Potápěč
Håkan Östlundh
Fredrik Broman série
< 2. díl >
Letošní léto bylo na Gotlandu takřka tropické. Neobvykle vysoké teploty přetrvávaly ještě téměř celé září. Čtyřiadvacetiletá Jenny Lundgrenová probděla už mnoho nocí, ne však kvůli dusivému horku. Mučily ji vzpomínky z dětství. Stále se opakující děsivé sny ji nakonec donutily k dramatickému rozhodnutí. Udá svého vlastního otce. Obviní ho z vraždy. O týden později se v zatopeném vápencovém lomu na severu Gotlandu potápějí dva chlapci. To, co pod vodou uvidí, je k smrti vyděsí. Několik metrů pod hladinou se vznáší tělo mrtvého potápěče. Tyto dvě události stojí na počátku nervy drásající cesty do minulosti. Oživí vzpomínky daleko hrůznější než ty, které Jenny na konci léta nedaly spát.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , BaronetOriginální název:
Dykaren, 2005
více info...
Přidat komentář
Musím začít srovnáním.
Zatímco první kniha s Fredrikem Bromanem Zápach odlivu, přestože se samozřejmě vraždilo a pátralo po pachatelích, na mě příjemně zapůsobila prázdninovou atmosférou, krásným letním počasím a vlídným prostředím spokojené rodiny detektiva Fredrika, v druhém díle Potápěč se všechno zvrtlo. Děj se odehrává o rok a čtvrt později, přišel mlhavý listopad, na ostrově vane silný vítr, prší, sněží a u Bromanů nastala rodinná krize.
Zatímco první kniha mě příjemně překvapila, barvité popisy, zápletka, napětí, pátrání i rozuzlení mě zaujalo, druhá kniha už byla spíše průměrná detektivka. Sice opět dobře a barvitě napsaná, čtivá, námět zajímavý, ale něco tomu chybělo...
Oceňuji dobrý nápad u obou knih - jednoduchou mapku ostrova Gotland na začátku knížky, usnadňující pozornému čtenáři orientaci a představivost :-)
Dávám 3 1/2 hvězdy.
Příběh sám o sobě není špatný, ale postrádala jsem v ní napětí, od severské krimi čekám prostě víc. Kniha se mi četla dobře, ale nebyl v ní jediný moment kdy bych hltala stránky se zatajeným dechem, něco tomu prostě chybělo.
Mě se kniha a příběh hodně líbil.Je pravda,že je tam pro někoho velmi podrobné popisování různých věcí,ale osobně mi to nevadí.Zápletka byla velmi dobrá.Nenudila jsem se ani na chvíli.
Severská krimi je charakteristická svou rozsochatou popisností, u Östlundha je jí ale možná zbytečně moc. 90 % knihy je velmi popisné vyprávění, do detailů víte, jak vypadá prostředí, postavy, jaké mezi sebou mají vztahy... Přemíra detailů až odvádí od toho nejpodstatnějšího - od děje. Linka se ztrácí, navíc přeskakování mezi dvěma příběhy může být chvilkami až matoucí. Ještě jsem nebyla ani v polovině a měla jsem chuť knihu odložit nedočtenou. Nakonec jsem se ale prokousala dalšími ne vždy záživnými stránkami, abych byla odměněna konečně něčím záživnějším. Závěr knihy (bohužel skutečně jen posledních pár desítek stránek) má konečně spád, překvapivě splete a rozplete dosavadní děj a naservíruje čtenáři to, na co celou dobu čeká. Škoda jen, že to čekání neutíkalo rychleji.
Moc postav, takže jsem se opravdu chvílemi ztrácela. Doporučuju tomu, kdo má rád hodně barvitě popsané knihy.
Pokud máte rádi příběhy, které jsou spíše k pochopení lidského myšlení, je to kniha právě pro vás. Postrádala jsem sice napětí, ale Östlundh je mistrem v popisu a věřte, že se určitě nudit nebudete
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
2020 | Prorokova zima |
2012 | Zápach odlivu |
2021 | Falešný prorok |
2014 | Teror |
2013 | Potápěč |
Mě Östlundh opět zaujal. Oproti prvnímu dílu je tentokrát atmosféra příběhu více ponuřejší a autor se ještě více zaměřuje na psychiku a činy jednotlivých postav. Kniha neobsahuje přemíru napětí, ale nabídne čtenáři vhled do nitra lidské duše.