Gabra a Málinka, povedené dcerky
Amálie Kutinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461090/mid_gabra-a-malinka-povedene-dcerky-1-d-ub1-461090.jpg
5
269
269
Gabra a Málinka série
1. díl >
První díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Stejně jako ostatní díly série je založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, oproti realitě je tu ale několik podstatných změn: např. skutečný otec Amálie Kutinové zemřel, když jí bylo 11 let, ve svých knihách ho ale nechala žít dál, také v knihách zredukovala počet svých sourozenců ze skutečných dvanácti na čtyři. Kniha je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav, které často mluví valašským nářečím (zejména děti). Amálie Kutinová původně chtěla napsat knihu o své matce (po vzoru Boženy Němcové, která napsala knihu o své babičce), ale nezdařilo se jí to – použila v knize tolik dětských příhod, že vzniklé dílo pojednávalo spíš o Amálii a jejích sestrách, a to i po přepracování. Autorka se je nakonec rozhodla vydat v této podobě jako „Gabru a Málinku“.... celý text
Přidat komentář
Plný počet v hodnocení si celá tato série u mě zaslouží už jen proto, že v dětství nám ji opakovaně četla maminka.
Ty chvíle o prázdninách, kdy jsme lumpárny, příhody a dobrodružství těchto dcerek střídaly s příhodami Káji Maříka mají ve vzpomínkách nezapomenutelné kouzlo.
Ani nářečím psaná kniha mi nevadila, což by teď v současnosti už byl možná oříšek předčítat nahlas z těchto knih. No uvidíme, možná to jednou budu moci vyzkoušet u vnoučků, zda si příběhy zamilují.
Pro někoho možná zastaralé příběhy dvou děvčat, pro mne oblíbené čtení v dětství. Moc mi byla blízká Gabra, zvlášť její lumpárny a nechtěné průšvihy :-)
Asi nejkrásnější a nejoblíbenější knížky mého dětství, čtené mnohokrát dokola. Sestra měla "Káju Maříka", já zase "Gabru a Málinku". A láska ke spisovatelce Amálii Kutinové tak nějak přešla i na svérázné knížky její dcery Marie Kubátové. A když o tom teď píšu, říkám si, proč bych si vlastně "na stáří" nemohla přečíst Gabru a Málinku znovu. Nedávno jsem je objevila všechny díly v jednom antikvariátu a jásala jsem, jako bych našla zlatý poklad. :-)
Nejkrásnější knížky ze všech.. Pořád se k nim moc ráda vracím a doufám, že moje děti je budou taky milovat :-)
Nejkrasnejsi pribehy meho detstvi. Zhltla jsem vsechny dily. Gabra a Malinka jsou fakt dobra dvojka.
Dovolím si citovat jeden z komentářů níže:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selinute:
Na této knížce jsem doslova vyrůstala. Měla jsem ji moc ráda a společně s cérečkama jsem prožívala všechna jejich dobrodružství. Proč? Měla jsem k nim blízko. Skoro coby kamenem dohodil.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nemám, co bych dodala :-)
Platí pro všechny díly a díla A.Kutinové.
Úžasné knihy mého dětství, zmizelé v propadlišti dějin na půdě u babičky. Ale pořád je mám v mysli - Gabru, Málinku, školu ve Štítné, gymnázium ve Valmezu, kozy, které snědly papíry, malého bratříčka a švagra, který s nimi nejel na svatbu - a na co jsem vzpomínala ve škole nejvíc- na pana školníka v noční košilce a s papírovou čepicí na hlavě. Když se začínalo nedávno psát o žítkovsých bohyních ( a to píšu ve vší úctě k nim), dávno jsme od paní Amálie Kutinové přece věděli, že jsou.....
Gabra a Málinka byly mé nejoblíbenější dětské hrdinky. Jsem vděčná babičce, která jejich příběhy kdysi zařadila do své knihovny, abych je o pár let později mohla ve svých čtenářských začátcích objevit. Dobrodružství, strasti a radosti dvou sester a jejich v lecčem rozdílné povahy mě bavily, baví a snad budou bavit i další generace.
Nejlepší knížka, četla jsem ji jako malá a velice mně bavila. Nedávno jsem ji našla v knihovně a i v mých 25 letech jsem se do ni opět začetla. Vzala jsem si ji do nemocnice jako počteníčko které mi zvedlo náladu. Jedna knížka se ,,shltne,, za den. Jde o krásné povídky dcer, které připomenou krásu dětství a jejich příběh pobaví každého. Je to jednoduše psané, žádné složité čtení, knížka se čte sama a pobaví. Holčiny neřeší trable světa ani tak - Lásky kdy ona chce jeho on jí ne a zachvíli je to naopak)... Scény kdy koza sežere vysvědčení, loví kocourka z vody nebo platí cukroví knoflíkem v celofánu opravdu pobaví... DOPORUČUJI všem! a to jak první tak i druhý díl!!
tyhle dvě povedené dcerky mě provázely celé dětství, na ně se nedá zapomenout :)
Vyprávění o divoké Gabře a její mírnější sestřičce Málince se mi vrylo do srdce. Kolikrát jsem se smála příhodám, které se cérečkám děly, kolikrát jsem obdivovala, jak si se situací dokázaly poradit,... Zkrátka staly se pro mne srdeční záležitostí. :)
Na této knížce jsem doslova vyrůstala. Měla jsem ji moc ráda a společně s cérečkama jsem prožívala všechna jejich dobrodružství. Proč? Měla jsem k nim blízko. Skoro coby kamenem dohodil.
To je tak krásná knížka! Doslova líbezná a kouzelná. Jako ostatně všechny s Gabrou a Málinkou. – Jak jsem rád, že jsem díky mamince vyrůstal na takovýchto knihách! – Moje nejoblíbenější postava je rázovitý kostelník Struhař.
Tetky chtěly vykládat své rozumy, ale Struhař je nepustil ani ke slovu. On přece, důležitá osoba daleko široko, musí začít rozprávku.
»Abych, stakra, nezapomněl! Tetky! Dneska sa cosi dovíte! Honem vyvalujte oči! Papež sa oženil!«
»Oh, jejdanenku, toto není možné, takového neco!« a tetky zůstávají jako omráčené.
Jedna starší přec jen nevěří a říká, aby nevěřily, že kostelník je chce nabalamutit. Ale Struhař se zaklíná:
»Ať je ze mňa tu chvíli mastný flek, esli cigáním. Já a pan páter mosíme jít v pravdivosti příkladem napřed!«
»Ale přisahat byste, kmocháčku, na to nemohl,« povídá ta nedůvěřivá kmotřenka.
»Od hodiny — esli chcete,« praví kostelník. A to tetky raději už věří.
Pro pána Jána, taková věc v církvi! Tetkám se zdá, že to nepřežijí. Otírají si čela a Struhař vykládá:
»A víte, že byl na svatbě aj náš panáček? Mňa takej zvali, ale ten den sa mňa nehodil — telila sa nám kráva . . .«
Tetky hledí vyjeveně. Jedna se ptá:
»A to byla svatba v Římě?«
»Ale co by,« mávne Struhař rukou, »toť vedle Štítnéj — v Popově!« a pokračuje:
»Znáte přecaj Lojzka Papežového, no to je ten istý a bral si Francku Halánkovu. . .« A to tetky vyprskly a začaly bušit do kostelníka.
V dětství jsme sérii okolo těchto dvou nezbedných sestřiček se svou sestrou přímo hltaly. V dospělosti mi to nedalo, chtěla jsem srovnání svých tehdejších dojmů s dneškem. Knížky na mě působí stále stejným veselým dojmem, příběhy se čtou jedním dechem a není problém přečíst všechny díly Gabry a Málinky během týdne. Pokud chcete pobavit své děti, nebo i sebe, rozhodně doporučuju.
Štítky knihy
humor Valašsko rodina dospívání dětství autobiografické prvky sestry dívky
Autorovy další knížky
| 1991 |  Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
| 1992 | Farmaceutka |
| 1946 | Gabra a Málinka ve městě |
| 1993 | Okolo Gabry a Málinky |
| 1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Jedny z najmilších kníh môjho detstva. Milé príbehy dvoch sestričiek. Obdivovala som Gabru ale moja krvná skupina bola jemná Málinka.