Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Harry Potter série
< 8. díl
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst. Divadelní hru Harry Potter a prokleté dítě na námět J.K. Rowlingové, Johna Tiffanyho a Jacka Thornea napsal Jack Thorne. Je osmým příběhem ze série o Harrym Potterovi a zároveň prvním, který se oficiálně dočkal divadelního zpracování.... celý text
Divadelní hry Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Cursed Child, 2016
více info...
Přidat komentář
Když jsem zjistila, že má vyjít tato kniha, byl to pro mě okamžitý návrat do dětství. Vzpomínky na to, jak nekonečné bylo čekání na nový díl, když jsem týdny básnila rodičům o tom, jak musíme ihned první den, co výjde nový díl zajet do knihkupectví a pořídit nového Pottera - rodiče se samozřejmě nechali vždy nadšením strhnout a kniha byla opravdu první den doma. I když už je to nějaký pátek a i nám stejně jako Harrymu přibyly nějaká ta léta a vrásky navíc stejně jsem veděla, že tuto knihu si nenechám uniknout ani za nic. V pátek mi přišla sms, že má předobjednávka byla vyexpedována a v pondělí bude "nový" Harry k vyzvednutí, těšila jsem se celý víkend opravdu jako malé dítě až si pro ni zajdu.....Knihu jsem dnes vyzvedla a přečetla ji během několika hodin, nebudu komentovat děj ani jakým stylem je kniha napsaná apod.,pro mě splnila svůj účel, za jakým byla kniha kupována - byl to opravdový návrat do světa Harryho Pottera, už ne dítěte, ale dospělého Harryho, stejně jako jsme my všichni, co s Harrym vyrůstali. Bylo velmi příjemné opět zavzpomínat, znovu se podívat do Bradavic. Pro mě jako opravdového fanouška budou tyto knihy vždy naprostou srdcovkou a vzpomínkou na pěkné období..a tak za sebe říkám - díky za to, že jsem se ještě jednou..naposled..mohla začíst do tohoto skvělého kouzelného světa Harryho Pottera.
Nemůžu si pomoct - obrovský závan nostalgie!!!! A ať si říká kdo chce, co chce, tu hru bych chtěla vidět!! Určitě by stála za to =)
A co na tom, že děj skáče a je zmatečný a je krátký a je já nevím, co všechno... Má to fanoušky Harryho vrátit do jeho světa aspoň na chvilku zpátky, připomenout jim, co všechno tenhle úžasný svět nabízí a jak rádi jsme byli dříve jeho součástí!!!!!!!! A já jsem jí byla ráda a budu jí pořád!!
Celé mé hodnocení k nahlédnutí zde:
http://mishykniznisvet.blogspot.cz/2016/10/j-k-rowling-john-tiffany-jack-thorne.html
Prostě nostalgie. Návrat ke starým hrdinům a dokonce i k těm, které bychom už správně neměli potkat. A jsem ráda, že něco takového vyšlo, protože pravého fanouška to znovu vtáhne, ať je příběh jakýkoliv.
Souhlasím s komentářem SlamLenky, líp bych asi nikomu nevysvětlila co ne/očekávat od této knihy . Čtenář se prostě musí odprostit od sedmi příběhů a brát toto dílo jako něco úplně odlišného, sice ze světa vytvořeného J.K.R , ale v absolutně jiné podobě a žádné návaznosti. Tímto jsem četla svoji první divadelní hru, takže to nemohu v tomhle směru hodnotit..
Každý "Pottermaniak" četl sem tam nějakou tu povídku - fanFiction, tohle je prostě další nápad :-)
Po patnácti stránkách jsem nevěděla jestli si ze mě někdo dělá ... ehm legraci a mám v pokoji skrytou kameru nebo je tahle ohavnost myšlena zcela vážně.
Pár knížek psaných jako divadelní hra už jsem přečetla, ale nevzpomínám si, že by některá z nich byla tak příšerná a zmatená jako tohle. Děj prostě skáče v naprosto nesmyslných vlnách od jedné scény ke druhé a budí dojem, že ani autoři nevěděli, co vlastně chtějí.
Jsem fanoušek světa Harryho Pottera, na těch knížkách jsem prakticky vyrůstala, a momentálně bych si přála mít jeden z obracečů času, abych se mohla vrátit a pořádně nakopnout všechny, kdo se podíleli na téhle příšernosti.
Nemohu být objektivní. Ne, ne, ne. Žádné soudy, žádné zhodnocení. Moc krátké, moc dlouhé, moc chlupaté? Ne. Prudce mě zasáhl závan dětství, zahoukání bradavického expresu, vrásčitý Moudrý klobouk, dav studentů na hodině lektvarů, přísný hlas McGonagallové. Nemohu ani za nic knihu hodit pod kopyta testrálů. Stále si vzpomínám na to, jak jsem koukala na filmy znovu a znovu. A taky na čtení v jakoukoliv denní/noční hodinu, roky čekání na další díl, dopis z Bradavic, máslový ležák, Wingardium leviosááá, kouzelnickou hůlku, Hedviku, čmárání relikvie smrti ....Tu nezaměnitelnou, krásnou, fantaskní, kouzelnou část mého života.
Je to srdcovka. Je to dokonalé.
Nelíbí se to někomu? ... avada kedavra, stupid muggle!
Tato kniha prostě:
- není další klasickou knihou o Harry Potterovi,
- není dílem jen J. K. Rowlingové,
- není románem, ale scénářem k divadelní hře,
- nemá ambice vrátit Vám něco, co už JKR ukončila.
Je opravdu naivní pustit se do četby tohoto titulu a nepřipustit si nic z výše uvedených bodů, ale naopak předpokládat, že s touto knihou dostanete 8. pokračování známého HP. Kdyby JKR chtěla svým čtenářům dát dalšího starého dobrého HP, udělala by to pravděpodobně už někdy v roce 2008 nebo 2009. Ale ona to neudělala, takže se s tím, milí čtenáři, smiřte. =)
Pokud se ale od toho, co bylo, oprostíte a budete knihu číst skutečně jako divadelní hru, docela vás to potěší.
Tak k tomuto nemám prakticky co říci...Miluji svět Harryho Pottera, a tato VĚC, co se mi dostala do rukou, je patos. Splácanina všeho možného dohromady. Nastavení něčeho, co mělo svůj perfektní konec, a někdo si řekl ,,pojďme z toho příběhu vytřískat co nejvíce. Však nám to přinese opět nějaké peníze." Jinak to nevidím a ani jinak vidět nemohu..
Patřím k věrným fanouškům světa Harryho Pottera již od doby kdy vyšly první díly v knížním vydání a s natočenými filmy mé nadšení vždy jen stoupalo. Většinou co rok, to přečtu všech 7 dílů s ráda hledám v knihách nové a nové věci, které jsem přehlédla nebo zapomněla. Nostalgie, která se vždy dostaví je dílem geniální spisovatelky, která dokazála přimět číst i lidi/děti, kteří by za jiných okolností knihu do ruky nevzali.
Byla jsem ráda za závěr knihy Relikvie smrti. Vážila jsem si Joanne i kvůli tomu, že se zařekla o napsání pouze 7 knih a nikdy ani jednu navíc. Proto když se objevila zpráva o novém dílu, zprvu jsem to brala jako fámu. Nedlouho poté jsem navštívila Londýn a viděla jsem velké bilboardy upozorňující na Hru Harry Potter a Prokleté dítě. Když vyšlo najevo, že sdělení o vydání nové knihy, která bude pokračujicím dílem ze série o HP byla jsem od začátku proti. Nevadí. I přes "naštvanost" a tušení, že knížka bude stát za houby, jsem si šla stoupnout na půlnoční prodej knihy. Přišla jsem domu, otevřela a začala číst. Druhý den jsem již knihu měla dočtenou, ale to ne kvůli poutavému příběhu, ale proto, že jsem knihu chtěla co nejdříve přečíst a dát ji někam hodně daleko.
Utvrdila jsem se ve svém přesvědčení, že kniha bude stát za pendrek. Začátek knihy je neuvěřitelně chaotický, přeskakují se roky kdy mladý Albus chodí do prvního ročníku, a najednou hle čtvrtý ročník. Podivné přátelství se synem Draca Malfoye jsem taky moc dobře nepochopila. A charaktery hlavních hrdinů jsem v knize hledala marně. Rychlý sled událostí mi nedovolil, abych se do příběhu řádně začetla. Možná kdyby se jednalo o klasickou prózu ve stylu psaní na který jsme všichni zvyklí, četlo by se to lépe. Pořád to ale nemění nic na tom, že mi kniha přijde nezajímavá, přetažená za vlasy, a úplně daleko od světa Harryho Pottera. Za mě je kniha určitě zklamáním, teď už jen doufat, že JKRowlingová nenapíše další "pokračování nové série".
Tak docteno.Uz dlouho jsem žádnou knihu neprecetla na jeden zatah.U Harryho to jinak neslo.A jaky mam na knihu nazor?. Ze zacatku je nekolik velkych casovych skoku,Albus jde poprve do skoly,a najednou je o nekolik let starsi,sem tam se nektere veci,nektere vety opakuji z predchozich dilu, mozna to tam patri,deti jsou po svych rodicich.Neni to tak propracovane,jako ostatni knihy,ale je to tim,ze je to psane jako hra,a ne jako klasicka kniha.Chvilkama se objevuji ponekud nepravdepodobne sceny.Na to,jak jsem se bala,jak se mi bude scenar cist,se mi kniha cetla dobre,i kdyz bych radsi,kdyby byl pribeh rozvinuty vic,ale to by nesmel byt psany jako divadelni hra.Kazdopadne ani trosku nelituji,ze jsem si i tento dil Harryho koupila, jsem rada,ze jsem si ho mohla konečně precist a pokud mate radi knihy o Harrym tak moc,jako ja,urcite si knihu prectete,neni to sice takove,jako predchozich 7 dílů,necekejte,ze kniha takova je,at nejste zklamani,ale porad je to Harry :) Cte se strasne rychle,zacala jsem a najednou byl konec, nejradsi bych sla cist jeste dal.
Čtení na jeden večer, čekala jsem trochu delší příběh. Bylo příjemné se k Harrymu po letech zase vrátit ale ten návrat jsem čekala podstatně velkolepější.
Přečteno na posezení. Bavilo mě to, ale s původní sérií to mnoho společného nemá. Ani ty očekávané pocity nostalgie nepřicházely. Známé postavy, známý svět, ale to je tak všechno. Na poli potterovské fanfikce by se možná našly i lepší kousky, než je Prokleté Dítě. Škoda, očekávání bylo celkem velké.
Souhlasím s ostatními - není to jak klasický Harry. Ale proč by musel takový být? Je to jak dárek pro věrné fanoušky, kteří to ocení - kteří doufali v možnost vrátit se do Bradavic a kouzelnického světa. Do příběhu jsem se zamilovala a jsem ráda, že jsem si knihu pořídila. Škoda, že je to pouhý scénář, ale i to má své kouzlo no :)
No ja sem v celku spokojen, bylo super vratit se takhle do meho mladi, protoze u tehle serie jsem vyrustal a jak rikam s knihou i pribehem sem spokojen. Mel sem obavy, ze mi bude vadit, ze je kniha delana formou scenare ale na konec mi to uz ani po par strankach neprislo..bohuzel kvuli tomu to ode me nedostane plny pocet...byt to delane v romanove forme s tou omackou, ktera je tu nutnosti, bylo by toto dilo s prehledem na plny pocet. Skoda ze se do toho J.K.R neoprela vice ...
Zajímavé dílko i zajímavý námět. Některým komentujícim se nelíbí vývoj postav a charakter jejich potomků. Je prostě realita, že děti vůbec nemusí být happy z činů svých rodičů, které kvůli tomu ostatní obdivují. Dost záleží i na tom, jak tito rodiče sebe, své činy, názory a hodnoty předkládají svým dětem. Ale tak už to v životě chodí. Myslím, že právě tohle zachránilo tuhle knihu od pádu mezi ty nejpříšernější případy fanfiction.
Jen formát divadelního scénáře mi strašně vadil. Ale třeba to někdy autorka ještě přepíše na normální knihu.
Pro pravé fanoušky Harryho Pottera je to fascinující "pokračování", které je nutno brát trošku s nadsázkou. I přes to, že je kniha psána formou divadelní hry (nutno podotknout, že kniha ani neměla vyjít), člověka vtáhne do děje a opět napětím neusne. Pro mě je to skvělý návrat k Harrymu a jeho přátelům.
Co si budeme povídat, celý příběh se absurdními situacemi jen hemží, to ale pro mě nemění nic na tom, že je to stále Harry Potter. Vždy jsem si dokázala najít nějakou část příběhu, která mě okamžitě uvrhla do nostalgie a do dětství, kdy jsem knížky četla poprvé, např. když bylo trio pohromadě nebo když jsme si mohli znovu přečíst některé části z minulých knih. Sice mi do příběhu vůbec nesedí postava hlavního "záporáka", přijde mi hodně přitažená za vlasy a opravdu hodně nereálná. Ovšem to nic nemění na tom, že všechno bylo vyrovnáno posledními stránkami, kdy jsme opět mohli s Harrym prožít začátek jeho příběhu. Pro mě tedy rozhodně pět hvězdiček, protože nikdy není na škodu vrátit se do dětství, i když návrat není přesně takový, jaký bychom si ho představovali.
Tři hvězdičky jen z nostalgie... bohužel. Děj nesmyslný, charaktery postav nepravděpodobné a zcela nenavazující, jiný výraz než slátanina mě nenapadá.
Možná by bylo hezké, kdyby si autoři řekli, co z toho vlastně chtějí mít. Můžou totiž stokrát tvrdit, že to vlastně není osmý díl a blah blah... ale pak se podíváte na plakáty, na obálku, na tu nastavovanou hrůzu na začátku, co je tam evidentně jen pro to, aby se navázalo, kde JKR skončila, a je to v kýblu vážení. Když už z toho chci ždímat, má to za něco stát. A když už se rozhodnu dělat z toho divadlo, má za něco stát to divadlo. (Ano, mám jich nakoukaných dost. A velkou představivost. Nepomohla mi.)
Možná by bylo hezké, aby si pořádně přečetli knihy, ze kterých mají vycházet. Z těch děr v loru mi krvácí srdce a zavařuje se mozek. Nemusím je vyjmenovávat? Vidíme je všichni, kdo to četl? (Jak funguje Fideliovo zaklínadlo? Proč se s ním obtěžovali?)
Možná by bylo hezké, kdyby u vymýšlení toho šíleného tobogánu zapnuli mozek a neuvařili to jak pejsek s kočičkou dort. Z té patlaniny opadává modelína a šustí to papírem. Celá zápletka jím šustí. Celá zápletka je blbost. Existuje nepřeberné množství bílých míst, kam by šlo nacpat cokoliv, ale ono ne. Z nich vypadne tahle pitomost hodná dvanáctky snažící se o fanfikci, která nemá páru o tom, jak to ve světě dospělých chodí (motýlci, fyzická omezení a tak dále). A i když pomineme Voldemortovo libido a Belatrixiny rychlé nožky, ministryně, co si dá do kanceláře zaheslovanou knihovnu, co při dotyku požírá hosty, patří do svěrací kazajky.
Možná by bylo hezké, kdyby napsali situační komedii, kde se blbne s nosy, kníry a mnoholičným lektvarem. Nebo skutečné rodinné drama s hloubkou postav, která nevyskočí,jen když autora napadl hezký dialog. A nebo dobrodružství dvou kamarádů, co chtějí poznat tatínky. Jenže ono ne, ono je z toho tohle.
Upřímně bych ten odpad nedávala, kdyby nad tou dojnou krávou všichni tak sentimentálně neslintali. Doporučím vám nějaké fanfikce, jestli vás chytá nostalgie. Každá průměrná bude lepší. Je to tak na hvězdičku za pár povedených dialogů a dobře umístěných vtipů.
Že je to divadelní hra, je ubohá výmluva. Blbá zápletka v divadelní hře je blbá zápletka kdekoliv. Nekupujte si to, fakt to za to nestojí.