Gejša
Arthur Golden
Příběh malé Čijo, která se má stát slavnou gejšou Sajuri, začíná v chudé japonské rybářské vesnici, kde Čijo do smrti své matky vyrůstala, a to ve velké chudobě. Když ji jako devítiletou prodají do Gionu, kjótské čtvrti gejš, dívenka rázem přijde o rodiče i starší sestru. Díky svému půvabu a nezvyklým šedomodrým očím se nestane obyčejnou prostitutkou, ale nastupuje nelehkou cestu k postavení profesionální gejši. Pro osamělé děvčátko z venkova je předválečné Kjóto s nádhernými čajovnami a divadly, úzkými postranními uličkami, zdobnými chrámy a příbytky umělců světem plným nástrah a nebezpečí. Zatímco se učí umění gejš – tanci a zpěvu, nošení kimona, složité úpravě líčení a účesu či svůdnému nalévání saké –, podstupuje zároveň nelítostný souboj se žárlivou starší gejšou Hacumomo, která ji zuřivě nenávidí. Čijo zvolna proniká do urputného soupeření o přízeň mužů a peníze, které z ní plynou – a tento boj se nezastaví před žádnou podlostí či intrikami. Když však Čijo překoná všechny překážky a stane se z ní gejša Sajuri, zradí ji vlastní srdce. Navzdory tomu, že v životě gejši není místo pro opravdový milostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdát se všeho, aby získala jediného muže, po němž kdy v životě zatoužila....... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)Originální název:
Memoirs of a Geisha, 1997
více info...
Přidat komentář
Tato knížka se mi velmi líbila, nevím proč ale vždycky mně Gejši tak trochu fascinovaly a zároveň děsily. Tato kniha mi aspoň trochu umožnila nahlédnout do jejich života který je na jednu stranu vskutku zajímavý ale zároveň smutný. Krásný příběh, taková kniha se nenajde jen tak, určitě doporučuji!
Úžasně čtivá knížka, jedna z nejlepších, jaké jsem četla. Chytne vás a už nepustí, je plná emocí, ale i holých faktů o životě Gejš. Rozhodně doporučuju :-)
Nádherný příběh, který mě ani nevím proč bavil hned od začátku, což se mi u knih moc nestává. Japonsko a vše kolem něho mám moc rád, tak mi i toto přišlo moc lákavé přečíst, zvlášť když o Gejšách jsem nevěděl lautr nic. Kniha se moc dobře čte, je to hezky vyprávěno. Jedinou kritiku bych vnesl o poslední čtvrtiny knihy kdy "SPOILER" - Hacumomo se nadobro zbavily a už si to celý poklidně šlo téměř bez chyby. Pro mě nejlepší části bylo jak se postupně vypracovávala na gejšu a všechny strasti kolem toho (konkurence, naschvály od Hacumomo).
Příběh i hezky končil, chtělo se mi nakonci brečet ani nevím proč...připadal jsem si po jejím přečtení jako osvícený. Knihu určitě doporučuju každýmu. Je napínavá, dobrodružná, romantická. Co se mi líbilo a zároveň i nelíbilo bylo, že autor/vypravěčka hned oznámí, jak to s danou situací/osobou dopadlo. Takže když se stane něco důležitého, hned víme v tom okamžiku, jaký následky to má. Což čtenáře zbavuje dalšího napětí. Přesto je to krásně a řekl bych až originálně vyprávěno.
Podíval jsem se ještě na film, v den, kdy jsem dočetl knížku. Film špatný nebyl, byl hezky natočený, hezká atmosféra, hudba, ale vynechali dost věcí z knihy, a poměrně i důležitý věci krom toho důležitý momenty si předělali po svém. Moc mě nějak nebral. Kniha si mě ale za to získala.
Proto radím, nejdřív si přečtěte knížku a když budete mít chuť tak si dejte i film.
Nádherná kniha. Má nejoblíbenější, mám-li být přesná. Vypravěč, samotná Sajuri, pomáhá nevtíravými slovy čtenáři, který by se v japonských pojmech mohl ztratit, přičemž, jak bylo řečeno, její vklad není hrubý, ani povýšený. Dovoluje nahlédnout za dokonalé, bílé masky gejš a odhalit city, které mnohá z nich chovala. Vkusným způsobem naznačuje, že mít peníze a obdiv není vše. Všem vřele doporučuji.
Ohledně filmu. Řekla bych, že je zdařilý, ovšem nic víc. Nedokázal vystihnout podstatu knihy. Všechny myšlenky, melancholie, není možné přenést na plátno, ale i tak je to zdařilý pokus. Pomáhá diváku lépe si představit ono prostředí, barevnost kostýmu a krásu Japonska. Pár detailů ale kazí mé kladné hodnocení filmu.
Není vystihnuta typická japonská zdrženlivost, slušnost a pokora. (Jedenáctiletá Čijo si nabarví rty sirupem a jde za předsedou s křikem ,Jsem gejša'.) V knize zmíněná trne nervozitou, rozpaky a cítí hlodání neznámých pocitů, ve kterých čtenář pozná lásku. Pak ještě drobnosti jako proč scénáristi upravili Čijino znamení? Když je v knize opice, proč ve filmu kohout?
I přes tyto námitky doporučuji ke shlédnutí.
Krásná kniha s krásným příběhem. Po jejím přečtení jsem si shlédla natočenou filmovou verzi a bylo to jako třešnička na dortu, skvělá kombinace kniha a film. RÁDA DOPORUČUJI.
Moje první střetnutí s příběhem z Asie na papíru. A bylo to přesně takové, jak jsem očekával: lahodně vláčné, plné okouzlujících přírodních přirovnání a metafor, jiná mentalita...Zvláštní je, že vlastně až na konci mi opravdu došla celá tíha té neutěšenosti z nemožnosti ovládat směr jejího života. Vzhledem k tomu, že mám naprosto přesně stejné oči jako Sayuri mě tahle kniha nakopla k uvědomění si té "přehršle vody", kterou v sobě mám. Nikdy mě něco takového nenapadlo. A možná právě proto jsem se se Sayuri mohl značně ztotožnit...takže přínos knihy mému životu: přiznávám, jsem pasivní, ale neustále proudící řeka. A i ta může nakonec ústit do moře klidu.
Knihu jsem objevila náhodou v knihovně, kdysi jsem viděla film, ale už jsem si to moc nepamatovala. Kniha se mi líbila, jen ke konce mě to už přišlo "pomalé".
úžasná kniha...celou dobu mě fascinovalo, že čtenář navzdory exotičnosti prostředí nemá problém v orientaci v postavách či kulturních mechanizmech...všemu napomáhá Sajurin komentář, který však nepůsobí nijak panovačně a učitelsky...bravo! Po dočtení ve mně zústal pocit melancholie a smutku...
Úžasná knížka u které jsem litovala jen dvou věcí: 1) že není nekonečná 2) že jsem ji četla až PO své návštěvě Kjóta.
Na druhou stranu jsem si aspoň dokázala velmi dobře představit, jak vypadaly čajovny a domov Sajuri, i to, v kterých místech Čijo pobíhala. To mě vtáhlo do děje ještě více.
Shodou náhod jsem asi týden po jejím dočtení viděla i film a musím říct, byl to docela šok. Kdysi mě snad i bavil, ale rozdíl mezi Gejšou - filmem a Gejšou - knihou je asi takový, jako byste chtěli srovnávat zelený Pickwick s originálním japonským zeleným čajem. Ten první se dá, ale pokud ochutnáte druhý, tak už máte úplně jiná měřítka.
Knížku doporučuji, speciálně pak těm, kteří mají rádi Japonsko. Za mě je to jedna z hrstky těch, ke kterým se budu často vracet.
Nic proti filmům, vážně. Naopak, jsem jejich dost velký fanda a některých si považuji stejně tak jako mých oblíbených knížek. Ale jako správný bibliofil i já dám desetkrát radši přednost knižní předloze, ve které oproti filmu prožijete silnější emoce a mnohem lépe se vcítíte do hlavního hrdiny, jehož myšlenky tu máte černé na bílém popsané na téměř čtyři sta padesáti stranách. To se podaří málokterému režisérovi, přenést ducha knížky na plátno tak, aby se film vyrovnal, nebo se svou kvalitou alespoň přiblížil předloze. Pro ty, co film Gejša neviděli, vám to řeknu na rovinu. Nepovedlo se. A potom se stane, že vás dvě hodiny nudy odradí od několikanásobného počtu hodin strávených příjemným čtením, které i přes svou mírnou rozvláčnost pohladí na duši. Není to typicky čtivá kniha, u které se bavíte od první až do poslední stránky. Spíše oceníte určité momenty, kdy ucítíte, jak vám cosi tlačí na srdce a vy se ztrácíte ve slovech, díky kterým Sajuri, Předseda a ostatní vystupují z papíru, nabývají rozměrů a přestože vám žádný herec nevtlačí do povědomí jejich přesnou podobu, vy je dokážete popsat lépe, od jejich charakteru až po barvu očí, která je pro každého jiná a přesto pro každého stejně skutečná.
Nejlepší kniha jakou jsem kdy četla! Čtu jí už víc jak po třetí :D jsem do té knihy úplný blázen :DDDD
Nedávno jsem dostala chuť podívat se na film Gejša. Když jsem se dívala, tak jsem si vzpomněla, že vlastně existuje knižní předloha. Jsem ráda, že jsem se rozhodla si ji přečíst. Moc se mi líbila.
Nádherne zaujímavé a dojemné. Zo začiatku na mňa nedobre zapôsobil ten primitínvy spôsob formovania viet, no časom neviem či som si zvykla alebo sa mi tak zapáčil dej, ale našla som čaro v jednoduchosti štylizácie viet a krásu v zložitosti života Sajuri :) Takže odporúčam ak si chcete poochkať a podiviť sa nad životom nie tuctovej japonskej gejše!
Nádherná kniha. Zvlášť pro milovníka Japonska jako jsem já. Hodně se mi líbí celkově postava Sajuri, zdá se mi taková víc sebevědomá. Ve filmu působila hodně nesměle.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Japonsko zfilmováno americká literatura gejša japonská kultura historické romány fiktivní životopisy
Skrýt reklamy
Fascinujúca knižka o inej kultúre- kde sa dozviete niečo i o Japonsku, ale aj o gejšách a aj o ľudskej krutosti... Nebudete sa pri nej nudiť, ale myslím, že ženy táto kniha zaujme trošku viac...