Gaidžin
James Clavell
Asijská sága série
< 3. díl >
Gaidžin (japonsky „Cizinci“) z roku 1993 je chronologicky třetí v Clavellově Asijské sáze, i když byl vydán jako poslední. Příběh se odehrává 20 let po událostech popsaných v Tchaj-panovi. Zachycuje dobrodružství Malcolma Struana, dědice obchodní společnosti Struan's, v Japonsku roku 1862. V ději je do značné hloubky vysvětlena politická situace v Japonsku a obtíže, kterým byli „západní“ cizinci nuceni čelit. Kniha byla inspirována tzv. Namamugijským incidentem a následující Britsko-Sacumskou válkou.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1996 , Knižní klub , Ikar (ČR)Originální název:
Gai-jin, 1993
více info...
Přidat komentář
Naprosto výborná kniha a moje hodnocení je odsouzeníhodný omyl, pořád jsem nezjistil, jak se dá hodnocení vrátit zpět, ale tohle vzniklo tak, že jsem chtěl rychle ohodnotit mé nejoblíbenější knihy a nevšiml jsem si, že se tady hodnotí z druhé strany. SPOILER: Jinak Clavell je zajímavý tím, a to nechci nikoho odradit, že v sobě chováte naději na zdárný konec, všechno bude dobrý, sny hlavních hrdinů se vyplní, ale ono nic. Dokonce se to táhne přes několik knih, jakoby nestačilo, že hrdina skončil blbě už ve své knize, jeho potomci v knize druhé skončí ještě hůř. Ale to mě na něm dost baví, je to fakt zajímavé a velice velice originální. SPOILER KONEC. JEště bych upozornil na to, abyste si dávali pozor na historické reálie, některá fakta jsou dost pokřivená a zavádějící. Neberte každé slovo, co řekne za absolutní pravdu.
Mě se líbila i tato část, dozvíte se kdo byli róninové, o samurajské cti a páchání harakiri i o vzniku povolání gejši.
Tchaj-pan se mi líbil velice velmi a proto jsem od této knihy očekávala opravdu hodně. Bohužel však trochu zklamala. Byť akce nechybí, všechno nějak haprovalo na postavách. Hlavně pak na samotném Malcolmovi, který měl do svého dědečka Dirka Struana sakra daleko a rozhodně nevystačil na klíčovou postavu knihy.
Ten cit pro detail je u Clavella řekněme mimořádný, no a proto když už se člověk pustí do jeho knihy může si být že ji zhltne i kdyby se mu se mu zdálo že autor udělal sem nějaký ten historický kotrmelec. Navíc ta pozice Evropy tehdy naprosto vylučuje pojem slova dálný, či cizinci ( a přesto se ty pojmy neustále opakují) a tím se vše dost zaplétá kdo je vlastně cizinec kde a víc. Vztahy umí pěkně zamotat. Kvalitně poukázal na pýchu, která předchází pád a i když vám zrovna ukazuje hory a mluví o nějaké říčce, či zapdalé vesnici, vždy tím evidentně myslí něco zcela i jiného Bez rozsáhlého poučení a vysvětlení nikdo neodchází a pochybuju že naleznu něco lepšího v tomto směru, pochybuji že je vůbec důvod hledat..