Sněhulák
Jo Nesbø
Harry Hole série
< 7. díl >
Sněhulák je sedmou knihou volné série krimirománů, jejichž hrdinou je vyšetřovatel Harry Hole. Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě krásného sněhuláka. Jenže oni žádného sněhuláka nepostavili. Celá rodina užasle zírá z okna. Syn si všimne, že sněhulák je obrácen tváří k domu a jeho černé oči hledí přímo dovnitř. Ráno je Birte pryč. Zmizela bez stopy. Jen sněhulák má kolem krku její šálu. Vrchní komisař Harry Hole dostává tajemný dopis s podpisem Sněhulák, a také novou kolegyni Katrine Brattovou, která si v tajuplnosti se Sněhulákem nezadá. Harry později zjistí, že Birte Beckerová není první případ. Na povrch vyplouvá řada podobných zmizení a ukazuje se, že mají společné rysy, především to, že všechny ženy byly vdané a všechny se ztratily s prvním sněhem. Rozbíhá se vyšetřování, které je tentokrát ještě napínavější než obvykle a pro Harryho o to složitější, že se silně dotýká jeho nové kolegyně i jedné velice blízké osoby. Harry ani netuší, jakému zlu bude muset tentokrát čelit a jakým způsobem bude muset prokázat, co v něm je...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2012 , Kniha ZlínOriginální název:
Snømannen, 2007
více info...
Přidat komentář
Rozhodne nejlepsi kniha ze serie s Harrym, take bych rekl, ze nejbrutalnejsi. Celou dobu jste napnuty a jen tezko se utrhavate od knihy. Dokonce se mi tu poprve podarilo tipnout vraha od zacatku knihy :-) Rozhodne nutnost precist !!!! Rikam to tu pokazde a i dnes si to neodpustim, ctete ty dily poporade (od Netopyriho muze - se kterym je take dej spojen), jinak se hodne, hodne osizujete. Pro me jasny favorit na nej knihu 2012, tezko ji nekdo (neco) prebije !
Hodně dobré, i když pár výtek bych měla. Nesbo udrží čtenáře v napětí do poslední minuty. Přesto mi třeba výběr toho, kdo je vrahem, připadal malinko laciný. Na druhé straně, sněhulák jakožto noční můra funguje dokonale. Bylo to děsivé a napínavé, ale možná jsem čekala nějak zakuklenější. Nebo prostě jen už mám Nesba trošku prokouklého. Stále nejvýše mám postavený Pentagram, následuje Červenka, Nemesis a Spasitel. Sněhuláka teď vkládám přímo doprostřed a dávám mu 87 %. Ráda bych tu sepsala i ty výtky, ale v tom případě bych prozradila hodně z děje, což budoucím čtenářům samozřejmě udělat nechci.
Můj první Nesbø a jsem z knihy unešen. Pro všechny, kdo rádi detektivky nutnost přečíst.
Super kniha, prectena jednim dechem....jen se budu bat prvniho letosniho snehu... Nekolikrat jsem pri cteni mela husi kuzi. Byla to ma prvni kniha od tohoto autora, ne posledni!
Jo Nesbø opět nezklamal, napsal další vynikající detektivku, od níž se nedá odtrhnout. Sněhulák rozhodně aspiruje na nejsilnějšího a nejrafinovanějšího protivníka Harryho Hola. Přesto si neodpustím drobnou výtku, jsem přece jen konzervativní čtenář detektivek a pachatele bych chtěl takhle pěkně dostat naservírovaného až tak dvacet stran před koncem. Závěrečná akce byla sice napínavá a efektní, já bych se bez ní však určitě obešel. Nejvyšším hodnocením to ovšem stejně neotřese.
Na závěr musím konstatovat, že Kniha Zlín prezentovala skvělý nápad s vydáním omluvenky pro studenty a zaměstnance, že se kvůli četbě nemohou dostavit do školy a zaměstnání. Kéž by to všichni učitelé a zaměstnavatelé respektovali!
Geniální věc. Doporučuju přečíst dříve, než napadne první sníh. Poté by se to nemuselo úplně vyplatit.
Příběh o sériovém vrahovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou. V dětství je konfrontován s těžkým hříchem své matky, za který postupně zaplatí životem několik dalších obětí.
Na příkladu mohu ukázat, jak si s čtenářem Nesbo hraje. Pamatujete na tu babku ze Slunce seno? Jak měla tu stovku na provázku? Takhle jsem si přišel v situaci, kdy se mi zdálo, že mi to začíná docházet. Hovno. Nesbo zatáhne za nitku a vy prostě musíte číst dál.
Nesbø vystavěl příběh knihy na osvědčeném konceptu, kdy střídá několik zdánlivě na sobě nezávislých, dějových a časových linií, v nichž často klade důraz na detaily. I ten nejmenší může hrát v celkovém výsledku velkou roli - precizně provázaná struktura je však typická i pro předchozí díly série. Vedlejší linie se pak postupem času připojují k hlavnímu příběhu a v závěru vytvoří ucelený obraz. Nesbø rád také nechává čtenáře v nejistotě, a že se mu to opravdu daří, dokazuje v knize hned několikrát. Tu zatají jméno oběti, které prozradí o chvíli později, támhle zase opomene zmínit důležitý časový údaj. Nebohému čtenáři pak nezbývá, než zběsile číst dál. Bohužel prvky, které Nesbø s oblibou znovu a znovu využívá, nebývají jen ku prospěchu věci. Právě kvůli nim bývají jednotlivé díly série předvídatelné, Sněhuláka nevyjímaje.
Plusové body však Nesbø sbírá v jednom z nejdůležitějších aspektů, a tím je vykreslení a psychologie postav, které by se daly rozdělit do tří skupin. 1) Hlavní postavy - Harry, Rachel a Oleg, u kterých je patrný postupný vývoj skrz celou sérii. 2) Vedlejší postavy – Skärre, Holm apod., kterým se autor nevěnuje tak podrobně, ale i zde se dají rozpoznat různé charakteristické rysy. 3) Okrajové postavy – postavy, které se příběhem jen mihnou, jsou ovšem tak barvité až karikaturní, že čtenáři ještě dlouho utkví v paměti.
Kdo od Sněhuláka očekává podobnou dávku napětí a akce jako u předchozích dílů Spasitel nebo Pentagram, nebude zklamán. Jo Nesbø dokázal udržet laťku velmi vysoko a právem se řadí k tomu nejlepšímu, co světový krimi román nabízí. U nového Nesbøho zkrátka roztajete...
Pro Nesbøovy krimi thrillery je typická er-forma, používaná snad ve všech severských detektivkách poslední doby, kdy autor črtá příběh prostřednictvím vševědoucího vypravěče, který mění perspektivu převtělováním do různých postav. Očima hlavního pátrače Harryho Holea ovšem zkoumá fikční svět nejčastěji, aby si k němu čtenář vytvořil správně blízký vztah. Změna pohledu (a tedy i místa a času) často na první pohled zdánlivě navazuje na předchozí děj či dialog, čímž záměrně lehce mate. Někdy je tudíž vzniklá kakofonie hledisek až zbytečně nepřehledná. Mezi všemi aktéry se zpravidla objevuje i pohled vraha (přičemž ne vždy to text explicitně prozrazuje), což dává čtenáři náskok ale občas samozřejmě i falešnou stopu; tento trik je ve Sněhulákovi ještě evidentnější než u předchozích knih série. Harry Hole je krom závislosti na alkoholu a osobních problémů jako typ osamělého vlka zajímavý především naplněním konceptu omylného detektiva. Narozdíl třeba od vševědoucího Sherlocka Holmese – který od začátku tuší a jen si průběžně doplňuje skládačku, než se vytasí s brilantní dedukcí (či spíš abdukcí) – Harry Hole objevuje indicie, které ho často pletou (protože některé z nich jsou nastražené) a občas ho vedou i ke zcela mylným závěrům. Ty jsou sice průběžně přehodnocovány, často však až po tragických ztrátách, aby bylo jasné, že Harry sice boty dělá, ale chybovat není v téhle branži jen tak. Snaha o neotřelost je místy únavná a zápletky jsou občas až absurdně překombinované. Než dojde k dopadení zločince, Hole často směřuje svá podezření k několika jiným adeptům, kteří téměř všichni postupně zemřou, díky čemuž je vyšetřování mnohdy považováno za uzavřené. Prohlédnuvší Harry pak musí nadřízené složitě přesvědčovat, že tím to ještě zdaleka nekončí. A ani diplomacie není zrovna jeho silná stránka. Ovšem čtenáři milují losery. Takže cynický detektiv alkoholik, nad nímž neustále visí jako Damoklův meč hrozba vyhazovu od policie a který všechno zvrtá, než se po několika stovkách stran konečně dohrabe ke správnému výsledku, je zcela pochopitelně naprostým miláčkem publika.