Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14033
14033
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Hezká, dojemná kniha. Poplakala jsem si.
Jak píší ostatní, vyvolává všechny emoce. Plný počet hvězd je málo.
Příběh knihy rozhodně zasáhne! Mornštajnová knihu velmi dobře strukturalizovala na jednotlivé části a časové prolínání je také zajímavé. Výborně vykreslila příběh rodiny na pozadí významných historických událostí. V tomto je pro mě výborná! A zatím vždy do svých knih, které jsem od ní četla, dokáže "vsunout" nelehká životní rozhodování, která ovlivňují osudy dalších osob. Nejinak tomu bylo v příběhu Hany. Popisuje velmi čtivě rodinný příběh v období mezi lety 1933 - 1963, tedy období před 2. světovou válkou, dobu války i dobu poválečnou. Opět se snaží vykreslit události, které měly vliv na chování a postoje hlavní hrdinky - Hany. Co všechno prožila? Rozhodně to neměla ve svém životě lehké. A bohužel v její blízkosti "odcházeli" lidé, které svými postoji a činy ovlivnila.
Hana pro mě byla v pořadí druhá přečtená kniha od Aleny Mornštajnové. Její styl je velmi čtivý, ale bohužel stejně jako v prvním případě, děj poněkud těžkopádný a vykonstruovaný.
Ač nechci nijak zpochybňovat utrpení Židů nebo osob persekuovaných komunistickým režimem, v Haně těch klacků pod nohy padá přeci jen přespříliš. Pocit nereálnosti mi tak kazí celký dojem z knihy.
"Člověk naštěstí netuší, co ho čeká." Přesně tak jsem se dostala k Haně. Dlouho jsem ji odkládala, protože jsem měla strach, aby nebyla krutá. Od prvního porodu nejsem schopná číst knihy o životě v koncentráku. Hana se ale nerochní v opisování hrůz a jejich zdůrazňování. Zabývá se příběhem, podstatou, psychikou, skrytými důvody a souvislostmi. Líbí se mi konec, i když vím, že není "umělecké" být pozitivní. Já ale za tu naději dávám pátou hvězdu.
Kniha je plná myšlenek, jedna mě však zaujala výrazně: "Ale tihle lidé do služby nepůjdou. Nemusí, určitě mají dost prostředků, když mohli před Hitlerem ujet."
Další přečtená kniha od autorky a opět šílené emoce. Zhnusení chováním esebáků a lítost se všemi, kteří si tímto museli projít. Čím více knih od autorky čtu, tím šťastnější jsem za svůj život.
Nedá mi to spát… tuto knihu jsem kvůli zkouškám rozebírala dopodrobna a nemohla jsem si vybrat lépe. Zajímalo mě, co se bude dít, co zažili a proč jsou takoví, jací jsou, jakou mají minulost. Jestli chcete číst něco z válečných let, z čeho vás bude mrazit až do morku kostí, tak je to správná volba.
Autorčin styl psaní je velice osobitý a má dost rozvinutou slovní zásobu, takže si nemůžu stěžovat na opakovaná slova. Celé mi to sedlo, jen jedna taková malá výtka, některé pasáže byly uspěchané.
Hana na udalosti, ktoré prežila nikdy nezabudne. Nesmieme na tie kruté historické udalosti zabudnúť ani my.
Hana nechce rozprávať o tom, čo prežila ako aj väčšina Židov, ktorí mali to šťastie, že prežili.
Na rozdiel od Hany, je potrebné o týchto udalostiach rozprávať, je potrebné o nich písať, aby sa nikdy nezopakovali.
Hodně silný a dojemný příběh. Kniha je napsána perfektně, postupně odhaluje všechny souvislosti.
Téma, které by nikdy nemělo usnout a mělo by se připomínat stále. Strach a hrůzu, kterou museli lidé zažívat si jen málo kdo z nás umí představit.
Kniha je úžasně napsaná a i časové skoky mají logiku a krásně do sebe zapadají.
Hana si spoustu věcí vyčítá a obviňuje se, že může za smrt svých blízkých, ale může být mladá dívka připravená na taková rozhodnutí a může vůbec tušit, jakých zvěrstev jsou lidé schopni?
Prošla si peklem a nikdo by nic takového v životě neměl zažít.
Autorka dobu obdivuhodně vylíčila a mě nezbývá, než před jejím dílem hluboce smeknout.
Tahle kniha je zatím nejlepší, co jsem od paní Mornštajnové četla. Silný dojemný příběh, který vtáhne hned od začátku a do konce nepustí.
Paní Mornštajnová si mě získala Listopádem a na Hanu jsem se moc těšila, i když mě trochu mrzí, že jsem se k ní dostala až teď. Moc se mi líbil styl psaní a prolínání časem mi nevadilo, spíše naopak. Trošku mě ale zklamal konec, který se mi zdál rychle ukončený, ale celkově jsem si čtení moc užila, i když téma není zrovna veselé.
Styl psaní paní Mornštajnové mám ráda, ač někdy je přeskakování a prolínání historie a současnosti matoucí. Přesto i Hana byla perfektně propracovaným dílem, hlavní postava natolik dobře vykreslená, jako bych ji viděla před očima.
Konečně se mohu jít podívat na divadelní hru, kterou jsem si nechala až po přečtení knihy. Velmi se na ni těším.
Dá-li se použít takové slovní spojení, potom to pro mne byla nejkrásnější kniha o holocaustu, jakou jsem četla. Ke knize jsem na pár dní doslova přirostla a bytostně jsem si odžívala příběh Hany a celé její rodiny. Je to kniha, kterou asi opravdu přečtu jen jednou, ale nikdy na ni nezapomenu...
Přišel konečně ten čas, kde i já jsem se nechala pohltit touto knihou. Dlouho jsem se jí bránila, už kvůli náznaku o čem by to mělo být (válka), tak i kvůli tomu jak z ní byli všichni hotoví.
Teď už vím, že oprávněně.
Je to čtivé, napínavé a i přesto že některé stránky ve Vás vyvolají husí kůži, čtete dál a dál.
A o čem to je ? O rodině. O vztazích. O morálce. A v neposlední řadě o válce a tom, co všechno nám vzala. Doba na kterou by jsme všichni rádi zapomněli.
Je však za mě fajn si to občas připomenout, zvlášť když je to tak skvěle napsáno jako od paní Aleny.
Těším se na další její knihy, věřím že je budu hltat stejně jako Hanu.
Doporučuju!
Wow. Tam, kde iné knihy svojou silou končia, táto začína, drží sa jej a ku koncu príbehu graduje. Je to sila dojemnosti a predurčených osudov. Bez zbytočných intelektuálnych rečí sa predsúva síce jednoducho ale neuveriteľne dotýkajúci sa príbeh. Neviem si predstaviť, že by sa akokoľvek nedotýkal každého, kto si ho prečíta. I keď téma je ťažka, kniha sa číta sama. Nikdy sa mi nestalo, že by som sa stratil v deji alebo zostal zaskočený, že "čo tým chcel autor povedať." Klobúk dole pred PANI spisovateľkou. Napísala niečo, na čo už nikdy nezabudnem a myslím, že nie som sám.
Skvěle napsaný mrazivý příběh lidské " skořápky ", která si prošla peklem. Neuvěřitelné, kolik síly ještě člověk posbírá, když je smrt všudezdejší. Tato kniha by měla být povinnou četbou.
Doporučuji !!
Silný příběh života, utrpení, ale i naděje. Hrůzy války, které odsoudí celou rodinu k zániku, Hanu k věčné osamělosti, ale Mira a Otík... to je ta naděje, vzešlá z utrpení.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české romány
Hana
Příběh chytne za srdce.
Paní autorka umí.