Gump – pes, který naučil lidi žít (filmové vydání)
Filip Rožek

Gumpa už znáte. Překonal překážky a pasti, poznal lásku, která má sílu dosáhnout až za duhový most a naučil lidi žít. K příležitosti uvedení filmové adaptace do kin vychází tato kniha s filmovou obálkou. Na co se čtenáři v novém vydání mohou těšit? Šestnáct bonusových stran Filmové fotografie Zajímavosti z natáčení Pokračování původního příběhu, které uvidí diváci ve filmu Text ústřední písně filmu, kterou nazpíval Marek Ztracený... celý text
Přidat komentář


Knížka je úžasná, je plná nejrůznějších emocí. Já ji přečetla jedním dechem a i nějaká ta slza ukápla. Už se moc těším na právě natáčené filmové zpracování.
Myslím si, že Gumpa by jsi měl přečíst každý, ne jen pejskaři.


Hezká kraťoučká knížka, na jednu stranu smutná, na druhou plná naděje... K tomu krásné ilustrace, fotky a podpora útulků a organizací, které pomáhají nejen pejskům. Trochu mi nesedlo, jak byla kniha psaná, přišlo mi to trochu nedotažené. Ale rozhodně mohu knihu dál doporučit. A komu unikl tenhle nádherný klip, tak si ho pusťte: https://www.youtube.com/watch?v=AdE-mhDooOo :-)


Tuto knihu předchází pověst super-knihy. Obezřetnost mi vydržela do 1.strany:o) Stručná recenze? JE TO PSÍ.
Kromě toho, že se nádherná grafika doplňuje s reálnými fotkami, tak také „smyšlení“ lidé v příběhu mají své reálné lidi a psy. Každá strana, odstavec, věta, dokonce i mezi řádky odráží psí pohled. Myslím, že pro mne zásadní je „Nikdy to nevzdám.“ Lidský pohled? Všichni moji psi to měli před příchodem do mého života těžké….
Tedy, o kousek větší než bišonek, odhadem 5-letý byl za jízdy vyhozen z auta na Hranicku. Naštěstí auto za ním zastavilo a hned se o pejska postaralo. Dlouho hledal bezpečí pod stolem, ale stal se z něho poklad a nikdo nevěřil, že umí cenit zuby.
Ron, asi 5-letý teriér z útulku v Praze byl zachráněn před ubitím. Několik zájemců vyděsil, dokonce kousl. Sotva ho ke mně na vodítku přivedli, velmi opatrně pouštěli dal mi packu a začal mi olizovat ruku. Až se pracovníci vzpamatovali teprve pak mi sdělili jeho minulost. Nikdy se na mne nepodíval jinak než laskavým okem.
Ben, béžový kříženec z útulku v Brně byl jako štěně "uvázán" x-krát omotaným ostnatým drátem kolem krku. Odchytový človíček za 12 let praxe tohle neviděl a poté co ho vysvobodil nazval odchyt „hop do náruče“. Ben byl u mojí mámy, byl tam, když dostala infarkt. Trpěl tak, že dostal záchvaty jako epilepsii. Vet mi dal prášky jako u lidí, ale po 1.tabletě mi bylo zle, jak ho to obralo o duši. Jediné, co zabralo přežít mně i jemu byl každý malý krok, který jsme šli spolu. Jeho ztrátu další pes nemohl nahradit.
Jenže! Když vidíte jen záda lidí objeví se někdo, kdo dá pac. Tak se objevil Jonatán! U Znojma týraný jezevčíka kříženec byl snad 4 roky jen venku, na řetězu, bez jídla. V domácí péči v HK ho zahrnuli láskou a on si z Večerníčku vysloužil jméno. První dva měsíce byly náročné, už byl kousíček od návratu do HK, ale heslo „Nikdy to nevzdám“ neplatí jen pro psy. Dnes už má dost kamarádů, které nechce sežrat (lidi i psy:o) umí si hrát s hračkou, miluje procházky a mj. hrušky nemusí krást ze stolu:o)
Nemusím číst knihu, v jistém slova smyslu znám osobně. Z mnoha setkání s pejskaři, s lidmi z útulků či domácí péče, veterináři aj. vím, že nejsem jediný člověk….
Na druhou stranu těch, co naše osobní poznání o lidskosti zvířat stále prohlubují tím, jak se nelidsky bez (psího) soucitu chovají k těm co se neumí bránit, je bohužel stále dost. Až moc…..


Knihy dělím na ty, které mají literární hodnotu, a na ty, které mají poslání. Některé se možná i potkají. Příběh Gumpa patří rozhodně do té druhé skupiny - jakou literární hodnotu byste taky čekali, když knihu vypráví pes :-). Přesto dokáže tato krátká a svým způsobem i dětsky psaná próza vzít čtenáře za srdce. Kdo má doma psího člena rodiny, ví.


Poslech jako audiokniha: naprosto úžasné, dojemné, hodně smutné... Brečela jsem skoro celou dobu poslouchání. Je to hodně krátké, škoda.
Na konci písnička Nikdy to nevzdám.


Můžu hodnotit jinak než 5 hvězdičky když prvního pejska jsem zaplatila původním majitelům ( brávala jsem si ho na hlídání a pod ) a druhého z útulku? Za mě úžasně napsáno a určitě až bude moje holčička větší tak si Gumpa společně přečteme. Teď ji akorát zaujali mimořádně povedené ilustrace. Pro mě tato kniha bude srdcová záležitost.


Chápu účel knihy - podpořit psí útulky. To je chvályhodné. Ale nemůžu si pomoci, z pohledu obsahu mě to zas tak moc neoslovilo. Příběh byl takový povrchový, z pohledu propracovanosti. Postavy byly černobílé. Od knihy čekám víc.


Tento pribeh jsem si poslechla jako audioknihu vcera pred spanim, a musim rict, ze si ji urcite jeste parkrat za zivot bud poslechnu, nebo prectu, protoze se ji chystam poridit i v papirove podobe. Pribeh, ktery Vas chytne za srdicko, a to vubec nemusite byt pejskar. Pribeh pejska, ktery neni zrovna vesely, ale v knize se najdou i mistecka, u kterych se zasmejete. Ja musim zminit i to, ze pan Ivan Trojan tuto knihu krasne namluvil.Takze za me velke doporuceni, at uz si ji poridite papirove, ci do ouska, urcite se bude libit. Je smutne, ze takovych pribehu , jako je ten, co nam vypravi Gump, psi fesak s satkem kolem krku,je v realnem zivote urcite vice.


Nejde jinak než dát pět hvězd. Nádherný příběh vyprávěný z pohledu psa a i když nejsem zrovna pejskař (doma máme tři kočky), tak mě to totálně dostalo. Přes slzy jsem nemohla ani číst a brečela jsem od začátku až dokonce. Možná v tom sehrálo nějakou roli to, že je to půl roku co jsme přišli o pejska, který s námi žil 13 let. Každopádně to bylo nádherné. Nádherné i když smutné ale po dočtení jsem cítila naději. A moc obdivuji všechny lidi, kteří bojují za práva zvířat, starají se o ně v útulcích a dávají jim lásku, kterou oni tolik potřebují.


Nevím, nevím. Z této knihy jsem trochu v rozpacích. Krásné i když šíleně smutné téma. Jako dlouholetá pejskařka vím, co lidé dokáží zvířtkům udělat, jak se k nim šílěně chovají. Ale také znám spoustu laskavých lidí, co se o opuštěná zvířátka starají. Mám knihu v audio verzi a musím říct, že pan Trojan ji nádherně, procítěně čte. Přímo vidíte malé štěně, které se snaží dávat své psí srdce, ale často narazí na h..... Začátek i konec dávají naději, že se Gumpovi bude dobře žít a naučí žít i svého společníka. Jen těch hezkých chvilek mohlo být víc, mohly být víc rozepsané. Je to takové nevyvážené, spíš smutné.


Stotožňuju se s názorem, že mi nesedl příliš idylický pohled na bezdomovce a prvoplánovité příběhy. Ale ač jsem kočkař, neuvěřitelně mě strhl styl vyprávění z pohledu psa. Hvězda navíc za obálku, iluatrace a to k čemu tahle kniha přispěla, ale znova bych to nečetla.


Krásný dojemný příběh. Několik slz mi ukáplo. Škoda, že to byl tak krátký příběh, i na jednoho psa, toho bylo až až.


Kniha seje mě dostala v době čtecí krize. Byla to příjemná milá knížka, dle mého soudu spíše pro děti než dospělé.

Dojemný,až cukrkandlový příběh vyprávěný očima psa.Kniha bude fungovat jako dětská a bude dojímat.Ti,teří se k pejskům chovají škaredě,se tak budou chovat i po přečtení této knihy.Kdyby to nevypadalo jako reklama na psí útulky,tak je mé hodnocení vyšší.Takhle bohužel.0%.


Původně jsem pořídila pro děti. Nakonec jsme četli spolu. Kapitolu já, kapitolu devítiletá dcera. Jen se mi u těch mých kapitol dojetím stahoval hlas a pár slz také ukáplo. Co se psů týče, jsem příliš velká citlivka. Pro děti příběh také může být náročnější, nemusí pochopit, proč někteří lidé dělají určité zvěrstva. Jediná výtka je, že nám "Ostravakum s kratkym zobakem" může vadit použitý slang jako velkej, dobrej....
A ač nemusím šťastné konce, tak díky bohu za právě takový konec, jaký byl zvolen. Další neštěstí pro Gumpa by se už těžko snášelo.


Tak tohle byl pro me velmi silny pribeh. A ja brecela jako zelva. Vzali jsme si jednoho pejska z utulku, kam byl prehozen v +- 5 mesicich, stravil tam pul roku. U nas je uz skoro 7let. A i kdyz nam ze zacatku zlikvidoval spoustu veci, tak bych ho za nic na svete nevymenila. Uz proste patri k nam.
A ted jsme jeste dali domov petimesicnimu nemocnemu stenatku, u ktereho nevime jak dlouho s nami bude.
Tolik psi lasky, kolik nam oba davaji jim snad nemuzeme nikdy oplatit...


Jednotlamka pro milovníky chlupatých, slintajících továrniček na lejna. Mé o čtvrt století mladší já by zaplakalo nad špatností lidstva a celé by se pětihvězdičkově rozněžnilo nad statečnou duší Gumpa, psa, který takzvané pány tvorstva poznává z těch nejhorších i lepších stránek.
Současné já je poněkud otráveno moralizováním, jízlivě se ušklíbá při idealizování bezdomovců (vážně je těžké vnímat je jako nepochopené svatoušky, když vaše zkušenosti vypovídají převážně o agresivních alkoholicích, útočících zvláště na nejslabší kusy v bezprizorní komunitě - na ženy), skeptickou mě dělají nevěrohodné konstrukty za účelem citového vydírání. Např. proč by se lovec s lhostejným až hnusným přístupem ke zvířatům obtěžoval s veterinářem, když zbědovaného psa může odpravit sám?
Ráda však potlačím životem otřískanou část své osobnosti, zbavenou veškerých iluzí a odmítající černobílé vidění světa (byť určité věci, týrání v první řadě, nelze než tvrdě odsuzovat). Na dvě hodinky jsem vzkřísila náctiletou citlivku, dřímající hluboko pod otrlým povrchem: přistupuji na autorovu hru o čtyřnohých lidech, co nám dvounohým tak báječně rozumí a umí nás změnit k lepšímu, pokud jim dáme sebemenší šanci. Zvířata jsou skutečně nevinné duše a o síle nekritické oddanosti bychom se od psů mohli učit.
Pár procent přihodím pro pana Trojana, jeho hlas (včetně intonace) se k příběhu hodil naprosto dokonale. 75%
Štítky knihy
psi zfilmováno příběhy o psech člověk a pes charitativní činnost podle skutečných událostí vypráví pes písňové texty o natáčení filmuAutorovy další knížky
2019 | ![]() |
2023 | ![]() |
2018 | ![]() |
2022 | ![]() |
Moc krásné... Ale taky bolestné. Přečteno jednim dechem. Rozhodně doporučuji