Habermannův mlýn
Josef Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47761/bmid_habermannuv-mlyn-pZD-47761.png
4
138
138
Kniha Habermannův mlýn byla poprvé vydána v roce 2001 a vyvolala velký poprask, neboť její obsah byl v době uvedení na trh velmi neobvyklý, až skandální. Autor v knize vypráví o dramatickém osudu německého mlynáře Habermanna a jeho českého kamaráda Jana Březiny. Příběh byl v kraji Šumperska pověstný právě skutečností, že mlynář, který v průběhu války pomáhal Čechům, na konci války za záhadných okolností zmizel. Říkalo se, že se stal nepohodlným několika významným lidem na okrese. Urban se svým dílem zastal nevinného mlynáře a jeho rodiny, prolomil dokonale doktrínu o české holubičí povaze. Příběh Habermannova mlýna však není jen dramatem, ale je to napínavé čtení do posledního řádku. Je univerzálním příběhem o přátelství a lásce na pozadí těžké válečné doby. Kdosi přirovnal Habermanna k Schindlerovi, Urban však nesouhlasí, neboť říká, že doba Schindlera nejprve deformovala, posléze přetvořila do podoby oportunisty. Habermann si však zachoval svoji tvář i v době, kdy mohl jako Němec využít svoji národní příslušnost…... celý text
Přidat komentář
Příběh smutný, viděla jsem kdysi předtím film, takže jsem věděla, do čeho jdu. Co se týče knihy, musím se přiznat, že mi moc neseděly ty poeticky popisné zdlouhavé pasáže. Toho typu, že dvě strany čteme o tom, jak někdo běží v lese z kopce... Jinak veškerá zvěrstva kolem druhé světové války by se měla neustále připomínat.
Silné téma, ale výsledek spíš s rozpaky.
Násilnosti páchané po válce některými Čechy na německých civilistech v Sudetech je doposud dost opomíjené téma. Zlo je zlo, ať je páchané s jakoukoliv ideologií. S tím problém nemám, naopak, je nutné takové věci připomínat.
Sám román, jak již níže napsala Kariol, je napsán košatě, nicméně bez jiskry. S tím souhlasím, ale to není to, co mi vadí. Problém vidím v tom, jak dalece lze upravit skutečnost v literárním ztvárnění? Autor sice napsal v úvodu, že změnil jména a že jde o literární licenci, ale takto to prostě nemůže fungovat. Pokud by byl příběh smyšlený, nebo se skutečností jen inspiroval, pak OK. Ale tady to je jinak. Konkrétní ves Bludov, konkrétní dohledatelné události, namísto mlynáře Huberta Habermanna - mlynář August Habermann, namísto majitele bludovských lázní Zdeňka Pospíšila - majitel lázní Pospischil, po válce Pospíšil? To jsou změněná jména? To, že je upraven způsob smrti mlynáře, by se možná dalo ještě pochopit, autor se prostě inspiroval jinými událostmi v poválečných Sudetech, kdy skutečně došlo k hromadným lynčům, ale proč proboha z majitele bludovských lázní, čestného člověka, účastníka odboje, později komunisty dlouhá léta vězněného, udělal autor kolaboranta a vraha? Chápu potomky pana Pospíšila, že se s takovou literární licencí nemohou smířit…
Nehodnotím. Téma násilí v poválečných Sudetech by zasloužilo maximum, samotný román tak za tři, očernění slušného člověka odpad…
Velmi zajímavý námět, který byl bohužel špatně zpracován. Filmové zpracování je mnohem kvalitnější.
Nakonec jde jenom o ty prachy - nevím proč mě tato myšlenka spontánně napadla, když jsem knihu četla. I když asi.........vím. Jinak nádherně napsané ale film nemůžu - byla bych naštvaná jako vždycky, knihy přece jenom snáším líp.
Pan Urban si vybírá velmi silná témata, bohužel jejich literární zpracování velmi pokulhává za hodnotou námětu.
Není to špatné,počtení. Obzvlášť, když jsem okolo onoho místa jezdila 4 roky snad každý den.
No, očekávala jsem něco jiného, ale až tak mě to nezklamalo. Jen bylo těžké si na to zvyknout. Na styl, rozvržení, děj. Popsáno velice košatě a přesto bez jiskry, prostě to ve mně nevyvolalo žádné knižní pocity, i když mě téma samozřejmě chladnou nenechalo.
Velmi zajímavé vyprávění, jen mi vadilo moc kudrlinek v popisech míst a dějů. Ale je to román, tak se to dá pochopit. Doporučuji přečíst.
Historie plná válek a změn režimů dostatečně ukázala, že na Zemi je možné vše...
Film byl lepší, scénář se autorovi povedl. Pana Urbana obdivuji, že se jako jeden z mála pustil do tohoto tématu.
Ano, kniha bezesporu předkládá zajímavé a stále diskutované téma.
Za mne se však jedná o dílo, které mi celou dobu ukazuje, jak byli Češi po válce nespravedliví. Je to, alespoň pro mne, velice manipulativní dílo, které mi stále předhazuje, co si mám myslet.
Příběh mlynáře za druhé světové války, který se snažil pomáhat českým sousedům i přes to, že se od člověka německé národnosti očekávalo něco jiného, o jeho českém příteli, o kolektivní vině a sviních na různých místech. Předem jsem věděla, o co půjde - říkali jsme si to ve škole na přednášce - a tak mě celou dobu mrazilo v zádech, ze které strany to přijde.
Přestože knihu jsem četla až poté, co jsem viděla film, udělala na mě veliký dojem. Ne tak velký jako filmové zpracování, přesto jsem byla ohromena. Válečnou tématiku mám po všech stránkách velmi ráda, přestože se velmi často nejedná o lehce stravitelné osudy lidí. Tak tomu je i u této knihy. Herr Habermanna jsem si velmi oblíbila, byl pro mě ztělesněním čestnosti, která se jen tak nevidí. Během války pomáhal Čechům a to kolikrát i když mu hrozilo nebezpeční. O to víc mě pobouřilo poválečné chování jeho zaměstnanců. Jak mohli zabít člověka, který jim celou válku pomáhal? Proč ho vlastně zabili? Jen kvůli německé příslušnosti? Brali ho jako Němce, tudíž měl podle nich vinu na všem, co se stalo? Rozvíjí se zde otázky kolektivní viny, nad kterou jsme nuceni přemýšlet. To, jak se chovali Němci k Čechům během války bylo hrozné. Ale jak se chovali Češi po válce k Němcům? Byli snad o něco lepší? Měli bychom se nad tím zamyslet, protože oplácet násilí násilím nikdy neplodí nic dobrého, stejně jako přemítat o tom, jestli každý Němec je špatný nebo jestli lze vůbec definovat pojem kolektivní vina. A zda mu lze mu vůbec věřit.
"Vůdce je dávno pryč a s ním i Němci, kteří žili v tomto kraji - kolektivní vina vyžádala kolektivní trest. Zaplatila však i Herta Habermannová s dětmi a mnoho jim podobných - válka semlela všechno: hlínu i kamení, odvahu i zbabělost, zrní i plevy."
Tuto knihu není třeba příliš komentovat. Reflektuje předválečné, válečné a poválečné události na Šumpersku na pozadí osudů Habermannovy rodiny. A ukazuje na důležitý fakt - totiž že vinu třeba vždy hledat u jednotlivců, bez ohledu na národnost.
Samotná kniha je velice čtivě napsaná a díky svému krátkému rozsahu se snad dostane do nejedněch čtenářských rukou. Protože tohle je třeba vědět.
Takováto díla, která se dotýkají mého rodného kraje se vždy hodnotí velice těžko, jelikož se člověk neubrání sentimentalitě O:) Pro mě osobně čtivo ke kterému se klidně rád v budoucnu vrátím.
Autor v knize vypráví na základě skutečného příběhu o dramatickém osudu německého mlynáře Habermanna, jeho ženy - Češky Herty a jeho českého kamaráda lesníka Jana Březiny v těžké válečné době
Příběh byl v kraji Šumperska pověstný právě skutečností, že mlynář, který v průběhu války pomáhal Čechům, po osvobození záhadně zmizel. Vyšlo najevo, že byl v květnu 1945 brutálně zavražděn. Zločin nebyl nikdy řádně objasněn, viníci nebyli potrestáni a jeho žena byla i s dětmi odsunuta.
Kniha byla moc hezká, ale bohužel jsem propásla film, tak jsem hodně zvědavá, ale myslím si, že kniha je kniha.
Kniha se mi velmi líbila, byla líbivě napsaná. Je fain, že se někdo zajímá i o příběhy odsunutých němců a jak bylo v knize řečeno je to jeden z mnoha. Je až mrazivé jaké nestoudnosti se u nás děly a za vším byl konkrétní člověk. Ta doba byla příšerná, člověk nezmohl nic.
Kniha se četla dobře, nicméně jsem se párkrát zamotala tak, že jsem nevěděla kde zrovna jsem. Děj nebyl špatný, ale očekávala jsem od tohoto díla víc.....
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno sudetští Němci Sudety pohraničí české dějiny okupace Československa poválečné odsuny Němců
Autorovy další knížky
| 2019 |  Návrat do Valbone |
| 2010 | Habermannův mlýn |
| 2015 | Tenkrát v ráji: Jeden život, jedna šance... |
| 2012 | 7 dní hříchů: Román o zradě, lásce, přátelství |
| 2020 | Stíny Valbone |
Dávám 5*, i když spisovatelské umění autora hodně pokulhává. Za příběh, který bychom si měli také zapamatovat a poučit se z něho. Za odvahu, že se autor nebál dát tento příběh českému národu, který ho více než potřebuje. A za film, který je prostě klenotem.