Gabra a Málinka, povedené dcerky
Amálie Kutinová
Gabra a Málinka série
1. díl >
„ ,Babičku' máme, ale ,Maminka' nám schází,“ řekla jednou na gymnasiu profesorka pozdější autorce této knihy, a tak vznikl nápad oslavit maminku. Autorce se to však pro přemíru vlastních a sestřiných příhod tak docela nepovedlo, jak přiznává v doslovu knihy, a tak vznikl úsměvný román o „povedených dcerkách“ řídícího učitele na venkovské škole na Valašsku, o jejich drobných i velkých dobrodružstvích a uličnictvích, zachycující v dialozích valašské nářečí.... celý text
Přidat komentář
Nádherná kniha, nádherné vyprávění a všechno kolem Valašského Meziříčí je mi sympatické a tuto oblast mám moc ráda...
Všechny díly o Gabře a Málince jsem v dětství četla. Tehdy jsem někdy nesnášela hubatou Gabru a litovala Málinku. Teď bych spíš řekla, že Málinka byla moc "měkká".
Vůbec jsem nevěděl, že nějaký takový poklad existuje. Holky mě neskutečně bavily, místy jsem se musel smát nahlas. Nechápu, že tyhle příběhy tak nějak zapadly a nejsou v dnešní době víc známé. Všechna čest Honzíkově cestě, ale holky jí jasně válcujou. Časem se k nim rád vrátím.
Od dětství (celá série) mé nejoblíbenější dětské knihy, které jsem přečetla několikrát. Jsou kouzelné. Ani v dospělosti neztrácejí na tomto kouzlu.
Tuto knihu jsem našla u babičky v knihovně. Ač už jsem na tento žánr starší, kniha mě chytla a prožívala jsem dětské radosti s Gabrou a Málinkou u jezera Járek.
Knížka mého dětství a života. Drží si všechna má prvenství a bude pro mě navždy tou nejlepší, nejúžasnější , nejkrásnější a jedinou kterou bych si vzala na pustý ostrov.
Vracím se k ní celý život, pláču smíchy nad povedenými dcerkami i vzpomínkami pro svou milovanou babičku a maminku. Toužím vrátit čas, jak ráda bych se potkala s Gabrou i Málinkou...., tak snad někdy, tam nahoře :-).
Zažloutlý první díl mé hitovky jsem nedávno musela poslepovat, aby se mi nepoztrácely listy. Kolikrát jsem tuto sérii četla? To se ani nedá spočítat. Humorné, laskavé, v bázni Boží svěží dílko, ke kterému se vracím při splínech.
Tuto knihu jsem dostala ve svých 7 letech od maminky. Byla to nejoblíbenější knížka jejího dětství a mě nadchla. Teď po letech jsem se k ní vrátila díky svojí neteři, které ji předčítám po večerech. Fakt, že oslovila i dítě dnešní nejmladší generace jen svědčí o tom, jak poutavě je kniha napsána.
Hit mého dětství, který teď znovu čtu - své povedené dcerce. Pro nás z Valašska není ani jazyk problém, skoro bych řekla "povinná" dětská literatura regionu, která má i po letech své kouzlo :-)
Ač kluk, četl jsem to cca v 10 letech velmi rád. Přitahovaly mne - jako obvykle - kvalitní ilustrace. Ale i děj, byl vtipný, nevinný, prostě hezký!
Jako holka z Valašska se teď trošku stydím, že jsem se k tomuhle kouzelnému dílu dostala až v dospělosti. Ale tož pořád lepší pozdě, než později. U jednoho dílu určitě neskončím =)
V této knize, i v dalších, je vidět, jakou lásku měla Amálie Kutinová ke svému rodnému kraji. Líčí spoustu veselých příhod i zklamání. Gabra je na pohled plna kuráže, je zkrátka neohrožená. Ale když na to přijde, dokáže litovat, snad si i poplakat. Málinka je hodné děvče od srdíčka. Nade vše miluje zvířátka. Jde to poznat na první pohled, s jakým zaujetím sledovala "brablence".
Velice důležitou postavu zde hraje kromě Tauberových také Fanúšek Macek. Fanúška si "cérky" oblíbily na první pohled. Z textu jsem to pochopila tak, že snad mají Fanúška raději než svou sestru Valču.
V 2.díle se mi nejvíce líbil → Výlet na Radhošť. Pocházím blízko odtamtud, odkud byla spisovatelka, a tak mi tato kniha velice moc říká.Tato kniha si zaslouží → ******************........
Líbí se mi, že v této knize je přímá řeč většinou psána nářečím. Kdyby tam nářečí nebylo, nebyla by ke kraji, odkud pochází, tak vázaná. Můj komentář se váže ke všem dílům.
Jako školčátku mi mamka před spaním předčítala příběhy Gabry a Málinky. A že je to už hodně let. Milovala jsem je. A miluju dodnes.To byla moje výchova. Do těch časů duší patřím navzdory všemu kolem.
Další z knih mého dětství. Četla jsem ji několikrát, ráda se k ní vracím. Moc milá knížka plná krásného, mně blízkého nářečí. Budu ji muset zase oprášit.
Autorovy další knížky
1991 | Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
1992 | Farmaceutka |
1946 | Gabra a Málinka ve městě |
1993 | Okolo Gabry a Málinky |
1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Na mú dušu, na psí kušu, na kočičí svědomí. Už desítky let tohle od manžela při různých příležitostech slýchám. A taky s námi občas tráví čas fořt Slepička, jacísi hažarti a Struhařisko,… Co se dá dělat, beru poprvé v životě Gabru a Málinku do ruky, s nadhledem až přezíravostí čtenářky dávno dospělé, a říkám si, že si užiji aspoň nářečí, o která se poslední dobou trochu zajímám. A královsky se bavím! Usmívám se, směju se nahlas, předčítám manželovi nejpovedenější pasáže a smějeme se spolu. (Přiznám se, že občas i dospěláckým smíchem při příhodách, které by dnešní hyperkritické eurounijní oko zcenzurovalo natotata.) Ještě nevím, proč Gabra nestojí o nového pana švagra a kde mají okusovat paprče, takže "musím" pokračovat dalšími díly. S velkou chutí.