Ginny Napořád
Benjamin Ludwig
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347303/bmid_ginny-naporad-fB6-347303.jpg
4
458
458
Odzbrojující román o autistické dívce, která si se světem nerozumí, přestože se o to snaží celým svým srdcem. Ginny je třináct a bydlí v adoptivní rodině. K snídani musí mít přesně devět kuliček hroznového vína, všechno chápe doslovně a zbožňuje seznamy. Na předním místě jejího nejdůležitějšího seznamu stojí: Utéct zpátky k mámě a postarat se o panenku. Její odhodlání a strach, že se panence, kterou před čtyřmi lety nechala v kufru pod postelí, něco zlého stalo, ji pohání napřed s urputností, která je zprvu nepochopitelná a posléze fascinující. Román Benjamina Ludwiga byl v USA hodnocen jako nejslibnější debut roku.... celý text
Přidat komentář
Velmi zajímavé pojetí tématu autismu, denní myšlení třináctileté dívky, která je navíc v adoptivní rodině a hledá cestu, jak najít svoji roli v životě. V knize najdete mnoho zajímavých postřehů ze života dítěte s autismem bez intelektového omezení. Již zmiňovaných devět kuliček hroznového vína k snídani. Fakt, že neodkáže odpovědět, pokud jí někdo dá více než jednu otázku najednou. Dogmatické ctění pravidel v běžném životě, na kterém je vybudované fungování této dívky v adoptivní rodině. Ač je autor Brit, tak román má alespoň pro mne nádech amerického stylu s překvapivým koncem. No, můžeme se jen domnívat, zda tak, jako Ginny skutečné děti s autismem uvažují, nicméně jako malá nápověda z jejich světa dobré.
Ta kniha je fascinující. Naprosto předčila mé očekávání. Nemám žádné srovnání s jinou podobnou knihou, ale to nehraje žádnou roli. Bylo mi z ní tak smutno, že se mi chtělo brečet, i když jsem zrovna ani nečetla.
Popravdě, čekala jsem obyčejný popis každodenního života autistické dívky, abychom pochopili, jak takové děti vnímají svět. Ale tak dobrodružný příběh byl opravdu moc příjemné překvapení.
Autismus je pro mě špatně uchopitelný. Pro koho ne... Od knihy jsem si slibovala vhled víc než běžný; autor (se svou ženou) sám přijal do náhradní rodinné péče autistickou teenagerku a problematikou se tedy dlouhodobě zabývá zblízka. Líbil se mi nápaditý příběh a moc se mi líbilo zpracování; opakováním situací, formulací i důrazem na stále stejné momenty se občas i mně, čtenářce, pootevřela dvířka k mechanismům, na kterých autistova mysl funguje. A taky jsem si udělala (snad) lepší představu, jak neskutečně náročné tohle pěstounství je.
Co se mi nelíbilo: podle mě to bylo dlouhé a příběhu to ublížilo. Protože o příběh šlo především. Nějak přišel moment - asi někde ve druhé třetině knihy, kdy už se člověk cítil dostatečně "v obraze" a uvítal by větší spád a méně zdlouhavé vyústění. Aspoň já jsem to takhle nějak vnímala. Ale přesvědčivé 3 hvězdy nejsou málo... Ginny, ráda jsem tě poznala!
Knihu jsem opravdu přečetla jedním dechem. Autor nás skrze tento příběh nechává nahlédnout do hlavy neobyčejné dívky a ve mně to opravdu nechalo silný pocit. Je neuvěřitelné jak odlišně dokáží lidé s autismem chápat svět.
Přemýšlím o pocitech z této knihy. Přečetla jsem ji jedním dechem, ale v první půli to bylo z důvodu musím rychle číst, aby mě to začalo bavit. V druhé půlce už mě zajímalo, jak to dopadne.
Pěkně zpracované téma autistického děvčete. Skvělá ukázka jak jim to pracuje v hlavě - kdyzm budu mlčet, neuví mi do mozku.
Nakonec jsem s knihou spokojená.
Kniha se mi líbila, zejména tím, jak autor naprosto vystihuje autistické myšlení. Některé momenty a zvraty mě překvapily, jiné jsem čekala. Ale celkově mě děj bavil i měl spád. Knihu jsem četla v originále, a dle komentářů níže jsem ráda, protože překlad Baby doll a Forever parents jako Mimi pana a Rodiče napořád, je poněkud zvláštní.
Mám za sebou pár odborných knih o autismu a pár knižních příběhů, troufám si říct, že v tomto oboru nejsem úplný laik, ale snad poprvé absolutně netuším zda je kniha dobrá nebo ne... Mám z toho hodně špatný pocit, Ginny mi bylo neskutečně moc líto.
Moje první knížka s autistkou, musím říct, že velice zajímavé, jak dokáže přemýšlet a vidět svět. Příběh byl velice poutavý a já čekala, jak to dopadne a ne a ne se dočkat. Určitě doporučím dál :)
Krásná kniha. Hodně zajímavý pohled do světa autistické mladé slečny. I příběh byl poutavý a byla jsem do posledních stran napnutá, jak to dopadne. Doporučila jsem všem ve svém okolí :)
Jediné, co mi moc nesedělo, byl český překlad některých slov/sousloví tam používaných. Mimi panna? To jako vážně? Předpokládám, že originál je "baby doll", což teda český překlad (krom toho, že zní dost pitomě a nikdo by to nikdy neřekl. Ani ta autistická slečna) neodpovídá ani smyslem, ani doslovným překladem. Obdobně "rodná matka"? To se v češtině používá? Ani to "Napořád" mi tam nesedělo a spíš jsem si v průběhu knihy zvykla. Výztuhy rukou... A další a další. Kniha je psána v češtině hezky, tak mě trochu mrzí, že s vymýšlením českých ekvivalentů těch "speciálních" slov si překladatel(ka) nedal(a) větší práci...
Skvělé popsání toho jak autisti fungují, jak přemýšlí. Wau, opravdu super. Akorát ten konec byl takový nevím jestli se mi líbil nebo ne...
Moc hezké, čtivé, zajímavý pohled do hlavy malé autistky (pokud to je tedy vůbec možné).
Seznam pro tuto knihu(protože seznamy jsou důležité):
1. labilní matka + drogy = -matka
2. -matka+autistické dítě = velké špatné
3. -matka * (autistické dítě+mimi panna) = obrovský průšvih
4. (-matka + drogový dýler) * (autistické dítě+batole) = zásah policie a sociálky
5. adoptivní rodiče + autistické dítě = štěstí
6. adoptivní rodiče + vymodlené těhotenství + autistické dítě = hrozící katastrofa
7. vymodlené novorozeně + traumatizované autistické dítě = katastrofa
8. rovnice jsou dobré!
9. přibalit lidské mléko + 9 kuliček hroznového vína!
Citlivý (nakolik to u autistického tématu jde) pohled do mozku autistické dívenky. Další velmi dobrý počin po Podivném případu se psem.
Jen by mu slušelo, kdyby měl o takových 20 stran méně! Akce Kanada ve 2/3 ztrácela dech...
Moc si cením toho, že jsem díky této knize mohla alespoň nepatrně nahlédnout do hlavy autistické holčičky. Každá taková zkušenost je nesmírně cenná, a už jen kvůli tomu stojí kniha za přečtení. Navíc tady se to opravdu povedlo!
Nevím, jestli v sobě najdu odvahu, abych si tuhle knihu někdy přečetla znovu. Smekám před všemi, kteří se starají o autistické děti, které si k nim dokáží najít cestu, dokáží je chápat (v rámci možností), dokáží je milovat... Protože věřím, že to není snadné, i když se moc snažíte. Ano, Maura se chovala zbytečně hystericky, reagovala většinou tak, že Ginny zaháněla dál a dál do většího zmatku, což je nepochopitelné zvláště proto, že se k tomu předtím sama dobrovolně rozhodla, vzít si takové dítě do péče. Ale dá se to pochopit s ohledem na Wendy, dá se to pochopit - ale ne omluvit. Protože je tu Miller, je tu Snížek... Je tu Ginny, která není zlá, ale prostě určité věci nechápe. A pak je tu Mimi panna - a to mi dává naději. Naději pro Ginny, Wendy, Mauru, naději pro všechny, kteří se snaží a dělají chyby, a ubližují si a říkají věci, které tak nemyslí. Pro všechny Ginny napořád. Pro všechny Mimi panny, Millery a Snížky.
Je mnohem lehčí někoho milovat, než ho mít rád...
Ano, i ve mě zůstane Ginny Napořád - napořád. Ale takhle těžko mi při čtení už dlouho nebylo a přiznám se, byly chvíle, kdy jsem si myslela ,že to nedám. Tolik jsem si přála najít v příběhu naději, tolik jsem si přála pro všechny šťastný konec - jenže ony ty šťastné konce někdy nepřicházejí tak snadno. A je k nim hodně dlouhá a daleká cesta. Je na ní spousta chyb, omylů, bolesti, skrytých ran a hnisavých jizev. Ale je tam i spoustu lásky, trpělivosti a víry. Doufám, že ji teď Ginny už má. Že ji mají všichni - Brian, Maura, dokonce snad i Gloria.
Tenhle příběh ve mě bude ještě dlouho. A možná tam zůstane napořád...
Zaujimavý popis ako myslí autistické dievča, aké to má komplikované v "našom" svete. Pre mňa to bola silná kniha.
Dokonalá knížka ve které jsou nádherně popsané pocity a vztah adoptované autistické holčičky s její adoptivní rodinou. Navíc je tam náznak detektivní zápletky a vše vidíme z pohledu Ginny, o to lepší to také je. Moc doporučuji!
Příběh ve kterém nám autor přibližuje myšlení autistického dítěte. Zajímavě a čtivě napsané.
Popravdě... tohle jsem vůbec nečekala. Po Ginny Napořád jsem sáhla jenom kvůli akci v Luxoru a vážně jsem netušila, že se dostanu ke knize, která se mnou tak pohne. Bylo to skvělé, úžasně se to četlo a opravdu oceňuji, že autorka zpracovala téma autismu tak, že i normální člověk pochopil, co přesně se takovým lidem honí hlavou. Nezbývá než smeknout imaginární klobouk, protože... já vážně nemám co dodat. Doporučuji!
Ginny Napořád
Zajímavá kniha podaná vyprávěním autistické holčičky. Příběh se mi četl opravdu dobře, bez nějakých dlouhých popisů či dialogů. Hlavní hrdinka Ginny i společně s její náhradní maminkou mě sice v některých pasážích trochu rozčilovali, ale převažovala lítost a smutek. Jsem ráda, že jsem se k této knize dostala, a že si teď alespoň trochu dokážu představit, co se těmto lidem může všechno odehrávat v hlavě a jak vidí svět oni.