Gentleman v Moskvě
Amor Towles
Hrabě Alexandr Iljič Rostov je roku 1922 po konci občanské války jako „nenapravitelný aristokrat“ odsouzen bolševickým tribunálem k doživotnímu vězení v moskevském hotelu Metropol. Uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, člen Klubu žokejů a Mistr honu, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen žít v malé podkrovní komůrce, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou; v souladu s životní filozofií svého kmotra velkovévody tvrdí, že pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním. A tak se rozhodne nezahořknout a postavit se osudu čelem. Výsledkem je úžasné dobrodružství dalece přesahující hranice hotelu u Divadelního náměstí, jenž je se svými zvyklostmi, každodenní rutinou a různorodým personálem světem sám o sobě. Šlechticovo "domácí vězení" je naplněno nečekanými přátelstvími, hlubokomyslnými rozhovory, dojemnou sounáležitostí, radostí i žalem, které dávají nahlédnout do nejhlubších zákoutí ruské duše. Amor Towles (* 1964) Než se oceňovaný sou... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
A Gentleman in Moscow, 2016
více info...
Přidat komentář
Dala jsem na doporučení a nelituji. Hodně již bylo napsáno v předešlých hodnoceních a nechci se pouze opakovat. Asi nejvíce se stotožňuji s katy87.
Kniha, ktorá vo vás bude evokovať pieseň: "Always look on the bright side of life". A presne taký typ človeka je aj hlavná postava knihy, knieža Rostov, ktorý si svoje osudové nezdary nepripúšťa k srdcu a v každej ťažkej chvíli nájde niečo, čo ho rozradostní. Auto využil krásny jazyk hlavne, čo sa týka prirovnaní a metafor. Kniha sa čítala príjemne, cítila som ducha doby medzivojnového Ruska a bola to "feel-good" knižka ( a už sľubujem, že prestanem písať anglikanizmy).
Na počátku byla nedůvěra. Je možné napsat poměrně rozsáhlý román, který nepřekročí hranice jednoho moskevského hotelu, a přitom udržet čtenářovu pozornost a zvědavost v neustálé pohotovosti? Odpověď zní: ano. Je to možné. Hrabě Rostov je sice spoustu let nedobrovolným hostem hotelu Metropol, nicméně nežije ve vzduchoprázdnu. Hotel Metropol je pevným bodem, kolem kterého běží dějiny jako oblaka kolem nehybné hory. Mění se hosté, mění se vybavení pokojů, mění se ředitelé, skladba menu v restauracích, obsah vinotéky ve sklepení, zvyky stolovníků, požadavky na správné rozsazení hostů při slavnostních tabulích. Hrabě však stále zůstává. I pár ostatních zaměstnanců. Hrabě si dokáže i ve své situaci většinou zachovávat pozitivní mysl a od jednotvárnosti ho zachraňují v průběhu let dvě děti, které mu dávají smysl života, asi jako nám všem. :o) Někdy je těžké nepropadat trudomyslnosti a nenechat se ušlapat bezvýchodností své situace. Jak to tak v životě bývá, vždy existuje nějaká cestička, kterou se dá jít mimo vyznačený směr. Ne každý má ale odvahu se po ní vydat. Někomu to trvá pořádně dlouho, než se odhodlá, někomu celý život a jiný třeba nesebere odvahu nikdy. Hrabě je ovšem nezdolný a vytrvalý.
"Protože jestli se pozornost měří v minutách a disciplína v hodinách, nezdolnost lze měřit jedině v letech."
"Je dobře známo, že Homo sapiens je jedním z nejpřizpůsobivějších živočišných druhů. Postavte ho do pouště a ovine se bavlnou, začne přespávat ve stanech a jezdit na velbloudech; šup s ním doprostřed Arktidy a zabalí se do tuleních kůží, postaví iglú a vynalezne sáně tažené psím spřežením. A když ho umístíte do sovětského klimatu? (...) Pro ty Rusy, kteří viděli Paříž před revolucí, spočíval celkový akt přizpůsobení se mimo jiné i v přijetí skutečnosti, že už Paříž nikdy v životě neuvidí..."
Když jsem začala číst tuto knihu, nevěděla jsem, co čekat - a dostala jsem něco nečekaného :-). Doporučuji fajnšmekrům, kterým nevadí, že děj je spíše v pozadí a prim tu hraje atmosféra, jazyk a kulturní vsuvky.
Tak tohle je skutečná lahůdka, doporučuji nejen milovníkům klasické ruské literatury, která je v textu často zmiňovaná. Delikátní chutě pokrmů v restauraci Bojarský, lahodné vůně, barvy, uhlazené chování, vzdělaný a zásadový hrdina s humorem, skvělý jazyk, který vystihuje jemné nuance pocitů, atmosféra, která uchvátí, naladí, okouzlí. Nedějí se tu velké věci, ale stejně se nemůžete odtrhnout; takové čtení povznáší.:) Touha po domově, touha po svobodě, schopnost najít smysluplný život i radost z něho - protože svobodu má titulní postava prostě v sobě. Alexandr Iljič Rostov si navzdory domácímu (vlastně hotelovému) vězení zachovává noblesu, nadhled, a i když to tak zpočátku nevypadá, najde zde skutečná přátelství (šéfkuchař Emil a číšník Andrej, se kterými uzavře triumvirát, dívenka Nina) i milostný vztah. Kouzelné detaily: včely na střeše hotelu, Miškova rukou psaná a svázaná kniha o chlebu, tenounká hranice mezi skutečností a fikcí (Dívka s broskvemi není portrétem Alexandrovy sestry, ale je to hezká představa). Zajímavé úvahy o ruské tradici soubojů, o ruské literatuře a kultuře vůbec.
Obávala som sa, že bude trochu “klaustrofobická”, po pár stranách ma však oslovila.
Aj keď ide o príbeh chlapa zatvoreného v hoteli na niekoľko veľa rokov, deje sa tam toho veru dosť.
Príjemná, oddychová kniha, bez násilia, či milostnej zápletky.
začátek sem louskal jako hrabě eseje Michela de Montaigne.... ale přibývajícími stránkami sem se do příběhu nořil se stále větším zaujetím.... a rozhodně sem rád, že sem vytrval až do konce, protože... je to moc hezký příběh o nezdolnosti člověka a využití každého okamžiku...
Charizmatický, elegantný, okúzľujúci, vzdelaný, zásadový, inteligentný, svetácky, trpezlivý, empatický, rozvážny, citlivý: milovník, gentleman, aristokrat, znalec, estét a milovník všetkého dobrého...Nie, nie je to román o mne - v Moskve som ešte nebol ;)
Tieto superlatívy patria inému nadčloveku. Nášmu hlavnému hrdinovi, potomkovi vznešeného rodu ROSTOV: kniežaťu Alexandrovi Iljičovi. Niet sa čo čudovať, že dielo je veľmi dobre hodnotené najmä u ženského publika ;)
Napriek určitej závisti musím konštatovať, že hlavná postava je napísaná veľmi dobre. Vzbudzuje sympatie čitateliek od prvej chvíle. Rovnako atmosférou sa autor trafil do dnešnej módnej vlny retronávratov. Atmosféra starých zašlých čias zo stránok knihy doslova vyžaruje. Naschvál som nenapísal starých “dobrých” čias, pretože také tam jednoducho nie sú. Resp. sú, ale len ako konfrontácia s novým poriadkom a dejinnými udalosťami, ktoré nastolili od roku 1917 boľševici.
Mne osobne sa zdali vykreslené situácie a stret s komunistickou mašinériou príliš hladké a jemné. Až kdesi za polovicou sa optimistický tón a až slniečkársky pohľad autora na vládny aparát a štátnu moc začína zreálňovať. Osud kniežaťa ROSTOVa, ktorý od začiatku svojho domáceho väzenia preplával všetky nástrahy “новой жизни” priveľmi jednoducho a bezproblémovo, začína schytávať od súdruhov čoraz viac faciek a kopancov. Figúrky a postavičky okolo nášho džentlmena sa postupne menia na plnohodnotné ľudské osudy a ich jemná irónia sa mení na ťaživé dennodenné životné tragédie. Staré hodnoty a ciele sú nahradzované tými komunistickými. За Сталина! Ура!
Celému dielu však podráža nohy množstvo vedľajších odbočiek, skokov a časových rovín. Navyše autor popisuje do najmenších podrobností tisíce detailov z oblasti výroby jedál, koktailov, stolových hodín, tvorby symfónie, situácie na Sibíri, moskovskú aj petrohradskú architektúru, ruský film, divadlo, osudy slávnych ruských spisovateľov, skladateľov... silne mi to pripomínalo štruktúru a čiastočne aj premisu diela S ELEGANCÍ JEŽKA od Muriel Barbery. S tým som mal rovnaký problém, hoci u gentlemana to nebolo až také okaté. Obaja autori sa snažili ohromiť čitateľa obrovskými spoločensko-vednými znalosťami, históriou či filozofiou, ale samotný dej stál za deravú kopejku (ruský groš) alebo bol vyslovene triviálny. Možno je problém v tom, že som ruskej duši od tohto amíka veľmi neveril, ale napriek tomu dávam o 1* viac ako u Francúzky a 61% Ale autorovu prvotinu z jazzovej Ameriky rozhodne skúsim!
ODPORÚČAM: Retromaniakom, znalcom ruskej duše aj vodky, ľuďom, čo sa viac zameriavajú na atmosféru a detail ako na samotný dej. Čitateľom, ktorí chcú vedieť všetky prísady do bouillabaissi /bujabezy/, poznať každý kút hotela Metropol v Moskve, majú radi ruské reálie, obdivujú ich kultúru a zvyky a chcú sa dozvedieť, ako to товарищи všetko skoro totálne doje...ba(bra)li ;)
Velmi citlivě napsaný příběh mísicí životy různých lidí na pozadí historických milníků sovětského svazu. Asi bych se k této knize nedostal nebýt toho, ze ji měl Bill Gates ve svém reading listu s pochvalným doporučením.
Zajímavý styl vyprávění, úžasná hlavní postava, skvělý překlad, ale přece jen něco málo tomu chybělo, abych dala za pět!!!
Bohužiaľ, toto asi nebolo pre mňa. Dala som tomu 100 strán a už som nemohla ďalej. Dej je pomalý, v podstate sa tam nič nedeje. Chýbala mi tam nejaká akcia a napätie. Kto má rád klasické svetové romány, asi si príde na svoje.
Už dlouho mě nějaká kniha nenadchla jako tahle. Příběh člověka, kterého bych chtěla poznat, a doby, ve které bych nechtěla žít. Rostov nám ukazuje, jak se dá ze života vytěžit maximum.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta Rusko Moskva americká literatura 40.-50. léta 20. století optimismus hotely 20.-30. léta 20. stoletíAutorovy další knížky
2018 | Gentleman v Moskvě |
2017 | Pravidla zdvořilosti |
2022 | Lincolnova dálnice |
2024 | Stůl pro dva |
"Opravdové bohatství nosíme v sobě" je pro tuto knihu tak výstižné a přestože je to fráze, kterou jsme jistě všichni slyšeli již tolikrát, teprve po přečtení této knihy budete mít pocit, že skutečně víte, co znamená.
Hrabě Alexandr Rostov je odsouzen ke strávení svého života v domácím vězení v hotelu. Pozorujeme ho, jak čas plyne, a že přes veškeré nepravděpodobnosti dosahuje dobrodružného, radostného a plnohodnotného života. A to je podle mého jedna z nejkrásnějších informací, které nám kniha předává - že vše co potřebujeme, máme již opravdu v sobě.
Moc děkuji za možnost přečíst si tuhle nádheru, po dlouhé době mám pocit, že jsem si knihu opravdu vychutnávala.