Frankenstein, čiže moderný Prometeus
Mary Wollstonecraft Shelley
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306281/bmid_frankenstein-Bk9-306281.jpg
4
1426
1426
Kniha patrí medzi jeden z najznámejších gotických románov, ktorý bol viacnásobne filmovo spracovaný a inšpiroval veľké množstvo nových hororových príbehov. Aj napriek všeobecnému povedomiu mnohých prekvapí fakt, že Frankenstein nie je meno samotného monštra, ale jeho vynálezcu. Omylom je aj charakter stvorenia – vyzerá síce ohavne, vo vnútri je však múdry a emocionálne cítiaci. Rozprávajúc svoj príbeh od stvorenia po opätovné stretnutie so svojim tvorcom, odhaľuje nemožnosť nájsť blízkosť vo vzťahu kvôli svojej desivej podobe. Zaväzuje preto Frankensteina, aby mu stvoril jemu podobnú ženu. Tvorca svoj sľub nesplní a netvor zo zúfalstva a hnevu zabije Frankensteinovu manželku. Román sa končí tragicky – netvor prosí svojho tvorcu o odpustenie až nad jeho hrobom, zatiaľ čo on sám zomiera.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Petit PressOriginální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
Postavu Frankensteinova netvora zná skoro každý, avšak s jeho příběhem už je to horší.
Knihy z 19. století jsou jiné, než dnešní. Mají sice děj, ale v mnoha chvílích jde do pozadí a na jeho místo přichází hlubší myšlenky a ty se Mary opravdu povedly. Dokázala jsem se vžít do toho neštěstí, zoufalství a výčitek. Přesně tak se cítí člověk, kterého něco trápí. Popisy přírody už byly méně záživné a kupodivu to pokulhávalo i u samotného příběhu, a to i přesto, že jsem s hlavními postavami soucítila.
Zajímavé - na raný gotický román 19. století je to opravdu mnohovrstevnaté, nikoli ploché, jak tomu začasto bývá. Skutečně je to klenot - ovšem na mém hodnocení se promítá asi z poloviny až poslední dopis kapitána Waltona. Bez něj by se skutečně jednalo o dost najivní dílko.
Malá rozsahem, ale přesto kniha, jejíž děj už asi nikdy nezapomenu. Tak pevně se mi osudy Viktora Frankensteina a jeho Bytosti vryly do hlavy. Viktor Frankenstein se rouhal tím nejhorším možným způsobem - chtěl se rovnat Bohu a byl za to právem potrestán. Je to vlastně příběh o nešťastné lásce. A teď nemyslím vztah mezi mužem a ženou, ale vztah mezi "otcem" a jeho "synem". Každý touží ve skrytu duše po lásce, po porozumění, ale když už lásku nenajde u svých rodičů, tak kde jinde? My, ať věřící, nebo ne, ji nakonec můžeme hledat u "otce nás všech", tedy v boží lásce, ale kde ji měl hledat netvor, když jeho stvořitel mu ji odepřel? Myslím, že je to příběh právě o tom.
Ať se přihlásí každý, kdo chtěl dát Viktorovi facku při každé jeho druhé větě. (Anglicky.)
Kniha je za mě velmi čtivá, neuvěřitelně smutná, emotivní a plná myšlenek o následcích našich činů a obecně o životě . Co se mi na knize velmi líbilo, byl detailní a zajímavý popis vnitřního rozpoložení postav, který je pro mě vždy velkým plusem.
Původně jsem do knihy šla s očekáváním něčeho trochu více hrůzostrašného a hororového, než jak tomu nakonec bylo. Jak již jsem byla poučená, tento román je psán v duchu romantismu a nemůžete o něm prostě přemýšlet jako o horroru, kterým není. Upřímně nakonec jsem si knihu i přesto užila. Co se pak rozsáhlého popisu krajiny týče, tak mě osobně nijak nenudil, ba i naopak.
Určitě bych se ke knize chtěla někdy ještě vrátit.
Velmi čtivá, emotivní kniha..podaná způsobem, že nevíte, na čí straně máte stát.. moc se líbila :)
(audiokniha)
Pokud jde o obsah, myslím, že ho snad ani není potřeba zmiňovat, protože se jedná o notoricky známý příběh. Kdysi dávno jsem viděla i filmovou verzi, ale ta na knihu nemá. Po celou dobu jsem si kladla otázku, kdo je tady vlastně oním netvorem - zda Frankenstein, nebo ten druhý, kterého stvořil? Tohle totiž není tak úplně jednoznačné. Ze začátku mi bylo netvora i dost líto, měl přece jen dobré srdce a nemohl za to, jak vypadá. A Frankenstein svým činem uvrhnul do neštěstí nejen sebe, ale také všechny své blízké. Příběh je hodně smutný a konec je samozřejmě (jak jinak) tragický. Audiokniha je famózní, výborně načtená a děj tímto skvělým zpracováním jen získal na poutavosti.
Při čtení jsem si vzpomněl na citát Mahátmi Gándího: "oko za oko a celý svět bude slepý". Celou knihou čtenáře provází téma povinnosti, práva a pomsty. Je až neuvěřitelné, jak téma knihy prakticky nezestárlo i přesto, že uběhlo už více než 200 let od jejího vydání. Pro čtenáře předchozích století byly pravděpodobně aktuální analogie příběhu s mytologickými příběhy náboženskými ať už starozákonními, nebo z mytologii starověku. Ne nadarmo je podtitulem Moderní Prometheus, v knize je také zmíněn Miltonův Ztracený ráj, přičemž paralel s ním není možní si nevšimnout. Pro soudobého čtenáře bude aktuálnější přirovnat problematiku příběhu k etickým otázkám robotiky, klonování, AI {umělé inteligence}. Jádrem celého příběhu je právo stvořeného na lásku stvořitele a zároveň povinnost stvořitelova k stvořenému. V příběhu ovšem nedojde k naplnění ani jednoho a z toho vzniklá zášť je pramenem celé tragédie příběhu. Je jednoduché se podívat na příběh a říci, že na vinně byla pouze jedna ze stran. Ale už jen skutečnost, že to lze pronést o obou hlavních protagonistech (tedy Frankensteinovi i monstru), nás musí vést k závěru, že jsou na vinně oba. Nesmíme, ale ani zapomenout na jiné poučení příběhu a to, že bezmyšlenkovitá honba za poznáním a to za jakoukoliv cenu vede často k neštěstí. Knihu by asi bylo lepší číst pro její filosofický a etický rozměr než pro pouhou kvalitu prózy, ale tak či onak je její místo v historii literatury zasloužené.
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. Svou roli na tom hodnocení hraje i fakt, že byla napsána...no romanticky. Popisy hor, řek, sněhu, vodních pár atd. mohou za nějakou dobu začít nudit, nicméně jsou to právě ony, které příběhu dodávají atmosféru, kterou jsem si alespoň já vychutnal až po dočtení knihy a její zpětné rekapitulaci.
Asi nemá cenu psát, že tento román NENÍ hororem (byť oplývá temnými, atmosférickými místy), nýbrž beletrizovanou studií lidství, klade otázku, zda „člověk=polobůh se vším všudy“ a nastoluje myšlenku hodnou Exupéryho, že totiž fyzický vzhled nemusí o daném člověku vypovídat vše.
Hrdinové mají vcelku uvěřitelné motivace (zvláště pak Frankensteinova počáteční vášeň byla fascinující).
Jako drobný mínus bych uvedl neustálé stěžování Adama (čti: kreatury) na svůj osud, dělání ze sebe ubožátka, nicméně kdyby jste byli opravdu jediní svého druhu a každý by vás posral, asi by i váš optimismus vysublimoval stejně rychle, jako matka titulního hrdiny, proto tohle nereflektuju ve svém hvězdném hodnocení.
Shrnuto a podtrženo je to výborná četba, ale je třeba k ní přistupovat jako k 200 let starému počinu jiného myšlení. Navíc si tuhle knihu asi víc užijou lidé, kteří četli knihy zmíněné v tomto počinu.
+Srovnávání Draculy (hororu s důrazem na slovo horor) a Frankensteina (kde slovo horor stojí v řadě tak hluboko, že nemá ani sílu předbíhat) je nemístné.
Zatím nevím, jak přesně hodnotit. Postavu a filmy o Frankensteinovi zná přeci každý, řekl jsem si, ale o čem kniha vlastně je? Nedokázal jsem odpovědět a proto jsem se pustil do četby. Předně musím říci, že se musím stydět, protože jsem si bláhově myslel, že Frankenstein se jmenuje netvor a ne jeho strůjce. Ach bože to je ostuda mít takové mezery ve vzdělání. Možná jsem čekal úplně jiný děj, ale kniha nepůsobila vůbec špatně. Vlastně jsem ani přesně nevěděl, jestli být na straně Frankensteina nebo jeho "výtvoru", protože každý měl pro své chování své důvody, které se daly opodstatnit, takže nešlo jednoznačně říci, kdo byl dobrý a kdo zlý. Každý měl totiž od něčeho trochu a záleželo pouze na tom, jak se na celou věc člověk podívá.
Kultová záležitosť. Vzhľadom na to, že to autorka napísala v pomerne rannom veku, dielo dosiahlo kvality, ktorú niektorí autori nedosiahnu ani za celý život.
Úžasný hororový příběh. Frankensteinovo monstrum i sám doktor Frankenstein vytvářejí zajímavou knižní dvojici. V určitých částech mi připomněli českou starší verzi Frankensteina, Rabi Löwea a Golema.
Knihu jsem se rozhodla přečíst po shlédnutí seriálu Penny Dreadful, kde hrál Victor Frankenstein jednu z hlavních rolí a já chtěla vědět, jaký byl jeho skutečný příběh. Mám ráda knihy z období romantismu a ani tahle mě nezklamala. Hlavní hrdina až na sklonku života přijal špetku zodpovědnosti za to, co sám vytvořil. 90 %.
Vím, že se jedná o klasiku žánru, i to, že to je jedno z nejvýznamnějších děl své doby a typická ukázka vrcholného romantismu s jeho rozervanými hrdiny, prudkými citovými hnutími i temnými scénami, ale ani tohle vědomí mi neumožnilo přejít některé nedostatky této knihy. Chování některých postav, především hlavního hrdiny, mi totiž někdy připadalo nelogické, až vysloveně hloupé. Já prostě potřebuji mít v knize postavy psychologicky uvěřitelné, aby se mi líbila. Ale abych jen nekritizoval - kniha bezesporu obsahuje řadu hodnotných a krásných myšlenek, včetně ústředního motivu odpovědnosti vědce za vlastní vynález nebo dokonce, když to zjednoduším, odpovědnosti rodiče za své dítě.
Krásný, ale smutný příběh. Ráda se ke knize vracim. Nádherně popsané city Netvora a jeho Otce stvoritele nutí k zamyšlení.
Hory, led, boure, ozivla mrtvola - velmi impozantni kulisy smutneho pribehu v duchu romantismu. To, zda se kniha zalibi ci ne, budu hodne zaviset na tom, kterak se ctenar popere prave s prvky romantismu - zejmena s jistou necivilni procitenosti a osudovosti pronaseneho. Jinak je ale kniha prekvapive ctiva i dnes a atmosferou dokaze zapusobit i 200 let od sveho vzniku
Frankensteina musíme chápat jako román napsány v duchu romantismu starý víc jak 200 let. Od toho se totiž odvyjí mé hodnocení. Nemůžu na knihu nahlížet dnešníma očima, kdy vlastně čekám hororový příběh a budu očekávat na každé druhé stránce nějakou mrtvolu či další hororové projevy. Hodnotím tedy její styl, děj a přínos pro literaturu.
Občas jsem měl dojem, že je to celé chaotické, že se Viktor pohybuje halabala po Evropě, že nepracuje, ale žije jen z peněz otce. Dobře, čert to vem. Ale co se k sakru stalo s tím dalším bratrem? S Arnoštem, jestli se nepletu. To už tam není napsané.
Každopádně abych jen nekritizoval, tak musím smeknout před stylem autorky. Ano, líbilo se mi to, i když furt nějaké city mě začínaly štvát. Jednoduchý popis krásné švýcarské přírody se mi taky líbil. Ale nad čím jsem nejvíc přemýšlel je to, že by takové "monstrum" mohl někdo stvořit i dnes. Jasně, možná je to sračka, co jsem teď napsal, ale každý dobře ví, že dnešní technologie dokážou zázraky. Co kdyby někdo vytvořil umělou inteligenci, která by pak žila vlastním životem, bez manipulace nás lidí? Nejspíš by se dostala do stejné situace jako tenhle netvor.
Asi konec. 8/10. Doporučuji všem, kdo nehledají jen laciné béčkové horory, ale chtějí okusit starší klasickou literaturu. A doporučuji to všem, kteří tápou nad tím, jakou knížku z období romantismu by si měli přečíst.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány ŽenevaAutorovy další knížky
| 2008 |  Frankenstein |
| 2024 | Posledný človek |
| 1998 |  Maurice |
Páni, to bylo... fakt dobrý!
Šla jsem do toho trochu z obavami, že půjde o rozvlekou uspávačku, ale ne. Nečte se to sice vždy úplně snadno, avšak čtivé to je a na svou dobu i dobře promyšlené a dramatické. Je to také velmi emotivní, ale nijak otravně přehnané.
Hlavní hrdina Viktor se sice občas choval fakt dost pitomě, i tak jsem si k němu dokázala udělat vztah a v závěru s ním i soucítit. No a netvor... Tak ten mě úplně dostal. Moc se mi líbilo, že nebyl žádný "od přírody padouch", nýbrž vlastně největší oběť celé knihy, který se dlouho snažil být dobrý, jenže jeho hrozný a nespravedlivý osud z něj udělal takového jaky byl. V knize je tento vývoj postavy nádherně popsán a netvora mi bylo líto až do konce.
Závěrem: Pokud čekáte nějaký horor, tak to nedělejte. Na začátku devatenáctého století to možná mohlo působit děsivě, ale dneska už je to samozřejmě jinak. Brala bych to spíš jako první sci-fi román s temnou, místy i lehce depresivní atmosférou.