Panenka
Yrsa Sigurðardóttir
Freyja & Huldar série
< 5. díl >
Přináší všem jen zkázu a smrt. Dísa si vyjela se svou dcerkou Rósou a s kolegou z práce na výlet na rybářské lodi. Jediným úlovkem namísto ryb je ale stará rozbitá panenka z mořského dna, která na první pohled působí zlověstně... Malé Róse je panenky líto a chce si ji vzít domů. Dísa, která z toho vůbec není nadšená, jí to nakonec pod tlakem situace dovolí. Toho večera pak na Facebooku postuje fotku odpudivé panenky ve vaně a ráno… Ráno je panenka pryč. A Dísa leží v koupelně v tratolišti krve mrtvá. V současnosti se dvojice mladých cizinců chystá tábořit uprostřed islandské přírody. Doufali, že tu najdou příjemně chladivé klima, možnost laciné dovolené a úchvatné záběry, které by mohli nahrát na sociální sítě. Jenže všechno je nějak jinak a zdá se, že rozhodnutí vydat se právě sem, je vyjde příliš draho… Detektiv Huldar je dost rozmrzelý. Právě se nachází na jednom ze svých nejméně oblíbených míst – na lodi houpající se uprostřed rozbouřeného moře. Policie tu s pomocí nejnovějšího vybavení pátrá po lidských ostatcích na mořském dnu. Identifikace nalezených kostí se však ukáže být mnohem náročnější, než všichni čekali, a policii navíc zamotá hlavu brutální vražda bezdomovce. Freyja je Huldarovi opět nablízku – policie ji přizvala ke spolupráci na případu nahlášeného sexuálního zneužívání v domově sociální péče o nezletilé. A jak se postupně ukazuje, několik otevřených případů má společného jmenovatele. Ve všech se nějakým způsobem vyskytuje stále jedna a tatáž indicie – zlověstně zírající panenka – a jeden a tentýž svědek – Rósa, zranitelná a v současné chvíli nezvěstná mladá dívka, která před lety tolik toužila po panence vylovené z moře… Yrsa opět dokazuje, že své příběhy staví na velmi pečlivém studiu reálií a realita umí být drsná, zvlášť když se do hry zamíchají drogy, peníze a závislost. Všechno je o to komplikovanější, že Island je malý. Ve skutečnosti tak malý, že se tu špatné rozhodnutí může každému vrátit s rychlostí a silou zničujícího kulového blesku.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
Brúðan, 2018
více info...
Přidat komentář
Myslím, že na tuto detektivku jen tak nezapomenu ... už jen ta PANENKA, kterou si živě dokážu představit ...
Bylo to pro mne napínavé čtení, uprostřed knihy se tedy jakoby nic nedělo ... ale ke konci ten rozjezd ... bylo to až moc rychlé ukončení pouhým dialogem mezi Freyjou a Huldarem.
A pak přišel ten zlom ...
Uff ... musela jsem číst úplně pomalu, abych si vše zmapovala a zařadila ...
Yrsa opět nezklamala, kniha s několika zdánlivě nesouvisejícími záhadami byla napínavá a tajemná. Když se však policie dostala k pachateli, najednou do sebe všechno krásně zapadlo, a jako vždy byly všechny hrůzy způsobené lidskou rukou a žádné nadpřirozené síly v tom prsty neměly.
(SPOILER)
Po předchozím díle kdy jsem si říkala hm nuda, a i Yrsa může mít slabší knížku, tak todle byla zase jízda. Krásně vystavěný a neuvěřitelně propojený příběh. Kdy si pomyslíte ne takle propojený to být nemůžu a ono ejhle. Takže za mě zase super díl s Freyou a Huldarem.
SPOILER: a upřímně jsem zvědavá kdo je otce Erlina dítěte, doufám že se to v dalším díle dozvíme. Mám své typy, ale u Yrsy člověk nikdy neví.
Moc mě to bavilo, tahle dvojka (trojka ještě s Erlou) mě baví. Část jsem uhodla, ale ten úplnej konec, to je síla.
No...co napsat...nějak jsem se nemohla začíst, bylo to zdlouhavé a takové...nezáživné...až ke konci děj dostal spád, ale za mě to byla nejslabší dějová linka, až moc překombinovaná, i když vše do sebe zapadlo a dostalo smysl.
Za me velky zklamani. Normalne ctu rychle (klidne prectu knizku za den) ale tohle me tak nebavilo...psany to ale bylo dobre (az na ty jmena a jak se mi pletly dohromady) ale ten pribeh byl tak neuveritelnej, ze jsem se musela smat. Postavy nesympaticky a protivny.
Jo a to dite bylo normalni, ze mlati dospelyho? I kdyz plysakem
Další díl nezastová za přechozími, a jak se mi Poprava moc líbila, tak Panenka jí ještě překonává. Zamotaný případ, který má velmi zajímavé rozuzlení.
Tento díl se skláná z několika případů, které Huldar a jeho kolegové řeší odděleně, než jim však dojde, že pro objasnění je musí spojit v jedno. Přestože byl příběh bravurně promyšlený, přišlo mi, že se to celé táhne jak žvýkačka přilepená na podrážce. Celou dobu čteme o velmi podrobných výsleších a jednotlivém odhalování stop, aby velmi zajímavý a komplikovaný případ byl vysvětlen v posledních dvou kapitolách. Mrzelo mne, že jsem neměla možnost případ postupně odkrýt sama a autorka ho musela v závěru odhalit, navíc je zprostředkovaně.
Bohužel se tak musím přiklonit k faktu, že autorčin styl mi moc nesedí. Nicměné už nás čeká poslední díl a třeba mě autorka ještě překvapí.
Skvělé jako obvykle. Začátek je parádně strašidelný a na konci do sebe vše překvapivě zapadne. Yrsa prostě ví, co dělá.
Yrsa to tentokrát vzala hodně zeširoka, aby drogově temné islandské nebe v závěrečné smršti nových informací trochu vyjasnila.
80 % (zatím 196 hodnocení s průměrem 82 %).
...
"Řekni mi jedno, Líno. Jsi mladá, věkem blíž Róse než my. Navíc žena. Kde by ses schovala, kdybys byla na útěku?"
"Proč by to měla žena dělat jinak než muž?"
Huldar pokrčil rameny. "To teď na chvilku neřeš. Kam bys šla, kdybys utekla?"
"Utekla? Proč bych měla utíkat? Nejsem ve vězení, můžu si jít, kam chci."
Huldar litoval, že se vůbec ptal.
Mám pocit, že v tomto díle série Yrsa lehce ztratila dech. Ne moc, ale přece. Téma strašidelné panenky je skvělé a úvodní kapitola slibovala velmi napínavý děj. Jenže se to postupem času nějak moc kombinovalo, až se to lehce překombinovalo. Na můj vkus moc postav a často celkem zbytečné dějové kličky. V závěru jsem se musela hodně soustředit, abych pochytila, jak to vlastně všechno bylo, cítila jsem se trochu zklamaná a říkala si, že tentokrát to bude tak za tři hvězdy. Ale nebyla by to Yrsa, aby nechala konec jen tak. Takže úplný závěr mi toho spoustu vynahradil a zvedl moje hodnocení.
(SPOILER)
No... Co říct? Pro mě osobně zatím nejslabší díl série. Ačkoli hlavní myšlenka příběhu je celkem dobrá, provedení kulhá jako válečný veterán.
Děj točící se kolem záhadné děsivé panenky zní opravdu dobře. Trošku jsem čekala prvky mysteriózna jako např. v Kořisti, ale chyba lávky. Zde se tak maximálně namlsáte v začátku a pak adié, má Máňo. Příběh je nesmyslně zamotaný a složitý, což někdy může být fajn, tady mi to ale přijde jako přílišné tlačení na pilu. Spousta dílčích případů, které všechny navzájem souvisí, ale tak nějak násilně a šroubovaně. Policie neví vůbec nic až do samého konce a najednou sedíme u Freyji a posloucháme, jak se to celé událo. Milion jmen se najednou matlá dohromady hlava nehlava a já měla co dělat, abych s Huldarem stíhala držet krok. A to vše je podáváno s opravdu minimálním využitím dialogů a přímé řeči a maximálním množstvím popisů a vycpávkové slovní vaty.
Celkově jsem z knihy zklamaná a celá série má podle mě klesající tendenci. Teď se vrhám na její poslední díl Ticho a doufám, že aspoň konec dobrý, všechno dobré.
Pre mňa úplný prepadák. Nekonečné rozhovory o ničom, dej sa vlečie. Autorka používa množstvo odbočení, ktoré sú len na pridanie stránok, s príbehom majú málo spoločného. Množstvo postáv, a vzhľadom na podobnosť niektorých mien sa to pekne zamotáva. No a panenka,... Ak čakáte prvky tajomna a hororu, zabudnite.
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Po delší době jsem se vrátila k této autorce a opět nezklamala. Děj je jako vždy napínavý a do poslední chvíle není jasno.
Po delším čekání na audioverzi dalšího dílu ze série jsem se konečně dočkala a rozhodně to čekání stálo za to. Opět velmi čtivá a napínavá krimi. Trošku hororová atmosféra dalšího detektivníio případu z drsné krajiny Islandu. Interpretace velmi zdařilá, Klára Cibulková dodává příběhu to správné podkreslení. Už chci nutně další díl, jen nevím, jestli zvládnu čekat na audioverzi. Asi se dám do čteni klasické knihy.
Dlouho očekávaná Yrsina detektivka z řady Freya a Huldar v počátku slibovala poněkud záhadný a tajuplný příběh. Výsledek z mého pohledu úplně mé očekávání nesplnil, což přikládám zbytečné rozvláčnosti vyprávění, jakož i přítomnosti takových hluchých míst, kde se ztrácí napětí. Ale i tak kniha stojí za přečtení příp. za poslech ve formě audioknihy, což byl můj případ. Určitě nevynechám ani další Yrsinu detektivku.
Yrsu mám hodně rád, ale tohle je pro mě velké zklamání, určitě nejslabší kniha, kterou jsem od ní četl. Děj je rozvláčný, spousta věcí se opakuje dokola a rozuzlení takové nějaké zvláštně poslepované. Dočetl jsem s velkým sebezapřením...
(SPOILER)
Na další knihu této mé oblíbené autorky jsem se těšila dost dlouho a musím přiznat, že začátek se mi líbil fakt hodně. Na scéně se objeví doslova nechutná a záhadná panenka a Dísa ještě v tentýž den umírá. Prý bez zásahu někoho jiného, ale tomu její dcera Rósa nikdy neuvěřila. A potom se vyprávění posune hned o pět let dál, kdy se dva mladí cizinci (muž a žena) rozhodnout tábořit uprostřed islandské přírody. Jenomže potom se stane něco, s čím určitě nikdo z nich nepočítal... No a po určité době jsou v moři nalezeny jen těžko identifikovatelné lidské ostatky...
Vyšetřování se tedy začíná rozjíždět a samozřejmě zde nesmí chybět Huldar a ani Freya ;-). Jak se brzy ukáže, existuje určitá spojitost s Rósou a také s případem sexuálního zneužívání v domově sociální péče pro nezletilé. Jak tohle všechno spolu souvisí, už ovšem prozrazovat nebudu. Kniha se mi sice líbila, ale tak trochu mi vadila odhalená zápletka - já totiž tohle prostředí bytostně nesnáším, proto hodnotím tentokrát pouze poctivými čtyřmi hvězdičkami. Freyu a také její malou neteř Sagu mám ale moc ráda, proto se na další setkání budu zase časem moc těšit :-).
Tento díl série byl trochu překombinovaný, ale na čtivosti to neubralo. Už obal knihy naznačoval lehce hororový nádech, takže o napětí nebyla nouze. Další povedený thriller z tajemného Islandu.
Autorovy další knížky
2017 | DNA |
2015 | Pamatuji si vás všechny |
2018 | Černá díra |
2007 | Poslední rituál |
2019 | Katarze |
Jednoznačně nejhorší díl z této jinak velmi vydařené série. Yrsa zkusila úplně jiný způsob vyprávění a podle mě to vůbec nezafungovalo. Příběh postrádá nějaké skutečné napětí. Je to takové plácání odnikud nikam. Velmi mě zklamal také pokračující vývoj mezi Freyjou a Huldarem. Já vlastně nemám co pochválit. Snad jenom zapálenost a neodbytnost mladé stážistky. Ale to je na celou knihu hodně málo. Nakonec mám pocit, že to přestalo bavit samotnou spisovatelku. Když závěrečnou pasáž místo klasického vygradování, odbyla pouhým vypravováním. Tak snad to bude příště lepší. Naproti tomu, audiokniha je načtena velice dobře a načetla ji paní Klára Cibulková.