Frankie
Maxim Leo , Jochen Gutsch
Richard Gold se na svůj odchod z tohoto světa pečlivě připravil. Již má oprátku kolem krku, když si všimne vyhublého kocoura, který sedí na parapetu a se zájmem sleduje jeho počínání. Za takových okolností je ovšem těžké brát si život. Když se kocour ke Goldovi nastěhuje, oceňuje především velkou televizi, postel s měkkou matrací a pravidelný přísun krmení. Tak začalo přátelství dvou ztroskotanců, z nichž alespoň jeden pevně věří v životní happy end. Humorný příběh o muži, jenž chce zemřít, a kocourovi, který hledá domov a nesmírně vtipně komentuje lidský svět. Zábavný a současně dojímavý román o hledání smyslu života a síle opravdového kamarádství.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2023 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Frankie, 2023
více info...
Přidat komentář
Nebýt čtenářské výzvy, asi bych tuto knihu přešla velkým obloukem.. osobně nejsem milovnicí koček - kocourů, jsou to potvory :-)) Ale musím říct, že příběh Frankieho je zajímavý a s Goldem jsou super dvojka.. Spousta hlubokých myšlenek, občas až moc na dřeň a chybí mi nějaký epilog, i když je mi jasné, proč to takto končí..
Frankie je pohublý kocourek, který se jednou zatoulá k na první pohled opuštěnému domu. Vyskočí na okenní parapet a kouká oknem dovnitř. Vidí člověka, jak si hraje s krásným, dlouhým a silným provázkem. Paráda, provázky má Frankie moc rád! Jenže ten člověk si s ním hraje tak nějak zvláštně. Jeden konec připevnil ke stropu a druhý si omotal okolo krku. Frankie za oknem napjatě čeká, co bude dál. V tu chvíli si ho člověk všimne, nechá svých podivných her a snaží se zvědavého kocourka odehnat. Ten se ale jen tak nenechá, proto za ním člověk vyběhne ven a rozčileně po něm hodí první věc, co mu přijde pod ruku. Frankiemu se jen zatmí před očima. Podivín si až pozdě uvědomí, že kocourkovi ublížil, a protože má přece jen dobré srdce, vezme si Frankieho domů a zajistí mu odborné ošetření. Když Frankie zase přijde k sobě, překvapí člověka podruhé. Zanedbaný kocourek totiž umí mluvit. Tak se Frankie seznámí se svým člověkem, Richardem Goldem. Postupně přijde na to, že se musí stát Richardovým smyslem života, jinak by to s ním nemuselo dobře dopadnout..
Autoři na pár stránkách popisují místy až dětským pohledem příběh dvou životních ztroskotanců. Jeden téměř přišel o ucho a žije nuzným životem, kdy často přespává na skládce pod starou vanou. Druhý se snaží zemřít, protože po smrti jeho ženy ho už nebaví dál žít. Vyprávění je velice jednoduché, ale za vtipným kočičí mudrováním se často skrývá hlubší myšlenka. Čtenář se místy zasměje, ale vzápětí přijde skoro až dojemná pasáž. Tato útlá knížečka vás zkrátka vtáhne a pustí teprve tehdy, až se ocitnete na jejím konci.
4,5/5 *
Za tuhle moudrou roztomilost děkuji @knihybeta ! :o)
Wau! Tento příběh je velmi krátký a přitom plný tolika krásných myšlenek. Při čtení jsem se musela mnohokrát pozastavit, něco si zapsat a zamyslet se nad moudry kocoura. No fakt, kocoura!
Způsob vyprávění mi zpočátku přidal hodně dětinský, úsečný. Ale musím (při zpětném ohlédnutí) uznat, že to k tomuto příběhu bylo opravdu to pravé a čekala jsem jen, kdy na mě promluví i můj vlastní kocour. Myslím, že pokud by skutečně mluvil, bylo by to právě takhle - minimálně už si to nyní jinak představit neodkážu.
Příběh ve vás vyvolá různé emoce. Smutek, radost, soucit i vztek. Z mého pohledu však nejvíce převažovala hlavně radost. Zasmála jsem se u mnoha scén a myšlenek. Je to správně střelené a přitom to překypuje neskutečný množstvím rozumu. Jsem překvapená, jak šli tyhle dvě věci dohromady na tom malém počtu stran. Funguje to. Vtáhne vás to a nepustí.
Zamilujete si kocourka i jeho nového člověka. Ne nadarmo se říká, že člověk žije u kočky, ne naopak. Tento příběh nám to jen a jen potvrdí. Jejich konverzace stojí za to a Gold je pro mě Mistrem trpělivosti, pokud jde o všetečné otazky.
Jediné mínus pro mě byl několik až přespříliš sluníčkových scén. Autoři se snažili o reálný odraz příběhu muže, který ztratil ženu, ale občas jim to uletělo. Až příliš dobrých náhod a až příliš snadných řešení. Někdy to do dané situace sedlo, ale častěji bohužel ne...
Tohle si opravdu musíte přečíst!
Hodnocení: 4/5
Frankie je rezatý kocourek, který se ve špatném čase ocitne na správném místě a nevědomky tak zachrání Richardu Goldovi život zrovna, když si ho chce sám vzít. Frankie totiž miluje provázky všeho druhu a moc záviděl Goldovi ten, který měl okolo krku.
Taky miluje televizi, ale jen když v ní hrajou zvířata. Lidi jsou totiž nudní celkově a v televizi pořád jen oddělávají lidi a ani je pak nesní, ale užívá si jejich reakci, když na ně promluví lidštinou.
A taky vám poví moudro, že když na hnoji jsou slupky, čiší z toho lakota.
A mohla bych pokračovat dál a dál co se všechno od milého Frankieho dozvíte.
Toto je sice kniha, kde kocour mluví, ale rozhodně není nijak dětská. Naopak ! Řeší se v ní problémy jak lidské tak kočičí, které se vzájemně propojují a vše je chvílemi vtipné, dojemné, smutné i roztomilé. Vše dohromady vám dá příjemnou oddechovou knihu, kterou si určitě užijete.
Velice opatrně jsem k ní přistupovala. Chlapíkovi umře žena, chce si vzít život a hle! Zachrání mu život mluvící kočka!
Samé moudro, existenciální bláboly, že všechno bude fajn a zalité sluncem- toho jsem se děsně bála.
No a vůbec! Kočka je krásně naivní i protřelá životem. A její člověk Gold by toho života rád nechal a odešel za mrtvou ženou, ale Frankie mu nedá šanci.
Tak odzbrojujícím způsobem, jenom tak mimochodem mu připomene proč žít.
A jak Gold k tomuto zjištění dochází je nejvíc dojemné.
Miluju seriál After life, který tančí kolem podobné zápletky. Mrkněte na něj nebo si dejte za jeden večer tuto knížku, jestli máte rádi šiběniční humor, zvířata, ztroskotance a nejasné konce.
Nedávám plný počet hvězd, protože něco na mě bylo až moc infantilní a sluníčkové.
Neuvěřitelně vtipná knížka o mluvícím kocourovi. Ovšem ne dětská. Kocour Frankie autorovi slouží jako životem otřískaný glosátor každodenního dění a trochu jako amatérský terapeut.
Když máte blbou náladu (nemusíte se hned chtít věšet jako lidský hlavní hrdina Gold), možná by stačilo, kdybyste se do téhle nenápadné, ale dokonale promyšlené knížky začetli. Zaručeně funguje. Občas se u ní chechtáte, za chvíli jen usmíváte a někdy je to i dojemné. Ale hlavně se zamyslíte, jestli fakt musíte žít tak, jak žijete.
Mě osobně „dostaly“ hned jedny z prvních vět: „Loudal jsem se kolem rybníka a sežral tam pár kobylek. Víte, co je na kobylkách skvělé? Nikdy si nestěžují, když je sežerete. Na rozdíl od ptáků. Ti z toho vždycky dělají obrovské drama: Nežer mě! Jsem máma od dětí! V hnízdě mám deset ptáčat! Nehorázně přehánějí. Pokaždé tam stojím jako pitomec, opeřence v hubě a chvíli mám výčitky svědomí. Naštěstí jen chvíli.“
„Nejhorší byly děti. Například mi škrtaly zapalovačem u ocasu a měly z toho náramnou legraci. Nebo si se mnou házely jako s míčem a ječely. Ze strachu jsem jednomu dítě přejel drápy po obličeji. No, krve z něj bylo dost. A už jsem zase seděl v kleci v útulku!“
Tenhle opelichanej kocour to v životě neměl jednoduchý. Protlouká se životem, jak se dá, mění se míta, i jména. Jednou přijde k baráku, kde si sedne na parapet a uvidí chlapa dělat divnou věc. Dávat si tlustý provaz, se kterým by se jistě skvěle hrálo, kolem krku. Jejich pohledy se střetnou a Tito dva životem sešlehaní tvorové se najednou ocitnou pod jednou střechou. Je těžké se zabít, když na vás čučí hladový kocour a dožaduje se drbání. Ba co víc, když vám začne do toho drbání kecat a navigovat, na kterém místečku by bylo nejlepšejší! A jak ho pojmenujete Frankie, už jste jeho!
Příběh popisovaný slovy kocoura Frankieho jsem si zamilovala od prvních stránek. Jeho jakoby roztěkané myšlenky, názory podané jednoduchým kočičím pohledem či připitomělé hlody, které vždy tnou do živého. Kocour, co nechápe sebevraždu a muž, co se chtěl jen v klidu zabít a najednou má doma otravného, ne příliš krásného kocoura, co mu zabere postel a navíc! Navíc neuvěřitelně prdí a ještě se mu směje, když s nadávkami na čtyrech loví bobky z kočičího hajzlu!
Frankie sice mluví lidštinou, kočičtinou, kozovštinou, myšovštinou a dalšími jazyky, ale absolutně neví, jak oslovit Mouřenku Kočičandovou. A přitom by tak chtěl! Co myslíte, povede se mu to? Ačkoliv je kniha prvoplánová a vy víte, jak skončí, komu by to vadilo, když zde můžete nalézt tolik mouder, poselství a filozofických myšlenek podaných skrze kocoura, jenž se prohlašuje za agnostika a hédonistu?
Pokud bych zkřížila knihu Gump a Muž jménem Ove, vznikl by mi Frankie. Milá knížečka, co rozesměje i dojme, ale především vám celou dobu pokladá otázku – a nebereme my se jako lidi příliš vážně? Jedinou skvrnkou na sluníčku pro mě bylo právě to slunce – vše je jím jaksi zalité, tak moc, až to nepůsobí uvěřitelně, jaké štěstí mají a jak vše vychází podle plánu. Proto hodnotím 4/5 a mohu jen a jen doporučit k přečtení.