Filosofská historie
Alois Jirásek
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/718/filosofska-historie-718.jpg
4
641
641
Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...... celý text
Přidat komentář
Jsem dost překvapená! Opravdu mě nenapadlo, že se mi taková klasika, která je mezi naší generací poměrně dost neznámá a neprávem odsuzovaná, bude opravdu líbit. :) Přečetla jsem to jedním dechem! Obdivuji reformátory a lidi, kteří jdou proti normám kvůli svému přesvědčení! :)
Jsem dost překvapená! Opravdu mě nenapadlo, že se mi taková klasika, která je mezi naší generací poměrně dost neznámá a neprávem odsuzovaná, bude opravdu líbit. :) Přečetla jsem to jedním dechem! Obdivuji reformátory a lidi, kteří jdou proti normám kvůli svému přesvědčení! :)
Revoluční rok 1848 z pohledu mladých studentů. Jiráskův styl trochu obtížnější na čtení, ale to je asi jediné mínus knihy. Téma (až na posledních 20 stran ze 200) je takové odlehčené, vhodné na nedělní odpoledne :)
Překvapivě snadno se četla, příběh byl zajímavý. Zpočátku jsem byla nadšená, ale později moje nadšení upadalo.
Jazyk je přesně takový, jaký je ve všech Jiráskových knihách, ale v případě tohoto díla mi připadal mnohem více stravitelný.
Této knize jsem se na škole úšpěšně vyhýbal a musím říct, že jsem o nic nepřišel. Já nevím, možná ve své době mohla někoho nadchnout, ale mě a dnes... to už ne.
Před přečtením jsem očekávala, že se tím budu muset horko-těžko prokousávat, ale opak byl pravdou. Knihu jsem přečetla jedním dechem a byla jsem velmi mile překvapena, jak jednoduše a velmi příjemně se čte.
I když je to Jirásek, čte se velice dobře.Nekomlikovaný sice staromodní ale čtivý příběh.
Jedna z těch povinných, co se pěkně čtou. Hezký, milý příběh, i když dnes již trochu zastaralý.
Četla jsem jí na střední musela jsem se nad ní zamyslet,přečetla jsem jí jedním dechem. Stojí to za přečtení :-)
Knihu mám od dob studií, velice dobře se čte. Myslím si, že pokud stále patří do povinné četby A.Jirásek, tak by tam mělo patřit toto dílo, či Poklad nebo novely typu Záhořanský hon, Na dvoře vévodském, Maryla, než třeba Bratrstvo. My jsme měli štěstí na chytrou češtinářku, ta nám dala do povinné četby F.L.Věka, a protože tou dobou šel v TV skvělý seriál, tak nám nečinilo potíže 2 díly přečíst. Hodně záleží na tom, jakou formou vás kdo k takovéhle četbě přivede.
Poplatné době a autorovi. Nádherná květnatá čeština, která svými archaismy pohladí duši. Sálá z ní upřímná láska autorova k vlasti a národu, pro nějž celý život pracoval. Zároveň vzbuzuje smutek, že dnes zapáleni jsme jen pro to své a vyšších idejí nám příliš netřeba. Je ale faktem, že k Jiráskovi musel jsem se vrátit spoustu let po školní docházce. Jeho jazyk i poselství není četbou pro děti.
Knihu jsem sice četla velmi dávno, ale také se velmi dobře pamatuji, jak špatně a těžce se mi četla :-( Jirásek chtěl ukázat lhostejnost většiny tehdejší společnosti k českému jazyku a k národu samému, ale zvolil velmi náročnou formu, velmi popisnou a opravdu velmi nezáživnou.
Kniha, která ve vás vyvolá vlastnecké pocity.. Doporučuji přečíst si ve studentských letech. Jazyk mi nepříjde tak stěžejní jako v Pověstech českých...
docela se dá číst i když pozor na Litomyšl už to v dnešní době nemá takovou atmosferu
Úžasná knížka, už jsem jí četla asi čtyřikrát a ještě me neomrzela. Je to úplně něco jiného než všechno co napsal. Všem vřele doporučuju.
Měla jsem k ní nedůvěru, ale mile překvapila. Okouzlující malé dílko, které jsem si vychutnala.
Autorovy další knížky
| 1970 |  Staré pověsti české |
| 1951 | Psohlavci |
| 1965 |  F. L. Věk I. |
| 2000 | Temno |
| 1955 | Z Čech až na konec světa |
Tuhle knihu jsem četla jako povinnou četbu, měla jsem z toho strach a pořád jsem ji odkládala. Nakonec jsem nelitovala, že jsem si ji přečetla. Určitě bych se do toho nepustila znovu, ale kniha předčila očekávání.