Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393664/bmid_frankenstein-ZHr-393664.jpg
4
1423
1423
Kniha patrí medzi jeden z najznámejších gotických románov, ktorý bol viacnásobne filmovo spracovaný a inšpiroval veľké množstvo nových hororových príbehov. Aj napriek všeobecnému povedomiu mnohých prekvapí fakt, že Frankenstein nie je meno samotného monštra, ale jeho vynálezcu. Omylom je aj charakter stvorenia – vyzerá síce ohavne, vo vnútri je však múdry a emocionálne cítiaci. Rozprávajúc svoj príbeh od stvorenia po opätovné stretnutie so svojim tvorcom, odhaľuje nemožnosť nájsť blízkosť vo vzťahu kvôli svojej desivej podobe. Zaväzuje preto Frankensteina, aby mu stvoril jemu podobnú ženu. Tvorca svoj sľub nesplní a netvor zo zúfalstva a hnevu zabije Frankensteinovu manželku. Román sa končí tragicky – netvor prosí svojho tvorcu o odpustenie až nad jeho hrobom, zatiaľ čo on sám zomiera.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1995 , FX (Bratislava)Originální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
Kniha má silný příběh, líbí se mi, že postavy nejsou černobílé, na každé se dá najít něco pozitivního a negativního, s každou můžeme soucítit, ale taky ji nenávidět. Nadčasový příběh plný existenciálních otázek.
Nebýt nudných pasáží (korespondence, popis přírody atd.), bylo by rovných pět hvězd.
Je vážně zajímavé poznat počátky slavného Franka.
Pozor podobným chytrolínům! Od 1. přečtení mám nutkavou chuť všem kolemjdoucím vysvětlit, že Frankenstein a Frankensteinovo monstrum nejsou jedno.
Kniha, ktorá vám v 150 stranovej cenzurovanej verzii povie viac ako necenzurovaná verzia.
Krásna sci-fi fantastika pojednavajúca o vzbure človeka nad prírodnými zákonmi.
V modernej dobe sú takéto knihy naozaj potreba.
Je zaujímavé ako sa staromódny horor rokmi zmenil na depresívnu drámu.
Myslím si, že mu to dokonca aj viac svedčí v takomto kabáte.
Skrátka, kto nečítal nevie o aké unikátne dielo prichádza a kto čítal ten iba uznanlivo pokyvuje hlavou.
Aby niečo takéto napísala žena vo viktoriánskej dobe chcelo fakt poriadnu odvahu.
Frankenstein je už klasika. Kdo nečetl, jako by nebyl. Kniha několikrát zfilmována, někdy méně, někdy více úspěšně. Autorka vlastně jen popsala svůj hrůzostrašný sen, který trochu rozvedla. Ale popsala ho tak, že může oslovit i dnešní mladé čtenáře.
Příběh stvoření umělého člověka, kterého zapálený a snad šílený vědec Frankenstein složí z částí mrtvých těl, které sháněl porůznu a pomocí silného elektrického výboje způsobeného bleskem oživí. Frankensteina však dožene hrůznost svého činu a svůj výtvor chce usmrtit. Ten však uteče, potlouká se světem pln hořkosti, nenávisti k " otci " a pln otázek proč. Frankenstein se nehodlá vzdát a jde po stopách svého výtvoru až jej dožene. Usmrtí ho? To už si přečtěte sami.
Knížku jsem přečetla po shlédnutí představení National Theatre z roku 2011. Miller byl perfektní jako Frankenstein a Cumberbatch zase jako monstrum. Kniha je napsaná zvláštním poetickým stylem, který nejlépe vynikne v originále. Horší už jsou sáhodlouhé a nudné popisy a korespondence. Ale dialogy postav nemají chybu.
Příběh mě zaujal, líbil se mi a kniha se četla dobře. Jediné, co mě v knize trochu vadilo, byly zdlouhavé dopisy na začátku a na konci knihy.
Viktor mi občas přišel jako "trouba" a koho mi bylo opravdu líto, tak byl Viktorovo netvor.
Knihu jsem chtěla přečíst jelikož je to taková "klasika". Příběh mě nějak extra nenadchnul, ale ani nezklamal. Některé části byly pro mě až moc zdlouhavé, osobně jsem litovala 'monstrum' a rodinu Frankensteina. Samotný Frankenstein mi celkem lezl krkem, což ale hádám je samotná pointa knihy.
Nejsem si vůbec jist jak se na tuto knihu dívat, Líbilo se mi to, ale současně… taky ne.
Jedná se o velice krátkou knihu, která má celkem rychlý děj. V dnešní době to samozřejmě není „horor“, málo koho tato kniha podle mě dokáže opravdu vyděsit, ale to neznamená, že nemá cenu si toto dílo přečíst, to vůbec ne. Poskytuje totiž zajímavý dobový náhled do vědění a chápání, což není k zahození.
Jak jsem již napsal, děj je rychlý, ale nikoliv toliko zajímavý, Rychle mi vypadl z hlavy, snad jednou ze zajímavějších částí je popis prvního kontaktu Monstra s lidskou rasou, ale jinak nic poutavého. Konec pro mě byl také takový nemastný neslaný a co mě trápilo asi nejvíce, byla přemrštěná afektovanost v dialozích, které se mi zdály poněkud příliš přeslazené. Krásné byly popisy krajin, to přiznávám.
Celkově nemohu tvrdit, že by to byla špatná kniha, ale mě nijak nezaujala a obávám se, že ji již znovu číst nebudu.
Frankensteina znám z filmu,který se mi líbil,tak mi nalákalo jsi to přečíst a nezklamalo mi to.Co se stane když mladý vědec stvoří lidské monstrum.... .Je to ponurý příběh na zamyšlení,že by člověk neměl zasahovat do přírody.
Vlastně jsem místo knihy slyšel načtenou verzi, ale spokojen. Je to sice poplatné době, ale dobře to ta Maruška napsala - je tam láska, romantika, vyvržení, odpoutání se od Boha, i jeho hledání, pomsta, smrt, tajemno. Spousta věcí je přitažená za vlasy, ale Mary Shelley na tom večírku dokázala, že ženy psát mohou a dovedou. Dokonce do budoucna její dílo přetrvalo více, než dílo jejího manžela.
Pradědeček všech horrorů, který mi bohužel strašidelné pojetí kazil romantickým zabarvením a značně podivným závěrem.
Knihu jsem obdržel jako dárek od Barnajky. Musím říci, že kniha se mi moc líbila a jsem z ní nadšený. Knihu hodnotím na 5 *. Knihu jsem přečetl na jeden zátah, tj. za jeden den. Autorka má krásný sloh, příběh byl napínavý a stále udržoval mou pozornost až do úplného závěru. O knize jsem uvažoval dlouhou dobu a konečně nastala chvíle, kdy jsem se do ní plně ponořil. Kniha se čte dobře, je čtivá a určitě knihu doporučuji.
Viktor Frankenstein stvořil člověka z neživých látek – netvora. Posléze si uvědomil, že udělal chybu, nicméně netvor ho vyhledal a řekl mu svůj příběh.. Cítil jsem s netvorem, chápal jsem jeho požadavek, který sdělil Viktorovi. Bylo mi ho líto a byl jsem plný očekávání, jak se Viktor zachová a jestli netvorovi splní jeho požadavek. Na druhé straně jsem také pochopil stanovisko Viktora, když se nad jeho přáním zamyslel. V knize se mi líbily také dopisy, které jsou proloženy příběhem.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Jestliže studium, kterému se člověk věnuje, vede k oslabení přátelských vztahů a prostých radostí, v nichž nemá být ani stopa bolesti, pak je toto studium určitě nesprávné a pro lidskou mysl nevhodné.
… ale není snad povinností těch, kdo zůstávají naživu, nezvětšovat svou bolest projevováním přehnaného zármutku? Je to současně i povinnost k sobě samému, protože nadměrný smutek zabraňuje člověku, aby co nejlépe a nejradostněji plnil své každodenní povinnosti, bez nichž není platným členem společnosti.
Být smířen s osudem je dobré pro někoho, kdo je nešťasten, jenže tomu, kdo se provinil, není dovoleno nalézt klid. Aby člověk unikl trýznivým výčitkám svědomí, utíká se do náruče zármutku, která se mu v takových chvílích zdá bezpečím.
Jedna z klasik, kterou by si měl každý přečíst. Nádherný sloh i zdařilý překlad zajistil, že knížka byla skvěle čtivá. Příběh s přesahem a černobílým příběhem, který čtenáři nedovolí vidět černobíle, to je třešinka na dortu. :-)
Jednoznačně nadčasová záležitost, která si ty hvězdičky zaslouží. A ano, i já jsem chtěla dát Viktorovi mockrát pár facek!
Čteno v AJ.
Všichni známe Frankensteina jako postavu, ale téměř nikdo nezná jeho příběh. Když jsem procházela svou knihovnu, všimla jsem si, že některé z knih jsem nečetla. Postupně se k nim dostávám a tudíž i k této "zapomenuté" klasice. Příběh se mi líbil, i když romantismus a styl psaní té doby, je na čtení hodně znát. Na druhou stranu strašidelné pasáže byly napsány poctivě a taky se mi líbily popisy prostředí a krajiny.
Ukázkový příklad, připomněl mi 'Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda', kdy samotné téma, myšlenka, jakoby táhne celou knihu i příběh. Všechno, co s sebou nese jakýsi rozkol, dualismus, rozštěpenost a mizérii, která nikdy nedokáže mít jasně daný rámec toho, co je správně a co špatně.... a mít tak pocit jakési uzavřenosti, celistvosti, mít odpověď... a namísto toho vás nechává ve zmatené směsici rozporuplných pocitů, neuzavřenosti. S Frankensteinovým monstrem musíte na jednu stranu soucítit, celý jeho úděl, jeho touha být milován, kontrastuje s vraždami... jeho touha ospravedlnit svoje jednání, které ale zároveň aktem zločinů ospravedlnit nemůže... a jak vůbec může něco, co bylo na Svět přivedeno takhle a poznalo jen to, co poznalo, jednat? A jak ho můžeme soudit? Absolutní osamocení, vykořeněnost a bolest, se kterou se jen stěží můžeme identifikovat. Věčné téma, které se nikdy nevyčerpá a ke kterému můžete konstantně něco přihazovat. Nicméně původní text je už jaksi ošlehán časem a ze samotné knihy se mnoho nedozvíme, není výrazně epická, nebo formálně poutavá či výrazná, nepřináší nic nového, kromě svojí samotné myšlenky o stvoření "člověka" člověkem, o hraní si na Boha a otázce, co za problémy to pro obyčejnou lidskou mysl přinese a to nejen pro stvořitele, ale i pro jeho stvoření... příběh byl přetaven v nesmrtelnou klasiku teprve později - vizí dalších lidí, jako třeba filmové klasiky Jamese Whalea, které daly monstru ikonickou, nesmazatelnou podobu (ač sám Whale, tuším, do jisté míry vnímal film jako parodii předlohy).
Páni, to bylo... fakt dobrý!
Šla jsem do toho trochu z obavami, že půjde o rozvlekou uspávačku, ale ne. Nečte se to sice vždy úplně snadno, avšak čtivé to je a na svou dobu i dobře promyšlené a dramatické. Je to také velmi emotivní, ale nijak otravně přehnané.
Hlavní hrdina Viktor se sice občas choval fakt dost pitomě, i tak jsem si k němu dokázala udělat vztah a v závěru s ním i soucítit. No a netvor... Tak ten mě úplně dostal. Moc se mi líbilo, že nebyl žádný "od přírody padouch", nýbrž vlastně největší oběť celé knihy, který se dlouho snažil být dobrý, jenže jeho hrozný a nespravedlivý osud z něj udělal takového jaky byl. V knize je tento vývoj postavy nádherně popsán a netvora mi bylo líto až do konce.
Závěrem: Pokud čekáte nějaký horor, tak to nedělejte. Na začátku devatenáctého století to možná mohlo působit děsivě, ale dneska už je to samozřejmě jinak. Brala bych to spíš jako první sci-fi román s temnou, místy i lehce depresivní atmosférou.
Postavu Frankensteinova netvora zná skoro každý, avšak s jeho příběhem už je to horší.
Knihy z 19. století jsou jiné, než dnešní. Mají sice děj, ale v mnoha chvílích jde do pozadí a na jeho místo přichází hlubší myšlenky a ty se Mary opravdu povedly. Dokázala jsem se vžít do toho neštěstí, zoufalství a výčitek. Přesně tak se cítí člověk, kterého něco trápí. Popisy přírody už byly méně záživné a kupodivu to pokulhávalo i u samotného příběhu, a to i přesto, že jsem s hlavními postavami soucítila.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány ŽenevaAutorovy další knížky
| 2008 |  Frankenstein |
| 2024 | Posledný človek |
| 1998 |  Maurice |
Forma vyprávění typu "povím vám, co mi vyprávěl jeden zvláštní člověk" mi nikdy neseděla, ale u Frankensteina jsem na to brzy zapomněla. Těžko bych hledala jinou knihu, nad kterou bych měla možnost uvažovat nad osamělostí, přirozeností, etikou, tunelovém vidění, oběti nebo vyšším dobru.
Zajímavé také je, že nejvíce životaschopnou postavou příběhu je ta jediná, která životaschopná být vůbec neměla. Rozhodně kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně.