Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
Frankenstein je hororový román Mary Shelleyové, poprvé vydaný v r. 1818. Vypráví příběh mladého vědce Viktora Frankensteina, který stvoří umělého člověka, monstrum ohyzdné podoby s nadlidskou silou. Román byl mnohokrát zfilmován a patří mezi klasická díla hororového žánru. Přestože Frankenstein bylo jméno vědce a nikoli monstra, v současnosti se označení užívá pro nevzhledného člověka, nestvůru apod. Román v sobě zahrnuje prvky romantismu (opuštěnost hlavního hrdiny), ale také varování před průmyslovou revolucí a vědeckým pokrokem.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1969 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
Spíše než k notoricky známému příběhu, bych se ráda vyjádřila ke zcela famózní audioknize, kterou namluvili Robert Mikluš, Petr Pochop a Jan Zadražil. Dramaticky načtený příběh spolu s atmosférickou hudbou v pozadí a neskutečnými zvukovými efekty zprostředkovává zcela nový zážitek z tohoto ikonického díla. Apeluji na Vás - pokud byste si měli poslechnout byť jen jedinou audioknihu v životě, musí to být tahle!
Ne, romantismus v jakékoliv formě zřejmě není období pro mě. Když čtenáře hlavní hrdina nezaujme vůbec ničím, není to dobrý začátek. Všechny postavy jen nekonečně rozebírají vlastní pocity a problémy, které jsou podle nich ty nejhorší mezi všemi a nikdo se nemá hůře. To není ani dobré pokračování. Dvě hvězdičky jsou za hlavní myšlenku a za vývoj netvorových pohnutek, který ukazuje, co s někým dokáže udělat lhostejnost a ústrky ostatních. Jsem ráda, že jsem se do knihy pustila, ale jsem i ráda, že už to mám za sebou.
Klasika, kterou si filmaři nepěkně upravili. Frankensteinovo zdlouhavé vypravování jeho činů mi připadalo nudné a místy nepotřebné. Ostatek se četl vcelku slušně bez problémů - po pomalém rozjezdu a uvedení do děje kniha zařadila pětku a vydržela u toho, což jsem vítal.
Povinná jazda každého milovníka hororov. Kniha je diametrálne odlišná od známych filmových spracovaní. Je to skôr román s hororovými, scifi prvkami. Nejedná sa o dáke extra strašidelné dielo, ktoré by naháňalo hrôzu, ide však o prvotnú knihu svoho žánru...
Jsem sice ráda, že konečně vím jaký byl původní příběh, ale přečetla jsem jednou a dost. Na můj vkus celkem dost zbytečných věcí.
Myslím, že je dobré přečíst si a pochopit, jak to vlastně všechno bylo. Když si řekne Frankenstein, snad každý si představí oživlou mrtvolu. Stejně jako si spousta lidí myslí, že ví, jak by měl vypadat Dracula nebo Jekyll a Hyde, i když to většinou není pravda.
Přitom Viktor Frankenstein byl doktor, který jej stvořil. Příběh ale zdaleka není jen o tomto stvoření, ale i o následném nepochopení, pomstě, životě v ústraní apod. Já osobně mám tuto knihu moc ráda.
Myslela jsem si, že dílo mě ničím nezaujme, že příběh už všichni známe a nic nového se nedočtu. Jak jsem se spletla! Velice zdařilé!
Ke čtení knihy jsem se rozhodla z ničeho nic. Najednou jsem cítila, že jsem pro ni dospěla. Nebyla jsem ovlivněna žádným filmovým zpracováním, pouze převyprávěním divadelní hry od kamarádky. Na její doporučení se nyní kouknu na film z roku 1994. Obdivuji talent mladých anglických spisovatelek 19.st. ( Austenová, sestry Bronteovy ), ke kterým nyní řadím i Shelleyovou . Jejich popisné vypravěčská odstavce rozjedou vaši představivost na plné obrátky. I když pro dnešní čtenáře, zvyklé na akční formu psaní, se mohou zdát spíše nudné.
Ale rozhodne toto díl o stojí za přečtení.
Vždy som si myslel, že Frankenstein je meno oživlej mrtvoly, ktorú priviedol k životu šialený doktor, no až v tejto knihe som sa dočítal pravdu - Frankenstein je doktor, ktorý onú oživlú mŕtvolu privedie k životu. Konečne som sa dostal k legendárnej knihe Mary Shelleyovej, ktorá je považovaná za jedno z prvých sci-fi diel. Zo začiatku som ku knihe pristupoval s obozretnosťou, či sa skutočne jedná o originálneho a jedinečného Frankensteina, ktorého som si tak chcel prečítať, pretože som v TV videl už veľmi dávno jeden starý film, ktorý bol pojatý ale úplne inač, takže som mal v tom guláš. Mary rozpráva mnoho pútavých príbehov, ktoré sa vetvia a vy sa ponárate hlbšie a hlbšie - najskôr tu máme expedíciu (je písaná formou denníka), ktorá nájde Frankensteina, tvorcu oživlej mŕtvoly, on expedícii vyrozpráva svoj životný príbeh a vo Frankensteinovom príbehu zase povie príbeh jeho vlastný výtvor bez mena. V roku 1818 sa čitatelia mohli dostať do Nemecka, Francúzska alebo Anglicka, čo bolo na dobu vzniku nevídané. Dnes už toho veľa nepovie a množstvo čitateľov odradí svojou starobou, ničmenej stojí za to prečítať si toto jedinečné klasické dielo, ktoré určite niečo svojim vznikom naštartovalo.
Při čtení jsem přemýšlela kolik filmových zpracování jsem viděla ..... Ovlivněna vším co jsem od příběhu Frankensteina čekala, díky četným filmovým ztvárněním jsem "skutečným" příběhem Netvora a jeho stvořitele byla příjemně překvapena, protože je to příběh pro mě zcela nový a nečekaný ...... Rozhodně stojí za čas u jejich příběhu ztrávený :-)
Frankenstein je označován coby horor a věřím tomu, že ve své době musel být pro mnoho lidí slabší povahy opravdu děsivý a strašidelný. Dnes asi nejspíš mnoho lidí nevyděsí, nicméně i tak je to rozhodně kniha, která umí zaujmout a má co říct i v dnešní době. A rozhodně se řadí mezi klasiku svého žánru. Osobně tento román vnímám jako niterné vyprávění o hlubokých vnitřních touhách člověka dosáhnout něčeho velkého, o zasvěcení části svého života k něčemu, co má pro člověka nějakou hodnotu či mu dává hlubší smysl, a jako vyprávění o následné ztrátě víry v tento smysl. O tom, jak si člověk cílevědomě jde za svým, ale už mnohdy nedokáže domyslet, jaké následky by to mohlo přinést. Zároveň bych řekla, že je jakousi obžalobou společnosti, která hodnotí lidi podle vzhledu a se zhnusením se obrací zády k tělesně poznamenaným jedincům bez sebemenšího náznaku snahy tohoto člověka blíže poznat i z jeho vnitřní stránky.
Rozhodně je to pro mne jedna z těch knih, ke které se budu ráda pravidelně vracet.
Čekala jsem od toho víc a také trochu něco jiného, ale i přesto jsem ráda, že jsem si Frankensteina konečně přečetla.
Klasické dílo, které by si měl každý milovník knih povinně přečíst. Sáhla jsem po starším vydání, takže jsem trochu "louskala" dlouhé popisy krajin a některých situací, ale příběh jako takový mi přijde skvělý. Nevím, jestli to byl záměr, ale hlavní hrdina Viktor mi byl svým chováním krajně nesympatický, protože původně stvořil cítící bytost toužící po přijetí a lásce, a teprve po odvržení samotným stvořitelem se z něj stalo ono monstrum, za jakého ho všichni považovali.
Místy mi to navozovalo pocit "stanfordského experimentu", aneb jak se z rozumně uvažujícího člověka (v tomto případě monstra) stane v krutých podmínkách tvor zlý a nepředvídatelný.
Každý zná Frankensteina nebo si to alespoň každý myslí.
Po přečtení knihy musím říct, že je úplně jiná než jsem si ji představovala - ještě lepší. Jediné, co bych vytkla, je Viktorovo nelogické chováni.
Knihu jsem četl poměrně nedávno, i když filmů na toto téma jsem viděl nespočet. Kniha se čte v podstatě sama a pro příznivce tohoto žánru je to vlastně povinnost. Jedno z vrcholných hororových děl.
Skutečně strhující příběh, který nepustí a který se zcela právem stal jedním ze základních kamenů sci-fi hororů až dodnes. Dvě krátká odpoledne stačila k tomu, aby mě vypravování Viktora Frankeinsteina znovu utvrdilo v tom, že lidstvo má stále neutuchající potřebu přetvářet, či dokonce tvořit, přírodu, což ovšem se stejným odporem k zodpovědnosti často (nejen) na knižních stránkách končí dalekosáhlými důsledky doprovázených bolestí, smutkem a smrtí.
Mrazivé momenty střídané chvilkami zdánlivého klidu mě nedokázaly zastavit od úplného ponoření se do příběhu, jehož nejsilnější okamžiky jsem zažíval při netvorově vypravování a rozhovorech s Frankensteinem. Top scénou však pro mě byl zvrat na konci, kde se s netvorem setká kapitán Walton a díky níž se chtě nechtě člověk (řekl bych právem) přikloní na stranu umělého stvoření, které je skutečnou oběti ve smutném temném příběhu.
Mary Shelley pak do jeho úst vložila jednu neúmyslnou lež v podobě slov: "Ten, kdo mi daroval život, je mrtev, a až nebudu ani já, vzpomínka na nás oba brzy zmizí." Nebyla to pravda v roce 1818, kdy román vyšel, není to pravda dnes a věřím, že ani následující roky nedokážou uvrhnout Frankensteina s jeho výtvorem do zapomnění.
Vždy jsem si monstrum představoval jako zeleného tupého dlouhána který škrtí, co vidí.
Kniha mě k mé radosti přesvědčila, že i nelidsky ohyzdná lidská bytost má city a je schopna milovat a nenávidět.
Užíval jsem si každou morbidní chvilku knihy a cinické vystupování netvora, kterého bych na místě těžce zkoušeného Viktora střelil mezi oči. Až ke konci mi začalo být monstra líto a zaslepený Viktor u mne pomalu ztrácel "body"...
Každopádně doporučuji každému, kdo má v srdci místo pro nešťastné hrdiny a smutný konec.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány Ženeva
Asi hold měli o hororu jiné představy kdysi než teď.