Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Harry Potter série
< 8. díl
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst.... celý text
Divadelní hry Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Cursed Child, 2016
více info...
Přidat komentář
Příběh dobrý, ale stejně jsem se celou dobu musela ptát, proč proboha divadelní hra. Pořád mě to rušilo.
Nevím no, zastávám názor, že toto nemuselo existovat. O 8. díl se nikdo neprosil a pokud ano, určitě si nepřál tohle. Budiž, nahlédnout do života postav z Harryho Pottera po nějaké době by bylo zajímavé, ale rozhodně ne formou divadelního představení a scénáře! Jelikož je Harry Potter už natolik rozjetý a velký příběh, je potřeba mnohem většího manévrovacího a psacího prostoru, než dramatický scénář může nabídnout. Samotná jeho výstavba totiž předpokládá, že příběh a zápletka bude natolik triviální, aby ji bylo možno zrealizovat na pódiu a to v rámci několika hodin. Navíc se v psaní scénáře JKR vůbec nevyzná, kvůli tomu se do toho musí montovat další dva pisatelé... To přece tak důležitému sequelu nemůžou udělat! A ono jo. A jak to dopadlo?
Škoda slov.
Tak jo. HP mám ráda a pokračování příběhu (byť s dospělými postavami) mi nevadí. A nevadí mi ani číst scénáře. A zápletka je taky fajn. Ale P R O Č proboha někoho napadlo z toho dělat divadelní hru? Polovinu knihy nedělám nic jiného, než že přemýšlím, jak si divadelníci poradili s kouzly a jak moc lepší by v tomhle byl film (a to divadlo miluju). A druhou polovinu knihy se snažím pochopit motivace a životní příběhy hlavních postav v různých časech a realitách, protože prostě to, co byste mohli nakrásně rozepsat a vysvětlit na 400 stranách normální knihy, do jedné divadelní hry prostě nedostanete.
Zásadním problémem je, že se z toho stala divadelní hra. A to bych ještě řekla dost neucelená - myslím si, že do divadla na ni půjdou fanoušci nebo alespoň diváci obeznámení se základy HP světa, a pak ale není třeba ztrácet čas opakováním notoricky známých scén, naopak, času se mělo využít k lepšímu rozpracování charakterů. Pokud se pod to Rowlingová upsala, tak měla dohlédnout na to, aby z toho nebyl takový nedodělek.
Jedna hvězda je za Scorpiuse, ten mě dost bavil.
No nevím, tohle se dle mého názoru opravdu hodně moc nepovedlo.
J.K., jak jsi mohla tohle dopustit?!
No vážně, to je strašné, co se to teď děje. Ještě ve spojitosti s naprostým zneuctěním populárního seriálu Gilmore girls pomocí Netflixem natočeného čtyřdílného dovětku prostě přiznávám, že jsem unavená, jsem unavená a zklamaná a smutná z toho, že se někdo snaží zničit mi všechny moje pěkné vzpomínky na dětství takzvaným "dospěláckým vystřízlivěním z pohádky", jak to zde vcelku pěkně popsal jeden další čtenář ve svém komentáři.
Proboha, kdo je na tohle zvědavý??? Já jsem vystřízlivělá až až, nepotřebuju, aby mi to ještě někdo obíjel o hlavu v příbězích, které s nějakým dospěláckým střízlivěním nikdy neměly a hlavně ani nemusely mít nic společného, jelikož jde o fikci. A fikce přece může být jakákoli, tak proč zrovna přízemně dospělá, nudná a depresivní? Ještě že je Tolkien po smrti, abychom třeba nedostali pokračování Pána prstenů, kde se Arwen rozvede s Aragornem, protože si uvědomí, že se jí vážně nevyplatí obětovat pro něj celý svůj život a krásu, Sam skončí v Kraji na pracáku, začne z toho pít a bít svou ženu i děti a Frodo nějakým omylem znovu pomůže vyvolat zpět Saurona, ovšem tentokrát se s ním dá do party, protože přece proč ne, když už nemáme o čem psát a potřebujem to naše story ještě více přitáhnout za vlasy. Achjo.
Jo a nejlepší je překladatel tohoto "mistrovského" díla, který si klidně dovolí v rozhovoru pro časopis Téma prohlásit, že Harryho nikdy moc nečetl, že se mu to vlastně nikdy nelíbilo a nemá k tomu žádný vztah. Opravdu to nádherně podtrhává absurditu existence celé této knihy.
Tu hvězdu dávám asi jen proto, že nechci u příběhu týkajícího se Potterovek mít odpad... ale odpad to opravdu bohužel je. A pro mě se to hlavně ani nestalo, rozhodla jsem se totiž předstírat, že tahle slátanina nikdy nevznikla a my tak skončili sedmým dílem:)
Tento osmý díl Harryho Pottera byl velice povedený. Díky divadelnímu scénáři se četl hodně rychle.
Příběh byl napínavý a už se těším až tento díl zfilmují.
(SPOILER) Tento díl Harryho Pottera mi přišel docela dobrý. Asi mám radši klasického Harryho, ale tady jsem opravdu nečekala konec knihy. A paní co prodává ve vlaku do Bradavic koláčky mi příde opravdu dobrá.Knihu doporučuju. : D
Ano, je to drama a tím se velice liší od ostatních potterovek. Ale já mám dramata ráda, tím pádem se mi i tato kniha líbila. Už to sice nebylo takové nadšení jako kdysi, ale i tak jsem ráda, že jsem si knihu koupila a přečetla, protože to bylo takové navázání na příběh, který mám ráda.
Knížku jsem koupila celkem za draho, tak jsem se bála, jaké to bude. Než jsem ji koupila, nevšimla jsem si, že je to scénář k divadelní hře a tak jsem byla docela zklamaná. Ale jakmile jsem se začetla, nemohla jsem se odtrhnout! Mohu jedině doporučit!!!
Je to jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Přečetla jsem ji za čtyři dny. Je to sice scénář, ale mně to vůbec nevadí.
Z počátku jsem se nemohla do scénáře zacist, přeci jen to není stejne počtení jako u knihy. Ale dej mě strhl. Líbilo se mi cestování v čase, to jaké změny v realitě provedly zásahy v minulosti. Líbilo se mi přátelství Scorpiuse a Albuse, ve finále i Harryho a Draca. Jen Ron byl nějak úplně mimo :-). Vůbec by mi nevadilo přepracovani scénáře do standardní knižní podoby :-) klidně i s tím, že by tam byl detailneji popsán život Delphi.
Zpracování formou scénáře ve mě napřed budilo obavy, ale brzy mi to přestalo vadit a ještě později jsem to přestal vnímat úplně. Děj je rozporupný - je těžké zpracovat cestování časem do minulosti tak, aby ve výsledku nebyly logické nesrovnalosti. To se tady moc nepodařilo, skřípe to na příliš hodně místech. Na druhou stranu bylo sympatické, jak si postavy postupně uvědomovaly, co můžou drobné změny minulosti natropit a postupně si snižovali cíle - ze záchrany Cedrika se stalo jenom úsilí vrátit všechno do původního stavu, hlavně nezabraňovat ničí smrti a pohlídat, aby se děj předchozích knih odehrál jak měl, i když to znamená, že Harry bude vidět masakr svých rodičů Voldemortem.
Bylo trochu bizarní, jak dva pubertální kluci detailně znali, jak se přesně odehrávalo randění a různé drobné příhody nějakých, z jejich pohledu, páprdů o generaci až dvě starších.
Moc se mi líbily postavy Scorpiuse a záporačky Delphi. Albus Potter mi přišel jako blbeček, což ale může být ne nekvalitou knihy, ale tím, že blbeček prostě byl.
Možná by byly spravedlivější tři hvězdy, ale knihu jsem přečetl asi na čtyři zátahy a vždycky se těšil, až se k ní večer dostanu a nakonec mi bylo líto, že už je konec.
Četla jsem v angličtině a jakožto potterhead jsem se na knihu neuvěřitelně těšila. Jsem tady jediný člověk, kterého to fakt nebavilo a zůstal po přečtení zklamaný?
Na divadle to musí být krásná podívaná, se všemi těmi efekty, ale dějově za mě totálně mimo. Dočetla jsem pouze z lásky ke světu Harryho Pottera, a to bohužel ještě s velkými pauzami, protože se mi do toho nechtělo.
(SPOILER)
Na to, že většina lidí tvrdí, že je kniha zklamala tak mě se teda opravdu hodně líbila. Sice mě nejdřív šokovalo kamarádství Albuse a Scorpiuse, ale pak jsem si na něj tak nějak zvykla a přišlo mi to i dobře, že se ti dva kamarádí. Navíc mě docela dojalo, když se ukázalo, že Draco celou dobu Harrymu záviděl jeho přátelství s Ronem a Hermionou a pobavilo mě, že Draco je nakonec lepší otec než Harry.
Pravda, ale je, že čtenář se nakonec nedozví, kdo je vlastně prokleté dítě, je totiž možné, že to je Cedric, Delphi, Albus, Harry nebo Scorpius.
Líbí se mi jak cestují časem jenom mě trochu mátla část kdy Albus, Scorpius a Delphi vypili mnoholičný lektvar a u textu toho co postavy říkají bylo uvedeno kdo to je/v koho se proměnil a to bylo trošku matoucí.
Myslím, že většina čtenářů nebyla spokojena se smrtí Cedrica, ale kdyby první dva úkoly pokazil a nakonec by neumřel, měl by Mrzimor na kontě prvního Smrtijeda.
Mě osobně se teda kniha velice líbila a jsem ráda, že to byl jenom scénář, protože na prvních sedmi dílech mi dost vadily Harryho myšlenkové pochody a detailné popisy okolí a výrazů postav.
(SPOILER)
Tak nějak nevím, jak hodnotit. Kniha mě tolik nezaujala, ani ve mně nenechala žádnou stopu. Původních 7 dílů je pro mě konečných, dopadlo to, jak to dopadlo, a dál bych to nerozváděla. Ano, dozvěděli jsme se útržkovitě něco o Harryho minulosti, ale... Velmi pozitivně hodnotím to, jak se Harry a Draco navzájem začali respektovat, hlavně kvůli synům.
Na druhou stranu, jaký by byl asi svět za vlády Voldemorta? Ano, byl nastíněn, ale jen krátce.
Tohle bylo bohužel jedno velké zklamání. Jednak kniha nebyla úplně čtivá a pak i příběh je postavený tak trochu předvídatelně a nudně...škoda, těšila jsem se.
(SPOILER) Nevadilo mi to, že byla kniha psána jako scénář. Vadilo mi chování postav, které bylo jiné, než v předešlých dílech, a takové až nepřirozené... Proč se sakra choval Harry tak, jak se choval? To samé se Snapem! Jediný, kdo mě v knize opravdu bavil, byl Ron. Též mě potěšilo, že Harry a Draco přestali být nepřáteli... Ale skutečně by se tak zachovali, kdyby osmý díl byl psán pouze J. K. Rowlingovou jako, zkrátka a dobře, pokračování série?
Celkem mě mrzí, že Harrymu musím dát tři hvězdy, ale je to tak.