Člověk Gabriel
Kateřina Dubská
Dávno zaniklý svět kočovníků s pestrobarevnými vozy, tajemství přírodní magie a život slovácké vesnice pod buchlovskými kopci. To je krásný snový příběh Kateřiny Dubské.
Přidat komentář
Tož... krásná pohádka to byla, pro mě nové a zajímavé téma, velmi hezkým jazykem vyprávěno. Tak proč mě to kurnik tak nebavilo? Asi proto, že první polovina byla pro mě až nesnesitelně sladkobolná a romantizující. Že bylo od začátku jasné, komu autorka fandí, že nebylo moc prostoru pro objektivitu. Idylický kočovný život, vyprávění u ohňů, lesklá koňská těla a pohazování hřívou, cikánská intuice a jejich až nadpřirozené schopnosti, vzplanutí a vášeň, nespravedlnost gadžovského světa. Po první části bych za takovou kupu patosu dala nejspíš jen jednu hvězdičku. Druhá část se mi ale skoro celá líbila, tam už pro mě bylo vyprávění přirozenější a lépe jsem se dokázala vcítit do Gabrielových pocitů doma i v okolním světě. Krásný příběh, ale na mě příliš pateticky podaný.
Nádherný, trochu pohádkový příběh, který dojme i pohladí na duši. Má sice trochu pomalý rozjezd, takže jsem dokonce zvažovala, zda vůbec číst dál, ale stojí za to vytrvat - pak už se kniha čte sama a člověku je líto, když skončí...
Je obdivuhodné, s jakou empatií a porozuměním autorka píše o romské komunitě. Až jim čtenář skoro začne závidět tu svobodu a volnost, rodinnou soudržnost s její přirozenou hierarchií, možnost svobodně vyjádřit radost i žal, schopnost nestresovat se a dosyta si užívat zpěvu a tance, posezení u ohně...
Úžasný čtenářský zážitek, moc doporučuju!
Aniž bych měla nějakou konkrétnější představu o ději knihy, na základě doporučení jsem po ní sáhla. Z počátku jsem se nemohla začíst do způsobu autorčina vypravování, který byl pro mě trochu obtížnější a rozvláčný. A navíc, když jsem zjistila, že se jedná o vyprávění o způsobu života romské komunity, chtěla jsem knihu odložit... Ovšem nikdy neodkládám rozečtenou knihu, a tak jsem vytrvala i u této. A udělala jsem velmi dobře. Do příběhu jsem se začetla, nakonec jsme knihu nedokázala odložit na dlouhou dobu. Příběh nenásilně popisuje filozofii života romské komunity a jejich rodinné vazby z jiného pohledu, než který vnímáme v současné době. Několik let jsem žila na Ostravsku, kde jsme měli k romské komunitě blíže, a vytvářel se ve mně spíše negativní vztah k těmto lidem. Ovšem po přečtení knihy a zamyšlení se nad tím, proč se chovají a jednají tak, jak je známe, jsem musela své smýšlení změnit. Jak naznačuje příběh, jejich chování vychází z podstaty jejich žití a z hluboké historie, která je v každém z nich zakořeněná a nelze ji vyrvat. Nádherný příběh, který rozhodně stojí za přečtení a za následné rozjímání nad právě přečteným. Neobyčejný vyprávěčský talent autorky je v samém závěru doplněn o stať PhDr. Jany Horváthové, která dodala příběhu historický a časový kontext.
Rozbilo mě to.
A zase složilo dohromady.
Příběh Gabriela plyne jako voda v jeho milované řece a občas poskakuje jako radostné hříbě.
Chvílemi ho ostře rozrazí kámen změn, ale přesto, nebo právě proto je tak živý a pravdivý, ačkoli je zasazený do jiné doby a ve skutečnosti neexistoval? Bůh ví...
Nádherná knížka.
A ještě nádhernější příběh.
O lásce ke koním,k životu.
I o nenávisti co sžírá lidské srdce.
To je moc pěkně napsané. Styl psaní je nádherný, ta bohatá slovní zásoba prostě perfektní. Ráda bych autorku poznala osobně. Ona je určitě velice inspirující člověk.
Naprosto úžasný strhující příběh. Už dlouho jsem se do knihy takto nezamilovala. Konec mě naprosto překvapil, takový jsem nečekala. Autorka mě naprosto nádherně vylíčila romskou kulturu a najednou jim daleko víc rozumím, jelikož to prostě mají v krvi (a teď to nemyslím vůbec špatně). Vlastně jim závidím tu duševní pohodu a klid, kdy nechávají život a čas prostě běžet. Láska k jejich rodině je taktéž obdivuhodná a to si myslím, že mám skvělou rodinu. Nádherná kniha. Jsem uchvácená a dojatá.
Ani nevim cim me tato kniha tak okouzlila. Snad kombinaci mnoha drobnosti, ktere zahraly na me srdce: laska, prekonavani rozdilu mezi partnery, rodina a jeji koreny, kone, priroda, krasna Jizni Morava, klokotajici Viden. To vse namichano v poetickem koktejlu. Pres vsechny strachy a prekazky silna vule k zivotu a vnimavost k jeho krasam. Pribeh si tak nejak poklidne snove plyne a vy citite vuni merunek a vanek pod buchlovskymi kopci. Uplne jsem pocitila touhu jit si lehnout si do travy nekde u reky Moravy a divat se do mraku. A kdyby zrovna projelo kolem par barevnych vozu, vubec by me to neprekvapilo:)
Nádherný příběh napsaný poetickým jazykem. Velice barvitě jsme se vciťovali do živlů, deště a větrů, a hlavně do teplé kůže koní, to vše neseno velkým příběhem 20. století... Nádherné čtení po všech stránkách.
Krásný, pohádkově snivý a dojemný příběh o Gabrielovi, cikánovi, který má dar rozumět duši všech zvířat, zejména koní. Kniha je napsaná bohatým a poetickým jazykem, před čtenářem vyvstávají obrazy cikánského tábora, koní, stájí, města Vídně i oblých kopců na jižní Moravě.
Velice zajímavě je popsaný vztah s jeho ženou, ukazuje úskalí vztahu partnerů, kteří pochází z rozdílných kultur. Gabriel a Meruňka spolu vydrží díky vzájemnému silnému poutu.
Příběh Gabriela mě zasáhl přímo do srdce. Většinu knihy jsem dojetím proslzela. Je to oslava života, lásky k ženě, rodině, svým kořenům, k přírodě. Gabrielova životní moudrost, nadhled, jeho vidění světa, událostí i lidí v něm mě očarovaly...
Krásný příběh s úžasným hlavním hrdinou vyprávěný jen z jeho pohledu. Zajímal by mě I pohled Meruňky. Každopádně skvěle ukazuje problém mezikulturních vztahů.
V záložce Chci si přečíst jsem ji měla už dlouho. Až výzva mne donutila ji konečně otevřít a a musim říct jen: nádhera!
Zarekla jsem se, že už knihy nebudu kupovat, ale tady udělám výjimku. Tuhle krásnou češtinu a příběh ze kterého nekape med, právě naopak ukazuje život se všemi radostmi, bolestmi, strachy a (ne) porozuměními , si chci určitě ještě někdy přečíst.
Krásný příběh co pohladí na duši psaný krásnou češtinou. Trocha magického realismu s historií.
Neobyčejná kniha. Spousta snových pasáží a a magie. Gabriel mi trochu připomíná Melquíadeze. Hra na utvrzování tušeného mě neskutečně bavila.
Přehlídka nádherné češtiny. Příběh velmi dobře plynul a nutil k zamyšlení : "My víme, že se o nás Bůh stejně postará. A nikdo neví, jestli ty horší časy nebudou ještě horší, než dokážeme dohlédnout. Tak proč se bát? A tak užíváme krásy světa kolem, prvních a posledních paprsků slunce, duhy po prudkém dešti, vůně trávy, lidského tepla a chuti jídla, které máme na své lžíci právě teď." Doporučuji.
Štítky knihy
česká literatura rodinné vztahy Romové, cikáni ze života národnostní menšiny ságy kočovníci historické romány české romány
Autorovy další knížky
2013 | Člověk Gabriel |
2015 | Dcery |
2018 | Z kopce do kopce |
2016 | Malé zázraky |
2021 | Hendrixova kytara |
Knizka se mi opravdu moc libila. Jak psal nekdo nize - uplna pohadka, kdy clovek ceka, ze dobro zvitezi nad zlem (ackoliv tomu tak v realnem zivote samozrejme neni). Nejzajimavejsi pro me bylo srovnani smysleni a obecne hodnotovy system lidi jinych narodu.. uz druha kniha od autorky a moc doporucuju dal!