Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471224/bmid_frankenstein-IYo-471224.JPG
4
1363
1363
Iba za jednu búrkovú noc strávenú na hrade pri Ženevskom jazere dokázala Mary Shelley predstihnúť takých literárnych velikánov, ako boli Lord Byron a aj jej vlastný manžel, Percy Shelley. Zrodený z jednoduchej stávky sa príbeh Frankenstein, čiže moderný Prometeus stal románom, ktorý rezonoval Anglickom 19. storočia, podnecujúc mnoho debát o vede a usporiadaní sveta, v ktorom žijeme, zatiaľ čo svetovej literatúre táto kniha priniesla nový, vedecko-fantastický žáner.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2014 , Liber Novus (Srbsko)Originální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
velmi poutavý příběh, který stojí za přečtení. Viděla jsem hodně filmových zpracování, četla komiks, ale nic nebylo jako tento ucelený příběh.
Po této knize ve Frankesteinovi nevidím takové monstrum jako dřív. Kniha se mi líbila a doporučuji ;)
Nad Frankensteinem budu ještě dlouho přemýšlet. Jak moc byl Viktor odpovědný za své monstrum, když v okamžiku stvoření odmítl to, co vytvořil? Rodinu de Laceyů jsem neměl rád, přišla mi taková falešná.
Plynulost mi, ale kazily časté popisy přírody, takže 4*.
Jinak už sama ta myšlenka odpovědnosti vědce za vlastní dílo, které se nakonec obrátí proti němu, je univerzální a snad nejvíce ji vystihuje citát J. R. Oppenheimera: Nyní se stávám smrtí, ničitelem světů
Výborná, ovšem velice smutná kniha. Vždycky jsem si myslela že příběh o Frankensteinovi přece znám, jaký byl ale můj omyl. Úplně stejně jsem to měla s Draculou, ovšem ten se oproti této knize četl nesrovnatelně hůře. Mary Shelley byla skvělá spisovatelka.
Kniha mě velmi zaujala.. Když jsem byla mladší, vždycky jsem si myslela, že Frankenstein je ono monstrum, časem mi došlo, že je to jeho stvořitel.
Bylo zajímavé číst život Viktora Frankensteina i jeho monstra.. Kniha se čte velmi dobře
Tak tahle "klasika" mě vážně dostala. Jeden by čekal výborný příběh s prvky hororu, i když ze staré školy. Po přečtení mnoha recenzí a komentářů jsem čekal něco malinko jiného. Snad filozofičtějšího, romantičtějšího, no každopádně jiného. Jenže realita byla, jak už to bývá, naprosto jiná. Dostalo se mě něčeho pro mě neuchopitelného a skutečně jiného, jenže ne tak docela podle mých představ. Tohle, že je klasika a zásadní dílo literatury? Monstra jsem se dočkal, to je pravda. Monstra poraženeckého, veskrze zbabělého a života si nevážícího, zahleděného jen a pouze do svých vlastních splínů a nočních můr. Monstra, které není sto učinit cokoliv, byť jen mizerný pokus o nápravu svého omylu, kterého si je vědomo a důsledky je schopno vcelku slušně předvídat. Monstra, které s naprostým klidem nechá umírat své bližní a milované. Jeho jméno je Viktor Frankenstein.
Jeho výtvor má drobátko zkratkovité chování, kdy po několika měsících "vychovávání" k lásce a lidskému chování sledováním těch asi jedinných kladných postav knížky, zanevře na všechny mozkem oplývající bytosti a spustí lavinu totálních průserů, kterým jeho tvůrce jen přihlíží a občas je zbaběle okomentuje.
Proč se jej poté snaží vysledovat, z toho jsem doteď jelen. Jenže on Viktor to asi stejně dělá jen na oko, protože to co svého "potomka" nechá nakonec spáchat překonává všechny myslitené meze lidskosti. No, nebudu to protahovat, chtělo se mě ke konci příběhu opravdu reálně blít a brečet zároveň. Bylo to jednoduše odporné, nízké a musím říct, že jsem se dlouho u žádné knížky tak nenasral.
Tímto dalším čtenářům přeju příjemnou zábavu a snad ve Frankensteinovi najdete trošku světla, které mu tak moc už 200 let chybí.
Miluju ten jazyk. Ty obraty, slovní hříčky, to kouzlení se slovy. Jen za to bych dala 5 hvězd. Taktéž za příběh a charaktery. Jednu hvězdu však uberu kvůli začátku a závěru. Postavy námořníka, jehož jméno jsem již úspěšně zapomněla, tam vůbec nebylo potřeba.
Po všemožných hororových filmových adaptacích díla jsem očekávala něco jiného, tenhle příběh se mi však i přes svou odlišnost líbil. Spíše než o horor se jedná o hlubokou analýzu psychiky člověka, v čemž spočívá děsivost a případná hororovost díla. Zápletka je promyšlená a - jak bývá u děl z této doby obvyklé - vyprávěna retrospektivně.
Upřímně řečeno, nevím co si mám myslet. První myšlenka, která mi po přečtení proletěla hlavou byla ,,A mám to za sebou" přitom se nedá říct, že bych se u čtení nudila. Je to klasika svého žánru a jsem ráda, že má své místo v mé knihovně, ale rozhodně se k této knize vracet nebudu. Frankensteina jsem si přečetla vlastně jen ze zvědavosti, ale nelituji.
Na tu dobu? Myslím, že velmi kvalitní práce. Spíš jde o hloubku myšlenky než o děj samotný. A hlavně, málo o čem se dá říci s tak čistým svědomím, že je to klasika, jako o tomhle. Dlouho jsem se na tuto knihu chystala a rozhodně nejsem zklamaná. Když jsem se koukla na letopočet, kdy byla napsána, tak se musím přiznat, že jsem se trochu obávala, zda bude vůbec čtivá, ale příjemně mě překvapila :-)
smutný úděl tvora,který měl duši čistou jak nepopsaný list papíru,snažil se konat dobro a zpočátku dobro konal,ale od lidí se mu dostávalo jen nenávisti...to jediné jej lidé naučili....
Jsem ráda, že jsem se konečně dostala k této knize. Jako milovníka fantasy a hororu by mě mrzelo nečíst jeden ze základních kamenů těchto žánrů. V té době bylo toto dílo jistě hrůzostrašné. Dnešní čtenář si ho však přečte s ledovým klidem. Co se týče sympatií k postavám, tak si myslím, že obě postavy měly v něčem pravdu a dá se litovat životní úděl obou.
Zklamání. Od tak slavného příběhu jsem čekal bombu. Na druhou stranu, když si vezmu, kdy a kdo to napsal... Ženy to měli asi dřív mnohem těžší se prosadit. A otázka je, jsetli to brát jako horor, nebo spíš jako podobenství. Možná, že hodnota příběhu je jinde, než ve škatulce strašidelna
Na to v jaké době to bylo napsáno je to vcelku síla. Dnes už to pochopitelně působí takovým úsměvným dojmem, především v pasážích, které se zabývaly úvahami hlavního hrdiny. Rozhodně se, ale nejedná o nějaký krvák bez hlavy a paty. Tenhle příběh je spíše o zodpovědnosti a následcích nerozvážného jednání a musím uznat, že se mi líbil.
Ještě nikdy jsem se nesetkal s literárním dílem, které by tak utrpělo filmovým zpracováním, jako právě Frankenstein. Při vyslovení jména se snad každému obyvateli civilizovaného světa, který nežil pod kamenem, vybaví šedovlasý doktor, experiment s elektřinou, sešívané monstrum se šroubem v krku. Kdo chce číst předlohu, měl by se od těchto představ oprostit. Měl by se dokonce oprostit od pojmu horror v moderním slova smyslu.
Dílo hrůzu vzbuzuje, ovšem pouze pro toho, kdo umí číst mezi řádky a rozumí autorčině myšlenkovému světu. Frankensteinův horror začíná hříchem proti Bohu - chce být jako on, být tvůrcem života, ale v důsledku hříchem zasažené přirozenosti není schopen stvořit dílo dobré / krásné (tím spíše ne velmi dobré). Podoba hříšného tvůrce se obrazí v díle stejně tak, jako tvář Boží v tváři lidské. Frankenstein je zděšen odporností svého díla a zřekne se jej, čímž nedostojí ani kvalit Tvůrce, který by měl být odpovědný za své stvoření, měl by o něj pečovat. Monstrum se stává ztělesněným hříchem, který tvůrce pronásleduje. Je však hříchem nerozhřešitelným - má vlastní život... O horroru lze mluvit i z druhé strany. Monstrum má lidské vlastnosti, ale nesplňuje kritéria pravého lidství, a tak zůstává nepřijato a trpí samotou, která dá vyrůst zášti.
Kniha vládne dobře zvládnutým jazykem. Na můj vkus je autorka někdy až moc návodná. Dějový spád občas vázne a střed knihy připomíná Windows 95: Walton vypraví, že Viktor vypráví, že monstrum vypráví, že rodině De Lacey se stalo... Nic z toho však nesráží kvalitu díla, které se stalo klasikou, jež inspirovala a inspiruje mnohé spisovatele.
Nejdříve jsem se bála protože filmového frankensteina nemam moc v lásce,ale do knihy jsem se zamilovala,úplně něco jinýho než sem čekala.
Zase má očekávání byla příliš vysoká a kniha je nemohla splnit. Spíš se děj táhl, než aby vtáhl.
Viktor byl jako postava jedna z nejprotivnějších. Žádná jiná mě v žádné jiné knize tak hluboce neiritovala jako on.
Nicméně je to klasika a na svou dobu přelomové dílo, jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale nemyslím si, že se k ní ještě někdy vrátím.
Bylo to jiné, než jsem čekala.
Začátek utekl velmi rychle, ale pak už se to začalo táhnout. Pořád jsem čekala na nějakou velkou akci nebo hrůzostrašné pasáže a místo toho jsem byla pořád vtahována do opakujících se myšlenek Viktora a jeho životního utrpení.
V době vydání musela být kniha jistě přelomová a velmi hororová, ale dnes už je to jen takový lehký odvar.
Nicméně se kniha dobře čte, je to klasika a i dnes si v ní můžeme hodně najít.
Frankensteina miluju, škoda, že autorka už později nic tak hvězdného nevytvořila. Její hvězda geniálně zazařila a pak už nic.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány ŽenevaAutorovy další knížky
| 2008 |  Frankenstein |
| 2024 | Posledný človek |
"Proklatý stvořiteli! Proč jsi uvedl na svět tak odporného tvora, že i ty ses ode mě zhnuseně odvrátil? Bůh ve své milosti stvořil člověka krásného a přitažlivého, ale má podoba je hnusné znetvoření člověka, působící ještě odporněji právě pro svou podobu s ním! Satan měl své druhy, ďábly, kteří ho obdivovali a posilovali, já jsem však sám a každý mnou opovrhuje."
Nádherná a neuvěřitelně smutná kniha plná myšlenek o životě. Vždycky jsem si myslela, že Frankenstein je ten netvor, což sice není pravda, ale jako netvor se tedy choval. Nejdřív stvořil tvora, ale jelikož se mu nelíbil jeho vzhled, tak ho od sebe odehnal a nepřevzal za něho odpovědnost. A netvor přitom jen toužil po lásce. Poté se začal choval přesně tak, jak se lidé chovali k němu. Nebyla to jeho vina, že se stal zlým.
Knize však musím odebrat jednu hvězdičku za neuvěřitelně nudné popisy přírody. Na můj vkus jich tam bylo příliš mnoho, ale s tím se bohužel nedá nic dělat. Přesto tuto knihu rozhodně doporučuji. Určitě si v ní najdete to své :-).