Geraldova hra

25.02.2011

Veľkú časť knihy som sa nudila, neskutočne ma unavovali Jessiene vnútorné dialógy... Ale zas bola som zvedavá, ako to skončí. Posledná štvrtina sa mi celkom páčila. Celkový dojem po čase však nie je najlepší.

21.02.2011

Plně chápu Kingovu snahu podrobit čtenáře stejnému utrpení, jakému byla podrobena Jessie, nekonečnou dobu připoutána k posteli, dobu tak nekonečnou, že ji přestane vnímat. A musím ocenit, že se mu to povedlo. Trpěl jsem jako zvíře, když jsem se tou nekonečnou pasáží prokousával, kdy jsem doufal, že už to MUSÍ skončit, kdy jsem i já stěží rozeznával co je halucinace a co je kniha. Byly chvíle, kdy jsem nenáviděl Kingův způsob psaní - zvyk ponořit se jediné krátké chvíli do tíživé minulosti své postavy - oběti - rozpitvat ji a složit dohromady, pak chvilku v ději pokračovat dále a pak jej opět stejným způsobem přerušit, jako když reklama přerušuje film. Byl jsem v těch okamžicích rozhodnut, že o jeho knize napíšu něco moc ošklivého. Ale nanapíšu. Koncem mě vcelku uspokojil a tak, i když výhrady zůstaly uznal jsem, že konec má jakousi logiku a je dobře vyvážený.

29.01.2011

Patřím k velmi otrlým čtenářům. Tato kniha mě však doslova přimrazila k židli a vyděsila až do morku kostí. Je důkazem toho, že horor nemusí překypovat krví, vyhřezlými vnitřnostmi nebo stovkami mrtvol. Napětí graduje postupně a strašidelnost je dokreslována živými představami a bludy hlavní hrdinky. Nikdy bych nevěřila, že právě nevědomost ("tak je ten divnej chlápek v rohu, co na hlavní hrdinku jen kouká, skutečný?") mě dokáže tak vyděsit.
Rada pro fajnšmekry: doporučuji číst v osamění, v noci, při světle lampičky a za naprostého ticha...

19.11.2010

Geraldova hra - hutná a tíživá výprava do mozku zoufalé a bezmocné ženy na níž doléhá tíže okamžiku a konfrontuje ji s vlastním nitrem, nevyřešenou minulostí, nejistou budoucností a šílenstvím přítomnosti. Je velmi nepravděpodobné že tohle by napsal muž. Žena uvnitř autora dostala volnou ruku a zatím co muž se flákal, ona triumfuje. A i nás, mužské čtenáře dokáže ztahat za ty správné nitky.

!Nevhodné pro začínající Kingaře nebo příliš mladé čtenářstvo obecně. Netvrdím že musí platit bez výjimky...

30.11.-0001

Je to jedina kniha od Stephena Kinga, kterou jsem nedocetla.

30.11.-0001

tak nevim mozna zde budu protirecit proti nazoru ostatnich
Ale od S.Kinga mam prectenou jiz notnou radku knih a se zklamanim musim rict ze tahle patri mezi nejhorsi co jsem kdy cetla...Dej je prilis jednoduchy a na styl Kinga nekomplikovany..Dej postaveny na jedne osobe byl jiz v nekolika jeho pripadech dobrou volbou ovsem v tomhle se mu to prilis nepovedlo.
Podle me je to kniha bez velkeho napadu a celkovy dej je spise zalozeny na nechutnych detailech nez na deji jako takovem..Take zaver celeho pribehu neni nijak strhujici ci zajimavy...na to jak dotycny autor pise bezne, bych chtela rict, ze pro me byl dokonce zklamanim..
Ale samozrejme je to vec nazoru

30.11.-0001

První, co se mi vybaví, když pomyslím na tuto knihu, je taky ta ruka. Toto bych už nedokázala znovu číst.

Nezbývá mi než souhlasit, koupila jsem jí kamarádce, ale nedokázala jsem si ji samozřejmě nepřečíst, no nadšení veliké !! King je prostě jedinečný !!

30.11.-0001

Od Kinga jsem toho mnoho nepřečetl, Geraldova hra patří po doporučení od člověka, který jí zkrátka nedokázal dočíst do konce, mezi výjimky... Byla to vlastně výzva. Mistrně napsaný román,četl jsem jej z velké části v nemocnici, jindy v tramvaji. Ať jsem ale četl kdekoliv, pokaždé mělo čtení jedno společné: velmi realistický pocit nevolnosti a napětí.

30.11.-0001

Geraldova hra je výborný psychologický román a Stephen King dokázal, že se dá napsat celá kniha i o jediné postavě v absurdní situaci: v tomto případě o ženě připoutané k posteli v osamoceném domě, jakožto následek sexuálních hrátek, které nedopadly dobře...

A Geraldova hra má u mě taky jedno prvenství: u žádného jiného příběhu se mi neudělalo tak špatně, abych nemohl pokračovat ve čtení a musel jít na vzduch...

5/5