Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403542/bmid_nez-vystydne-kava-APv-403542.png
4
969
969
Funiculi funicula série
1. díl >
Co byste řekli tomu, kdybyste se mohli vrátit zpět do minulosti, ale pouze na chvilku, než vám vystydne káva? V jedné malé kavárně nazvané Funiculi Funicula, mají místo, které vám to umožní. Ale jen za těchto zvláštních podmínek: Můžete se setkat pouze s lidmi, kteří kavárnu již někdy v minulosti navštívili. Ať uděláte cokoli, přítomnost tím nezměníte. Při pobytu v minulosti se z místa nesmíte vzdálit. Váš čas v minulosti začíná nalitím kávy a končí, když káva vystydne. A tím výčet podivných pravidel nekončí. Přesto se najdou lidé, kteří, když se o této možnosti doslechnou, se rozhodnou ji využít. A co vy? Stáli byste o návrat do minulosti i za takových podmínek? Kniha nabízí čtyři příběhy osob, které se o cestu v čase pokusily, a jejich dojemná rozuzlení. Příběh první: Milenci – příběh ženy, která se rozešla s mužem, za něhož se chtěla vdát Příběh druhý: Manželé – příběh muže ztrácejícího paměť a jeho ošetřovatelky Příběh třetí: Sestry – příběh dívky, která utekla z domu, a její mladší sestry, která milovala jídlo Příběh čtvrtý: Matka a dcera – příběh těhotné ženy, která v této kavárně pracuje... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
コーヒーが冷めないうちに (Kóhí ga samenai uči ni), 2015
více info...
Přidat komentář
Příběhy lidí vzájemně propojených malou kavárničkou Funiculi Funicula. Návštěva minulosti, která má svá jasná a tvrdá pravidla a kde člověk musí být velmi silný, aby se dokázal vrátit. Jednu malou kávu bych snad zvládl, do jakého času, za kým, vrátit se, to už by bylo těžší.
Kdo nemusí povídky, nebojte se této knížky ... jsou to nádherné, emotivní, mikropříběhy se silným poselstvím, které spojují stejní lidé a kavárna, kde se dá aspoň na chvíli obelstít čas. Do tohoto předvánočního času jako dělané - mohu jen doporučit.
Milá knížka. Obsahuje 4 příběhy, které jsou svým způsobem vzájemně propletené. Každý z nich je zajímavý a dojemný. Nejvíc mě dostal ten poslední...
Po prvních stránkách jsem z knihy byla maličko rozpačitá. Možná spíš tím že se tam vyskytovalo spoustu ženských jmen na K a já se v nich ztrácela. Ale hned po několika stránkách mě to pustilo. Moc se mi líbila ta provázanost místa a postav. Ač vlastně charaktery byly jen v nástinu, tak bych je moc ráda potkala a poznala. A žena v bílých šatech, tak byla super! Krásná myšlenka! Jsem ráda, že jsem si mohla knihu přečíst.
Bylo to příjemné čtení, ovšem na 5* to nestačilo. Nevím, jak to napsat, ale prostě mi tam chyběla nějaká větší jiskra a spád (možná to je tím asijským stylem psaní, na který nejsem zvyklý).
Za mě tedy pohodová kniha, která neurazí, ale zároveň ani zcela nenadchne. Doporučuji číst po zimních večerech s kávou či čajem při ruce.
Citlivě napsaná kniha, která popisuje čtyři příběhy čtyř návštěvníků kavárny, kde je "kouzelné" místo, které vás může vrátit v čase. Příběhy jsou mezi sebou vzájemně propojené a tak celá kniha postupně graduje tak, že se při posledním příběhu rozbrečíte.
Na túto knihu som sa táááák dlho tešila, ale nakoniec to nebolo také to japonské terno, ako som zažila napríklad u Vetešníctví pana Nakana (H.Kawakami). Kniha ubiehala, ale nejakým závratným spôsobom nezasiahla, ak by som ju mala k niečomu prirovnať, možno by som povedala, že sa jedná o takú feel-good knihu. Poteší, s kávou postačujúce, ale potom vyprchá tak rýchlo ako účinky kávy...
Kniha jako stvořená coby společník k dobrému šálku kávy. Výborné a silné příběhy.
Všechny čtyři příběhy na sebe navazují a vzájemně se proplétají a dělají tak z knížky ucelený román. Nejdříve mi vadilo časté opakování některých věcí, jelikož na takový styl psaní nejsem zvyklá, ale k celkové atmosféře knihy a kavárny se to vlastně hodí. Všechny příběhy jsou krásné, ale pro mě byl ten nejkrásnější ten úplně poslední - Matka a dcera.
Nadhera, nadhera a este raz nadhera.Konecne po vsetkych tych krvakoch, co som citala v poslednom case a ktore boli aj tak slabe, nieco krasne a hodnotne.Kniha, ktora ma krasne myslienky, cita sa uplne sama a vobec mi nevadilo, ze sa niektore myslienky opakuju.Velmi pekne,oddychove citanie, plne myslienok na zamyslenie.Budem sa modlit, aby autor znovu a skoro prisiel s novou knihou.Tlieskam a moje tradicne: 100 bodov a tuš!
Moc příjemné a poklidné čtení, i když i trošku dojemné. Je to psané takovým japonským způsobem, což se mi líbí. Časté opakování, které se objevuje, k tomu patří. Vyprávění hezky plyne, jako stoupající pára z chladnoucí kávy. Číst si tuhle knížku během popíjení kafe je vůbec docela dobrý nápad, hodí se k sobě. A je to i inspirující – ne náhodou jsem si jako další pytlík koupila zrnka z Ethiopie. Knížka je taky moc hezká na pohled a je bez chyb!
Návštěvou minulosti přítomnost nezměníš, máš na ni jen omezený čas a omezený prostor. Má tedy smysl vůbec tento výlet podniknout? Rozhodně má. O to víc si totiž té přítomnosti začneš vážit, o to víc ji začneš vnímat.
Jedná se v podstatě o jednoduchý příběh několika lidí a jejich vážnější i méně vážnější životní události. To vše se odehrává v nádherné atmosféře malé zapadlé kavárny.
Zase jedna z japonských lahůdek, za mě velký jo.
Taková ta kniha, co neurazí - nenadchne...
Asi jsem od toho čekala něco jiného...
Přiznávám se, že mě zlákala obálka, cestování časem a fakt, že se má děj odehrávat v Japonsku. Přesycen severskými krimi jsem si tedy knihu koupil a začal číst.
Ve čtyřech vzájemně propojených příbězích zakončených poučením jde spíš o přístup k životu než o samotné cestování časem. Stejně tak japonských reálií v knize moc není. I tak to bylo příjemné, akorát dlouhé čtení.
A teď musím jít, moje káva už je téměř studená...
„...pokud není možné změnit přítomnost, jaký má vůbec smysl se do minulosti vracet? [...] Přítomnost se sice nezmění, ale pokud se změní naše myšlení, je smysl této židle nepochybně veliký.“
Jedna kavárna, jedna židle a čtyři příběhy. Křehká snová atmosféra zvláštního mikrosvěta jediné místnosti, kde se celá kniha odehrává, jako by vypadla z nějaké Murakamiho knihy. Strávila jsem v tomto prostředí jedno velmi příjemné odpoledne a pěkně si po dlouhé době propláchla slzné kanálky. :o) Poklidné, pomalu plynoucí, dojemné.
Veľmi zaujímavá téma knihy, kedy moment po ktorom túžime opätovne zažiť trvá len do chvíle kým nevychladne horúca šálka kávy. Magické čítanie o obyčajne neobyčajných osudoch ľudí. Pekné, príjemné a hrejivé čítanie ...
Fell good čtení, čtyři krátké jednoduché příběhy, lehce dojemné, lehce hořkosladké. Zábava na dvě odpoledne u kávy.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno cestování časem japonská literatura divadelní hry kavárny magický realismusAutorovy další knížky
| 2019 |  Než vystydne káva |
| 2020 |  Než pravda vyjde najevo |
| 2022 | Než vzpomínky vyblednou |
| 2023 | Než se stihnu rozloučit |
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami... za mě tak 70 %. Na knihu jsem se těšila a ne že bych byla úplně zklamaná, ale čekala jsem víc. Kniha je napsána v japonském stylu, což není plus ani mínus, ale prostě jen fakt. Nicméně po této stránce jsem si daleko více užila čtení Kočičího hosta. Nakonec dávám hvězdy tři a to ze tří důvodů. Každá ze čtyř povídek nese své poselství, ale postavy jsou napsány tak, že jsem se s nimi nedokázala sžít - jako bych je jen sledovala přes nějakou průsvitnou zástěnu a i ona poselství na mě tak úplně nezapůsobila. Zezačátku mi pravidla cestování časem přišla trochu účelová, postupně jsem jejich opodstatněnost přijala, ale ve způsobu jakým jsou podávána se nemohu zbavit kostrbatosti. Některé informace o postavách jsou v knize několikrát zopakovány a to občas tak, že působí jako pěst na oko.
Možná, až si přečtu knihu podruhé, tak ji budu hodnotit lépe.