila. Konec mě tudíž potěšil. Moc příjemná oddechovka.
***
Měl bych poslouchat svoje tělo, ale když jste třicet let poslouchali jenom stížnosti rodičů a Iron Maiden, těžko najednou poslouchat svoje tělo.
Fazóna je další skvělá kniha ze života od mého oblíbeného autora. Narozdíl od Kořenů byla pro mě Fazóna smutnější a depresivnější, ale i tak se skvěle četla a objevily se i vtipné momenty. Líbí se mi, když hlavní hrdinové nejsou sebevědomí borci, kteří vždycky ví, co je nejlepší, ale normální lidé se spoustou pochybností o svém životě. Těším se na další autorovu knihu.
Snad až do 3/4 knížky mi bylo docela smutno. Soucitila jsem s tak reálnými pocity všech zúčastněných. V každém z nich jsem našla kousek sebe. Velice dobře zapracovaný i nešvar dnešní doby - hltání postů na sociálních sítích - ale co je to? Opravdu jenom přikrášlená fazona.
Takové milé "feelgood" čtení. Naprosto přesně se mi trefilo do chvíle, kdy jsem si potřebovala přečíst něco optimistického. Možná je tu až moc velký happy-end, občas je to patetické i bláznivé, toho filozofování mohlo být míň, ale zase jsem se často zasmála (i nahlas) a celkově jsem měla během čtení dobrou náladu. Velice povedený příklad oddechové četby v tom nejlepším smyslu slova.
Drsné, truchlivé, úsměvné, rozverné....k zamyšlení víc než k pobavení. Prostě ŽIVOT.
Kniha z úplně jiného soudku, než jsem zvyklá číst. Finský "humorný bestseller" o biologických hodinách muže, ale především o kamarádství a rodině. Byt se jedná o knihu humornou, nebo by to tak aspon mělo být, mě to paradoxně přišlo smutné. Příběhy na pozadí byly plné smutku a deprese. Celkově to ale nebylo špatné.
Co jsem si z četby odnesla? Žijte svůj život tak ,jak chcete a ne tak,jak od vás očekávají ostatní a budete šťastní. Těm ,kterým na vás záleží, to dojde a budou vám to přát.
Není to literární veledílo,ale dobře se čte, vyhovovaly mi krátké kapitoly, střídání vypravěčů i Samiho ironický styl vyprávění.
Jedná se o feel-good román. Střídají se různé úhly pohledu hlavních postav.
Hlavní postavou je SAMI (40 let), který hledá matku svých budoucích dětí. Pracuje jako plánovač v logistice u jedné ropné společnosti. Nemá štěstí na vztahy. Moc by si přál najít ženu, se kterou by měl dítě. Zaplete se s jedním motorkářským gangem.
Sami má kamaráda MARKUSE, který se sám stará o 3 dcery. Je určitě těžké sám vychovávat děti a ještě, když je jich tolik. Obdivuji Markuse za to, že tuto nelehkou situaci zvládal, i když občas měl také své dny.
Sami má také kamaráda PESONENA, který se stará o své rodiče, kteří se rozvedli a kteří jsou nemocní. Jeho táta má rakovinu a jeho mamka ztrácí paměť.
Samiho mamka SEIJA se vypořádává s osamělostí, protože jí zemřel manžel, a navíc si nerozumí se svou dcerou HENNOU kvůli otázkám na budoucí vnoučata.
Všichni hrdinové narážejí na lifestylový blog, který píše blogerka SINI. V něm popisuje rodinnou idylku. Blog je zvýrazněn tučným písmem.
Ztotožňuji se s komentáři na zadním přebalu knihy. Poselstvím knihy by mohlo být, že bychom o věcech měli mluvit narovinu, určitě být upřímní, pokud to v dané situaci je možné a netlačil na pilu v různých osobních záležitostech.
I muži mají biologické hodiny, i když je to jiné než u žen ohledně mateřství. Muž může mít dítě defacto v kterémkoliv věku, ale u ženy je to jiné. Ta si musí hlídat čas a v čím pozdějším věku dítě má, tím je to pro ženu náročnější po všech stránkách.
Kniha FAZÓNA je kniha ze života. S mnoha situacemi, které se dočteme v této knize, se můžeme setkat. Kniha se četla celkově dobře. Autor píše lehce. Některé situace byly úsměvné a zasmál jsem se, jiné události byly smutné, ale i to patří k životu. Některé situace byly překvapivé a čtenář se může nad nimi zamyslet.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ AUTORA.
Kniha má pěknou obálku.
Takovou knihu jsem přesně potřebovala: břitký humor, postavy, které nejsou černobílé, občas v textu problesklo nějaké moudro.
"Přítelkyně se mnou na pohřeb mého otce nešla. Náš vztah ještě není hřbitovní."
"Potom kněz prohlásí, že otec vždy stavěl blaho ostatních nad své vlastní
Leda hovno. Mámu posílal do rohu kuchyně a nám neustále připomínal, že sousedovic děti jsou lepší."
U málokterý knih se člověk zasměje i poučí zároveň. A klidně i pobřeží....
Tak tohle bylo příjemné čtení. Vtipný, laskavý, smutný i dojemný. Fazóna nabízí trefně zvolenou kombinaci humoru a současných témat k zamyšlení jako je neplodnost, seznamování po třicítce nebo prezentování báječného života na sociálních sítích, přitom realita je jiná. Mám ráda, když je v knize více hlavních postav a každý z nich má svůj prostor. Můžeme tak sledovat jejich pády, vzestupy, vtipné, ale i složité životní situace, chvilky šťastné i trapné, prostě život se vším všudy. Trochu mi to připomínalo styl psaní Patrika Hartla. Kniha mě příjemně nadchla a já tak mohu Fazónu jen a jen doporučit!
Přesně jak píše jaroiva. Kořeny nastavily laťku, které se Fazóna dokázala přiblížit jen vzdáleně. Není to špatné, ale čekala jsem víc, takže za mě zklamání. Možná kdyby se Fazóna ke mně dostala jako první, byla bych nadšená, a Kořeny by pak moje nadšení posunuly ještě výš. Prostě jsem to četla ve špatném pořadí. :o)
Život není dokonalý a je to hodně na nás, jak se k němu postavíme. A jak se v knize píše: Když si nebudujete fazónu, nemůže se vám ani oprýskat. Bylo to příjemné, lidské, úsměvné čtení. Určitě si vyhledám i autorovy Kořeny.
Tak už jen poděkování Mandlevest díky které jsem po titulu sáhla.
Asi jsem byla ovlivněná nadšenými doporučeními kolem mě. Knížka byla pěkná, příjemná, lidská, ale přiznám se, že to stoprocentní nadšení bylo jen asi u poslední čtvrtiny ( a ještě s drobnými výhradami). Přesto knihu doporučuji, nečekejte však žádné whau, ale jen jemné lidské pohlazení po duši.
Tohle mělo všechno - chytré, milé, trefné, skvělá témata.
Přeslazený konec pro to ostatní autorovi odpouštím. Tuhle knihu chcete číst!
Velmi milé překvapení - náhodně jsem po téhle knížce sáhla v regálu v knihovně a byla to trefa do černého. Finský humor (mám dojem, že nám Čechům dost blízký), situace ze života, žádné nervydrásající drama. Konec trochu limonádový, jak psal již někdo níže, ale co víc si v létě u oddechovky přát? Vřele doporučuju!
Tohle byl svěží a originální příběh a já se těším z toho, že s klidným svědomím budu zase doporučovat:-). Kdyby knihu Fazóna někdy někdo zfilmoval, měla by v podtitulku určitě napsáno "hořká komedie". Při čtení jsem se často usmívala, autor umí skvěle vypointovat běžné rodinné situace, ale pustil se (a dle mého) se ctí a bez patosu a kýče, do situací méně běžných neřkuli jemně řečeno nestandardních :-). Jeho tři hrdinové, kamarádi v nejlepších letech, bojují s nepřízní osudu každý po svém a autor je má rád, i ta ironie, která sem tam knihou probleskne, je taková něžná a laskavá:-) a vůbec celá knížka pro mě byla pohlazením po duši. Moc děkuji alzbeta4340 a IVANA0123, které mě svými pěknými komentáři ke knize přivedly. A tak i já posílám tato doporučení dál. Není to žádné složité čtení, ale určitě pobaví a potěší a to je více jak dost.
Tak...za mě tedy nebylo moc míst, kde by mě bylo do smíchu. Knížka není vůbec špatná. je o lidských vztazích, rodině, různých podobách lásky a potřebě všechno tohle mít v harmonii.
Bavilo mě to číst, krátké kapitoly, vždy z pohledu někoho jiného. Dobré čtení, jen nečekejte, že se budete nějak řehtat :-)
"Ztráta Suvi je horší než jakýkoliv dřívější rozchod. S nikým jiným jsem se necítil tak přirozeně. Všechny ty řeči o spřízněných duších jsou protivná klišé, ale klišé jsou vždycky pravda. Proto se z nich klišé stala."
Citát vybírám více méně náhodně, protože z Fazóny by se podobných krátkých vět s posláním dalo vyjmout skoro nespočítatelné množství - za předpokladu, že přistoupíme na určitá pravidla. I když příběh vypráví hned několik postav, jejich smýšlení, jazykové prostředky i humor jsou velmi podobné, v případě tří ústředních přátel před čtyřicítkou až identické. Finská úspornost pomáhá a pověstnou skandinávskou laskavost drží na uzdě až do finále, které sice není přeslazené, ale přesto možná až příliš nárazově optimistické.
Doporučila bych jako odpočinkovou četbu v situacích vyžadujících povzbuzení. Čtyři hvězdičky vidím tentokrát v nižším spektru, ale to neznamená, že bych si svět podle Nousiainena nepřála.
Tady nemůžu jinak než dát plné hodnocení. Text i samotné příběhy mě chytly a nepustily až do poslední strany.
V hodně situacích jsem viděl sebe nebo své okolí - hledání partnera, partnerský život, výchova dětí a do toho všechny ty online sociální sračky, které jsou kolem nás.
Někdy je to smutné, někdy vtipné (nebudete se popadat za břicho, ale pousmějete se) a někdy se to prostě musí sejít. Pro mě se tato kniha sešla a hodně mě potěšila. A donutila k zamyšlení...
Příběh nám začal velmi zvesela - pohřbem. Už v tu chvíli jsem tušila, že se mi kniha bude zamlouvat. Autor se velmi trefně obouvá do dnešní doby, obzvlášť co se týče nároků společnosti na jedince v oblasti rodičovství a životního stylu. Co se někomu jeví jako dokonalost, je pro jiného peklo. A vlastně nic není dokonalé, je to jen fazóna, aby se lidé, kteří dokonalost v životě postrádají, cítili ještě hůř než hrozně. Cynismus zde střídá naivitu a ke konci už se kniha začne plnit docela ohranými klišé. Kniha je plná zajímavých nápadů i postav, ale někdy nejsou úplně dotažené do konce, a posledních pár desítek stran mi přijde tak trochu spíchnutých horkou jehlou. Nic to ale nemění na tom, že jsem si čtení užila. A prosím, víc finských autorů! Jsou velmi osvěžující. 85%