Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá

04.10.2016

Těšila jsem se na pokračování příběhu o Harry Potterovi, nebyla jsem zklamaná, kniha měla zajímavý děj, bylo skvělé sledovat staré známé postavy a jejich životní cesty po tak dlouhé době. Nové postavy zase děj oživily a kniha vydaná ve formě scénáře byla také přijemným oživením.

03.10.2016

Zjištění, že vyjde další příběh o Harrym a spol. bylo úžasné. Moc jsem se těšila. Knihu jsem dostala jako dárek k narozeninám, ale i kdyby ne, určitě bych si ji koupila. Vždycky mě zajímalo, jak příběh pokračuje i po těch 19 letech. Tady se to aspoň trochu ukázalo. Postavy se změnily, k lepšímu i horšímu, ale asi je to dáno dospělostí. Trochu mě zamrzela Hermiona, které podle mě hodně stouplo ego a přišla mi povýšená, stejně tak i její dcera. Ron se moc neprojevoval což mi přišlo celkem líto, protože je to má oblíbená postava, ale vztah mezi nimi je pořád hezký, jsem fanda :D Draco celkem mile překvapil, ale nemohla jsem si na jeho chování zvyknout. Harry a Ginny mi nevadili a samozřejmě přátelství mezi kluky bylo fajn, na to, že se tatíci neměli rádi :) Celkově příběh a zápletka byla fajn, nakonec jsem byla spokojená, i když jsem si ze začátku nemohla zvyknout na styl psaní. Teď mám chuť si celou sérii zase přečíst i s tímto dílem :) Doporučuji

03.10.2016

Strašný. Kterak moje hrdinka J. K. Rowlingová nechala zprznit Harryho příběh a duši, aby ještě trochu vydělala. Více v mé recenzi v záložkách.

03.10.2016

Hned na počátek upozorňuji, že jsem vcelku nekritickým fanouškem Harryho Pottera. Svého času jsem těmi knihami žila a moc ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem je četla poprvé (pak ještě několikrát a několikrát ještě rozhodně budu). A to i přesto, že jsem viděla i chyby, které byly JKR vytýkány. Mě prostě ty příběhy nadmíru pojaly a bavily a ani ty extra dlouhé díly bych nekrátila a nechala je naprosto stejné. A nikdo mi nevymluví, že JKR má vypravěčský talent a hlavně, že umí parádně charaktery, což dokázala i ve všech nepotterovských knihách (a to jsem z nich neskákala nadšením metr do vzduchu). Což je tady vlastně malinko problém, protože HP and the Cursed Child je divadelní hra a jako k takové se k ní musí přistupovat. Těžko hodnotit zcela, když člověk představení nevidí (a že bych fakt moc ráda). To, co v knize autor popíše dopodrobna, ve scénáři divadelní hry neudělá, v tom mu musí pomoci režisér a herci samotní. Číst text divadelní hry vyžaduje větší představivost, nehledě k tomu, že musí být expresivnější, což i tady bylo znát (emoce s představiteli doslova házely na všechny strany). Příběh je tu vlastně jen naznačen a dořečen může být až na představení samotném. Emoce musí být logicky silnější, jinak to na jevišti velkého divadla prostě nevyzní. A i proto kolikrát působí při čtení přepáleně.
Když někdy čtu divadelní hry a připadají mi už "moc", vzpomenu na mámu-švadlenu, která občas šije i divadelní kostýmy. Říká, že i k nim se musí přistupovat naprosto jinak, vše se šije daleko větší a daleko výraznější. A to je znát i na osmém Harry Potterovi, jak je hra přezdívána, ač vlastně nemusí. Je to návrat do jeho světa, ale je dobře, že prostor získávají i ti mladší a dalším plusem je, co jim oproti očekávání JKR vložila do povah. I v této hře si občas děj ohne tak, aby jí pasoval, ale tady bych to tolerovala možná ještě o malinko víc než v tradičních knížkách. Nakonec dávám 4 za těch pár překvápek a hlavně za to, že do tohoto světa znovu nakoukla. Mně se totiž zatím neokoukal. Ale já jsem nekritická.
PS: Na to divadlo bych byla fakt hodně zvědavá. Tohle je vlastně jen lákadlo.

03.10.2016

Od knihy jsem moc neočekávala, ale již první stránka mě velmi potěšila. Kniha byla velmi vtipná, rychle se četla, byla i srozumitelná. Nechápu, jak se někdo mohl v ději ztrácet. Tím, že byla kniha psaná jako drama, se dala velmi snadno vnímat jako film, Hru bych vidět nechtěla, podle mě je podoba hlavních postav jasně daná a změnu rasy jedné z hlavních hrdinek bych asi nedávala, ale určitě pevně doufám, že natočí film. Velmi mě potěšil návrat k Ohnivému poháru, ten díl miluji. Co se týče chování postav, na které si mnozí stěžují, já vám na to říkám : ,,A co byste dělali na jejich místě vy?". Uvědomte si, že Harry nikdy nepoznal rodinnou harmonii, jediným příkladem byli Weasleyovi. Jinak žil ve velmi nefungujícím rodinném zázemí, poté, co se po dobu celého svého studia na čarodějnické škole musel potýkat s mocným černokněžníkem, který jej chtěl zabít a se stálým "bojem" proti Dracu a Snapeovi, se mu divíte, že se choval tak, jak se choval? Postavy vyrostly, dospěly a vy chcete, aby se chovaly stejně jako ve svých nácti? Harry je unavený ustaraný manžel a otec, který chce pro svou rodinu to nejlepší a Albík je prostě teenager potýkající se slávou svého otce, která ho pronásleduje na každém kroku. Vždyť je to psané hned na počátku knihy, je to Potter studující ve Zmijozelu a na koštěti se sotva udrží, pořád ho srovnávají se svým bratrem, otcem, dědečkem. Vás by to jako naštvané teenagery opravdu neštvalo? Ale dost už o psychologii a rodinných vztazích, každý si musíte sám uvědomit a domyslet si... Rozuzlení příběhu bylo úžasné, jasně, nikdo z nás si asi nedokáže představit Voldemorta a Bellu, ale když si to tak vezmu, mohlo to být jako Harley Quinn a Joker, takže já bych tomu i věřila. Takže na závěr, když už chcete analyzovat chování postav, tak se vším všudy a myslete na okolnosti ;)

03.10.2016

Kde začít... Přiznám se, že jsem knihu ještě nedočetla, jsem uprostřed druhé části. Ale jsem tak plná zážitků, že se o ně musím podělit už teď. Nevím, jak moc máte rádi divadlo, ale já docela dost. A proto jsem byla dvojnásobně zvědavá, jak se s tím Rowlingová (a Tiffany a Thorne) poperou. Protože napsat dobrou divadelní hru neni prča. No taky se jim to moc nepovedlo... Neustálé přeskakování o X let, případně do snu nebo do minulosti z divadelní hry činí jakousi mzaiku, roztříštěný obraz, který je (podle mého názoru to jinak nelze) přerušován neustálými přestavbami scény, což samotný divadelní zážitek prodlouží hned o několik minut (až hodin) nebetyčné nudy ve tmě. Nevím, jak se s realizací scnáře popasovali autoři přímo na scéně, ale pochybuji, že by vymysleli nějaký inovativní způsob, jak přejít během jedné scény o rok dál.

Dalším paradoxem je samotné cestování v čase. Nebudu prozrazovat víc, pokud si tento komentář čte někdo, kdo ještě knihu nedočetl, ale vzpomeňme, prosím, jak se Rowlingová výborně poprala s obracečem času ve Vězni z Azkabanu. Přítomnost přeci nelze změnit!!! Přítomnost již počítá s tím, co se stalo v minulosti, ať už jsme se tam vrátili s obracečem času, či nikoliv.

A nakonec jedna chvála, za kterou si Prokleté dítě vysloužilo alespoň ty dvě hvězdičky - odvaha Rowlingové, že se do toho znovu pustila. Protože navázat na uzavřený příběh, který milují statisíce, miliony lidí po celém světě, to fakt chce koule.

03.10.2016

Očekávání od knihy velké - pád na zem obrovský ... no a Albí mě úplně dostal.

03.10.2016

No...přečetla jsem knihu za dva dny. Tak to asi vypovídá za vše. Bylo milé potkat se zase se starými přáteli :-)

02.10.2016

Hned jak to tu vyšlo v češtině jsem věděla, že si tuto knihu musím koupit. Všechny předchozí díly mám už přečtené a od téhle knihy jsem ani nic moc neočekávala. A musím říct, že mě velice překvapilo, jak dobře se mě to četlo, i když se jedná o přepis divadelního scénaře. Velice napínavý příběh, který vás neustále nutí číst dále a dále a knihu neodložit, dokud ji nepřečtete celou :)

02.10.2016

Jak jsem měla tu možnost, hned jsem si musela koupit další díl Harryho. Těšila jsem se jako malá, všechny díly jsem četla několikrát a byla jsem zvědavá, co přinese "prokleté dítě". Nečekala jsem, že nový Harry bude stejný jako všech 7 dílů, a proto jsem nebyla zklamaná. V některých částech se hlavní postavy chovaly trochu jinak, než bych podle předešlých dílů očekávala, ale tento scénář k divadelní hře splnil má očekávání - krátký a napínavý příběh z kouzelnického světa :)

02.10.2016

Omlouvám se, ale jak jde o Harryho, nedokážu být objektivní. Už jen za ten třes rukou, když jsem tuhle knížku vzal poprvé do ruky, by si zasloužila plný počet... Na jednu stranu jsem se strašně těšil, na druhou jsem se bál, jak může takové pokračování po letech dopadnout. Možná i díky tomu, že jde spíš o scénář než klasickou knihu, se člověk tak úplně nepouští do srovnávání s předchozími díly. Každopádně se knížka čte lehce, snadno a harrypotterovské kouzlu tam prostě pořád je! Ať je příběh více či méně nevyvážený, ať jsou postavy více či méně nevykreslené, pořád je to můj milovaný Harry Potter! Jednu hvězdu ubírám jen za to, že k Harrymu neodmyslitelně patřily dlouhé hodiny a noci strávené s mými nejoblíbenějšími hrdiny na celém světě a tuhle knížku dočtete dřív, než stačíte říct "Nebelvír"! :)

02.10.2016

Musím říct, že mě kniha příjemně překvapila. Vzhledem ke komentářům jsem od ní nic moc nečekala a nakonec se mi docela líbila. Ocenila jsem, že byla psána formou divadelní hry, četla se lehce a byla to příjemná změna. Příběh sice neměl takové to "harrypotterovské kouzlo", ale i přesto jsem za toto pokračování ráda. Jen konec a celkové rozuzlení příběhu mi přišlo značně uspěchané.

02.10.2016

Co k tomu říct. Každá kniha přečtená 7x, každá audiokniha už asi 10x (jede mi to pořád dokola, prokládané jiným mluveným slovem) no a tak jsem se přirozeně těšil jako blázen. Takže ... jednoduše ... nevím. Prostě nevím. Zatím asi jen 3*. Ale rozhodně si to za pár měsíců přečtu znovu a uvidím.

02.10.2016

Po velkém očekávání spíše zklamání. Je to podivný spletenec, jakoby spíchnutý velmi horkou jehlou. Úvod mě rychle vtáhl do příběhu, postava Harryho syna Albuse, který se potýká se stínem slavného otce, nerozumí si s ním a všem navzdory se spřátelí s Drakovým synem, vše je skvěle rozehrané, ale pak to začne těžce skřípat a člověk musí hodně přivírat oči, aby se přes některé momenty přenesl dál.

Často nelogické, nedomyšlené zápletky, (alespoň pro mě) nesrozumitelné motivace některých postav, přílišná touha neustále překvapovat, postavy, které se chovají v rozporu se svým charakterem, tak jak je známé z předchozích knih... Fajn, dokázal jsem se přenést přes to cestování časem, ale to velké odhalení na konci, odhalení identity té dívky, tak to mi přišlo až nesmyslné. Chvílemi se příběh pohybuje na hranici melodramatického kýče, a to je velká škoda.

Mnozí tvrdí, že forma scénáře celému příběhu napomohla, já si naopak myslím, že mu spíš uškodila, i když s jeho čtením jsem problém neměl a scénář jsem přečetl během dvou dnů. Rowlingová se sice podílela na námětu, ale příběh napsal někdo jiný, to je poznat. I když se docela divím, že s tím Rowlingová souhlasila. Takže bylo příjemné se na chvíli vrátit do tohoto světa, ale bude asi lepší si uvědomit, že ten nádherný kouzelný potterovský svět, ve kterém jsme vyrůstali, se už asi nikdy nevrátí.

02.10.2016

Návrat do světa čar a kouzel, ale nějak se to kouzlo ztratilo. Sice nebudu mít mezeru v knihovně, ale vím, že tento díl už nikdy znovu neotevřu.
Hodně věcí jsem přecházela v úděsu s myšlenkou, jak to mohla Rowlingová dopustit. Vlak, návraty časem, ono prokleté dítě.... to i ty FF se čtou líp a mají víc napadu než toto.

02.10.2016

Opravdu nevím, jak napsat k této knize komentář, aby nebyl plný spoilerů. Omlouvám se tedy těm, kteří knihu ještě nečetli, můj komentář prosím přeskočte. Ignorujte ho.

Oukej. Objevený (+ vyrobený, wtf) obraceč času? Hovadina, ale dokážu se přes ni přenést. Co mě ale vytáčelo nejvíc, bylo cestování hluboko do minulosti. Opakované. A v závěru zcela nelogické. Ne, opravdu. To, jak manipulovali s časem, absolutně nedávalo smysl. Hrát si v knihách / filmech / hrách s časem je hrozivě riskantní. V Prokletém dítěti jakoby se nad tím ani nezamysleli.

Každopádně. Příšernost s cestováním v čase jsem dokázala překousnout. Při četbě jsem se pořád bavila a příběh mě zajímal. Ale ke konci se to zhroutilo. D. že je dcera V. a B.? WTF?! Fanfiction hadra. Levný kýč, ze kterého se mi chce blít. Rowlingovou obdivuji a respektuji, ale nedokážu pochopit, že tohle schválila nebo dokonce vymyslela. Prostě ne. Takové věci se nedělají.

V závěru se rozhoduji mezi 3 a 4 hvězdičkami. Kniha mě totiž opravdu bavila a mám chuť si ji hned přečíst znovu, ale to, že kniha zase navazuje na V., mě hodně zklamalo. Byla bych spokojenější, kdyby D. byla prostě obdivovatelka černé magie, nový zloduch. Nemyslím si, že geny V. a B. byly k jejímu stvoření nezbytné... Takže 3 hvězdy.

01.10.2016

Nejprve jsem si nebyla jistá, jestli se mi příběh bude líbit, vždyť ho psal někdo jiný, ale teď po dočtení... Není z pera Rowlingové, ale i tak je to zajímavé pokračování.

Myslím, že pro nás.. Nás, kteří si zamilovali svět, který se zrodil z pera J. K. Rowling, nikdy neskočí .... :)

01.10.2016

Njn uz nic nebude jako cela serie s Harrym, ale slo to.

01.10.2016

Menší nedostatky to možná mělo, jako třeba, že postavy mi přišly chováním hodně jiné než dříve, ale stejně.. Je to Harry. A Harryho se nedá nemilovat. A já jsem zase stejně nadšená jako dříve.